V Evropě v první polovině roku přibylo 4,9 GW instalovaného výkonu offshore a onshore větrných elektráren. Jedná se o téměř 9% nárůst oproti 4,5 GW ve stejném období loňského roku. Nové instalace pobřežních větrných elektráren se však výrazně propadly zejména v důsledku problémů v Německu. Uvádí to <a href="https://windeurope.org/newsroom/press-releases/europe-installs-4-9-gw-of-new-wind-energy-capacity-in-first-half-of-2019/?ref=mainbanner">data evropské větrné asociace WindEurope</a>.
<h2>Elektrárny na pevnině</h2>
V případě pevninských větrných elektráren přibylo v Evropě za první polovinu letošního roku 2,9 GW instalovaného výkonu. To představuje oproti 3,3 GW nového výkonu ve stejném období minulého roku 12% pokles. Za poklesem stojí zejména situace v Německu.
Náš západní soused letos z hlediska instalace nových větrných elektráren na pevnině <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/vystavbu-vetrnych-elektraren-nemecku-blokuji-letecke-ci-vojenske-regulace-aktiviste/">zaznamenal nejhorší první polovinu roku od roku 2000</a>. Klíčovým problémem zůstává povolovací proces. 11 GW instalovaného výkonu pevninských větrných v tomto procesu aktuálně uvízlo.
Na špici nově instalovaných onshore větrných elektráren se usadila Francie (523 MW), následovaná Švédskem (459 MW) a s větším odstupem zmiňovaným Německem (287 MW), které se ocitlo na úrovni Itálie (286 MW) nebo Turecka (262 MW).
Instalace na pevnině přibývají obvykle rychleji ve druhé polovině roku. Tato tendence je zvláště výrazná v severských zemích, kde jsou nové elektrárny instalovány zejména v letních měsících. Objednávky turbín a tržní aktivita naznačují, že ve druhé polovině roku přibydou značné objemy ve Švédsku a Norsku. Velké objemy se očekávají také ve Španělsku v důsledku 4,1 GW vydraženého v aukcích v roce 2017 a 2018.
<h2>Elektrárny na moři</h2>
Elektrárny na moři zaznamenaly v první polovině roku přírůstek instalovaného výkonu ve výši 1,9 GW, což je téměř o tři čtvrtiny více než 1,1 GW za stejné období v roce 2018. Prvenství si připsalo Spojené království s 931 MW, zahrnujících větrný park Hornsea 1, který se po dokončení s 1,2 GW instalovaného výkonu stane největším na světě. Na zbývajících pozicích se umístili Dánsko (374 MW), Belgie (370 MW) a Německo (252 MW).
V první polovině roku 2019 Evropa investovala 8,8 mld. EUR do výstavby budoucích větrných farem, 6,4 mld. EUR do pevninských elektráren a 2,4 mld. EUR do elektráren na moři. Tyto investice budou mít během příštích dvou až tří let za následek instalaci a připojení k síti 5,9 GW větrných elektráren. Investice vedly Francie a Nizozemsko.
<img class="aligncenter size-full wp-image-74236" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/Wind-Installations-H1-2019-1.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/Wind-Installations-H1-2019-1.jpg 1072w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/Wind-Installations-H1-2019-1-343x512.jpg 343w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/Wind-Installations-H1-2019-1-768x1146.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/Wind-Installations-H1-2019-1-686x1024.jpg 686w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/Wind-Installations-H1-2019-1-725x1082.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/Wind-Installations-H1-2019-1-800x1194.jpg 800w" alt="" width="1072" height="1600" />
&nbsp;
Úvodní fotografie: Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova

Energetika v zahraničí

Za první polovinu roku v Evropě přibylo téměř 5 GW větrných elektráren

Polsko dle vyjádření premiéra požaduje výměnou za souhlas s klimatickými závazky EU, které spočívají v dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, výrazné finanční kompenzace. Polsko bylo hlavním členským státem EU, který blokoval přijetí závazku uhlíkové neutrality, o kterém se hlasovalo v minulém týdnu.
Evropská unie, která v minulém týdnu neschválila kvůli nesouhlasu některých členských zemí závazek uhlíkové neutrality do roku 2050, bude zřejmě schopná tento závazek prosadit pouze za cenu tučných kompenzací pro nesouhlasící země. Alespoň tak se vyjádřil premiér Polska Mateusz Morawiecki.
Polsko, jehož energetika je vysoce emisně náročná, patří dlouhodobě mezi odpůrce jakýkoliv závazků, které směřují ke snížení emisí CO2. Polský průmysl již nyní zatěžuje, mimo jiné, vyšší cena emisních povolenek, která se výrazně promítá do cen elektřiny a tím i nákladů průmyslu na výrobu.
<figure id="attachment_56901" class="wp-caption alignleft" style="width: 1000px;"><img class="size-full wp-image-56901" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/Merkel_poland_Warszaw.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/Merkel_poland_Warszaw.jpg 1000w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/Merkel_poland_Warszaw-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/Merkel_poland_Warszaw-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/Merkel_poland_Warszaw-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/11/Merkel_poland_Warszaw-800x534.jpg 800w" alt="" width="1000" height="667" /><figcaption class="wp-caption-text">Německá kancléřka Angela Merkolová a polský předseda Mateusz Morawiecki na listopadovém jednání ve Varšavě.</figcaption></figure>
Odpor Polska je přitom dán především charakteristikou energetiky a průmyslu. Oproti jiným členským státům je Polsko, zejména v energetice, na emisích závislejší, a proto je pro něj přechod na uhlíkovou neutralitu výrazně složitější než například u skandinávských zemí.
<blockquote>„Polsko patří mezi ty země, které potřebují znát zcela konkrétní kompenzační opatření – musíme vědět, jaký objem prostředků dostaneme výměnou za modernizaci našeho průmyslu,“ řekl Mateusz Morawiecki k návrhu EU na dosažení uhlíkové neutrality.</blockquote>
Podle názoru premiéra je klíčové, aby případné změny a potenciální nové závazky reflektovaly aktuální stav ekonomiky a rizika, která splnění takového závazku obnáší.
<h2>Investiční plány: Ve výrobě elektřiny bude nadále převažovat uhlí</h2>
I vzhledem k sílícímu tlaku na omezení emisí CO2 a dalších oxidů by se dalo očekávat, že výroba z uhlí v Polsku bude postupně nižší a bude nahrazována čistšími zdroji elektřiny. Nicméně uhelná energetika bude ustupovat pouze velice pomalu.
<figure id="attachment_31522" class="wp-caption alignleft" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-31522" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/Polska-uhelna-elektrarna-Rybnik.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/Polska-uhelna-elektrarna-Rybnik.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/Polska-uhelna-elektrarna-Rybnik-512x367.jpg 512w" alt="Polská uhelná elektrárna Rybnik." width="725" height="520" /><figcaption class="wp-caption-text">Polská uhelná elektrárna Rybnik. Autor: Szymcar @WikipediaCommons</figcaption></figure>
Podle poslední <a href="https://www.ure.gov.pl/pl/urzad/informacje-ogolne/publikacje/raport-plany-inwestycyj/8068,Raport-Plany-inwestycyjne-w-nowe-moce-wytworcze.html">zprávy polského regulátora</a> z konce letošního ledna sice bude mezi lety 2018 a 2032 odstaveno cca 11,8 GW instalovaného výkonu, nicméně 11,9 GW bude uvedeno do provozu, přitom cca třetina z této hodnoty má být opět v elektrárnách uhelných (převážně černouhelných).
Oproti tomu bude ubývat instalovaného výkonu prakticky výhradně v uhelných elektrárnách – celkem 94 % uzavřených výrobních kapacit bude uhelných. Převažujícím důvodem je dosluhování elektráren, nicméně celých 22 % bude odstaveno z důvodu nesplnění emisních norem. Dle průzkumu polského regulátora investičních plánů energetických společností tak lze do roku 2032 očekávat snížení instalovaného výkonu v uhelných zdrojích pouze o cca 8 GW.

Uhlí

Polsko vyžaduje kompenzace za souhlas s uhlíkovou neutralitou, uhlí se totiž jednoduše nezbaví

Instalovaný výkon onshore větrných elektráren v Německu roste výrazně pomaleji než v minulém roce. V meziročním srovnání bylo připojeno o 47 procent méně výkonu &#8211; do konce listopadu celkem 2,6 GW, během listopadu jen 98 MW. Výroba větrných elektráren jak na pevnině, tak na moři ovšem roste a mohla by za rok 2018 dosáhnout 110 TWh se zhruba 19% podílem na domácí spotřebě.
V Německu za rok 2018 přibude výrazně méně větrných elektráren na pevnině ve srovnání s minulým rokem. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/122818-german-onshore-wind-additions-plunge-to-98-mw-in-november?fbclid=iwar0ef4otamfjshs0hmygpx8siv9_sksjduuvd4yoej-a6b50jkjcfujullk">Dle dat německého energetického regulátora</a> bylo do konce listopadu instalováno 2,6 GW výkonu, což je v meziročním porovnání o 47 % méně. Během měsíce listopadu bylo připojeno jen 98 MW.
Od roku 2014 bylo přitom v Německu v těchto zdrojích nainstalováno přes 20 GW &#8211; v průměru tedy 5 GW ročně.
Prudký pokles v nově instalovaném výkonu je dán změnou způsobu podpory, která je nyní soutěžena formou aukcí. Na příští rok je <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-spustilo-dalsi-aukce-obnovitelne-zdroje-otoci-se-opet-trend-zacnou-ceny-letosnim-rustu-klesat/">naplánováno celkem 6 aukcí</a>, ve kterých Německo podpoří 3 675 MW výkonu v pevninských elektrárnách za maximální cenu 62 EUR/MWh.
Dalším důvodem jsou, <a href="https://www.fachagentur-windenergie.de/aktuell/detail/windenergieausbau-stark-ruecklaeufig.html">dle nedávné zprávy FA Wind</a>, právní a administrativní průtahy. Schválení alespoň části ze zhruba 10 GW výkonu uvězněného v povolovacích procesech by dle skupiny BWE pomohlo konkurenci v nadcházejících aukcích.
<h2>Výroba z větru v Německu roste</h2>
Větrná energetika bude v roce 2018 na druhé příčce největších výrobců elektřiny v Německu s 19% podílem na celkové domácí spotřebě (dle odhadů společnosti BDEW). Na prvním místě se i přes rozvoj OZE drží uhelné elektrárny.
Podle odhadů Fraunhofer ISE letos větrné elektrárny v Německu vyrobí 110 TWh, což zahrnuje kromě pevninských elektráren také přes 6 GW elektráren na moři, které dosahují vyšší doby využití maxima.
&nbsp;

Větrné elektrárny

Nové instalace německých onshore větrných elektráren se výrazně propadly

Cena nejbližšího ročního kontraktu na dodávku elektřiny na pražské energetické burze PXE se v pondělí vyšplhala na nejvyšší hodnotu od ledna 2009, když dosáhla 58,65 EUR/MWh. Prudký nárůst ceny elektřiny od začátku prosince je způsoben zejména značným růstem ceny emisních povolenek. Růst ceny elektřiny podpořila také rostoucí cena černého energetického uhlí.
Cena futures kontraktu na dodávku elektřiny v základním zatížení (base load) v roce 2019 na burze PXE vzrostla v pondělí na hodnotu 58,65 EUR/MWh, a dosáhla tak nejvyšší hodnoty za posledních 10 let. Od začátku listopadu, kdy cena elektřiny spadla až k hranici 50 EUR/MWh, tak cena vzrostla o 8 EUR/MWh, tedy o více než 15 %.
<figure id="attachment_58122" style="width: 677px" class="wp-caption alignnone"><img class="wp-image-58122 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/vyvoj-ceny-elektriny.png" alt="Vývoj ceny (EUR/MWh) futures kontraktu na elektřinu s dodávkou v roce 2019 na pražské energetické burze PXE za poslední rok. Zdroj: PXE" width="677" height="344" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj ceny (EUR/MWh) futures kontraktu na elektřinu s dodávkou v roce 2019 na pražské energetické burze PXE za poslední rok. Zdroj: PXE</figcaption></figure>
Za prudkým růstem ceny elektřiny v posledních týdnech stojí zejména <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/cena-emisnich-povolenek-vzrostla-pred-posledni-letosni-aukci-3mesicni-maximum/" target="_blank" rel="noopener">výrazný růst ceny emisních povolenek</a>. Ta se tuto středu vyšplhala až na hodnotu 24,65 EUR/t CO2, a přiblížila se tak dlouholetému maximu 25,6 EUR/t CO2, kterého dosáhla 9. září 2018.
Od začátku roku 2019 začne navíc cenu emisních povolenek ovlivňovat působení mechanismu na redukci přebytku povolenek v oběhu, tzv. rezerva tržní stability (Market stability reserve).
Působením rezervy tržní stability (MSR) dojde v rámci primárních aukcí probíhajících v prvních 8 měsících příštího roku ke snížení draženého objemu emisních povolenek o 265 milionů, tedy 16 % množství EUA v oběhu ke květnu letošního roku. Stanovení objemu dražených povolenek pro zbytek příštího roku proběhne na základě kvantifikace objemu povolenek v oběhu v květnu příštího roku. Celkově má MSR v letech 2019-2023 snižovat objem povolenek v oběhu o 24 % ročně.
<figure id="attachment_58103" style="width: 880px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58103" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/vyvoj-ceny-povolenky.png" alt="Vývoj spotové ceny (EUR/t CO2) emisních povolenek za poslední rok. Zdroj: EEX" width="880" height="436" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj ceny (EUR/t CO2) emisních povolenek na spotovém trhu za poslední rok. Zdroj: EEX</figcaption></figure>
Růst ceny elektřiny podpořila také rostoucí cena černého energetického uhlí v Evropě, která by <a href="http://oenergetice.cz/uhli/rostouci-poptavkou-evrope-stoupa-i-cena-energetickeho-uhli/" target="_blank" rel="noopener">dle analytiků mohla nadále růst díky poptávce energetických společností a stoupajícím cenám zemního plynu</a>.
Podle analytiků <a href="https://www.montelnews.com/en/story/coal-market-set-for-fresh-highs-on-utility-demand/963549" target="_blank" rel="noopener">oslovených zahraničním serverem Montel</a> by růst poptávky po energetickém uhlí v Evropě měl podpořit zejména vyšší stav hladiny Rýna, který umožní vyvést uhlí z přeplněných přístavů. Pohyb plavidel byl v posledních měsících značně omezen, avšak opětovný vzestup hladin řek umožní výrobcům elektřiny doplnit jejich zásoby.
Cena futures kontraktu na černé energetické uhlí z přístavu v Rotterdamu s dodávkou v roce 2019 vzrostla za poslední měsíc zhruba o 7 % a přiblížila se k hranici 90 USD/t.
<figure id="attachment_58102" style="width: 1608px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-58102" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/vyvoj-ceny-uhli.png" alt="Vývoj ceny (USD/t) futures kontraktu na černé energetické uhlí z přístavu v Rotterdamu s dodávkou v roce 2019 za poslední rok. Zdroj: ICE" width="1608" height="430" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj ceny (USD/t) futures kontraktu na černé energetické uhlí z přístavu v Rotterdamu s dodávkou v roce 2019 za poslední rok. Zdroj: ICE</figcaption></figure>

Uncategorized

Cena elektřiny se v pondělí vyšplhala na nejvyšší hodnotu za posledních 10 let

Institut energetické ekonomie a finanční analýzy (IEEFA) v minulém týdnu vydal zprávu, ve které tvrdí, že uzavření poloviny instalovaného výkonu hnědouhelných elektráren německého energetického giganta RWE by společnosti přineslo prospěch ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Tato zpráva přiměla RWE reagovat. Společnost uvedla, že vidí profitabilitu svých elektráren i za horizont roku 2021, kdy vejdou v platnost nové emisní standardy, které si vyžádají investice ve výši stovek milionů euro. 
Německá společnost RWE, která po výměně aktiv s dalším německým energetickým gigantem E.ON a rozdělení své odštěpené části v podobě innogy, získala ke svým fosilním elektrárnám obnovitelné zdroje právě z innogy a E.ON je největším výrobcem elektřiny v Německu.
Společnost aktuálně v Německu provozuje 18 uhelných bloků v 7 elektrárnách o celkovém výkonu 9,7 GW. Minulý týden <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/102318-rwe-sees-lignite-fired-power-plants-profitable-into-2020s-despite-lcp-bref-investment">mluvčí RWE pro agenturu Platts uvedla</a>, že její uhelné elektrárny budou profitabilní i v příštím desetiletí a to navzdory nutnosti investovat do těchto zdrojů nižší stovky milionů euro, aby vyhověly <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-schvalila-prisnejsi-limity-emisi-energetiku-cesko-nemeckem-bylo/">novým emisním standardům</a>, které vejdou v platnost od roku 2021.
Německá vláda plánuje nové emisní standardy Evropské unie pro velká spalovací zařízení (Large Combustion Plants BAT reference documents – LCP BREF) implementovat bez derogace, tedy od října 2021, stále probíhá zpracování technické analýzy.
<blockquote>
„Očekáváme, že spolková vláda implementuje standardy v horní části rozmezí stanoveného standardy EU, které jsou již tak ambiciózní,“ uvádí mluvčí RWE.
</blockquote>
<h2>RWE vs. IEEFA &#8211; různé predikce budoucího vývoje</h2>
RWE svým vyjádřením reagovala na <a href="http://ieefa.org/ieefa-report-halving-rwes-lignite-output-can-spur-low-carbon-shift-avoid-at-least-100-million-to-extend-the-life-of-ageing-power-plants/">zprávu IEEFA</a>, která uvádí, že se společnosti investice do starších uhelných elektráren Niederraußem a Neurath pro splnění nových emisních limitů nevyplatí a tyto elektrárny by se v příštím desetiletí staly pouze minimálně profitabilními, nebo ztrátovými.
Aktuálně je v provozu 7 bloků elektrárny Niederraußem o celkovém výkonu 3,7 GW a 7 bloků elektrárny Neurath o celkovém výkonu 4,4 GW. Většina z těchto bloků byla do provozu uvedena před 40-50 lety. 2 bloky elektrárny Niederaußem a 1 blok elektrárny Neurath mají být v letech 2018 a 2019 přesunuty do německé hnědouhelné rezervy, a emisní normy LCP BREF se tak na ně z důvodu nízkého využití nebudou vztahovat.
<figure id="attachment_56764" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/2112-niederaussem.jpg"><img class="size-large wp-image-56764" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/2112-niederaussem-1024x682.jpg" alt="Hnědouhelná elektrárna Niederaußsem společnosti RWE. Zdroj: RWE" width="1024" height="682" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Hnědouhelná elektrárna Niederaußsem společnosti RWE. Zdroj: RWE</figcaption></figure>
Podle dat společnosti DNV by v případě zbylých bloků investice pro snížení emisí NOx pod hranici 175 mg na metr krychlový spalin představovala 580 mil. EUR (15 miliard CZK). Společnost RWE náklady odhaduje na 200 mil. EUR (5 miliard CZK). Tyto bloky přitom produkují mezi cca 180-190 mg NOx na metr krychlový spalin.
<blockquote>
„Při zohlednění stáří (46 let) 3,3 GW instalovaného výkonu uzavřených bloků uhelných elektráren dle našeho scénáře a investičních nákladů na požadované BREF úpravy, nejsme přesvědčeni o významném čistém zisku plynoucího z jejich pokračujícího provozu po roce 2021,“ uvádí zpráva IEEFA.
</blockquote>
RWE odmítá závěry analýzy o neprofitabilitě zmíněných elektráren, uvedla mluvčí RWE. Společnost očekává rostoucí ceny silové elektřiny z důvodu vyřazení jaderných elektráren v zemi po roce 2022. Zpráva IEEFA přitom počítá s poklesem ceny silové elektřiny až do roku 2021 a rostoucí cenou emisních povolenek, a následně pouze s mírným nárůstem ceny silové elektřiny po roce 2021.
Úvodní fotografie: Hnědouhelná elektrárna Neurath

RWE: I přes investice kvůli emisním limitům budou naše uhelné elektrárny profitabilní i v příštím desetiletí

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Britská společnost Limejump jako první uspěla na trhu s podpůrnými službami Velké Británie s nabídkou služeb virtuální elektrárny. Portfolio společnosti Limejump se skládá z baterií, decentrálních výrobních zdrojů a jednotek řízení spotřeby (tzv. <a href="http://oenergetice.cz/technologie/demand-side-response-dsr/">demand side response</a>).
K významnému a současně inovativnímu kroku se rozhodl britský provozovatel přenosové soustavy National Grid. Poprvé totiž umožnil vstup na trh s podpůrnými službami společnosti, která funguje v podobě virtuální elektrárny, tedy jako agregátor většího množství výrobních a spotřebních jednotek. Účast Limejumpu na trhu s podpůrnými službami již potvrdil i britský regulátor Ofgem.
Až do současnosti na trhu s podpůrnými službami ve Velké Británii, jehož roční objem přesahuje 1,2 mld. britských liber, působily především klasické výrobní zdroje. S ubývajícím instalovaným výkonem, zejména v uhelných elektrárnách, se však prosazují i zdroje nekonvenční.
Ze strany National Grid, která tento trh ve Velké Británii organizuje, se jedná o další krok ve snaze umožnit poskytování podpůrných služeb více zdrojům s proměnlivou výrobou, jelikož klasických zdrojů, které se tohoto trhu dříve účastnily, postupně ubývá.
<blockquote>
&#8222;Vstup společnosti Limejump na trh s podpůrnými službami je dalším milníkem ve snaze přizpůsobit se nekonvenčním zdrojům na Britském trhu s elektřinou. Díky vstupu Limejump na tento trh je možné, aby i běžný farmář se solární elektrárnou nebo běžný obchod s přebytečnou spotřebou elektřiny měl stejné možnosti jako velcí producenti elektřiny,&#8220; dodává Erik Nygard, ředitel společnosti Limejump
</blockquote>
<img class="aligncenter size-large wp-image-54361" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/08/limejump-1024x461.png" alt="" width="1024" height="461" />
Limejump za tímto účelem provozuje výrobní zdroje, baterie a jednotky řízení spotřeby, které nemá ve svém vlastnictví. Díky agregaci zdrojů se tak mohou i menší výrobci nebo poskytovatelé služeb řízení spotřeby účastnit trhu s podpůrnými službami, přestože samostatně by takovou možnost neměli. Úkolem Limejump je agregované portfolio optimalizovat takovým způsobem, aby vyhovovalo požadavkům kladeným na podpůrnou službu.
Společnost Limejump je především inovativní společností v energetice. Kromě toho, že spravuje jedno z největších bateriových portfolií na světě o instalovaném výkonu cca 150 MW, provozuje i obnovitelné a decentralizované zdroje.

Virtuální elektrárna pomůže stabilizovat britskou síť. Ukáže směr do budoucna?

Španělsko plánuje v rámci připravovaného plánu rozvoje energetického sektoru další rozvoj obnovitelných zdrojů energie, konkrétně solárních elektráren. Spoléhat se chce také více na zemní plyn, který se má do roku 2030 stát hlavním primárním zdrojem energie v zemi. Jaderné elektrárny by měly zůstat v provozu alespoň do roku 2030.
Španělsko, které v loňském roce vyrobilo téměř polovinu elektřiny v jaderných elektrárnách a v elektrárnách spalujících zemní plyn, plánuje <a href="https://www.platts.com/latest-news/electric-power/london/spain-2030-strategy-steers-towards-solar-photovoltaic-26929360" target="_blank" rel="noopener noreferrer">podle zahraničního serveru Platts </a>velký rozvoj solárních elektráren ve snaze dosáhnout cílů vyplývajících z <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/parizska-dohoda-ma-definitivne-zelenou-bude-nasledovat/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Pařížské klimatické dohody</a>.
Instalovaný výkon fotovoltaických elektráren by měl do roku 2030 vzrůst až na 47 GW, což by znamenalo nárůst na přibližně desetinásobek současného instalovaného výkonu.
Tento vývoj v kombinaci s očekávanou cenou emisí CO2 na úrovni 50 EUR/t CO2 by pravděpodobně znamenal konec pro španělské uhelné elektrárny. Ty měly přitom v loňském zdrojovém mixu Španělska téměř 18% podíl.
{&#8222;country&#8220;:&#8220;ES&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;PIE&#8220;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2017-01-01&#8243;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2017-12-31&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Podíl zdrojů na výrobě elektřiny ve Španělsku v roce 2017.&#8220;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_electricity_shares.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2017-01-01&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2017-12-31&#8243;}
Komise expertů, která stojí za návrhy tvořícími základ pro připravovaný plán rozvoje energetického sektoru, dále předpokládá udržení jaderných elektráren v provozu alespoň do roku 2030.
Komise odhadla, že úplné vyřazení jaderných elektráren z provozu by znamenalo přibližně 20% nárůst tržní ceny elektřiny a dále by mělo za následek zdvojnásobení emisí CO2 při výrobě elektřiny.
V sektoru dopravy, který je nejvíce problematický z pohledu snižování emisí, vidí komise expertů nejvyšší potenciál v elektromobilitě a v zemním plynu, a to zejména v oblasti přepravy zboží včetně námořní dopravy.
Právě zemní plyn by se do roku 2030 měl stát hlavním primárním zdrojem energie ve Španělsku. Jeho spotřeba by měla vzrůst ze současných 350 TWh na 466 TWh ročně.

Španělsko plánuje rozmach solárních elektráren, jádro si ponechá alespoň do roku 2030

Německé uhelné elektrárny odstavené za účelem udržování rezervního výkonu ještě nebyly ani v jednom případě využity. Za udržování pohotovostního výkonu jsou přitom jejich provozovatelé poměrně štědře odměněni. Na systému udržování rezervních kapacit vydělává i jeden z nejbohatších Čechů, Daniel Křetínský.
Mohlo by se zdát, že německý přerod energetiky stojí občany Německa nejvíce peněz zejména na podpoře obnovitelných zdrojů a <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/nemecko-tennet-zaznamenal-loni-rekordni-naklady-stabilizaci-site-dosahly-1-mld-eur/">udržování bilance přenosové soustavy</a>. Nejsou to ovšem jediné náklady, které nese běžný obyvatel Německa. Z kapes daňových poplatníků jsou placeny i náhrady provozovatelů elektráren, které byly <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/nemecko-zakonzervuje-nejvetsi-uhelne-elektrarny/">převedeny do výkonové rezervy</a>.
Výkonovou rezervu zavedla německá vláda na konci roku 2016 a jejím smyslem bylo omezit emise z nejvíce znečišťujících uhelných elektráren. Nicméně aby provozovatelé elektráren převedli své elektrárny do výkonové rezervy, musela vláda schválit relativně štědré dotace, které <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/evropska-komise-nemecka-hnedouhelna-rezerva-neni-statni-pomoci/">posvětila i Evropská unie</a>.
Výsledek je ale zatím takový, že od svého zavedení ještě <a href="http://dipbt.bundestag.de/dip21/btd/19/009/1900915.pdf">žádná z uhelných elektráren v rezervě nebyla využita</a>. Dalo by se tedy k dnešnímu dni zpětně říci, že poplatek provozovatelům za odstavení elektráren bylo pouze <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/elektromobilita/uba-potvrdila-zvyseni-nemeckych-emisi-presto-ma-nemecko-dalsi-ambice/">&#8222;vykoupení se&#8220; z jejich emisí</a>.
<figure id="attachment_11965" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-11965" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/Kraftwerk_Buschhaus_Unwetter-1024x730.jpg" alt="Uhelná elektrárna Buschhaus" width="1024" height="730" /><figcaption class="wp-caption-text">Uhelná elektrárna Buschhaus</figcaption></figure>
Nicméně je nutné dodat, že nulové využití výkonové rezervy není velkým překvapením. Podle pravidel výkonové rezervy mají provozovatelé celých <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/nemecka-uhelna-zaloha-za-230-milionu-e-rocne-byla-schvalena/">11 dní od pokynu provozovatele</a> přenosové soustavy na to, aby elektrárna najela na plný výkon. To do jisté míry předurčilo jejich využití pouze na extrémní situace, kdy je o nedostatku výkonu jasno více dní dopředu.
Nulové využití ale nijak neovlivňuje dotace, které vláda přislíbila. Jen za rok 2017 a 2018 bude provozovatelům elektráren vyplaceno téměř čtvrt miliardy EUR. Celkem si ale všichni provozovatelé za čtyři roky, po které budou jejich elektrárny ve výkonové rezervě, přijdou na 1,6 mld. EUR.
Tři z bloků ve výkonové rezervě má, resp. bude mít, i česká energetická společnost <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/energeticky-a-prumyslovy-holding-eph/">Energetický a průmyslový holding</a> Daniela Křetínského. Elektrárna Buschhaus provozovaná společností Mibrag (součást EPH), byla první elektrárnou, která byla do rezervy umístěna. Následovat budou ještě dva bloky elektrárny Janschwälde, kterou <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/eph-spolecne-s-ppfi-dokoncil-nakup-nemeckych-hnedouhelnych-aktiv-od-vattenfallu/">EPH získal akvizicí uhelných aktiv Vattenfallu</a>.
<figure id="attachment_11948" style="width: 986px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-11948" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/vyrazovani-nemeckych-uhelnych-elektraren.png" alt="Plán přesouvání německých hnědouhelných bloků do výkonové rezervy. Zdroj: http://www.bmwi.de/" width="986" height="407" /><figcaption class="wp-caption-text">Plán přesouvání německých hnědouhelných bloků do výkonové rezervy. Zdroj: http://www.bmwi.de/</figcaption></figure>
Vydělávat budou ale i další provozovatelé elektráren, další na řadě jsou například elektrárny RWE Niederausen a Neurath. Další dva bloky elektrárny Frimmersdorf <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/rwe-musela-definitivne-odstavit-dva-hnedouhlene-bloky-dojde-i-eph/">společnosti RWE se k Buschhausu přidaly již loni</a>. Celkem bude do roku 2020 odstaveno 2,7 GW výkonu v uhelných elektrárnách.
Jsou ale i další provozovatelé elektráren, kteří uzavírají své elektrárny, nicméně bez převedení do výkonové rezervy a tedy bez výhod s tím spojených. V tomto týdnu oznámily německé společnosti Steag a Enervie, že plánují uzavřít <a href="https://www.platts.com/latest-news/electric-power/london/german-companies-to-close-coal-units-with-817-26902862">tři uhelné bloky o celkovém výkonu 817 MW</a>.

Německá výkonová rezerva prozatím nebyla využita. EPH na ní přesto vydělává

Společnost Areva dodala do několika evropských jaderných elektráren vadné palivové tyče. Jaderná elektrárna ve švýcarském Leibstadtu byla z tohoto důvodu dokonce uzavřena a odstávka potrvá až do konce letošního roku. Podle Arevy nicméně nehrozí žádné nebezpečí.  Společnost nezveřejnila, konkrétně kterých jaderných elektráren se problémy týkají.
Společnost Areva postihuje v posledních letech řada problémů. Spory <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/stavba-olikluoto-3-muze-spolecnosti-prijit-v-arbitrazi-az-na-nekolik-miliard-euro/">ohledně dostavby jaderné elektrárny Olkiluoto</a>, nebo <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/problemy-arevy-nekonci-inspekce-le-creusot-nedopadla-dobre/">vyšší obsah uhlíku v součástech elektrárny</a> dodávaných z továrny Le Cruesot. Problémy společnosti se dostaly až tak daleko, že byla <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/areva-v-ramci-restrukturalizace-odproda-edf-svou-divizi-reaktoru/">Areva převzata státem vlastněnou společností EDF</a>.
Ke všem jmenovaným problémům se na konci minulého týdne přidal další. Společnost ohlásila, že dodala do několika jaderných elektráren palivové tyče, které mohou být potenciálně vadné. V důsledku toho již byla uzavřena jaderná elektrárna ve švýcarském Leibstadtu, která leží blízko u německých hranic a disponuje <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Leibstadt_Nuclear_Power_Plant">jedním blokem o výkonu 1221 MW</a>.
Areva nicméně problémy objevila až v návaznosti na oznámení o netěsnostech jaderných tyčí v továrně Paimboeuf. Zde se zjistilo, že některé palivové tyče byly dodány odběratelům i přesto, že měly být odmítnuty jako potenciálně vadné. Vadné palivové tyče, které jsou nyní využívány, by však neměly mít podle Arevy dopad na bezpečnost provozu a to i přesto, že se může jednat o palivové tyče pocházející z posledních 3-4 let.
<figure id="attachment_30641" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-30641" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/2008_kkl-Leibstadt-1024x685.jpg" alt="" width="1024" height="685" /><figcaption class="wp-caption-text">Švýcarská JE Liebstadt; Zdroj: ENSI</figcaption></figure>
To potvrdila i mluvčí jaderné elektrárny Leibstadt, která uvedla, že se neobjevily žádné bezpečnostní problémy a odstávka elektrárny bude prodloužena do konce roku pouze z preventivních důvodů.
Zprávu o vadných palivových tyčích již obdržela i zmiňovaná EDF, která <a href="http://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/edf-hlasi-dalsi-prutahy-odstavkach-akcie-spolecnosti-vcera-poklesly-10/">aktuálně čelí řadě neplánovaných odstávek</a>, v jejichž důsledku byla donucena přehodnotit svůj cíl výroby elektřiny v tomto roce, na což reagovaly i akcie společnosti.
Neméně důležitý je i postoj místního regulátora. Ten se sice pro <a href="https://www.reuters.com/article/areva-switzerland/faulty-areva-fuel-rods-sent-to-nuclear-reactors-swiss-plant-closed-idUSL8N1NN5IR">agenturu Reuters nevyjádřil</a>, ale pokud by došlo k nařízení dalších odstávek, bylo by to pro elektroenergetiku Francie poměrně závažné. Již nyní se v souvislosti s chladnějším počasím a odstávkami mění charakter toků elektřiny mezi Francií a sousedními zeměmi. Minulou zimu to bylo Německo, které netradičně exportovalo elektřinu do Franice, <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/pujde-bez-uhelnych-elektraren-uhli-pomaha-nemecku-nyni-i-francii/">v letošním roce to je Velká Británie</a>.
Zdroj úvodního obrázku: Flickr, <a href="https://www.flickr.com/photos/robertniederer/8619400234/">Robert Niederer</a>