Evropský parlament schválil dlouho diskutovanou směrnici a zvýšil cíle pro obnovitelné zdroje
Evropský parlament v úterý 12. září definitivně schválil právně závazné cíle pro rychlejší rozšiřování obnovitelných zdrojů energie (OZE) do roku 2030. Revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED III), na níž se již poslanci dohodli předběžně s Radou, zvyšuje podíl obnovitelných zdrojů v konečné spotřebě energie v EU do roku 2030 na 42,5 %. Členské státy by navíc měly usilovat o dosažení 45% podílu, informuje Euractiv.
Evropský parlament v úterý schválil revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie, velkou většinou – 470 zákonodárců hlasovalo pro, 120 proti a 40 se zdrželo hlasování.
Oproti současnému cíli, který pro rok 2030 plánoval podíl OZE na konečné spotřebě energie v EU ve výši 32 %, se tento cíl navyšuje na 42,5 %. EU by měla nicméně usilovat o dosažení 45% podílu. Cíl je společný, individuální cíle pro jednotlivé členské státy se pohybují v rozmezí od 18 % do 49 % a zohledňují jejich různá východiska a potenciál rozvoje.
Podíl obnovitelných zdrojů na energetickém mixu EU v současnosti podle statistik EU činí 22,1 %, což znamená zhruba zdvojnásobení tohoto podílu do roku 2030 – zejména s dodatečnou větrnou a solární kapacitou.
Impulsem pro rychlejší rozvoj by mělo být také zrychlení schvalovacího postupu pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Vnitrostátní orgány budou mít 12 měsíců na schválení nebo zamítnutí nových solárních a větrných elektráren, pokud se nacházejí v tzv. „go-to zónach“. Mimo ně by proces neměl přesáhnout 24 měsíců.
„Tato směrnice je důkazem toho, že Brusel může být nebyrokratický a pragmatický,“ řekl Markus Pieper, německý zákonodárce, který byl mluvčím parlamentu k danému návrhu.„OZE jsme určili jako prvořadý veřejný zájem, čímž jsme zjednodušili jejich schvalovací proces. Naše zaměření zahrnuje větrnou energii, fotovoltaiku, vodní energii, geotermální energii a přílivové elektrárny. Biomasa ze dřeva zůstane klasifikována jako obnovitelná energie."
Cíle jsou stanoveny rovněž pro průmysl, sektor budov a pro emise skleníkových plynů v dopravě, které by se měly díky novým palivům snížit o 14,5 %, a to využitím většího podílu pokročilých biopaliv a ambicióznější kvóty pro obnovitelná paliva nebiologického původu, jako je vodík.
Zdoj EP: Hlasování plenárního zasedání EP
Revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie je součástí širšího úsilí o dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu, a také je dává do souladu s cíli plánu REPowerEU. Ten byl přijat v květnu 2022 v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině a obsahuje konkrétní opatření na urychlení využívání obnovitelných zdrojů s cílem snížit závislost na ruských fosilních palivech.
Přísnější opatření mají rovněž podnítit obrovské investice potřebné ke splnění ekologických cílů Evropy.
Spor o jadernou energii
K dohodě mezi Evropským parlamentem a Radou, která měla být konečná, došlo už v březnu 2023. Projaderné státy včetně České republiky však požadovaly co nejširší uznání jaderných technologií jako technologií, které pomáhají dosažení klimatických cílů, a výslednou dohodu tak zdržely.
Schvalování revize směrnice nakonec v polovině května zablokovala Francie. S podporou skupiny projaderných států žádala garance, že zvýšení limitu pro obnovitelné zdroje neohrozí budoucí produkci nízkoemisního vodíku z jaderné energie. Francie trvala na tom, že přechod Evropy k zelené energii bude vyžadovat vodík vyráběný jak z obnovitelných zdrojů, tak z jádra, a zákony EU by měly podporovat obojí.
Odpůrci včetně Rakouska, Německa a Španělska se naopak obávali, že přidání jaderné energie do zákona o obnovitelné energii by podkopalo snahy o masivní rozšíření větrné a solární energie.
Mohlo by vás zajímat:
Demokracie v praxi. My víme co je pro obyvatele nejlepší. Takže když to nejde silou, tak to půjde ještě větší silou.
Dokud nebudou funkční a levné velkokapacitní úložiště, tak tímto krokem by se mohly OZE z fleku přejmenovat na NZE. (nejdražší zdroje energie).
Samozřejmě že ta konkrétní vyrobena elektřina bude levná, ale k čemu to bude, když místo poplatku na OZE 0,495 Kč/kWh, bude každý platit 4 Kč/kWh. To bude náš průmysl určitě konkurence schopný a výrobky sakra levné vůči zemím mimo EU. Když už vymýšlejí něco takového, měli by uvažovat komplexně, jaký to bude mít dopad do všech oblastí a ne jenom zaryte šířit svoji vizi. Zatím tyto kroky životní náklady obyvatel EU pouze zvyšují a život ztezuji.... Bohužel
Řešení je uplně jednoduché . Prumysl bude od OZE poplatku osvobozen a vše zaplatí spotřebitelé . Vždyt to je smysl i moderního zdanění jako je DPH.
Cena úložiště snad klesne. Ještě před pár měsíci stály baterie pro FVE 10 000 Kč/kWh. Nyní běžně stojí 7500 Kč/kWh. Do aut se LFP baterie montují za 3000 Kč/kWh, přitom je to stejná technlogie jako baterie pro FVE, takže pokles cen je tady možný. 3000 Kč/kWh by bylo na 6000 cyklů, neboli 0,5 Kč/cyklus neboli 20 EUR/MWh za cyklus. To už není špatné a v budoucnu pokud se prosadí sodíkové baterie, tak je možný další pokles ceny.
Co se týče konkurenceshopnosti, tak soláry mají v ČR špatné klimatické podmínky, jinde ve světě vyrobí panely i o 100% více energie za stejné náklady.
Evropskou konkureneschopnost drtí vysoké ceny energií nyní dané vysokou cenou emisní povolenky. Ze solárů by cena EE v budoucnu měla být nižší, ale stále bude cena EE o hodně vyšší než jinde ve světě, protože tady málo svítí.
Bezvýhradná podpora OZE je samozřejmě špatná , jenže na druhou stranu dnes jsme v situaci , kdy v létě se ohřívá teplá voda uhlí nebo plynem a dále 3GW výkonu v uhlí se v létě využívá pro výrobu elektřiny. Takže otázka je proč bránit rozvoji FVE na střechách nesmyslnou byrokracií nevyužít jejich energii , alespoň mezi dubnem a zářím , kdy jí dávají více než dost. Na to přece nepotřebujeme akumulaci. Samozřejmě je jasné že v noci a v zimě tyto zdroje nefungují a ničit krajinu větrnou energetikou je nesmysl, zatím je tady , ale prostor pro instalaci FVE na střechách budov , které jednoznačně přispívají ČR , protože nikomu neškodí a šetří primární paliva.
Dále je tady otázka cen, pokud nebudou brát OZE provozní dotace , pak by se nemělo za ně nic platit. To jestli se platí nebo ne za to z principu OZE nemohou , ale politici je to vlastně určitý způsob zadlužení , kdy stát nechá investory postavit tyto zdroje a pak je provozně dotovat , aby tyto dotace pokryly splátky úvěrů a ještě byly zajímavé pro investora. Výhodou tohoto modelu jsou dotace bez zásahu do státního rozpočtu nevýhodou jsou nízké ceny el. energie na burze , tím se zastaví výstavba komerčních zdrojů a celá energetika se stává dotační. Proti tomu stojí systém povolenek , kdy stát zdaní jedny zdroje tím vyžene cenu el. energie nahoru a tím se začnou stavit ty druhé zdroje - JE a OZE. Z principu nic jiného nejde vymyslet a výsledkem je samozřejmě dražší energie , protože energie z OZE je dražší než z uhlí.
I mezi dubnem a zářím potřebujeme pro FVE minimálně krátkodobou akumulaci a to v daleko větším rozsahu (kapacitě), než je běžné k FVE instalovat. V současnosti i ve jmenovaném období spotřebitelé s FVE spoléhají na zálohování ze sítě.
1) Akumulátory zdražují elektřinu z FVE, čím větší akumulace, tím vyšší cena.
2) Občasný provoz špičkových zdrojů (záloha výpadků FVE) prodražuje elektřinu ze sítě.
„OZE jsme určili jako prvořadý veřejný zájem......" Jenom jste se té veřejnosti "zapomněli" optat.
Nechci vás zklamat, ale Vladimír Šťastný není veřejnost EU.
Cca 3/4 poslanců evropského parlamentu si nemyslí, že je za tohle hlasování voliči potrestají a volby jsou za dveřmi.
Jestli to nebude tím, že tito poslanci měli fyziku naposledy na základní škole a Ohmův zákon a natož pak kirchhoffovy zákony jim už nic neříkají.
A k čemu by to potřebovali? Jejich řemeslo je politika. Na řešení problémů elektrotechniky se najímají příslušní inženýři. Hlavně takoví, co místo "to nejde", říkají co bude potřeba, aby to šlo.
Jestli to nebude tím, že tito poslanci měli fyziku naposledy na základní škole a Ohmův zákon a natož pak kirchhoffovy zákony jim už nic neříkají.
Což je ale především důsledkem masivní zelené propagandy.
Která byla použita na celou veřejnost, včetně těch poslanců.
Daleko méně je to podloženo technickými a ekonomickými možnostmi OZE.
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze.
Jak to může dopadnout, když mají eurosvazáci schůzi? Už snad od doby vyhlášení Lisabonské strategie, nebyl jediný závazek EU naplněn. Vždycky byl přetlučen novým, ještě ambicióznějším a přiznejme si, ještě pitomějším.
Nějaká analýza toho, jak se něco osvědčilo? Nic. Jen zhoubná ideologie, od které eurobyrokraté z principu neustoupí, protože by přiznali, že jsou jen blbí fanatici.
Osobně si myslím, že toto rozhodnutí je bezzubé , v ČR je asi největší problém , že FVE, které s zde rozšiřují potřebují stavební povolení od výkonu 50kW přitom by to mělo být 100kW , protože to je limit , kdy FVE začíná být výrazně složitější z hlediska řízení je připojena přes vlastní trafostanici do VN , ale mezi 50kW - 100kW se jedná pořád o jednoduché zařízení připojení přímo do stávající rozvodné sítě budovy.
Stavební povolení dávají stavební úřady. Co ty mají společného s kapacitou sítě, nebo hlídáním rovnováhy mezi výrobou a spotřebou (to jsou důvody omezování možného výkonu FVE)?
Také nevím o tom, že bz 100 kVp bylo hranicí pro nutnost připojení do VN. Doložte své tvrzení! Od 100 kWp je jen nutno mít dálkové plynulé omezení výkonu. Do 100 kWp stačí regulace on-off.
Od 50 kWp výše je ale potřeba mít licenci na výrobu elektřiny.
Vy byste chtěl pro RD bez licence a stavebního povolení FVE do 100 kWp? Už těch 50 kWp bez stavebního povolení a tedy bez kontroly, zda byl proveden statický posudek na střechu je vzhledem ke hmotnosti panelů přinejmenším "zvláštní". Při jiných stavebních úpravách musíte mít na každé podstatnější přitížení, nebo změnu nosné konstrukce projekt a stavební povolení.
Další věc je, že už tak je výkon 50kWp mnohem vyšší, než průměrný příkon RD. Což způsobuje velké kolísání v síti a tím zvyšuje náklady jak na dimenzování sítě, tak na záložní špičkové zdroje. Za mne ať si každý instaluje kolik chce, ale bez, nebo s omezenými přetoky do sítě.
Pánové diskutující,
elektřina z FVE či VtE by měla skutečně být "zcela zadarmo" či "skoro zadarmo" po realizaci (s dotací či bez) počáteční investice.
Uvědomte si, kam jde věda a technologie:
1)už se připravují baterie s životností cca 100 let
2)už jsou v seriové výrobě baterie s (extrémně levným) sodíkem místo s drahým lithiem
3)životnost fotovoltaických panelů se posouvá směrem k 50 letům (už jsou firmy dávající 40letou záruku), není důvod proč by nemohla být ještě vyšší
4)životnost střídačů se posuvem k materiálům jako silicon carbid, ... zdvojnásobuje (resp bude i mnohonásobně delší)
5)Čína bude již brzy produkovat 1 TW výkonu FV panelů ROČNĚ
pv-magazine.com/2023/09/14/a-terawatt-of-solar-module-capacity-expected-within-16-months/
Zkrátka smiřte se s tím, vědecký a technický pokrok pokračuje, NEZASTAVÍTE HO (může ho zastavit jen jaderná válka)
Jedině s čím bychom se smířit neměli, jsou manipulace s trhem s elektřinou, umělé zvyšování ceny které vidíme v přímém přenosu již skoro 2 roky. To je specifikem EU (nic takového není v USA či v Číně)
Takhle to zatím s tou životností a zárukou vypadá v praxi:
"The rear of the modules displayed checkerboard cracks, some visible from the front. Moisture in the panels caused leakage currents to flow between positive terminals and the ground."
"It has long been known some “AAA” backsheet films – made of triple-layer polyamide and widely deployed from 2010 to 2013 – can become brittle and tear."
"Some 15% of Germany’s solar capacity – 10 GW – could be affected. That equates to up to €2 billion ($2.18 billion) in replacement costs"
"With certain manufacturers, not a single successfully settled warranty case has come to light."
pv-magazine. com/2023/09/09/weekend-read-a-10-gw-time-bomb/
Výrobce (zpravidla čínský), který zásadně neuznává záruky, může samozřejmě slíbit životnost jakoukoliv a nabídnout klidně tisíciletou záruku.
Samozřejmě může výrobce FV panelů nabídnout jakoukoliv záruku, ale při špatném produktu pak zbankrotuje.
Výrobci jaderných reaktorů v Černobylu a ve Fukušimě taky zaručovali bezpečný provoz, dohližitelské agentury to potvrzovali, ale ti výrobci bohužel nezbankrotovali....
Většinou vše končívá podobně: šetří se na materiálu, šetří se na bezpečnosti a pak, jak se píše ve Vámi citovaném: "mohou nastat problémy"=could be affected
Nakonec zvítězí realita: někdo má úspěšný produkt, jiný havaruje
ještě otázka: co říkáte na tu již brzkou produkci FV panelů v Číně - terawatty výkonu za rok,
tomu by odpovídalo (co se výroby elektřiny týče) výstavba stovek GW výkonu JE ročně.
To je tempo....
Co na tu otázku říkám? Je to ostuda EU a západního světa, že nás válcuje komunistická Čína.
Pokud nás Čína válcuje a nepotřebuje k tomu státní subvence a my se nijak nebráníme, například dovozním clem, tak to není ostuda, ale příklad volné soutěže.
A máme tu klasický vaněčkovský únik (whataboutismus), tentokrát kromě obligátní Fukušimy dokonce do Černobylu. Neklamná známka že se argumenty k tématu nedostávají, tak zbývají jen podobné argumentační fauly.
panely , které mají ze zadní strany plast nemají žádnou extra životnost , plast degraduje , do panelu se dostane vlhkost a zničí ho.
Výrobci dávají záruku na pokles výkonu 25 i více let , ale ne na konstrukci.
Pane Motyčko, chtěl bych Vás seznámit s nejnovějšími trendy v životnosti FV panelů. Panely s heteropřechodem mají účinnost 23%, teplotní koeficient poklesu účinnosti poloviční vůči starší generaci panelů, jsou oboustranně zaskleny (třeba panel od nám známé firmy Huawei má z obou stran tenčí sklo a panel je laminát, jako autosklo, tedy s dlouhou životností - záruka 30 let).
I dobrý plast (je zcela chráněn vrchní vrstvou panelu od pronikání UV i viditelného záření) má životnost delší, než je morální životnost starých panelů, které jsou překonávány novějšími, účinnějšími a s delší testovanou životností.
Samozřejmě sklo má životnost po staletí, jak nám to můžeme vidět ve starých katedrálách...
Brzy budou FV střešní panely nejodolnější střešní krytinou s nejdelší garantovanou účinností. Pokrok nezastavíš
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se