Vodíkový plynovod má propojit Afriku s Evropou, záměr podepsalo pět zemí
Zástupci vlád Alžírska, Rakouska, Itálie, Německa a Tuniska podepsali společný dopis o záměru vybudovat vodíkový plynovod, který by propojil jižní Evropu se severní Afrikou. Plynovod by Evropě zpřístupnil obrovský potenciál Afriky pro výrobu vodíku.
Na schůzce v italském hlavním městě Římě, které se zúčastnili také zástupci Švýcarska a Evropské komise, se těchto pět zemí dohodlo na plánech vybudovat vodíkový plynovod o délce více než 3 500 kilometrů. Plynovod by měl ročně přepravit více než 163 TWh plynu, z čehož 55 TWh by mělo směřovat do Německa.
“Jižní vodíkový koridor je jedním z největších a nejdůležitějších projektů obnovitelné energie současnosti. Společným prohlášením o záměru dnes tento nový most mezi severní Afrikou a Evropou posilujeme,” uvedl Philip Nimmermann, státní tajemník německého ministerstva hospodářství.
Až dvě třetiny evropské části nového přepravního koridoru by mohly být vybudovány pomocí dodatečně upravených stávajících plynovodů. Několik projektů vodíkové infrastruktury podél koridoru vedoucího ze Sicílie do Bavorska již bylo v EU schváleno jako tzv. projekty společného zájmu.
Tunisko podepsalo deset dopisů o záměru realizovat vodíkové projekty, zatímco Alžírsko oznámilo rozvoj rozsáhlého projektu výroby vodíku za účasti společností z Rakouska, Německa a Itálie. Plynovod zpřístupní obrovský potenciál Afriky pro výrobu obnovitelného plynu Německu a dalším státům EU, uvedl Nimmermann.
”Německé společnosti mohou být důležitými partnery a podpořit Alžírsko a Tunisko při diverzifikaci místních ekonomik a jejich přizpůsobení budoucnosti s novými pracovními místy,” dodal Nimmermann.
Dalším krokem je konkretizace plynovodu do severní Afriky - projekt, který BMWK aktivně podporuje prostřednictvím své bilaterální pracovní skupiny pro vodík s Alžírskem a prostřednictvím úzké spolupráce s německými a místními institucemi v Alžírsku a Tunisku.
Mohlo by vás zajímat:
Udělat trubku, kterou prohlásíš jako strategický projekt EU není složité. EU to ráda zafinancuje.
Ale já měl pocit, že trubka se buduje až poté, co je s ní co přepravovat. Aktuální stav je, že neexistuje žádná výroba vodíku, takže papír o tom, že uděláme trubku na její přepravu mě připadá zbytečná. No alespoň se naši vladaři za naše peníze podívali do jiných zemí.
To podobné bylo i s našemi přečerpávačkama a jak by se dnes hodil. V plánu jich bylo i s vytypovanyma lokolitama kolem 5 GW výkonu. Výhoda by při tom nebyla jen v akumulaci energie o velkém výkonu, ale i regulace vodního režimu.
Nebo se na to podivejte opacne. Proc by nekdo vyrabel vodik, kdyz ho nema jak dostat k zakaznikum.
Tezko rict, co je pricina a co nasledek.
Jen teda nam zase ujizdi vlak - trubku postavi Nemecko, Rakousko a Italie a je podle vic nez jiste, ze firmy ze stejnych statu postavi i ty elektrolyzery ☹️
Začal bych cenovou analýzou. Aby se nestalo, že se vybuduje něco, co nebude udržitelné (módní slovo z Bruselu) a nad vodou se to bude udržovat pomocí dotací.
Není cenová analýza špatný přístup? Tedy jak pro koho. Donátora nebo dotovaného.
Pro projekt mluví daleko lepší přírodní podmínky pro FVE i větrníky než v EU. Proti pak možná politická nestabilita v Tunisku i Alžírsku. Celková cena za FVE, větrníky, elektrolyzéry i vodíkové potrubí bude gigantická.
Brusel s tím nemá nic společnýho.
"Plynovod by Evropě zpřístupnil obrovský potenciál Afriky pro výrobu vodíku."!
Myslím, že zpřístupňovat potenciál neni ono, ale třeba energii. Asi panuje představa, že když se postaví roura, tak se postaví i ty FVE a vodíkové výrobny. No kdo to zaplatí, tě pic.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se