Španělsko dá stovky milionů eur na podporu výroby komponent pro obnovitelné zdroje

áno to je síce pravda, no dominantná časť tejto produkcie smeruje do elektromobility, kde sú požiadavky odlišné od stacionárneho skladovania energie. Výroba pre BESS aplikácie, podľa dostupných údajov, tvorí len 20–30 % celkovej výroby.

Takže áno, výroba rastie, ale jej štruktúra je dôležitá pre reálnu použiteľnosť v energetike.

Ale držím im (a vlastne aj nám) palce, aby sa to ďalej rozvíjalo, len mam strach koľko nás to bude stáť.

Toto má být ten vámi zmiňovaný technický komentář?

Áno, energia zo slnka ako „zlatý důl“ – obzvlášť, ak z tej zlatej žily potečú stovky miliónov eur do jedného jediného startupu, zatiaľ čo ostatní možno budú skladať krabičky alebo vyťahovať panely zo škatúľ.

20 GW waferová kapacita znie ambiciózne – ale ešte nevieme, či to bude európska výroba, alebo len európska adresa na čínske stroje, know-how a personál. A ak si spomenieme na doterajšie skúsenosti z „čínskych fabrík v EÚ“, tak by som tú vertikálnu integráciu trochu preveroval – hlavne kto integruje koho.

A k tej poznámke o potrebe vlastného softvéru a komponentov pre riadenie fotovoltaiky – súhlasím, ale obávam sa, že v momente, keď sa 95 % balíka hodí jednému hráčovi, so zvyšných 5 % sa bude vývoj vlastného hardvéru a softvéru ťažko financovať. (to je možno dosť na remeselnú výrobu držiakov)

Takové nesmysly píšete pořád, ale nikdy jste se nevypořádal s mým argumentem, že když je aktuálně na výrobu jednoho 450W panelů třeba cca. 1 MWh energie tak aby stála výroba v EU stejně jako v Číně

Pane Zelený, čísla máte zhruba dobře, u nás je energetická návratnost panelu cca 2 roky, v zemích s vyšším osvitem pak 1 rok. To jsou nádherná data když si uvědomíte životnost přes 30 let a cena za 10 let ještě poklesne a životnost se prodlouží.

Ale nerozumím Vaší otázce: kdyby šlo jen o cenu energie vložené do výroby, předpokládejme získanou nejlevnějším způsobem= z místního uhlí v povrchovém lomu, tak v principu není rozdílu v různých místech na světě.

Ale samozřejmě jsou anomálie: v EU se ta energie z uhlí několikanásobně zdraží (uhlíkové odpustky), v USA zase nasadí cla, třeba 50 nebo 100%, V Číně zase použijí určité úlevy, protože jde o kvalitní exportní produki, po kterém je rostoucí zájme ve světě.

Takže, technicky by ten panel mohl stát podobně všude ve světě s robotickou výrobou (samozřejmě jen ve světě který je technicky na výši, každoroční inovace jsou nezbytné pro přežití),

ale kvůli politice, ty ceny jsou naprosto rozdílné....

Takže pokud budeme mít celý výrobní řetězec v EU jak jste psal tak bude panel 3x dražší než z Číny a elektřina z FVE by byla v EU taky 3x dražší ... Takže jak říkáte solární panely vyrábět lze pouze z uhlí jinak to nedává ekonomický smysl.

@ Milan Vaněček 31. červenec 2025, 16:13

Nejde o to postavit továrnu na celý vertikální řetězec na zelené louce - stavba v EU bude dražší, než v Číně, ale přežít se to dá. Problém jsou ty provozní náklady - pokud nebudu mít elektřinu z uhlí bez emisních povolenek, tak ty panely v EU vyrobím za 2-3 násobek ceny a nikdy nebudu. Pokud do té integrace budete počítat i elektrárnu, tak jste tam kde jste byl - vyrobit 6GWp panelů (roční přírůstek Španělska) znamená 12TWh elektřiny dodávané 24/7 tedy 1,5GW stálého výkonu a ani ve Španělsku se v kombinaci VTe + FVE + baterie a plyn nedostanete k potřebným cca. 10-15 EUR za MWh za baseload.

To říkáte Vy, ale říkáte nesmysl. Samozřejmě Španělé mají levnější elektřinu než my v ČR a když ji budou vyrábět nadbytek pomocí levné energie ze slunce, větru a vody, tak to bude v příští dekádě i levnější, než ta (zatím v Číně dominující) energie z uhlí.

Jenže ekonomika masivní robotizované velkovýroby je o zafinancování této obrovské investice a zaručeném miliardovém trhu Číny (1,4 miliardy číňanů). A vlastně mají zatím zaručen i více než 7 miliardový trh celého světa, když vydrží být v čele inovací.

A na to EU chybí peníze a i ten její trh není dostatečně velký. EU propásla šanci, kterou (spolu s USA a Japonskem) ve fotovoltaice měla.

Baseload Španělsko příští tři měsíce

Srpen 71.10 eur září 73,35 eur říjen 72.45 eur. To je o hodně víc než ta uhelná Čínská ... A FVE panely budou s touto cenou elektřiny budou násobek i kdyby robotizovaná továrna zadarmo. Takže jste opět mimo. Levné panely bez uhlí neexistují a ve Španělsku stojí energie podobně jako v ČR.

Nevím co je na tom k nepochopení - když by Vás poslechli a postavili si továrny na FVE panely ne Španělsku tak jsou v ... Za 70 EUR elektřinu nevyrobí panely za čínské ceny. A to byla cena elektřiny vyšší. Jen loni přibylo ve Španělsku 6 GWp FVE, to je 12 TWh energie spotřebováné pro Španělsko mimo Španělsko - je to cca. 5 procent roční spotřeby Španělska jen na FVE. Kdyby dělali panely na export, tak ani nemají tu baseload elektřinu kde brát. Je to začarovaný kruh. Bez uhlí není FVE.

Pane Zelený, ta cena o které píšete, to je ta naše politická cena v EU, daná nepragmatickou politikou EU, plně vyhovující energetickému oligopolu ale ne spotřebitelům v EU.

Ale jestli to nevíte, ve Španělsku je i velmi levná elekřina za třetinu té ceny, z PPA z větrných a solárních elektráren. Samozřejmě velkovýrobce FV panelů, co chce mít vše pod kontrolou, musí mít i dlouhodobé smlouvy na levnou energii, ty v ČR asi nedostane ale ve Španělsku je už má.

(Takže my šanci nemáme, i VW upustil třeba od stavby baterkárny v ČR ale chce ji mít ve Španělsku).

Že cenu na burze povařujete za politickou cenu v EU, daná nepragmatickou politikou je sice hezké, ale když postavím továrnu, tak budu kupovat za tuto cenu a ne za cenu ve Vaněčkově ideálním království. PPA znamená Pay-as-Produced Agreement - to není za baseload - ale přerušovaná dodávka. Robotizovaná továrna jede 24/7. Pokud budu dokupovat na spot chybějící proud, dostanu stejnou cenu jako baseload. Pokud by tomu tak nebylo, tak někdo si na to udělá burzovního robota, koupí PPA a pojede arbitráž na baseload a cena se srovná. Zákony ekonomiky nejde obejít. Elektřina 24/7 ve Španělsku stojí přes 70 EUR za MWH s PPA i bez něj. To je realita.

Kdo uzavírá PPA s FVE a VtE ví, že si levnou (3-4 krát levnější elektřinu) musí (nebo může využít obchodníka, ale pak už je závislý) sám doplnit SVÝM špičkovým zdrojem, elektrokotly, bateriemi, ... To vše patří do investic, hlavní investicí je ovšem gigatovárna, a Vám jde přece o srovnání provozních nákladů-elektřiny.

Tak jak píši fungovaly vždy v historii úspěšné firmy s vertikální integrací (Ford, Baťa,...)

Myslíte že EU není schopna vytvořit takovou firmu? Nevím, ale a priory bych to nevylučoval. Čína si jich vytvořila mnoho.

Nedobrý den,

Citace: Energie ze Slunce to je zlatý důl pro Španělsko, ať se to týká pěstování olivovníků, rajčat či výroby elektřiny.

A pak zapadlo slnunce...

Heil Gréta!

In nomine patri et fili spiritus sancti.

Kdo je John Galt?

No a ráno zase vyšlo. Život na Zemi může existovat; bez Slunce a rotace Země okolo své osy (a bez vody a bez CO2) by život na Zemi nebyl pane Prokši.

Nedobrý den,

Však vy víte.

Život dokáže kyslík vyrábět "do foroty" a skladovat jej v prostředí (ať již atmosféře nebo vodě). A energii také umí skladovat v podobě cukrů, tuků a jiných chemických produktů na poměrně dlouhou dobu, aby překlenul období chudé na zdroje.

Elektřinu tak nějak ve větším měřítku skladovat nedokážeme ani na noc. Nemluvě o období, kdy to ani moc nesvítí, ani moc nefouká. A i ta trocha, co skladovat umíme na pár minut až nízkých hodin, je velmi, velmi drahá.

Ale vy to vše moc dobře víte, jen správně Goebelsovky ignorujete co se Vám nehodí a milionkrát opakujete své lži v naději, že je ostatní členoví stáda přijmou za pravdu. A z psychologického hlediska bohužel máte ve většině pravdu, většina stáda (přinejmenším ta vůdčí co bučí vpředu) Vám věří a zelené utrpení vítají a nás tam táhnou a tlačí.

Heil Gréta!

Kdo je John Galt?

Pane Prokši, já zažil časy kdy počítače byly drahá kuriozita, pak fotovoltaické panely byly drahá kuriozita a před pár lety i bateriová akumulace byla drahá kuriozita ale teď již přestává být kuriozitou.

A když děláte celý svůj život fyziku polovodičů, tak víte, co vše polovodiče ještě dosáhnou, vidíte vývoj podle "Moorova zákona", vidíte jak se fantasie mění v realitu.

To je fyzika polovodičů. Zvolil jsem si dobrý obor na MFF UK.

@Martin Prokš 31. červenec 2025, 13:11

Život na Zemi měl na "optimalizaci" miliony let.

My jsme z tohoto pohledu stále na začátku vývoje technologií, ať již na skladování nebo výrobu energie.

Všechno chce svůj čas.

Asi jste chtěl napsat: In nomine Patris et Filii et Spiritus Sancti.

Jinak souhlas

Dobrý den,

Za chybu se omlouvám, latinsky neumím. Citát jsem opsal z internetu.

Ale co jsem tím chtěl vyjádřit je snad srozumitelné. Příště si po sobě příspěvek ještě jednou přečtu a citáty v cizím jazyce si ověřím ať tam nedělám zbytečné chyby, slibuji.

Dík a hezký den,

M. Prokš.

Pane Valento, napsal jsem k tomu dopoledne technický komentář, ale stále se prověřuje.....

Stačí se podívat na ty loňské dotace - např dostaly Soprema a Tomesol. Oba postaví na zelené louce u dotací montovnu, kdy dovezou moduly z Číny, dovezou hliník, sklo atp. a smontuji panel. To už to rovnou mohou smontovat v té Číně a ušetříme dotace

Tady se hodně mluví o tom, jak Čína vše dotuje a už to tu máme taky - dotovanou výrobu výrobků pro OZE.

Ale to jsou hodné dotace. Na rozdíl od zlých Čínských dotací.

Kde jste v posledních desetiletích žil, že neznáte takové základní věci.

Nejde o dotace - jde o úkol toho projektu - snížit závislost na Číně v OZE. Jestli nebudeme dovážet z Číny hotové panely, ale pouze solární moduly, sklo a hliník a tady to smontujeme, tak jsme odstranili nějak významně závislost ?

Pane Sedláku, bateriová i jiná akumulace elektřiny v TWh škále tu bude určitě dříve, než nepřetržitá velkovýroba elektřiny v jaderných elektrárnách , bez odstavování na výměnu paliva.

Dálkové HVDC přenosy v EU by byly též dobré, ale nástup baterií obdobný nástupu FV panelů tu bude mnohem dříve...

Pán Vaněček, obdivuhodná viera.

Zatiaľ čo fyzikálne zákony ostávajú konzistentné, vaše predikcie začínajú pôsobiť skôr ako energetický sci-fi román. V skratke:

Batériová akumulácia v TWh škále v EÚ?

Už sme to preberali pod iným článkom, Dnes máme (a to som veľkorysý) pár jednotiek GWh. Na 1 TWh by bolo treba tisíce aktuálnych projektov, nehovoriac o nákladoch, materiálovej náročnosti a priestorových limitoch. A navyše – Li-ion batérie cyklujú zvyčajne medzi 20–80 % kapacity, čiže reálne dostupná energia je ešte nižšia.

HVDC prenosy v EÚ?

Aj toto sme už viac krát diskutovali. Kapacitne obmedzené (v jednotkách GW, nie desiatky), extrémne drahé, časovo a administratívne náročné. Bez masívneho prebudovania celej prenosovej sústavy a politickej koordinácie prakticky nerealizovateľné v rozumnom časovom horizonte.

A aj tak tvrdíte, že to všetko bude skôr než JE s výmenou paliva?

Pán Vaněček, to by sme potom mohli tvrdiť, že Tesla postaví základňu na Marse skôr než Temelín dostane stavebné povolenie na tretí blok.

Fakty sú neúprosné – a ich ignorovanie nám akurát zvyšuje závislosť na dovoze, fosílnych zálohách a priazni počasia. Ale aspoň sa o tom pekne sníva.

To, že účelné budování HVDC dálkových přenosů v rámci celé EU není možné bez politické koordinace, je nabíledni. Nicméně není pravda, že by se pomocí nich nedaly efektivněji využít a přenášet desítky až stovky TWh. HVDC-VSC s výkonem 4GW může ročně přepravit určitě okolo: 8760h * 0,95 * 4GW = 33TWh. A pro EU by takové energetické dálnice mohly mít přínosy reálně daleko větší, než chiméra úložišť v TWh. Jestliže jsou v současnosti ekonomicky výhodnější venkovní HVDC přenosy nad cca 600km (oproti HVAC), bylo by rozhodně přínosné, do jejich rozvoje investovat. Nikoliv, že by to bylo pěkné, ale z dlouhodobých technicko – ekonomických důvodů. Pro ten přínos (stabilizace soustav, 3x nižší ztráty, komplexní řízení včetně kompenzace) tedy neplatí ani extrémní ekonomické náklady (co je 30mld oproti nákladům na úložiště s kapacitou 100GWh) ani potíže s jejich budováním. Pro základní trasy by stačilo změnit jen typ přenosu dokonce po stejných stožárech. Časové potíže lze očekávat u kabelových HVDC vedení, která zase poskytují možnost tras pod zemí, která je mimo fyzikální možnosti střídavých sítí vůbec. Jsem přesvědčen, že nároky kladené na přenosové sítě (zejména v souvislosti s rozvojem OZE zdrojů) není možné realizovat jen pomocí střídavých sítí, ale zcela nevyhnutelně si vynutí rozvoj HVDC přenosů. Rozvoj výkonové elektroniky bude jejich výhodnost posouvat ke kratším vzdálenostem.

ad Josef Sedlák 1. srpen 2025, 11:47

ok, tu to bude na dlhšie - myslite to dobre, ma to však svoje ALE:

Áno, teoreticky môže 4 GW HVDC linka preniesť cca 33 TWh/rok, no:

-to je len zlomok potreby samotneho Nemecka, ktoré má už dnes cez 70 GW inštalovaného výkonu vo vetre, z toho významná časť na severe.

- V praxi by len na zabezpečenie prenosu sever–juh v Nemecku bolo treba najmenej 8–10 takýchto vedení – a to bez exportov/importov a bez pokrytia nečakaných výpadkov.

- ak by sme to chceli riešiť na úrovni EU, tak tých HVDC potrebujeme desiatky

Nákladnosť a komplexnosť HVDC sú výrazné

Technicky a investične náročnejšie ako klasické HVAC vedenia:

- Drahe konverzné stanice (každá rádovo 300–600 mil. €),

- Chýba flexibilita – HVDC neumožňuje jednoduché „odbočky“ ako HVAC,

- Každé prepojenie = nový konvertor → skokový nárast ceny a zložitosti.

-> Pri rozsiahlej HVDC sieti (desiatky liniek, prepojení) sa celkové náklady a prevádzkové výzvy multiplikujú.

Priestorové a byrokratické obmedzenia

Trasy cez krajinu nie sú neobmedzené:

- Ochranné pásma, chránené územia, majetkoprávne vzťahy, odpor verejnosti.

- Zásah do krajiny je väčší než si často predstavujeme, najmä ak ide o 700 kV alebo viac.

Podzemné HVDC vedenia:

Pekná idea – no ešte náročnejšia než nadzemné:

- Práce „v páse“ → ťažký vstup na pozemky - fyzicky zasiahnem do každého pozemku po trase, na rozdiel od vzdušných, kde veľké časti len prekleniem ponad

- Vysoké nároky na chladenie, údržbu, spoľahlivosť izolácie,

- Ešte vyššie náklady

Zníženie strát ≠ záchrana ekonomiky

-Áno, HVDC má nižšie straty (cca 2–3 %/1000 km vs. 7–10 % pri HVAC),

-No ekonomická efektivita je len na dlhších trasách (nad 600–800 km),

-A tie sú v EÚ limitované politicky, technicky aj geograficky.

A čo sa týka prípadného postupného "upgrade" existujúcich HVAC na HVDC -> tu nám stavia do cesty prekážky odlišná fyzika a topológia siete

- HVAC je sieťovo orientovaná (meshovaná) – umožňuje rozvetvené prepojenia, redundanciu a vyvažovanie toku energie medzi viacerými uzlami.

- HVDC je bod-bod prenos – energiu prenáša iba medzi dvoma bodmi; nie je možné jednoduché „odbočenie“ či pripojenie iných spotrebičov alebo zdrojov v strede trasy.

- Zmena z HVAC na HVDC teda znamená odstrihnutie medziuzlových prepojení, čím sa zníži redundancia a sieťová flexibilita. Takáto konverzia preto zásadne zasahuje do fungovania celej sústavy a vyžaduje prepočítanie tokov, záťaží aj stability.

HVDC určite má svoje miesto/opodstatnenie, ale nie je to zázračný všeliek a je dôležité zvážiť, kedy a kde ma reálny zmysel o ňom uväzovať

Ad richie ; 1. srpen 2025, 13:05

S většinou argumentů souhlasím včetně toho, že HVDC není zázračný všelék. Ten příměr HVDC = energetické dálnice není jen přirovnáním pro laiky, ale připomíná jejich obecné vlastnosti, o kterých hovoříte. Pro nízkou intenzitu silniční dopravy stačila síť normálních silnic, ale vyšší intenzita vyžaduje dálniční síť – až po mezinárodní dálniční síť. Z dálnice také nelze sjet kdekoliv. A velmi podobné to je i se sítěmi elektrickými, kde se intenzifikace potřeby přenášených výkonů neobejde bez HVDC sítí. Jako dálnice neruší silnice, budou HVDC přenosy koexistovat se střídavými přenosy. Většinou se tedy nebudou rušit staré linky (a nahrazovat HVDC), ale budou to jako další přenosové trasy. Na rozdíl od dálnic / silnic jsou ale u HVDC/ HVAC ta ochranná pásma menší nebo dokonce soustředěná pod zem. Škoda, že to, co dělá Německo se svými sítěmi v malém (kombinace HVDC – HVAC), je pro EU zatím asi v nedohlednu. Ačkoliv by právě až v měřítcích celé EU byly ty přínosy HVDC nejvyšší.

Josef Sedlák 1. srpen 2025, 13:53

áno rozumiem čo myslite a z veľkej miery aj súhlasím (koncepčne), akurát to bude vyžadovať obrovské investície a rozumnú architektúru .. no neodpustím si ešte jednu poznámku k tvrdeniu:

"Na rozdíl od dálnic / silnic jsou ale u HVDC/ HVAC ta ochranná pásma menší nebo dokonce soustředěná pod zem."

- Podzemné HVDC vedenia môžu mať menšie formálne ochranné pásmo než nadzemné vedenia HVAC.

- Elektromagnetické pole HVDC je koncentrovanejšie a menej rozptýlené než pri HVAC.

- Vizuálny dopad je nulový – čo je výhoda v urbanizovaných oblastiach.

ALE:

- Podzemné vedenie si vyžaduje výkop v celej trase, teda fyzický zásah do každého pozemku, cez ktorý vedie.

-Zásah je trvalý – vedenie sa nedá jednoducho premiestniť, a nad ním sú často obmedzenia využitia pozemku (napr. zákaz výstavby, výsadby stromov).

- Údržba a opravy sú náročnejšie – ak dôjde k poruche, je potrebné rozobrať povrch, čo je drahé a časovo náročné.

- Chladenie a izolácia sú technicky náročnejšie než pri nadzemných vedeniach.

Teda podzemné vedenie je takmer ako tá spomínaná diaľnica - ktorú musím viesť cez všetky pozemky v trase a zanechá tam trvalú stopu a obmedzenia -> čo si vyžaduje komplexnejšie rokovania s vlastníkmi, zložitejšie právne nástroje, častejšie územné spory a dlhšie povoľovanie.

=> možno až 10x násobne vyššia celková cena realizácie oproti nadzemným variantom

Ad richie ; 1. srpen 2025, 14:29

Menší pásmo trasy platí u HVDC i pro venkovní vedení (menší šířka stožárů). Ohledně údržby podzemních vedení bude nutnost výkopů při případných opravách asi dost hypotetická. Na videích stavby takových kabelových tras totiž zatahovali ty kabely do trubek. S ohledem na diagnostiku je tak porucha spojená s dalším výkopem v trase dost málo pravděpodobná. Pro nové HVAC trasy ze severu na jih nesehnali Němci podporu a tak ty potřebné trasy později „překlopili“ do HVDC, které sice zatíží dotčené pozemky výkopem v celé délce, nicméně pak umožňuje jejich další zemědělské využívání aniž by tam „strašily“ nějaké stožáry. Proto také to šílené zpoždění ve stavbách těchto nových tras.

ad Josef Sedlák 2. srpen 2025, 09:47

ano, rozumiem a suhlasim v podstate so vsetkym - len par "kozmetickych" pripomienok

Ohledně údržby podzemních vedení bude nutnost výkopů při případných opravách asi dost hypotetická. Na videích stavby takových kabelových tras totiž zatahovali ty kabely do trubek. S ohledem na diagnostiku je tak porucha spojená s dalším výkopem v trase dost málo pravděpodobná.

ano, ak sa rozumne rozmiestnia servisne sachty, tak da sa s tym fungovat (ak nedojde k "poruche" zvonku/externym vpyvom)

" Pro nové HVAC trasy ze severu na jih nesehnali Němci podporu a tak ty potřebné trasy později „překlopili“ do HVDC, které sice zatíží dotčené pozemky výkopem v celé délce, nicméně pak umožňuje jejich další zemědělské využívání aniž by tam „strašily“ nějaké stožáry."

ano, polnohospodarstvo je mozne nad takymi trasami prevadzkovat, len su tam casto obmedzenia ( v zavislosti aj od viacerych faktorov - typ pody, podny profil, profil ulozenia vedenia,...) - zakaz vysadby stromov, zakaz hlbokej orby, zakaz/obmedzenie tazkej mechanizacie, .. teda ano da sa vyuzivat, aj ked podla mna polnohospodarstvo ma s tym najmensi problem (aj so vzdusnym vedenim), ovela vacsi problem su ine sukromne ci developerske pozemky - co sposobilo to co spominate dalej:

"Proto také to šílené zpoždění ve stavbách těchto nových tras."

a nebude to ine ani mimo Nemecka ..

"Za jednu generaci (za 22-23 let) už bylo instalováno asi 1 TWp panelů, které vyrábí přes 1 PWh elektřiny za rok. Další zdvojnásobení je otázkou max. 3 let"

Typický příklad manažerského účetního přístupu aneb 9 žen porodí dítě za měsíc.

Mýlíte se. Až se sečtou instalace za 2025 tak se zjistí, že už je na světě více instalací fotovoltaiky než 2 TWp. To je fofr, aneb exponenciální růst pokračuje....

Nemýlím se, ale instalovaný výkon ani teoretická vyroba není důležitý parametr. Důležitý je množství vyrobené a zužitkované energie a to jaksi z podstaty FVE nemůže růst lineárně s výkonem do nekonečna, resp na úroveň spotřeby. Čili ke konci přestane platit 1kwp vyrobí 1MWh/rok, protože pro ně nebude spotřeba..

Výkon solárních elektráren ve světě poroste exponenciálně ze současných skoro 2 TWp až do asi 30 TWp, pak už se zvolní, až do saturace. Takže zdaleka nejsme (ve světě) u konce, v rozvojovém světě je hlad po energiích obrovský (Čína, Indie, Brazilie, Indonésie, Nigerie, ...) a tak se i ta elektřina spotřebuje.

A tam žije i většina obyvatel zeměkoule a mají pro fotovoltaické, větrné i vodní elektrárny výborné přírodní podmínky.

ad richie: já jsem experimentální fyzik, pozoruji přírodu, hledám zákonitosti, navrhuji nové aplikace na základě poznatků výzkumu.

To není o víře, to je o pozorování přírodních zákonitostí a dlouhém životě.

V roce 2000 bylo ve světě instalováno asi 1 GWp fotovoltaických panelů a vyráběly velmi zhruba za rok 1 TWh elektřiny. Za jednu generaci (za 22-23 let) už bylo instalováno asi 1 TWp panelů, které vyrábí přes 1 PWh elektřiny za rok. Další zdvojnásobení je otázkou max. 3 let.

A s akumulací v bateriích to bude kvantitativně obdobné, "fotovoltaika a baterie jsou bratr a sestra, a porodila je jejich matka-elektřina".

Za jednu generaci to tu bude, a nyní už nějaká doba od počátku, kdy baterie nastoupily i ve velké energetice, už proběhla.

Všichni zastánci „moderní energetiky“, jejíž nedílnou součástí mají být podle nich obrovská bateriová úložiště s běžnými kapacitami v TWh zcela systematicky ponechávají stranou ekonomickou stránku takových představ! A naprosto cíleně ignorují byť jen zmínku o souvislostech s nutnou obnovou baterií v těchto úložištích. Je zcela evidentní, proč to dělají. A sice proto, protože by se jim ten jejich sen ekonomicky a materiálově zcela zhroutil, protože by vyšlo v celé nahotě najevo, že ta „energie zadarmo“, je jen jimi hromadně šířený blud, a že náklady na velkokapacitní ukládání jsou vyšší, než na ty energetické zdroje, které takovou energii vyrobí bezemisně rovnou. Na pouhých 20GWh pro ČR na den/noc té „energie zadarmo“ by gigafactory s roční produkcí 2GWh vyráběla jen pro toto úložiště na věky, aby stíhala vyrábět baterky na jeho obnovu. Všichni „vizionáři“ o takové nutnosti zásadně trapně mlčí a jako kolovrátek opakují písničku o poklesu cen baterií, kde zase zcela ignorují související materiálové nároky.

To Muskovo úložiště pro Austrálii připomínám všem již „vizionářům“ už dávno, protože to je zrovna exemplární příklad, který dokladuje, že k FVE jsou zcela nezbytné spolupracující technologická úložiště (neboli velké UPS zdroje). Ignorance faktu, že může přijít mrak nebo bouřka, se Australanům dost nevyplatila. Muskovo úložiště se zálohovacím časem cca 1,5h jim tehdy stačilo.

ad Bob 31. červenec 2025, 23:05

podla mna v tomto pripade sa "povezu" na vlne military aplikacii

- vyrazne viac financii (naviac mozno aj z bohatych unijnych rozpoctov),

- poziadavka na hi-tech je vnimana ako samozrejmost (aj ked v jednorazovych dronoch je to diskutabilne)

- taktiez aj citlivost na cenu produktu je vyrazne inde ako pri energetike ci inej aplikacie

- dava to priestor na rozvoj technologie (teda ak sa ten priestor aj vyuzije a neostane to len pri minimalisticky nevyhnutnej iniciative, ako krytie cerpania lukrativnych dotacii)

- dalsie proklamovane aplikacie su uz podla mna len ako sucast PR, pre zmiernenie reakcii skupin citlivych na military nasadenie

Vaša profesia "experimentálny fyzik" znie impozantne – no zdá sa, že je to "odpojiteľný modul" a pri témach ako akumulácia energie, systémová stabilita alebo prenosové sústavy akosi zostáva zabudnutý v pracovni na polici. To, že sa niečo zmenilo „za jednu generáciu“ je síce pravda, ale porovnávať rozvoj FVE s akumuláciou v TWh škále je ako porovnávať skladanie solárnej kalkulačky so stavbou medzinárodnej vesmírnej stanice – tiež to sú „elektronické projekty“, ale kontext, komplexita aj materiálové a systémové nároky sú úplne inde.

Niekoľko postrehov:

- HVDC vedenia sú super... na papieri. V realite obmedzené prenosovou kapacitou (GW), investične náročné, s dlhým povolovacím cyklom. V EÚ takto neprenesiete stovky TWh len preto, že „by to bolo pekné“.

- TWh batérie? V EÚ máme momentálne pár GWh inštalovanej akumulácie. Pri súčasných cenách a limitoch by nás TWh kapacity stáli stovky miliárd eur. Navyše, ich účinnosť a životnosť zďaleka nezodpovedajú ideálnemu snu o „elektrickej rovnováhe“.

- A čo capacity factor? FVE v EÚ dosahujú ~10–12 %, VTE v priemere ~25–30 %. Viac z toho nedostaneme, nech robíme čo robíme – ani experimentálne, ani ideologicky. A vysoká geografická korelácia podmienok (pre FVE/VTE) nám tiež dáva jasné mantinely. Ak chceme nahradiť stabilné zdroje, musíme počítať s násobkami inštalovaného výkonu a skutočne masívnymi zálohami – teda ďalšími nákladmi, ktoré sa často ticho prehliadajú.

a ešte mi nedá nereagovať

"fotovoltaika a baterie jsou bratr a sestra, a porodila je jejich matka-elektřina".

No ak to vezmeme metaforicky – tak sestra (batéria) krátko po pôrode upadla do kómy a odvtedy ju obchádzajú zástupy inžinierov so striedavým úspechom. Zatiaľ čo brat (FVE) sa rozbehol ako hyperaktívne dieťa na tržnici, sestra stále potrebuje intenzívnu starostlivosť, špeciálnu diétu, plazmové infúzie a každý nový pokrok je drahý ako súkromná klinika v Švajčiarsku.

Ako rozumiem vášmu nadšeniu pre vývoj fotovoltaiky – napokon, je to oblasť, ktorej ste asi venovali celý profesijný život. No práve preto môže byť pohľad na širší energetický systém trochu skreslený: ako keď rodič hovorí o „šikovnom synovi“, ktorý síce krásne kreslí, ale zatiaľ stále nevie sám prejsť cestu.

Fyzikálne zákony síce ostávajú nemenné, no elektroenergetika je zložitý ekosystém technológií, ekonomiky a systémovej stability. A tam nestačí len, že máme „brilantné fotóny“, ak nám v praxi chýbajú vedenia, zálohy a spôsob, ako pokryť 100 TWh spotreby v zimnom bezvetrí.

ad richie: kdy skutečně začaly baterie v energetice? V roce 2017:

volty.cz/2017/11/24/100-mw-baterie-za-100-dnu-musk-dodrzel-slib-australanum/

Takže obdobně očekávám, že nejpozději do roku 2040 bude bateriová akumulace v energetice v TW a mnoha TWh škále všude ve světě

co se týče "systémová stabilita alebo prenosové sústavy ", vygůglujte si grid-forming BESS, je už o tom spousta článků a zkušeností, já v tom expert nejsem

ad Milan Vaněček 31. červenec 2025, 16:50

ad richie: kdy skutečně začaly baterie v energetice? V roce 2017:

..100-mw-baterie-za-100-dnu-musk-dodrzel-slib-australanum..

Áno, Hornsdale sa často označuje ako „prielomový projekt“, ale skôr vďaka mediálnej pozornosti a rýchlej realizácii. Technologicky však nebol prvý – už predtým existovali funkčné implementácie, napríklad:

- Notrees Battery Storage Project (Texas, 2012)

- Laurel Mountain (Západná Virgínia, 2011)

Hornsdale navyše dočasne ovplyvnil dostupnosť batériových modulov na trhu, keďže Tesla musela presmerovať výrobu Powerpackov (aj modulov do EV), čo krátkodobo obmedzilo iné projekty.

Takže obdobně očekávám, že nejpozději do roku 2040 bude bateriová akumulace v energetice v TW a mnoha TWh škále všude ve světě

Podľa všetkých dostupných dát je to prehnane optimistická a v podstate asi nereálna predstava – ak nezapočítame kapacitu notebookov a mobilov. V elektroenergetike je TWh škála stále vzdialená, a to nielen technologicky, ale najmä materiálovo, ekonomicky a infraštruktúrne (a finančne aj škoda hovorit).

co se týče "systémová stabilita alebo prenosové sústavy ", vygůglujte si grid-forming BESS, je už o tom spousta článků a zkušeností, já v tom expert nejsem

Áno, GFM BESS je krok správnym smerom – ale väčšina dnešných riešení supluje len časť funkcií klasických točivých strojov, a to často len v obmedzenom režime. Navyše:

- GFM systémy sú drahšie než bežné BESS,

- mnohé sú „grid-forming“ len na papieri alebo v PR materiáloch,

- a na plnohodnotnú náhradu by každá veľká FVE/VTE farma musela obsahovať synchrónny kompenzátor + hybridnú GFM BESS – ale nie tu súčasnú karikatúru s len 2h/25 %.

To všetko znamená obrovské investície (stovky miliárd eur) a dlhý časový horizont, zatiaľ čo problémy s OZE sú tu a teraz.

Takže áno – ak berieme Hornsdale ako narodenie „energie budúcnosti“, tak zatiaľ to vyzerá, že sa nám dieťa ešte len učí chodiť… ale niektorí už kupujú topánky na maratón.

Když už píšete o rozvoji používání akumulátorů v energetice, tak byste se měl dovzdělat: "Za jednu generaci to tu bude, a nyní už nějaká doba od počátku, kdy baterie nastoupily i ve velké energetice, už proběhla."

Baterie akumulátorů ve velké energetice (velké v té době) začaly už hned v první naší veřejní elektrárně v Praze na Žižkově roku 1889 (Křižík).

"Zpočátku měla elektrárna pouze jeden parní stroj o výkonu 60 HP, který přes lanový převod poháněl dvě dynama. Stroje byly v provozu pouze ve večerních hodinách, v noci bylo osvětlení zajištěno napájením z akumulátoru o kapacitě 375 Ah."

Zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/Elektrárna_města_Žižkova

To máme už asi tak 6 generací od prvního využití akumulátorů ve "velké energetice" (energetice určené pro pokrytí veřejné potřeby a dodávkám jednotlivým spotřebitelům).

To Milan Vaněček:

Další špatné zprávy okolo výroby akumulátorů ve střední Evropě, tentokrát u sousedů nejbližších.

Uvidíme, zda se jim bude dařit alespoň v BESS, ale moc tomu nevěřím, když ty vlastnosti, které umí a jsou vhodné pro aku do dronů (nízká hmotnost, velká kapacita a rychlé nabíjení) jsou vhodné právě pro elektromobily, ale nadbytečné pro BESS.

Odkaz: seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-slovensky-autostartup-propousti-trzby-maji-prinest-drony-a-baterie-282872