EIA: Těžba fosilních paliv v USA v následujících dvou letech poroste

Těžba fosilních paliv ve Spojených státech během poslední dekády vzrostla o více než třetinu a svého vrcholu zatím dosáhla v roce 2019. Po loňském propadu spojeném s koronavirovou pandemií by se těžba ropy a plynu, ale i uhlí, měla v letošním či následujícím roce sice částečně zotavit, nicméně na hodnoty z roku 2019 během dvou let zřejmě nedosáhne.

Výrazný pokles globální poptávky po ropě a zemním plynu, který byl vyvolán především opatřeními pro zamezení šíření koronavirové pandemie, se v loňském roce podepsal i na těžbě fosilních paliv v USA. Zatímco v roce 2019 dosahovala těžba uhlí, ropy a plynu či jejich produktů vůbec historicky nejvyšší hodnoty 81,3 biliard britských tepelných jednotek, tedy zhruba 85,7 exajoulů, v loňském roce se podle odhadů vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) propadla o 6 %.

Těžba fosilních paliv v USA v posledním desetiletí stabilně rostla, a to díky rozvoji těžby ropy a plynu z nekonvenčních břidlicových ložisek. Zatímco od poloviny 80. let až do roku 2010 bylo z pohledu domácí těžby nejvýznamnějším fosilním palivem uhlí, v současné době je na posledním místě za ropou a zemním plynem.

V roce 2020 se podle dat EIA podílelo uhlí na energetické bázi na těžbě fosilních paliv v zemi ze 14 %. Téměř poloviční podíl připadl se 46 % na zemní plyn, následovaný ropou se 31 %. 9 % tvořily produkty ze zpracování těženého zemního plynu, jako například LPG či jiné jednoduché uhlovodíky.

Nevýrazněji se v loňském roce podle EIA propadla těžba uhlí, a to o 24 %. Nicméně v letošním roce by podle výhledu agentury měla vzrůst o 12 %, v roce 2022 pak o další 4 %. Za částečným zotavením těžby uhlí mají stát vyšší ceny plynu, které opět umožní části uhelných elektráren konkurovat výrobě elektřiny z plynu.

Autor úvodní fotografie: Wusel007