Německý bizár: Nový zákon nařizuje provozovatelům větrných elektráren využití zakázané technologie pro výstražnou signalizaci

Bizarní spor ohledně výstražného osvětlení větrných elektráren klade další překážku pro rozvoj Energiewende v Německu. Na konci loňského roku schválený zákon požaduje využití technologie, která je německými úřady zakázána. Odvětví sužovanému nízkou podporou a stále obtížnějšími podmínkami pro výstavbu větrných elektráren tak namísto požadované politické podpory pod nohami přistávají další klacky.

Každý, kdo v noci projíždí okolo německých větrných elektráren, spatří rytmické blikání výstražné signalizace, která pomáhá letadlům udržet dostatečnou vzdálenost od elektráren tyčících se mnohdy až do výšky 200 metrů nad zemí. Stále častěji se však objevují stížnosti na trvalé blikání světel elektráren ze strany obyvatel žijících v jejich okolí.

Politici přišli s na první pohled elegantním řešením, když do zákona Energiesammelgesetz, přijatého v prosinci 2018, zavedli podmínku, dle které musí být po 1. červenci 2020 větrné elektrárny vybaveny technologií, která světelnou signalizaci aktivuje pouze v případě, kdy se letící objekt přiblíží do určité vzdálenosti.

Kde však řešení naráží, je v jeho technické realizaci. Energiesammelgesetz pro tyto účely výslovně definuje technologii využívající tzv. transpondérů, která není schválena německými úřady z důvodu bezpečnosti.

„Je nemyslitelné, aby v zákoně byla zakotvena technologie, aniž by se nejprve vyjasnil souhlas s vlastními autoritami,“ uvedla pro list Handelsblatt Ingrid Nestlová, mluvčí Zelených pro energetiku.

Dle Nestlové bylo mnoho provozovatelů větrných elektráren bylo připraveno vybavit své větrné farmy novou technologii. Federální vláda však podkopala jistoty v budoucím plánování.

„S diletantským přístupem k pravidlům pro noční osvětlení vytváří vláda další překážku pro investice do již tak problémového větrného průmyslu,“ tvrdí Julia Verlinden, energeticko-politická mluvčí strany Zelených.

Důsledky nejistoty jsou fatální. Větrné elektrárny, které budou provozovány od 1. července 2020 bez podmíněného spínání výstražné signalizace, budou připraveny o hlavní část svých příjmů – tržní prémie plynoucí ze zákona o obnovitelných zdrojích energie (EEG). Budou tak odkázány pouze na příjmy plynoucí z tržní ceny vyrobené elektřiny.

Kde je zakopaný pes?

K využití transpondérů mají zásadní výhrady policie a ministerstvo obrany, jelikož letouny musí v tzv. „taktickém letovém režimu“ zůstat neidentifikovatelné, a trať letu by tak neměla být sledovatelná. Právě v souvislosti s tím hrozí nebezpečí při využití transpondéry spínané světelné signalizace větrných elektráren.

Odpověď na tuto problematiku ze stran státního tajemníka pro hospodářské záležitosti Andrease Feichta ukazuje, že federální vláda nebyla schopna rozptýlit bezpečnostní obavy ohledně řešení transpondéru ani po sedmi měsících od vstupu zákona v platnost.

Namísto toho Feicht vysvětlil, že byl zadán znalecký posudek, který má zahrnovat posouzení bezpečnosti řešení a poukázat na možnosti další minimalizace rizik. Zdá se tedy, že spolková vláda je odhodlána držet se kontroverzní technologie.

Jak však Feicht dále uvádí ve své odpovědi na otázku Zelených, německý síťový regulátor má možnost odložit termín, od kterého bude vyžadována podmíněná aktivace výstražných světel elektráren v případě, že na trhu nebude k dispozici adekvátní technické vybavení. Nicméně platí, že podobné spory na již tak pro větrné elektrárny ne příliš přívětivém německému trhu investorům na jistotě nepřidají.

Autor úvodní fotografie: naql, Flickr