Ázerbájdžán: EU musí přehodnotit přístup k fosilním palivům, pokud chce i nadále dovážet plyn

Evropa stále stojí před otázkou, jak zajistit spolehlivé dodávky zemního plynu ve střednědobém horizontu. Řada dodavatelů plynu do Evropy totiž tlačí na uzavírání dlouhodobých kontraktů, které potřebují pro zajištění návratnosti těžebních a infrastrukturních projektů. Evropa naopak cílí na postupnou dekarbonizaci, která není s dlouhodobými závazky na odběr fosilních paliv zcela slučitelná. Tlak na Evropu nyní stupňuje i Ázerbájdžán, který by v opačném případě mohl začít hledat alternativní odběratele pro svůj plyn.

Evropská unie a její členské státy nadále čelí tlaku dodavatelů plynu, kteří zcela oprávněně požadují garance v podobě dlouhodobých kontraktů. V opačném případě by mohlo hrozit, že jejich investice do nových těžebních polí, plynovodů či terminálů na vývoz zkapalněného plynu budou v krajním případě ztrátové. Velkou nejistotu pro ně přináší plány EU na dekarbonizaci, což s sebou přináší útlum využívání fosilních paliv, včetně zemního plynu.

V tomto týdnu se prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev nechal slyšet, že EU musí přehodnotit svůj postoj k fosilním palivům. Podle agentury Reuters zmiňoval přístup unie k financování projektů, včetně zákazu Evropské investiční banky financovat fosilní projekty, a dlouhodobým kontraktům. V opačném případě by se země mohla začít poohlížet po jiných trzích, kam nasměrovat svůj vývoz.

"Trh EU je prémiový z hlediska legislativy, pravidel a cen, ale neměli bychom se dívat jen na západ. Můžeme se podívat i na východ, na jih. To je důležité pro budoucnost ázerbájdžánského plynárenského průmyslu a pro energetickou bezpečnost Evropy," řekl Alijev na politickém fóru v Baku.

Dodávky plynu z Ázerbájdžánu jsou přitom pro Evropu klíčové, zejména v kontextu náhrady výpadu dodávek z Ruska. Zatímco v roce 2021 do Evropy přiteklo ze země zhruba 8 miliard kubíků plynu, v loňském roce se jednalo o téměř 13 miliard metrů krychlových. Do roku 2027 by přitom vývoz měl vzrůst přinejmenším na 16 miliard kubíků.

Současné vyjádření tamního prezidenta nicméně ukazuje, že dosažení těchto plánů je nejisté. Pro navýšení vývozu by země musela investovat nemalé prostředky do plynárenské infrastruktury, přičemž otázka financování a zajištění odběru je nejistá.

"Všechny naše velké energetické projekty - ropné nebo plynové - byly financovány na základě modelu 70 % půjček a 30 % korporátního financování. Nyní se evropské instituce musí k tomuto přístupu vrátit," uvedl Alijev.