Přelomový nález ropy u polských břehů vyvolává obavy i naděje

Nedávný objev ropného ložiska u polských břehů je bezpochyby jedním z největších, ne-li vůbec největším, v historii země. Některá média označila událost dokonce za přelomovou pro energetickou bezpečnost Polska. Současně se však objevují úvahy o rizicích spojených s těžbou, na kter8 upozornili ekonomové z Německého institutu pro ekonomický výzkum (DIW).

Kanadská společnost Central European Petroleum (CEP) oznámila začátkem tohoto týdne nález více než 22 milionů tun vytěžitelné ropy a 5 miliard metrů krychlových plynu. K nálezu došlo nedaleko přístavního města Svinoústí, kde se mimo jiné nachází významný LNG terminál. Jak jsme informovali ZDE, jde o jedno z největších konvenčních nalezišť ropy v Evropě za uplynulou dekádu.

„Domníváme se, že se jedná o ekonomicky výhodný projekt. To je velmi zajímavé jak pro společnost, tak pro Polsko, protože obvykle platí, že pokud se najde ropa a plyn, v okolí se často nachází další ložiska. Domníváme se tedy, že se tím otevírá zcela nová oblast,“ uvedl Rolf G. Skaar, generální ředitel CEP, v rozhovoru pro TVP.

Rizika pro cestovní ruch a životní prostředí

Podle ekonomů z DIW by však těžba nedávno objeveného ložiska v polské části Baltského moře mohla vážně ohrozit cestovní ruch a ochranu životního prostředí v oblasti. Z hlediska turismu se jedná především o letovisko na ostrově Uznojem, které každoročně navštíví přibližně milion turistů. Vrtné plošiny by přitom byly viditelné i z německé části ostrova.

Z environmentálního pohledu hrozí významné riziko havárií. V případě nehody by mohlo dojít k přeshraničnímu znečištění, protože by byly přímo zasaženy i německé vody.

„Těžba fosilních paliv je zároveň v rozporu s cíli ochrany klimatu. Náklady převyšují přínosy. Těžbu proto nelze doporučit,“ uvedla výzkumnice DIW Claudia Kemfertová.

Skaar se k obavám vyjádřil následovně: „Rádi si promluvíme s jakýmikoli zainteresovanými stranami, které s námi chtějí hovořit. Ale opakuji, nesnažíme se dělat nic neobvyklého, nového nebo obtížného. Děláme to, co se dělalo již dříve. K vývoji používáme konvenční technologie a projekt samozřejmě budeme realizovat způsobem šetrným k životnímu prostředí. Nevidíme zde žádné konkrétní problémy.“

Ekonomická otázka zůstává otevřená

Rozhodujícím faktorem však bude ekonomická rentabilita. Podle prvních odhadů by nově objevené ložisko mohlo pokrýt 4–5 % roční spotřeby ropy v Polsku po dobu několika let. To však samo o sobě nemusí ospravedlnit vysoké kapitálové náklady a environmentální rizika. Každý krok, od geologického průzkumu přes výstavbu infrastruktury až po samotnou produkci, bude vyžadovat značné investice, jejichž návratnost je zatím nejistá.

Rozhodnutí o rozvoji projektu tak bude do značné míry záviset na budoucím vývoji cen ropy, technologických možnostech a také na politickém konsenzu v otázkách klimatu. Dá se očekávat, že Polsko čeká rozsáhlá diskuse, do níž budou vstupovat nejen ekonomické analýzy, ale i názory ekologických organizací a veřejnosti.