I při dodržení cílů vytyčených Pařížskou klimatickou dohodou nastanou na konci tohoto století na některých místech planety klimatické podmínky ohrožující lidské životy. Uvádí to výzkum publikovaný v časopise Science Advances.

Problém klimatické migrace (tedy situace, kdy skupiny lidí trvale opouští teplotně nehostinné oblasti a směřují do podnebně příznivějších a většinou vyspělejších zemí) je v poslední době stále ožehavějším a diskutovanějším tématem. Na vážnost celé situace a problematiku globálního oteplování klimatu obecně nyní upozorňuje nejnovější výzkum publikovaný v časopise Science Advances. Studie varuje, že pokud nedojde k rapidnímu poklesu emisí skleníkových plynů, zvyšující se teploty především na asijském kontinentu budou způsobovat smrt tisíců lidí ročně.

Skupina vědců z MIT, Kalifornie a Hongkongu ve své práci shrnuje zdravotní problematiku ohledně zvyšujících se teplot atmosféry. Extrémní vedra v současné době mají za následek smrt pouze v ojedinělých případech – u starších či oslabených jedinců.

Studie uvádí různé parametry limitů přežití lidského organismu, přičemž pracuje s pojmem „teplota vlhké baňky“ (wet bulb temperature). Jednotka zahrnuje různé poměry teploty a vlhkosti vzduchu. Vědci nasimulovali různé situace kombinací těchto dvou veličin a došli k výsledku, že smrt člověka nastane během šesti hodin v případě, kdy například teplota vzduchu dosáhne hodnoty 46 stupňů Celsia a relativní vlhkost vzduchu 50 %, nebo když teplota vzduchu je pouhých 38 stupňů a vlhkost na 85% hranici.

Mezi oblasti s nejvyšší průměrnou wet-bulb teplotou patří Perský záliv a východní pobřeží Indie. Právě to patří mezi nejhustěji obydlené oblasti na světě a zvyšující teploty tam tak mohou mít katastrofální účinky. Zdroj: Science Advances

Pokud totiž kombinace teploty a vlhkosti vzduchu dosáhne určitého poměru, přebytečné teplo z lidského organismu nemůže unikat a organismus se přehřívá. Především v rozvojových zemích a jejich hustě obydlených oblastech jako například indické státy Uttarpradéš a Bihár v regionech kolem řek Indus a Ganga, kde klimatizované prostory jsou spíše ojedinělé a místní, nemá zejména venkovské obyvatelstvo prakticky žádný způsob, jak se ochladit.

Dle výzkumu mohou předvídané teplotní podmínky v některých oblastech nastat již v letech 2070-2100 a to pokud bude pokračováno v hospodaření ve smyslu principu „business as usual“. I pokud budou dodrženy cíle vytyčené v Pařížské dohodě o změně klimatu z prosince 2015 (tj. maximální růst průměrné světové teploty v tomto století o 2,25 stupně), dle studie teploty především v jihovýchodní Asii přesto dosáhnou téměř kritických hodnot, a budou tak mít na svědomí životy mnoha lidí.

Zdroj úvodního obrázku: Michael Stillwell, Flickr

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *