Německá vláda po protestech hledá u Rujány nové místo na terminál LNG

Berlín 23. března (zpravodaj ČTK) – Německá vláda ustupuje od výstavby terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) nedaleko přímořských lázní Sellin na Rujáně a místo toho jako náhradní místo prověřuje rujánský přístav Mukran. Uvedlo to spolkové ministerstvo hospodářství. Proti umístění až dvou plovoucích jednotek na opětovné zplynování LNG u Sellinu protestovali ekologové, obce i regionální vláda. Premiérka Meklenburska-Předního Pomořanska Manuela Schwesigová změny uvítala.

„Je dobře, že spolková vláda hledá alternativy k Sellinu,“ komentovala Schwesigová středeční oznámení spolkového ministerstva hospodářství o prověřování přístavu Mukran.

Ministerstvo, které vede Robert Habeck za Zelené, uvedlo, že na Mukran nahlíží jako na příhodnější místo. „Rozhodnutí padne brzy,“ dodalo.

Proti terminálu, který měl být na moři asi pět kilometrů od Sellinu, se mezi místními obyvateli ihned zvedla vlna odporu. K protestům se přidali zástupci obcí, německý svaz na ochranu přírody NABU a také zemská vláda premiérky Schwesigové.

Schwesigová krátce po ruské invazi na Ukrajinu velmi usilovala o to, aby německá vláda postavila terminály na LNG nejen na pobřeží Severního moře, ale také v jejím regionu na Baltu. Zdůvodňovala to tím, že v její spolkové zemi ústí nyní nevyužívané rusko-německé plynovody Nord Stream 1 a 2, takže je zde k dispozici infrastruktura. Poukazovala také na to, že přínos z terminálu by mělo nejen východní Německo, ale také sousední země včetně Česka. Proti výběru Sellinu ale ostře vystoupila.

„Meklenbursko-Přední Pomořansko chce nadále dostát svému podílu na zajištění zásobování energiemi. Ale technická řešení musí odpovídat naší spolkové zemi. Turismu, přírodě a lidem,“ prohlásila před týdnem Schwesigová.

Dodala, že lokalita u Sellinu je v rozporu s těmito podmínkami. Nynější změnu tak vítá.

Ministr hospodářství Meklenburska-Předního Pomořanska Reinhard Meyer, který má stejný postoj jako Schwesigová, řekl, že spolková vláda jako o náhradě za Sellin uvažuje vedle Mukranu také o přístavním městě Rostock západně od Rujány. Meyerův kolega ze zemského ministerstva životního prostředí Till Backhaus poznamenal, že spolková vláda by měla prověřit především to, zda tento terminál vůbec potřebuje.

Meklenbursko-Přední Pomořansko už jeden terminál na LNG má, a to v Lubminu, kde produktovody Nord Stream ústí. Toto zařízení, které prozatím tvoří jedna plovoucí jednotka na zplynování LNG, je soukromým projektem společnosti Deutsche ReGas. Terminál u Rujány by naopak fungoval na objednávku německé vlády.

V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu se Německo rozhodlo rychle vybudovat několik terminálů na LNG, aby si zajistilo nezávislost na dodávkách plynu z Ruska. Německý svaz provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES tento měsíc doporučil spolkové vládě, aby potřebnost všech terminálů ještě zvážila. Podle INES totiž může být kapacita po jejich dokončení předimenzovaná. Jako řešení navrhla naopak výstavbu zásobníků, které bude Německo později potřebovat pro skladování vodíku. Stejné doporučení platí i pro ostatní unijní země.

„Terminály na LNG v Evropské unii se využívají sezonně. Mělo by se proto prověřit, do jaké míry může rozvoj plynových zásobníků snížit potřebu na výstavbu terminálů,“ uvedl INES v březnové zprávě o výhledu zásobování plynem.

Německá vláda se rozhodla vybudovat se stáním podílem pět terminálů na LNG. Prozatím byla uvedena do provozu dvě zařízení, a to v dolnosaském Wilhelmshavenu a v Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku. Další vzniknou ve Stade, opět ve Wilhelmshavenu a za páté místo byl vybrán Lubmin. V případě Lubminu ale projekt počítá s mořským terminálem u Rujány, odkud by surovina po opětovném převedení do plynného skupenství proudila potrubím do Lubminu.

Zajímavostí tohoto řešení je to, že ministr hospodářství Habeck chce podle informací deníku Die Welt k propojení terminálu s Lubminem využít potrubí, které zbylo po stavbě plynovodu Nord Stream 2. Potrubí je totiž uskladněno v přístavu Mukran a je hned k dispozici. Takový postup je vnímán kontroverzně, neboť potrubí patří insolventní společnosti Nord Stream 2 AG vlastněné ruským plynárenským koncernem Gazprom. Ministerstvo podle deníku chce případný obchod zařídit tak, aby peníze neodešly do Moskvy.

Plynovod Nord Stream 2 byl dokončen, ale kvůli ruské agresi nebyl zprovozněn. Jedno ze dvou potrubí tohoto produktovodu je navíc od září poškozeno po sabotáži. Poničeny byly také obě potrubí Nord Streamu 1.