Německé sítě si do roku 2045 vyžádají investice přesahující půl bilionu eur, uvádí studie

Německo může dosáhnout svých cílů v oblasti klimatu pouze tehdy, pokud dojde k rozsáhlému rozšíření elektrických sítí. Země bude muset do roku 2045 do svých sítí investovat přibližně 650 miliard eur, současné roční investice se budou muset více než zdvojnásobit. Uvádí to studie Institutu pro makroekonomickou politiku (IMK).

„Dekarbonizace německého hospodářství bude do roku 2045 vyžadovat masivní rozšíření elektrických sítí a nahrazení stávající infrastruktury, aby bylo možné zvládnout mimo jiné elektrifikaci dopravy, průmyslu a budov,“ uvádí studie.

Ekonomové odhadují celkové náklady do roku 2045 na 651 miliard eur. V příštích letech budou zapotřebí investice ve výši přibližně 34 miliard eur ročně, což je více než dvojnásobek oproti 15 miliardám eur investovaným v roce 2023.

Podle studie by se mohlo ukázat, že celkové náklady budou ještě vyšší. Mezi rizikové faktory patří rostoucí ceny surovin, úzká místa v dodávkách komponent, jako jsou transformátory nebo vedení, a zpoždění ve schvalovacích řízeních.

„Vzhledem k těmto nejistotám je urychlené, strategicky koordinované rozšíření sítě nezbytné pro dosažení cílů energetické transformace v Německu a zajištění klimaticky neutrálních dodávek elektřiny do roku 2045,“ vysvětlují ekonomové.

Nedostatečně rozvinutá přenosová soustava způsobuje omezování výroby OZE

Úzká místa v německé přenosové soustavě a jednotná obchodní zóna Německa vyžadují opatření provozovatelů přenosové soustavy na předcházení přetížení vedení, která německé spotřebitele stojí miliardy eur ročně. V roce 2022 to byly více než 4 miliardy eur, v loňském roce potom i přes nárůst objemu opatření zhruba 3 mld. eur.

Jednotná obchodní zóna Německa způsobuje, že z tržního pohledu nejsou objemy obchodů omezovány kapacitou přenosových vedení. Výroba obnovitelných zdrojů energie (OZE), zejména větrných elektráren na severu Německa, musí být omezována, jelikož nedostatečně rozvinutá přenosová vedení nejsou schopna elektřinu přenést do průmyslových center, která se nachází zejména na jihu a západě země.

Německo takto v loňském roce omezilo 19 TWh výroby OZE, což odpovídá přibližně 4 % celkové roční výroby elektřiny v Německu. V důsledku musí být namísto obnovitelných zdrojů aktivovány elektrárny v blízkosti oblastí s vysokou spotřebou elektřiny.

Pokládka kabelového vedení přenosové soustavy. Zdroj: TenneT

Německo zároveň plánuje v příštích letech významně navýšit instalovaný výkon OZE. Aby země dosáhla svého cíle do roku 2030 pokrývat 80 % hrubé spotřeby elektřiny výrobou elektřiny z OZE bude podle plánů potřebovat 360 GW instalovaného výkonu ve větrných a solárních elektrárnách. To oproti dnešku znamená dalších 200 GW.

Rostoucí elektrifikace odvětví, která jsou dosud závislá na jiných zdrojích energie, zejména vytápění a doprava, navíc pravděpodobně v příštích několika letech zvýší celkovou spotřebu elektřiny, a tedy i zatížení, které německá přenosová soustava musí zvládnout.

Investice do přenosové soustavy

Němečtí provozovatelé přenosové sítě musí každé dva roky vypracovat plán rozvoje sítě. Současný plán zohledňuje požadavky zákona o klimatické neutralitě a politický cíl dekarbonizace elektroenergetiky do roku 2035. Obsahuje tři scénáře, které se liší především rozsahem elektrifikace a využitím vodíku. V závislosti na scénáři se hrubá spotřeba elektřiny mezi lety 2023 a 2045 zvýší z 457 TWh na 1080 až 1300 TWh.

Potřebný objem investic je však v každém scénáři podobný a do roku 2045 činí přibližně 328 miliard eur. Aby bylo možné dosáhnout stanovených cílů, musely by se v krátké době masivně zvýšit investice do přenosové soustavy. Do roku 2037 by bylo třeba investovat v průměru 19,8 miliardy eur ročně a poté přibližně 5,4 miliardy eur, uvádí studie. V porovnání s investicemi ve výši osmi miliard v roce 2023 by se jednalo o nárůst o 150 %.

Distribuční soustavy nestíhají rozmach elektrifikace

Německé distribuční sítě také nejsou dostatečně rozvinuté, aby se mohly vypořádat s nárůstem poptávky po elektřině, který se očekává v důsledku rozmachu elektrifikace vytápění a dopravy. V případě hrozby přetížení sítí tak provozovatelé museli často odmítat připojení tepelných čerpadel nebo nabíjecích stanic pro elektromobily.

Německý síťový regulátor (BNetzA) v reakci na to přišel s novými pravidly, která provozovatelům distribučních soustav umožní dočasně snížit odběr elektřiny ze sítě pro tepelná čerpadla a nabíjecí stanice pro elektromobily, ale nebude jim umožněno úplné vypnutí těchto zařízení.

Dotčeným spotřebitelům budou na oplátku sníženy distribuční poplatky a distributoři nebudou smět odmítat nebo odkládat připojení nových tepelných čerpadel nebo dobíjecích stanic.

Distribuční soustava společnosti Avacon AG v Německu. Zdroj: E.ON

Investice do distribučních soustav

Provozovatelé distribučních soustav s více než 100 000 zákazníky jsou povinni každé dva roky zveřejňovat své cíle v oblasti rozvoje sítí. Týká se to 81 z celkem 865 provozovatelů, kteří dohromady vzhledem ke své velikosti pokrývají přibližně tři čtvrtiny distribučních sítí v Německu.

Studie IMK analyzovala průměrné náklady vyplývající z těchto plánů při zohlednění fyzických požadavků na rozšíření distribučních soustav podle odhadu Německého svazu energetického a vodohospodářského průmyslu a Německého svazu výrobců elektrotechniky a elektroniky. Výsledkem je požadavek na investice ve výši 323 miliard eur do roku 2045, což by představovalo průměrně 14,4 miliardy eur ročně, tedy dobrý dvojnásobek částky investované v roce 2023.