Německo snižuje daň na benzin a naftu: Přinese to levnější pohonné hmoty?

Německo od 1. května dočasně snižuje daň z benzinu a motorové nafty v reakci na prudký růst cen pohonných hmot způsobený geopolitickým napětím a narušením globálních dodávek ropy. Vláda chce zmírnit tlak na spotřebitele i ekonomiku, skutečný dopad opatření na ceny a poptávku však zůstává nejistý. Vývoj bude záviset nejen na chování distributorů, ale i na dalším směřování konfliktu na Blízkém východě a vývoji velkoobchodních trhů,  informuje server SP Platts Global.

Daňová úleva má zchladit rekordní ceny

Německá vláda od 1. května do 30. června snižuje energetickou daň na motorovou naftu a benzin o 14,04 eurocentu na litr. Opatření přichází v době, kdy ceny paliv dosáhly nových maxim po narušení globálních dodávek ropy v důsledku války mezi USA a Íránem. Podle údajů Evropské komise z konce dubna se cena nafty v Německu pohybovala okolo 2,18 eura za litr, zatímco benzin Super 95 stál přibližně 2,14 eura za litr. Oproti únoru tak nafta zdražila zhruba o 15 centů na litr, zatímco ceny benzinu zůstaly v tomto období relativně stabilní.

Snížení daně samo o sobě ještě neznamená, že ceny na čerpacích stanicích klesnou ve stejném rozsahu. Energetická daň totiž tvoří jen jednu část konečné ceny paliva, takže není jisté, nakolik se její úprava projeví u spotřebitelů. Klíčové podle analytiků bude, do jaké míry distributoři a provozovatelé čerpacích stanic tuto změnu skutečně promítnou do cen, a také jak rychle se případné zlevnění odrazí v poptávce.

Trh s naftou čeká na oživení poptávky

První reakce trhu zatím zůstává opatrná. Obchodníci s pohonnými hmotami zatím bezprostředně po snížení daně nevidí výraznější nárůst poptávky, a to zejména u motorové nafty. Podle nich bude vývoj zřetelnější až s určitým odstupem, přičemž následující dny ukážou, zda daňová úleva skutečně ovlivní nákupní chování zákazníků.

Případný růst poptávky by mohl částečně ulevit evropskému trhu s naftou, který v březnu a dubnu čelil oslabení v důsledku rekordně vysokých cen. Ty přilákaly do Evropy dodávky z USA, západní Afriky i oblasti Rudého moře. Současně pokles ceny ropy Brent dočasně zlepšil rafinérské marže, jejichž vývoj ale zůstává nejistý. Řada rafinerií totiž zpracovává draze nakoupenou ropu, což jejich ziskovost zatím omezuje.

U benzinu se očekává slabší reakce na daňovou úpravu než u nafty. Evropský trh je relativně dobře zásoben a přechod na letní specifikaci paliv zatím nepřinesl výraznější napětí. Zásoby v oblasti Amsterdam–Rotterdam–Antverpy sice mírně klesly oproti zimním maximům, stále ale zůstávají na úrovních, které brání prudšímu růstu cen.

Česká republika: stát sahá k širší regulaci

Česká republika zvolila vůči růstu cen pohonných hmot výrazně přímější a regulatorní přístup než Německo. V reakci na geopolitický cenový šok vláda na začátku dubna dočasně snížila spotřební daň na motorovou naftu a současně zavedla regulaci marží čerpacích stanic i systém každodenního stanovování maximálních cen benzinu a nafty. Tato mimořádná opatření byla následně prodloužena do 31. května 2026, přičemž kabinet zároveň upravil metodiku výpočtu cenového stropu tak, aby lépe tlumila prudké denní výkyvy velkoobchodních cen.

Podle vlády má kombinace daňové úlevy, cenové regulace a posíleného dohledu zabránit tomu, aby se snížení daní ztratilo v maržích, a zajistit stabilitu trhu i dostupnost paliv. Současně ale zdůrazňuje, že jde o dočasný krok, jehož trvání závisí na dalším vývoji bezpečnostní situace a dodávek.

Zatímco Německo reaguje na cenový šok především prostřednictvím daňové úlevy, Česká republika zvolila kombinaci daňových opatření a přímé regulace koncových cen.