RWE musela definitivně odstavit dva hnědouhlené bloky, dojde i na EPH

Společnost RWE v rámci německého vládního plánu odstavila dva hnědouhelné bloky elektrárny Frimmersdorf. Po elektrárně Buschhaus se jedná o první bloky, které jsou odstaveny. Do konce roku 2019 by měl stejný osud potkat celkem 2,7 GW nejvíce znečišťujících hnědouhelných elektráren.

Německá hnědouhelná rezerva se začíná postupně dostávat z roviny plánů do reality. Od neděle 1. října byly odstaveny dva bloky elektrárny Frimmersdorf, která patří společnosti RWE. Každý z bloků disponuje výkonem těsně pod hranicí 300 MW.

Již dříve byla odstavena elektrárna Buschhaus na východě Německa. Ta patří pod podnik Mibrag, který je součástí českého Energetického průmyslového holdingu ovládaného Danielem Křetínským. Všechny tyto elektrárny mají 4 roky sloužit jako záložní zdroje, až následně budou definitivně odstaveny.

Celý plán vznikl již v roce 2015, kdy byla odmítnuta dodatečná národní daň na elektrárny s největším množstvím emisí. Místo toho vláda zavedla systém postupného odstavování elektráren, které mají po několik let zůstávat v rezervě, aby mohly v případě nutnosti dodávat výkon do sítě. Schéma nuceného odstavení elektráren posvětila i Evropská komise, a to i přesto, že elektrárny mají celkem 11 dní na to, aby najely na plný výkon.

Celkem by měl převod elektráren do rezervy zajistit snížení emisí o 12,5 mil. tun CO2. I přesto se ale předpokládá, že Německo svůj plán na snížení emisí o 40 % do roku 2020 nesplní.

„Odstartování kapacitní rezervy je součástí našich aktivit na omezení emisí CO2 hnědouhelného portfolia společnosti RWE. Díky tomu přispíváme k národním a evropským klimatickým cílům jako žádný jiný průmyslový sektor.“
Matthias Hartung, ředitel divize výroby společnosti RWE pro Reuters

Celý německý plán zahrnuje odstavení 2,7 GW instalovaného výkonu hnědouhelných elektráren. Výkonem 1,4 GW se na tomto plánu bude podílet RWE. Do zmiňované rezervy budou převedeny i dva bloky elektrárny Jänschwalde, kterou vlastní EPH. Ta elektrárnu koupila v loňském roce od společnosti Vattenfall.

Z pohledu ekonomiky se plán zdá být poměrně výhodný. V reakci na reformy EU ETS se předpokládá až dvojnásobné zdražení ceny povolenky, což by pochopitelně nejvíce zasáhlo právě tyto elektrárny. Místo větší finanční zátěže z ceny povolenek se ale provozovatelé elektráren mohou těšit na vládní dotace. Celkem vláda zaplatí provozovatelům za odstavení elektráren 1,6 mld. EUR.

Jak je vidět z následujícího grafu, Německo je na výrobě z hnědého uhlí stále vysoce závislé.

{„country“:“GER“,“type“:“AREA“,“from“:“2017-09-01″,“to“:“2017-09-30″,“caption“:“Výroba elektřiny v Německu v září tohoto roku.“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2017-09-01″,“end_date“:“2017-09-30″}

Úvodní fotografie: Flickr, Craebby