Analytici: Záporné ceny elektřiny ve Francii vydrží nejméně do konce desetiletí

Francie se v letošním roce potýká se značným nárůstem počtu hodin, ve kterých ceny elektřiny klesají do záporu. Podle analytiků by tento trend měl přetrvat nejméně do konce současného desetiletí, nebo i za něj. Někteří z nich dokonce očekávají další růst výskytu období se zápornou cenou elektřiny. Výskyt záporných cen by podle nich mohla omezit silnější regulace, zejména v oblasti dotací pro obnovitelné zdroje.

Francouzský krátkodobý trh s elektřinou letos čelí nárůstu počtu hodin, ve kterých ceny elektřiny klesají na nulu nebo do záporu. Zatímco loni taková situace nastala ve 184 hodinách, letos se zatím jedná o rekordních 543 hodin, přičemž rok ještě neskončil. Podle analytiků oslovených zpravodajským serverem Montel bude tento trend zřejmě i nadále pokračovat s dalším rozvojem využívání obnovitelných zdrojů.

Jean-Nicolas Hutin z konzultační společnosti Afry serveru sdělil, že by se výskyt hodin se zápornou cenou měl stabilizovat mezi roky 2030 a 2040. Následně by měl jejich počet klesat s intenzivnějším využíváním velkých bateriových úložišť a výrobou zeleného vodíku.

Podle Margarity Flores ze společnosti LSEG se počet hodin se zápornou cenou bude mezi lety 2025 a 2027 pohybovat v rozsahu od 475 do 658 hodin ročně. Do roku 2030 by však jejich výskyt mohl vzrůst až na téměř 800 hodin za rok. Záporné ceny však nejsou udržitelné, protože brání investicím do nových zdrojů. "Nikdo neinvestuje s cenami elektřiny, kterých letos dosahují obnovitelné zdroje prodejem na trhu," uvedl Gabriele Martinelli z LSEG.

"Regulace může udělat hodně... celý systém nemá zájem na záporných cenách," sdělil serveru Jean-Nicolas Hutin a dodal, že hlavním cílem je zajistit, aby záporné ceny „neodradily investice do obnovitelných zdrojů“.

Štědrá podpora pro OZE jako hlavní příčina

Podle Gabriele Martinelliho je hlavní příčinou záporných cen ve Francii štědrá podpora pro obnovitelné zdroje energie. Ta totiž provozovatele těchto zdrojů nemotivuje omezovat jejich výrobu. Dalším faktorem je vliv sousedních zemí, které se také potýkají se zápornými cenami, jako například Německo či Nizozemsko.

Přestože francouzské jaderné elektrárny dokáží částečně omezit svou výrobu, cenový tlak z přebytku elektřiny zcela nekompenzují. Historicky podle Martinelliho snižovaly výrobu v období přebytku elektřiny pouze o 15 až 20 GW.

Již zmiňovaný přeshraniční faktor by mohla pomoci vyřešit regulace v sousedních zemích. Například v Německu by nové obnovitelné zdroje, které si zajišťují podporu od roku 2023, neměly od roku 2027 obdržet žádnou kompenzaci v období záporných cen. Nižší počet hodin se zápornými cenami v Německu by tak měl mít pozitivní vliv i na francouzský trh.