Expert: Renovaci energeticky neúsporných budov by měl zajistit stát, ne vlastníci  

Evropský parlament přijal návrh opatření na zvýšení tempa renovací a snížení spotřeby energie a emisí skleníkových plynů. Některým českým politikům se však znění nelíbí a zapravdu jim dává i expert na energeticky úsporné stavby Petr Holub, který říká, že za splnění cílů směrnice o povinné renovaci starých a energeticky náročných budov musí být zodpovědné členské státy, nikoliv vlastníci budov.

Všechny nové budovy by měly mít od roku 2028 nulové emise, přičemž termín pro nové budovy využívané, provozované nebo vlastněné veřejnými orgány je stanoven na rok 2026. Všechny nové budovy by měly být do roku 2028 vybaveny solárními technologiemi, pokud je to technicky vhodné a ekonomicky proveditelné, přičemž obytné budovy procházející zásadní renovací mají čas do roku 2032.

Obytné budovy by měly do roku 2030 dosáhnout minimálně třídy energetické náročnosti E a do roku 2033 třídy D na stupnici od A do G, přičemž tato třída odpovídá 15 % budov s nejhoršími parametry v národním fondu členského státu. Nebytové a veřejné budovy by musely dosáhnout stejného hodnocení do roku 2027, resp. 2030.

Pozice členských států

Členské státy mají stanovit opatření potřebná k dosažení těchto cílů ve svých národních plánech renovací. V České republice se ale zvedla mezi politiky vlna nevole, jak píše euractiv.

Politici z vládnoucí konzervativní strany ODS však směrnici ostře odsoudili, vadilo jim především to, že zavádí různé povinnosti. Kritičtí byli i opoziční poslanci ze strany ANO. Bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec uvedl, že majitelé starších a nezateplených domů budou muset do roku 2030 "investovat statisíce (korun)."

Podle ředitele Budovy21 a odborníka na energeticky úsporné stavby Petra Holuba je směrnice špatně zaměřená, protože opatření a sankce míří na majitele domů, zatímco by se měly zaměřit především na členské státy.

„Členské státy se musí zaměřit na budovy s nejhoršími parametry a zajistit jejich renovaci. Musí to zajistit například poradenstvím pro vlastníky, levnými půjčkami a podobně," vysvětlil expert.

Podle něj je formulace, kterou zvolil Evropský parlament, nešťastná. „Renovace budov a zaměření na ty nejhorší má určitě smysl," řekl Holub.

Koho se směrnice týká

Například článek 9 vyvolává dojem, že povinnost renovace dopadá přímo na majitele budov, zatímco je to úkol pro členské státy, protože ty musí směrnici implementovat do své národní legislativy. Klíčové je vytvořit podmínky, které budou renovaci podporovat.

Pozice Parlamentu bude nyní "soutěžit" s pozicí Rady, i když podle Holuba mají členské státy zásadně odlišnou představu o tom, co chtějí prosadit. Národní vlády nemají tak ambiciózní termíny a nechtějí povinnou změnu energetických standardů pro každou jednotlivou energeticky nehospodárnou budovu.

Cílem navrhované revize směrnice o energetické náročnosti budov je do roku 2030 výrazně snížit emise skleníkových plynů a spotřebu energie v sektoru budov v EU a do roku 2050 zajistit jeho klimatickou neutralitu. Jejím cílem je rovněž zvýšit míru renovací energeticky neefektivních budov a zlepšit sdílení informací o energetické náročnosti.

Podle Evropské komise jsou totiž budovy v EU zodpovědné za 40 % naší spotřeby energie a 36 % emisí skleníkových plynů. Již dříve Evropská komise přijala legislativní návrh na revizi směrnice o energetické náročnosti budov v rámci tzv. balíčku "Fit for 55". Nový evropský zákon o klimatu zakotvil již v červenci 2021 cíle pro rok 2030 i 2050 do závazného evropského práva.