BDEW: Nadzemní vedení a efektivnější připojení větrných elektráren by Německu ušetřili desítky miliard eur
Umožnění výstavby několika klíčových přenosových vedení jako nadzemních a lepší plánování připojení větrných parků na moři by mohlo výrazně snížit investiční potřeby Německa na transformaci jeho energetického systému. Uvedlo to německé sdružení energetického průmyslu BDEW.
Dekarbonizace německé energetiky a snížení závislosti Německa na dovozu fosilních paliv si podle BDEW jen do roku 2030 vyžádá 721 miliard eur, z toho 131 miliard eur na rozšíření a modernizaci přenosové soustavy. BDEW navrhuje dvě oblasti, které nabízejí významný potenciál úspor.
Těmi jsou umístění některých přenosových vedení nad zem a snížení investic nutných pro připojení větrných elektráren na moři prostřednictvím lepšího plánování. Podle odhadů zúčastněných společností umožní tato opatření od poloviny 30. let 20. století dlouhodobě dosáhnout úspor v řádu desítek miliard.
„Aby byl přechod na novou energetiku úspěšný, musíme sledovat náklady. V budoucnu bude důležitější než kdy jindy využít veškerý potenciál úspor," uvedla vedoucí BDEW Kerstin Andreaeová.
Německý síťový regulátor (BNetzA) také nedávno uvedl, že využití nadzemního vedení pro nezbytné rozšíření německé sítě do roku 2045 by mohlo ušetřit až 35 miliard eur na investicích.
Umístění některých vedení nad zem
Podzemní přenosová kabelová vedení pro tři trasy OstWestLink, NordWestLink, SuedWestLink by měla být podle BDEW realizována jako nadzemní, neboť procesní kroky jsou zatím na samém počátku a neplánuje se žádné propojení s vedením na moři.
Tyto projekty by mohly ušetřit desítky miliard eur, což by mělo značný vliv na snížení poplatků odběratelů. Vzhledem k tomu, že všechny tři projekty jsou teprve na začátku plánovacího procesu, nedošlo by dle BDEW k žádnému zpoždění.
Pokládka kabelového vedení. Zdroj: TenneT
Všechny ostatní stávající projekty rozšíření sítě, jako SuedLink, SuedOstLink, NordOstLink, Rhein-Main-Link a další, by měly být nadále realizovány jako podzemní kabelová vedení. Podzemní vedení mohou být pro konkrétní projekty vhodným řešením s ohledem na možné dopady cen pozemků a nemovitostí, zpoždění plánování, povětrnostní a bezpečnostní aspekty a technická omezení, dodává BDEW.
Lepší využití infrastruktury pro offshore větrné elektrárny
Vysoké investiční nároky ve výši 150 až 180 miliard eur si dle BDEW do roku 2045 vyžádají připojení větrných elektráren na moři k síti. Tato částka by se mohla potenciálně dále zvýšit v důsledku rostoucích světových cen některých surovin. Instalovaný výkon větrných elektráren na moři a jejich síťové infrastruktury je však maximálně využíván pouze po část roku.
Roční počet hodin plného zatížení je silně závislý na umístění elektráren a hustotě zástavby. Vzájemné ovlivňování jednotlivých větrných elektráren, které může vzniknout v důsledku větrného stínu sousedních větrných elektráren, se v důsledku dalšího rozšiřování potenciálně zvýší.
Offshore větrný park Riffgat, Německo. Zdroj: EWE
Aby se maximalizoval potenciál využití elektráren a jejich připojení, měla by být pro dosažení cíle rozhodující skutečná vyrobená energie v TWh, nikoliv instalovaný výkon elektráren v GW. V tomto ohledu by měla být prozkoumána změna z cíle v GW na budoucí cíl v TWh, aniž by se celkově snížil ambiciózní směr expanze, uvádí BDEW.
Kromě toho by měla být prozkoumána další optimalizace návrhu pobřežních oblastí, aby se snížily účinky stínění a maximalizovala výroba energie ve výlučné ekonomické zóně Německa. To vyžaduje užší spolupráci se sousedními zeměmi, jako je Nizozemsko a Dánsko, zejména s ohledem na rozvoj oblasti.
Mohlo by vás zajímat:
SuedLink jak dlouho se o tom vedení mluví 10 let. Pro srovnání Čína loni vyrobila o 600TWh více elektřiny než v roce 2022 to je více než vyrábí celé Německo a k tomu samozřejmě musela vybudovat příslušnou infrastrukturu. S tímto přístupem jaký tady je se nedá do budoucna obstát. Emise CO2 kvůli kterým se to všechno dělá jsou v EU dnes už nižší než v Indii , přitom Indie zvedla jen v roce 2023 emise CO2 o 8%. , Čína která má větší emise CO2 než všechny státy OECD a zvedla je v roce 2023 o 6%. A takový Vietnam o 18% - má dnes vyšší emise CO2 než Francie nebo Itálie. Německo a ČR vypíná uhelné el. přitom všechno to uhlí co se tady nespálí se spálí v Asii. Čína v roce 2023 zvýšila svojí spotřebu uhlí o 4,11 EJ to je 75% spotřeby uhlí v EU. Pokles spotřeby uhlí v EU pouze snížil jeho ceny a to vede k jeho vyšší výhodnosti v Asii a stavbě nových uhelných el. Podobně to funguje s ropou pokles spotřeby ropy tady vede jen k tomu že ceny ropy jsou nižší a poptávka se přesouvá do Asie , kde díky tomu vzroste životní úroveň.
Zrovna včera jsem koukal na nějakou uhelnou elektrifikovanou železniční dráhu v Číně, co má délku, pokud si pamatuji dobře, 1850 km, nebo tak nějak. Využívá se pouze pro dopravu uhlí. Co mě ale zaujalo, jakým stylem je postavena - stylem římského akvaduktu. Žádný ježdění z kopce, do kopce, tam ostře zatočit, tam přibzdit atp. Prostě to postavili tu trať, jako takový římský akvadukt. Je to normálně na betonových pylonech skrz krajinu, aby se dosáhlo optimálního, velmi pozvolného jízdního profilu. Tam se s tím nemazlí, stran poručí a už se staví. Tady by se 20 let mlátila prázdná sláma.
S některými následky, kdy "strana poručila a už se stavělo" se v ČR pereme dodnes. Právě excesy toho, kdy technokrati bezohledně rozhodovali o lidských životech, majetcích apod., vedly k tomu, že si veřejnost v západní Evropě a USA (a následně i u nás a jinde) vybojovala právo k těmhle plánům říct svoje.
Aspoň je méně idiotských rozhodnutí, jako jsou pražská magistrála, jezero kyseliny sírové pod Ralskem nebo idiotské trasování D1 přes Vysočinu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se