Sever Evropy v budoucnu propojí Seversko-baltský vodíkový koridor

Provozovatelé plynárenských přepravních soustav v Pobaltí, Finsku a Německu dokončili studii proveditelnosti Seversko-baltského vodíkového koridoru. Studie, která byla zahájena v lednu 2024, stanovuje klíčové požadavky na rozvoj vodíkového dopravního koridoru mezi šesti severskými a pobaltskými zeměmi.

Jak informoval server CEEnergyNews, studie nabízí podrobnou analýzu technických, právních, organizačních a ekonomických faktorů nezbytných pro realizaci koridoru pro přepravu vodíku. Dle dokumentu by Seversko-baltský vodíkový koridor měl sehrát klíčovou roli při plnění dekarbonizačních cílů Evropské unie.

Studie zdůrazňuje významný potenciál obnovitelných zdrojů pro výrobu vodíku v této části Evropy a odhaduje, že do roku 2040 by díky větrným a solárním zdrojům energie mohlo být k dispozici až 27,1 milionu tun vodíku. Tento objem by mohl podpořit rozvoj trhu a umožnit vývoz vodíku do zbytku Evropy. Hlavním účelem vodíkovodu bude usnadnění výroby a především pak dodávek obnovitelného vodíku.

Očekává se, že navrhovaný koridor bude do roku 2040 přepravovat mezi šesti zúčastněnými zeměmi přibližně 2,7 milionu tun obnovitelného vodíku ročně. Podle studie proveditelnosti by se koridor mohl stát jedním z prvních mezinárodních vodovodů v Evropě - ačkoli podobné plány jsou i jinde, v současnosti nebyl prozatím žádný realizován. Potrubí by dle studie mělo měřit přibližně 2500 kilometrů a mít průměr cca 48 palců (1 200 mm) a zahrnovat bude několik kompresorových stanic.

Dokončení projektu představuje milník v přeshraniční spolupráci v oblasti energetiky. V případě Seversko-baltského vodíkového koridoru výrobci, provozovatelé infrastruktury a spotřebitelé spolupracují na posílení evropského trhu s vodíkem, jak zdůraznil Uldis Bariss, předseda představenstva společnosti Conexus (lotyšský provozovatel soustavy).

Posílení bezpečnosti a soběstačnosti Evropy

Představitelé Estonska a Litvy rovněž zdůraznili dlouhodobý přínos vodíkového koridoru. Podle ministra energetiky Estonska Dainiuse Kreivyse se zlepší energetická bezpečnost Estonska a Litva je na dobré cestě stát se do roku 2050 soběstačným vývozcem zeleného vodíku.

Seversko-baltský vodíkový koridor má, dle pobaltských států, v konečném důsledku hrát klíčovou roli při snižování emisí uhlíku až o 37 milionů tun CO2 ročně do roku 2050 a zároveň zvýší energetickou bezpečnost v celé Evropě. K dokončení realizace projektu se plánují další technická, obchodní a ekonomická posouzení.