Domů
Technologie
Čína podle Mezinárodní energetické agentury dominuje globálním řetězcům čistých technologií
Bateriové úložiště Moss Landing
Zdroj: Vistra

Čína podle Mezinárodní energetické agentury dominuje globálním řetězcům čistých technologií

Technologie
1 komentář
28. červenec 2023, 12:20
Lukáš Lepič

Čína v posledních letech významně investuje do čistých technologií. Dynamický rozvoj investic ze strany Číny je patrný v celém dodavatelském řetězci – od těžby kritických surovin až po samotnou výrobu technologií. V reakci na tento vývoj se USA a evropské země v posledních letech usilovně snaží podpořit průmysl na výrobu fotovoltaických panelů a baterií. Data Mezinárodní energetické agentury nicméně naznačují, že dominance Číny se bude do roku 2030 trvale upevňovat. Tomu mohou nahrát i vysoké ceny energetických komodit v Evropské unii.  

Dle Mezinárodní energetické agentury se v Číně nachází globálně zhruba 25 % všech  projektů na výrobu fotovoltaických panelů, které jsou již minimálně ve stádiu počátečního developmentu. Ještě výraznější je postavení Číny ve výrobě baterií, kde její podíl dosahuje až 45 %. Většina čínských projektů se přitom nachází v pokročilém stádiu realizace.

Současná data naznačují, že tento trend bude trvat minimálně do roku 2030. V zemi se nachází více než 80 % všech oznámených projektů na výrobu komponent pro solární a větrné elektrárny. Projekty se přitom zaměřují na výrobu článků, modulů nebo gondol pro věže – tedy zásadních komponent pro výstavbu obnovitelných zdrojů.

Nejvíce kritický stav je jednoznačně ve výrobě komponent pro solární energetiku, kde je podíl Evropy na dodavatelském řetězci zanedbatelný. Naopak ve výrobě baterií a komponent pro větrné elektrárny je Evropa navzdory absolutním číslům globální produkce relativně soběstačná.

Celosvětové obchodní toky v rámci dodavatelského řetězce fotovoltaických elektráren, 2021 Zdroj: IEA Energy Technology Perspectives 2023

Podobná situace panuje i na opačné straně dodavatelského řetězce – těžbě a zpracování kritických surovin. V této kategorii je mimo lithium například nikl, kobalt nebo měď. Významná je dominance v rafinaci kobaltu, kde plánované čínské projekty zastupují až 95 % ohlášené kapacity. Ve zpracování lithia a niklu je zastoupení podstatně menší, pohybuje se okolo 60 % kapacit. Již dnes se nicméně v zemi nachází 44 % globálních rafinačních kapacit na výrobu lithia.

Čínské „lithiové“ společnosti přitom ukazují, že si hodlají svou pozici nadále udržet a pokračují v inovacích. O jejich významu v odvětví vypovídá fakt, že zhruba v polovině roku 2022 tvořily čínské společnosti zhruba 41 % indexů Solactive Lithium Index. Ten sleduje výkonnosti největších a nejlikvidnějších společností působících v oblasti průzkumu a těžby lithia nebo výroby lithiových baterií.

Vysoké ceny energetických komodit i nedostatek obnovitelných zdrojů

Západ si je dominance Číny moc dobře vědom a na současný stav se snaží aktivně reagovat. Spojené státy představily v srpnu 2022 zákon o snížení inflace (IRA), který má masivně podpořit energetickou tranzici. Podobně reagovala i Evropská unie. Ta představila řadu nástrojů a opatření na podporu a ochranu svého průmyslu (například Zákon o kritických surovinách nebo Průmyslový plán zelené dohody).

Otázkou ovšem je, do jaké míry tyto plány mohou dominanci čínských firem zvrátit a pomoct rozvoji výroby klíčových komponent a zejména zpracování kritických surovin v Evropě. Rafinační závody totiž mají velkou spotřebu energie a její ceny zásadně vstupují do návratnosti celé investice.

Zatímco budování dodavatelského řetězce pro zpracování surovin v EU mohou bránit vysoké ceny energetických komodit, u výroby klíčových technologií to může být naopak nedostatek obnovitelných zdrojů. Investoři, kteří plánují výstavbu továren na baterie nebo komponenty solárních a větrných elektráren, totiž často požadují, aby spotřeba plánovaných provozů byla vzhledem k regulacím a ESG politikám pokryta elektřinou vyrobenou obnovitelnými zdroji.

To se v podmínkách velké části evropských států s přihlédnutím k enormní spotřebě takových továren neplní snadno. Rozvoj evropského průmyslu na výrobu čistých technologií proto závisí také na tom, zda se podaří najít taková opatření, které eliminují největší rizika investorů nebo dojde k celoplošné implementaci inovací, umožňující eliminovat rizika spojená s vysokou volatilitou energetických trhů.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(1)
Pravoslav Motyčka
29. červenec 2023, 19:21

V roce 2030 bude mit Čína HDP nejméně o polovinu větší než dnes . V Čínou v čele a

levnými surovinami z Ruska poroste celá Asie. My budeme rádi, když se dostaneme na úroveň roku 2019. Pak ve 30tých letech začne prudká změna ve světové dělbě práce západ totiž nebude mít co nabídnout rozvojovým zemím , protože všechny technologie bude schopná dodávat levněji Čína nebo další státy Asie a to bude konec dolaru jako rezervní měny a ekonomické nadřazenosti západní civilizace. EU má velkou dovozní závislost , která bude neudržitelná bude muset dojít k opětovné industrializaci a dalšímu poklesu životní úrovně.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se