Průmysl: Geotermální energie může poskytnout stabilní dodávky elektřiny a tepla po celém světě

Podle zástupců geotermální energetiky by mohly být fosilní zdroje kdekoliv na planetě nahrazeny právě geotermální energií jako stabilním a udržitelným zdrojem. K rozšíření využívání geotermální energie by mohlo dojít pomocí vrtání hlubokých vrtů do 10 km moderními technologiemi. Informoval o tom portál Euractiv.

První průmyslová geotermální elektrárna na světě byla zprovozněna v roce 1904 v italském městě Lardello. V roce 1913 měla tato elektrárna instalovaný výkon 250 kW. V roce 2016 se z geotermální energie na celém světě vyrábělo přibližně 75 000 GWh ročně.

V Evropě jsou největším uživatelem geotermální energie Itálie a Turecko. Několik měst po celém světě využívá geotermální energii jako hlavní zdroj tepla pro celé komunity. Například v Reykjavíku na Islandu je geotermální energie zdrojem vytápění prostor z 99 % už od 30. let 20. století. Světovými lídry ve využívání geotermální energie jsou ovšem státy jako USA, Indonésie a Filipíny.

Budoucnost se skrývá v hlubokých vrtech

Využívání geotermální energie lze dělit do dvou hlavních kategorií podle hloubky vrtu: mělké vrty a hloubkové geotermální vrty, jež dosahují obvykle 8–10 km. Mělké vrty zahrnují veškerá zařízení s vrty do 1 km pod zemí od malých topných systémů, až po 1–2 metry hluboké vrty na zahradách domů určených k využívání celoročně konstantních teplot v půdě. Takové systémy bývají často využívány v domácnostech v hybridních systémech, kde doplňují například plynové kotle. Mělké vrty geotermální energie jsou také využívány k vytápění velkých budov jako jsou například Evropský parlament nebo Bundestag v Německu.

Hloubkové vrty byly doposud spojeny s lokalitami, kde je tektonická aktivita jako například zlomy. Zjednodušeně řečeno, hloubkové vrty zvyšují dostupnost geotermální energie, protože vrty jsou hlubší a vedou tam, kde je Země teplejší. Pokud by se využívaly moderní techniky, tak by dle odhadů samotných zástupců geotermální energetiky mohlo až 70 % území Země poskytovat geotermální energii.

Podle slovenské společnosti GA Drilling by ultra hluboké vrty mohly poskytnout dostatek energie pro stabilní výrobu elektřiny a tepla po celém světě.

Zdroj: GA Drilling

Největší problémy s sebou přináší vrtání

Je zde ovšem také několik překážek. Největší výzvou je identifikace vhodných tepelných toků a vyhnutí se zásobám fosilních zdrojů pomocí geologického mapování. Samotné vrtání je přitom finančně velice nákladné. Zapůjčení, přeprava a využívání vrtu tvoří 40–70 % nákladů velkých geotermálních projektů. Kromě toho je nutné projít dlouhým povolovacím procesem, který obvykle trvá 5–7 let.

Obavy Evropské komise z geotermální energie jsou spojeny primárně s vrtáním. V minulosti docházelo při vrtání k uvolňování emisí z podzemních zásob plynu. Rovněž existuje riziko kontaminace vody. Obecně jsou ale environmentální dopady využívání geotermální energie nízké. Největší uhlíkovou stopu způsobuje právě vrtání – je nutný transport vrtáku na místo vrtání a samotný vrták je ve většině případů poháněn naftou.

Úvodní fotografie: Geotermální elektrárna Hellisheidi, zdroj: www.or.is