Evropsko-japonská spolupráce v oblasti vodíku má jasnější obrysy

Evropská komisařka pro energetiku Kadri Simsonová a představitelé evropského vodíkového průmyslu v tomto týdnu podepsali dohody o spolupráci se svými japonskými protějšky. Prioritou spolupráce bude boj s dominantním postavením Číny v oblasti obnovitelných technologií.

EU a Japonsko chtějí dlouhodobě kooperovat v oblasti technologií obnovitelné energetiky. Nově podepsaná dohoda, o které informoval server Euractiv, navazuje na rozsáhlou zelenou dohodu z roku 2021 a memorandum o spolupráci mezi EU a Japonskem v oblasti vodíku podepsané v roce 2022.

"Vodík bude mezinárodně obchodovanou komoditou a úzká spolupráce mezi EU a Japonskem bude mít zásadní význam pro celosvětovou podporu obnovitelného a nízkouhlíkového vodíku," řekla Simsonová účastníkům japonského energetického summitu.

Nová dohoda byla podepsána Evropskou komisí, iniciativou H2Global, která poskytne finanční prostředky pro financování projektů v hodnotě 5 miliard eur, dále sdružením Hydrogen Europe a vodíkovou bankou EU (která poskytne 3 miliard eur). Evropa a Japonsko chtějí být hlavními hráči v oblasti obnovitelného vodíku a mít tak vliv na proces stanovování norem a certifikačních schémat. Spolupráce v oblasti vodíku je jednou z priorit evropské strategie pro obnovitelné plyny.

Japonská vodíková strategie z roku 2023 přitom není zcela v souladu s tou evropskou, alespoň co se týče definice zeleného vodíku. Dotace na výrobu zeleného vodíku jsou poskytovány na produkt, při jehož výrobě se vypouští maximálně 3,4 kg CO2 na 1 kg plynu. To znamená, že dotace jsou poskytovány i na modrý vodík využívající zemní plyn, pokud se při výrobě zachytí  alespoň 66 % emisí uhlíku. Evropská komise chce mít vodík striktně zelený - vyrobený elektrolýzou pouze z elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Konkurence dominantní Číny

Společné prohlášení komisařky a japonského ministra hospodářství zmiňuje i nutnou ostražitost před hlavním konkurentem v oblasti zelených technologií - Čínou. Obě strany sdílejí „hluboké obavy z ekonomické závislosti na dodávkách strategického zboží“ a z využívání netržních politik a praktik.

To představuje jasné varování pro Čínu, která je vyšetřována EU kvůli narušování trhu s elektromobily. Čína má v Evropě jasné dominantní postavení v oblasti solární energie, ne ale v oblasti větrné energetiky. Jiná situace je v Japonsku, kde byly v minulém roce instalovány první čínské větrné turbíny na moři.