9. září 2026
FVE a baterie mají potenciál snížit celkové náklady v elektroenergetice až o 40 %, uvádí studie

Rychlý rozvoj fotovoltaiky nemusí automaticky znamenat levnější elektroenergetiku. Nová studie Schneider Electric Research Institute ukazuje, že rozhodující bude kombinace solárních elektráren, bateriových úložišť a rostoucí spotřeby elektřiny. Při správné souhře by podle modelu mohly celkové systémové náklady po roce 2030 klesnout až o 40 %. Platí to samozřejmě i naopak, při nevhodném nastavení mohou být náklady až o 35 % vyšší.
Rozvoj fotovoltaiky v posledních letech zásadně mění podobu a fungování elektrizační soustavy. Studie s názvem System Costs of Electricity: A New Baseline for the 21st Century Economy, zpracovaná Schneider Electric Research Institute, se proto zaměřila na otázku, jak ovlivní masové rozšíření fotovoltaiky a baterií náklady na elektroenergetiku. Výzkumníci analyzovali 40 500 scénářů kombinujících různé investiční náklady na fotovoltaiku a baterie a náklady na centralizovanou elektrizační soustavu.
Úspory až do výše 40 %
Při současných průměrných světových investičních nákladech vychází optimalizovaný systém přibližně o 10 % levněji než použitá referenční hodnota. Pokud ceny fotovoltaiky a baterií klesnou na úrovně předpokládané pro 30. léta, model ukazuje potenciální pokles nákladů až o 40 %.
Studie používá jako výchozí benchmark celkových nákladů 160 dolarů/MWh, z čehož 100 dolarů/MWh připadá na fixní náklady. Jedná se o modelované celkové systémové náklady, do nichž se zahrnují distribuované zdroje, centrální výroba a provoz sítí.
Zároveň nejde o detailní model konkrétní elektrizační soustavy. Nezávislé shrnutí metodiky upozorňuje například na to, že analýza nepracuje s detailními fyzickými omezeními sítí a předpokládá, že přebytky ze střešní fotovoltaiky jsou ukládány nebo omezovány, nikoliv vyváženy do sítě.
Klíčem je správně dimenzovaná baterie
Podle studie může nevhodně zvolený poměr výkonu a kapacity bateriových úložišť v jednotlivých segmentech zvýšit celkové systémové náklady až o 35 % oproti použitému benchmarku. Pro efektivní využití je nutné správně nastavit kapacitu, výkon a profily nabíjení a vybíjení.
Podle dat International Energy Agency v roce 2025 přibylo přibližně 108 GW bateriových úložišť. Jedná se o meziroční nárůst o 40 %. Z toho kolem 87 GW připadalo na velká síťová úložiště. International Energy Agency zároveň upozorňuje, že rychlejší rozvoj brzdí mimo jiné připojování k síti, povolovací procesy a regulatorní nejistota.
Problémem může být i stagnující spotřeba
Překvapivější závěr studie se týká poptávky po elektřině. Pokud domácnosti a podniky začnou část energie vyrábět a ukládat samy, odeberou méně elektřiny ze sítě. Velká část nákladů sítě však zůstává fixní.
Pokud by tedy fotovoltaika a baterie rostly rychle, zatímco celková spotřeba elektřiny stagnovala, fixní náklady infrastruktury by se rozpouštěly do menšího objemu odebrané elektřiny. Studie tento mechanismus spojuje s často diskutovaným rizikem takzvané „utility death spiral“.
Právě proto je podle autorů zásadní souběžná elektrifikace dopravy, vytápění a průmyslu, případně růst nových odběrů například z datových center. Dodatečná spotřeba může využít kapacitu sítě uvolněnou flexibilitou a bateriemi a rozdělit její fixní náklady mezi větší množství odebrané elektřiny.
Také International Energy Agency ve svém letošním výhledu upozorňuje, že s rostoucím zastoupením fotovoltaiky a větru a s elektrifikací dopravy či vytápění výrazně roste význam flexibility spotřeby. Odezva na straně sportřeby může snížit potřebnou špičkovou kapacitu, odložit část investic do sítí a snížit náklady na integraci obnovitelných zdrojů.
Situace na evropském trhu s bateriemi
Analýza organizace Ember založená na scénářích evropských provozovatelů sítí předpokládá růst bateriového výkonu v EU z 37 GW v roce 2025 na 178 GW v roce 2030. Ve stejném období by se poměr výkonu velkých baterií k instalovanému výkonu větrných a solárních elektráren mohl zvýšit z přibližně 3 % na 12 %.
Potenciál přitom neleží pouze ve velkých bateriových úložištích. Podle analýzy by baterie za elektroměrem mohly v roce 2030 přesunout přibližně 17 % denní výroby střešních solárních systémů z poledních hodin do večerní špičky. Flexibilitu mohou přidat také elektromobily a tepelná čerpadla.
Budoucí evropská elektroenergetika nemusí stát jen na otázce, kolik nových gigawattů fotovoltaiky se postaví. Důležitější bude odpověď na otázku, kolik spotřeby lze přesunout v čase, kolik energie dokážou uložit baterie a zda cenové signály motivují ke spotřebě elektřiny v době, kdy je jí dostatek.
Mohlo by vás zajímat
9. září 2026
28. září 2026
7. říjen 2026
5. říjen 2026
5. říjen 2026
14. říjen 2026
26. říjen 2026
Komentáře (1)
Po krátkém hledání zdrojové studie jsem našel aspoň její managerský souhrn, s krásnými barevnými obrázky, schématy, grafy atd.
Vstupem byl zřejmě roční průběh oslunění na rovníku, s mírnou občasnou oblačností. Ale výpočty pak provedeny přesně, o tom nepochybuji.
Jo, to půjde v ČR určitě prodávat.
Čínské peníze.







