Evropská komise slibuje jasnější pravidla pro nízkouhlíkový vodík

Evropský komisař pro energetiku a bydlení Dan Jørgensen slíbil, že v srpnu představí jasnější pravidla pro využívání jaderné energie při výrobě nízkouhlíkového vodíku. Ten bude možné vyrábět jak z jaderné energie, tak ze zemního plynu za využití technologií zachycování uhlíku, informuje server Montel News.

Jørgensen během návštěvy jaderné elektrárny Cattenom ve Francii uvedl, že připravovaný Delegovaný akt o nízkouhlíkovém vodíku by měl přinést jasnější pravidla pro různé způsoby výroby vodíku, včetně použití jaderné energie.

Jaderná energie tak může sehrát zásadní roli v dekarbonizaci těžkého průmyslu, zejména v ocelářství, cementářství a chemickém průmyslu, přičemž vodík vyrobený z jaderné energie může představovat klíčový nástroj pro dosažení klimatických cílů EU.

Jørgensenovo prohlášení přišlo poté, co Komise minulý měsíc oznámila, že členské státy EU budou muset do roku 2050 investovat přibližně 241 miliard EUR na dosažení svých cílů v oblasti jaderné energie. Nicméně mobilizace těchto finančních prostředků bude vyžadovat jasné politické rámce, které umožní snížit rizika projektů.

Komise rovněž informovala, že financování těchto projektů by mohlo probíhat prostřednictvím dohod o nákupu energie (PPA) a že členské státy dostanou pokyny pro navrhování kontraktů, které budou kombinovat PPA se státními dotacemi. Evropská investiční banka (EIB) také vyjádřila podporu pro PPA, a to i pro přeshraniční projekty, přičemž bude postupovat technologicky neutrálně.

"Brzy přijdeme s dlouho očekávaným delegovaným aktem týkajícím se nízkouhlíkového vodíku. Mohu vás také ujistit, že jsme velmi tvrdě pracovali na nalezení vyváženého řešení, které bude fungovat ve všech členských státech a objasní pravidla pro různé cesty výroby vodíku," řekl Jørgensen.

Dan Jørgensen, eurokomisař pro energetiku a bydlení. Zdroj: Evropská komise

Europoslanci apelují na mírnější pravidla pro výrobu nízkouhlíkového vodíku

Ujištění přichází i v návaznosti na výzvy a obavy evropských konzervativních poslanců, kteří požadují zmírnění stávajících regulací, informuje server Euractiv.

V dopise adresovaném předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, viceprezidentce Terese Riberové a komisaři pro energii Danovi Jørgensenovi 55 poslanců Evropského parlamentu požaduje flexibilnější pravidla pro výrobu nízkouhlíkového vodíku. Iniciativa přichází zejména z Evropské lidové strany (EPP) a Evropské konzervativní a reformní frakce (ECR), včetně českých zástupců Ondřeje Krutílka a Alexandra Vondry, ale připojilo se i několik poslanců liberální skupiny Renew a německý sociální demokrat Jens Geier, který v minulosti vedl jednání o plynárenském balíčku.

Argumentují, že přísná pravidla ohledně emisních limitů a certifikovaných hodnot pro využívání zemního plynu a obnovitelných zdrojů by mohla ohrozit konkurenceschopnost evropského průmyslu a zpomalit dosažení klimatických cílů EU.

Poslanci vyzývají, aby byla povolena výroba nízkouhlíkového vodíku také z jaderné energie a zemního plynu s využitím technologií zachycování uhlíku (CCS). Dále požadují zmírnění emisních požadavků pro výrobu vodíku z plynu, což se týká zejména nařízení o metanu, a aby bylo podporováno využívání jaderné energie prostřednictvím dlouhodobých smluv o nákupu elektrické energie (PPA).

V současnosti však neexistují žádné dlouhodobé PPA pro výrobu vodíku z jaderné energie, a většina produkce stále pochází z fosilních paliv, přičemž celkový objem výroby činí přibližně 7,2 milionu tun. Evropská unie si přitom stanovila cíl vyrábět do roku 2030 10 milionů tun zeleného vodíku a zároveň dalších 10 milionů tun dovážet. Cíle pro nízkouhlíkový vodík však zatím nebyly přesně definovány.

V rámci svých požadavků poslanci rovněž apelují na zavedení přechodných opatření (tzv. "grandfathering"), která by zajistila, že projekty zahájené před 5. srpnem 2028 nebudou negativně ovlivněny novými, přísnějšími pravidly.

Poslanci v dopise rovněž upozornili na obtížné tržní podmínky, kterým čelí různé průmyslové sektory při snaze dekarbonizovat svou výrobu. Uvedli, že příliš přísné regulace pro výrobu nízkouhlíkového vodíku by mohly negativně ovlivnit schopnost Evropské unie dosáhnout klimatických cílů, a to nejen kvůli vyšším nákladům na výrobu, ale také kvůli potenciálním problémům při dovozu nízkouhlíkového vodíku od klíčových mezinárodních partnerů, jako jsou Spojené státy a některé asijské země.

Očekává se, že debata o roli jaderné energie a zemního plynu ve výrobě nízkouhlíkového vodíku bude pokračovat, a to nejen v souvislosti s energetickou bezpečností, ale také s potřebou dekarbonizace průmyslu a s dosažením klimatických cílů EU.