Domů
Plynárenství
Zemní plyn bude hrát v EU při řešení problematiky změny klimatu klíčovou roli

Zemní plyn bude hrát v EU při řešení problematiky změny klimatu klíčovou roli

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové, která začne svou práci 1. prosince letošního roku, bude bojovat za zpřísnění politiky EU v oblasti změny klimatu a zemní plyn považuje za svého spojence, jak uvedl vysoce postavený úředník EU na konferenci v Kolíně nad Rýnem.

Nová předsedkyně Komise Ursula Von der Leyenová, která se ujme svého úřadu o víkendu, přislíbila během prvních 100 dní v úřadě představit návrh „přísnější“ politiky EU v oblasti klimatu.

Florian Ermacora, který bude mít v Komisi na starosti vnitřní trh s energií, se nechal slyšet, že plyn bude dle plánů nové Komise hrát klíčovou roli.

„Dekarbonizaci nebude možné provést pouze elektrifikací,“ řekl Ermacora zpravodajskému portálu Montel. „S výhledem na uhlíkově neutrální ekonomiku je jasné, že se podíváme na dekarbonizované plyny.“

Německo, které má v plánu uzavřít své jaderné a uhelné elektrárny, se na plyn obrací již delší dobu. Také proto velmi hlasitě podporuje výstavbu nového plynovodu Nord Stream II, proti kterému se staví některé členské státy EU.

Zemní plyn jako řešení problému

„Nevnímáme plyn jako součást problému, ale spíše ho vidíme jako součást řešení vedoucího k ochraně klimatu,“ uvedl Stefan Rolle, zástupce německého ministerstva hospodářství a energetiky.

Rolle uvedl, že obnovitelné zdroje energie nemohou v blízké době nahradit fosilní zdroje energie a zdůraznil význam zemního plynu pro vytápění.

„Domníváme se, že v prvním kroku by zemní plyn mohl představovat most k věku obnovitelných zdrojů energie,“ řekl dále Rolle. „Je také pravdou, že plyn by se časem musel stát dekarbonizovaným nebo CO2 neutrálním,“ dodal s odkazem na potenciál plynu a využití technologie Power to Gas.

Zelený, modrý a šedý vodík

Plynová infrastruktura je schopna po nutných úpravách přepravovat spolu se zemním plynem také vodík. Vodík, bezuhlíkatý zdroj energie, by tak i z tohoto důvodu mohl hrát spolu se zemním plynem v budoucí energetice zásadní roli.

Podle Markuse Mittereggera, vedoucího největšího rakouského zásobníku zemního plynu, by ale nebylo možné provést přechod na ekonomiku založenou na vodíku pouze skrze „zelený vodík“, který vzniká elektrolýzou vody, přičemž elektrická energie pochází z obnovitelných zdrojů energie.

„Produkční schopnosti nejsou dostatečně velké na to, aby uspokojily poptávku,“ pronesl Mitteregger.

Podle něj bude potřeba také „modrý vodík“ vyrobený ze zemního plynu s technologií zachycující uhlík. Technologie je ovšem aktuálně velmi nákladná a proto zatím nemá komerční využití. Odrazovým můstkem by mohl být „šedý vodík“, který je vyroben ze zemního plynu, ovšem bez technologie zachycující uhlík.

Komentáře

(21)

Ivan Novák

30. listopad 2019, 11:11

Žabaři. Nemají odvahu přejít na vodík vznikající zaklínáním vakua a výskyt skleníkových plynů v atmosféře s okamžitou účinností zrušit úředním nařízením.

eneregtik II

30. listopad 2019, 11:50

USA , které jsou už na plynu plně závislé a mají ho doma pro sebe dost ,nyní chtějí Němcům to samé překazit a napadají plynovod NS II ,který může Němcům ročně dodat až 110 miliard kubíků. Tyto své "rady" si můžou USA ponechat pro nějaké banánové republiky střední Ameriky. Tam je budou ještě možná poslouchat.

Bizon

30. listopad 2019, 13:17

Jo, snažili se, ale nevyšlo to, NS2 už je prakticky hotová věc. Němci kupovali plyn od Rusů celou studenou válku, ani ty největší krize východ vs západ obchodování nepřerušily. Business je prostě business, ještě když jde o životně důležitou surovinu a desítky let tradice, argumentace "energetickým vydíráním" tady není historicky podložená, právě naopak.

Jan Veselý

30. listopad 2019, 15:42

Němcům stačí postavit pár LNG terminálů a pak se chechtat jak se dodavatelé rvou mezi sebou. Dobrou cenu a spolehlivost dodávek mají zaručenou, nehledě na to, že mají k dispozici obrovské kapacity zásobníků.

Vladimir Wagner

30. listopad 2019, 15:12

Ovšem přechod na zemí plyn není řečením emisí skleníkových plynů. Oproti uhlí se sice produkuje polovina i méně, než u uhlí (přesné číslo závisí na kvalitě uhlí), ale při těžbě a dopravě se uvolňuje dost velké množství skleníkových plynů. Výhra při přechodu z uhlí na plyn tak není příliš velká. Pokud ale Německo přechází na plyn od jádra, tak to naopak vede k značnému zvýšení emisí. Plyn tak opravdu k řešení emisí skleníkových plynů nepřispívá.

Carlos

1. prosinec 2019, 11:40

Pane Wagnere,

kritický podíl jádra v energetickém mixu kdy by i plný přechod čistě na plyn (tedy bez OZE) znamenal růst emisí CO2 je někde mezi 40-50 %, pro energetiku podobnou jako máme u nás a částečně v Německu. Tam nejsou a pokud jim to půjde přechod, přestavba a výstavba alespoň chvalitebně, tak by možná v roce 2022 mohli mít náhradu OZE + JE jenom OZE hotovu, co do produkce, takže pak uzavírání uhelek povede opravdu na pokles emisí, ale jenom pokud budou schopni stavět plynové elektrárny. Nebo pokud je budou s to postavit v okolních zemích a pak tento proud dodat do Německa, zejména na jih.

Otázka je také co to udělá s PPE, které snad ještě v Bavorsku jsou, pokud je nedali do krabice a neprodali. Těm problémy, pokud dobře dedukuji, nadělala jedno obchodní zóna se severem Německa a Rakouskem, kdy ceny odpovídaly přebytkům na severu, ale ne už schopnosti dostat ten proud na jihu. Pokud se trh nějak rozdělí, je možné že na jihu jim cena vyleze na takovou že se jim PPE vyplatí pouštět více, či postavit nějaké nové. To bude ale záležet na výhledové rychlosti stavby vedení.

Ivan Novák

1. prosinec 2019, 15:01

Oba supermoderní PPC bloky, celkem 1,4GW, v bavorském Irschingu v systémové rezervě nadále jsou. Dobře-li si pamatuji, Uniper letos opět požádal o povolení je zlikvidovat a opět ho nedostal, povinné cvičení k udržení finančního statu quo. Až vývoj na trhu jejich provoz umožní bez vytáček, hra přestane a vznikne dilema, co v té rezervě držet jiného. EnBW hodlá k tomu účelu stavět nový plynový zdroj (bez parní části), BNetzA toto řešení zatím připadá politicky obtížně stravitelné, trochu kolem toho rituálně tančí, ale jistě si zvyknou.

Úvaze o náhradě JE, pracujících nyní "na plné pecky" v základním zatížení, plynem, aniž by přitom po r. 2022 vzrostly emise CO2+CH4, nerozumím.

Jan Veselý

30. listopad 2019, 15:39

U nás na Ostravsku utíká methan jako následek těžby uhlí z uzavřených dolů už dlouho a ještě dlouho tomu tak bude.

A Německo přechází z hnědého uhlí (~25%), černého uhlí (~25%), uranu (~25%), plynu (~10%) + OZE (~10%) + "ostatní" na cílových 80% OZE a 15-20% plyn + "ostatní", tj. plyn jako náhrada za uran je jen vaše desinformace.

Richard Vacek

1. prosinec 2019, 06:11

Na 80% OZE bude ale Německo přecházet hooooodně dlouho. Protože bez možnosti (ekonomické) akumulace to nejde. V noci a zimě neběží soláry a u větrných elektráren už teď narážejí na to, že další vrtule se požírají navzájem, kdy není v případě větru kam poslat nadbytečnou elektřinu.

Josef

2. prosinec 2019, 00:14

No za 10 let mají pokles emisí poloviční co my takže oni přecházejí podobně jako Norové - ti mají pokles prakticky nulový. Jinými slovy zelená ideologie v praxi...

Carlos

2. prosinec 2019, 01:02

Norsko nemá co snižovat, když mají dost elektřiny z vody.

Emil

30. listopad 2019, 17:13

Zkrátka přechod k levné energetice s nízkými emisemi se neobejde bez "krátkodobě" drahé energetiky s vysokými emisemi. Jenomže s tímhle oblbováním si Němci donekonečna nevystačí.

Martin Hájek

3. prosinec 2019, 13:43

Používal bych slovo "dočasně". To má u nás tradici a celkem jasný význam.

Emil

3. prosinec 2019, 15:01

Máte pravdu, budu se příště držet zavedené terminologie.

Milan Vaněček

30. listopad 2019, 17:22

Drahá energetika je jenom ta nová jaderná. To už snad ví každý čtenář na tomto serveru.

Nulové emise CO2 v energetice mohou chtít jen šílení zelení a jaderní aktivisté, rozumný přístup je snížení všech emisí (CO2, CH4, P2,5, NOx, ...) ekonomicky přijatelnou cestou.

Emil

30. listopad 2019, 18:11

On spíš každý ví, kdo platí za elektřinu nejvíc v celé Evropě. Dokonce i po započtení rozdílné kupní síly obyvatelstva v jednotlivých zemích.

O nulových emisích CO2 jsem sice nic nepsal, ale uhlíkovou neutralitu do roku 2050 prosazuje právě především nová německá předsedkyně EK. Německou bezradnost přitom krásně dokresluje snaha dospět k uhlíkové neutralitě za pomoci zemního plynu, viz dnešní článek.

Dalibor

30. listopad 2019, 15:14

... do té doby než začnou ložiska plynu docházet. Co bude potom, no návrat k jádru a uhlí :-)

Martin Hájek

30. listopad 2019, 21:42

Odrazovým můstkem by mohl být „šedý vodík“, který je vyroben ze zemního plynu, ovšem bez technologie zachycující uhlík - to jakože vynaložíme haldu energie, abychom rozdělili metan na vodík a uhlík a pak obojí spálili zvlášť? Co na té Komisi hulí? Mimochodem je docela zajímavé, kam se ty saze (uhlík) z toho modrého metanu budou dávat. Nedávno jeden plynárenských odborník na konferenci vykládal, že prý do uzavřených uhelných dolů, tak jsem ho rychle vyvedl z omylu. Další nápad, kam s tím uhlíkem, už ovšem neměl :-).

Bizon

2. prosinec 2019, 18:45

Ten "šedý vodík" je uplně normální dnešní vodík, 90% světového vodíku se vyrábí z plynu parním reformingem. Není to extra náročné na energii, většina energie je už obsažená v tom metanu, efektivita je teda kolem 70%. Navazující water shift reakcí se převede CO na další vodík a CO2. Pevný uhlík nevzniká, to máte pravdu že by bylo energeticky dost náročné.

Halda energie je potřeba na elektrolýzu, proto se skoro nepoužívá, většina vodíku vyrobeného elektrolýzou je vedlejší produkt při výrobě chlóru a hydroxidu sodného.

Martin Hájek

3. prosinec 2019, 13:19

Ano, ale to samozřejmě nemá s ochranou klimatu vůbec, ale vůbec nic společného, právě naopak, celkové emise CO2 jsou vyšší. Idea, kterou teď prezentuje plynárenský průmysl je, že se ten uhlík ze zemního plynu odstraní (a zbyde vodík) a "někam schová", aby se nedostal do atmosféry a říkají tomu "modrý vodík". Ostatně o tom se píše i v článku o kterém diskutujeme.

Bizon

3. prosinec 2019, 16:44

Jasně že to nemá s ochranou klimatu nic společného, vodík je problematický skoro ve všech ohledech, to radši použít rovnou ten plyn ze kterého se vyrábí. Ten CCS (carbon capture and storage/ukládání CO2 pod zem) je už nějakou dobu populární v anglických médiích, ale reálně dodnes neexistuje. Jestli je nepřípustně drahé zachytávat CO2 při současné relativně levné výrobě vodíku z plynu, tak v tom případě vodík z neefektivní drahé elektrolýzy je totální utopie. Sorry že nepoužívám progresivně ty barvy vodíku, ale taky mi to příjde jako PR sračka pro kterou mám leda tak výsměch :D

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.