Domů
Energetika v zahraničí
Francie: Ministr Francois de Rugy připustil možnost výroby elektřiny z uhlí po roce 2022

Francie: Ministr Francois de Rugy připustil možnost výroby elektřiny z uhlí po roce 2022

Francouzský ministr životního prostředí Francois de Rugy minulý čtvrtek připustil, že by 1,2GW uhelná elektrárna Cordemais na jihozápadě Francie mohla být provozována i po roce 2022, a to i přes plánovaný odklon od uhlí do roku 2022. Důvodem jsou možné obavy o zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny v daném regionu. 

Ministr životního prostředí Francois de Rugy připustil podle zahraničního serveru Platts minulý čtvrtek pokračování provozu 1,2GW uhelné elektrárny Cordemais na západě Francie i po roce 2022.

Ministr se odvolal na problémy v oblasti zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny v daném regionu s tím, že ministerstvo aktuálně posuzuje zprávu o výkonové přiměřenosti provozovatele přenosové soustavy RTE.

Server Platts dále uvedl, že podmínkou pro pokračování elektrárny Cordemais v provozu po roce 2022 je konverze na biomasu, v důsledku které by podíl uhlí na energii v palivu klesl na 20 %.

Zaměstnanci uhelné elektrárny Cordemais protestují od začátku prosince proti plánovanému uzavření všech uhelných elektráren ve Francii do roku 2022, jejichž celkový instalovaný výkon činí zhruba 3 GW.

Provozovatel elektrárny Cordemais, francouzská energetická společnost EDF, ve čtvrtek oznámil prodloužení stávky do 28. ledna.

I přes stávkování jsou však zaměstnanci připraveni na obnovení provozu v případě, že si to vyžádá provozovatel přenosové soustavy RTE. Tato situace nastala podle zahraničního serveru Platts v předcházejících dnech poté, co nebyly dostupné dva bloky jaderné elektrárny Flamanville.

Z grafu výše je patrné, že v období od 10. do 12. ledna dodávaly francouzské uhelné elektrárny chvílemi až 2,4 GW výkonu.

RTE začátkem tohoto týdne navíc varovala před zvýšeným rizikem v oblasti zajištění dostatečného dostupného výkonu v západní Francii z důvodu očekávaného ochlazení.

Příští čtvrtek by v důsledku předpovídaných teplot o 4 stupně Celsia pod normálem mělo zatížení francouzské elektrizační soustavy dosáhnout hodnoty 90 GW, což by byla nejvyšší hodnota letošní zimy.

Úvodní fotografie: Francouzská uhelná elektrárna Cordemais. Zdroj: wikimedia

Komentáře

(31)

Petr

19. leden 2019, 11:14

Chválím Francii, že ukazuje jak jdou dodávky regulovat i jadernými elektrárnami.

Ale neví tady někdo, proč to raději nedělají daleko víc vodními?

Milan Vaněček

19. leden 2019, 12:20

Nedělají to proto, že to nejde. "Baseload" nemůže být 75% jaderných elektráren.

To může být tak maximálně 40%. Proto musí produkci JE omezovat (regulovat).

Ale i když Francouzi si to experimentálně za drahé peníze ověřili, tak jaderní aktivisté v ČR stále straší s až 58% výroby elektřiny v JE.

Emil

19. leden 2019, 13:37

"Baseload" nemůže být 75% jaderných elektráren, a proto to tak ve Francii mají už cca 30 let. JE používají k regulaci i Němci, kteří rozhodně nemají těch Vašich 40%, nemají ani 20%. A regulovat vodními elektrárnami pochopitelně jde, řada států včetně ČR to tak dělá, dokonce je to ten nejsnazší způsob regulace. Jinými slovy, všechno špatně. A s těmi jadernými aktivisty tu hodláte tapetovat zhruba jak dlouho?

Milan Vaněček

19. leden 2019, 14:27

Mají, vidí že je to špatně (proto chtějí snížit jejich podíl na 50%), proto je musí teď regulovat (=snižovat jejich výkon, když vyrábí nadbytek elektřiny=zhoršovat finanční návratnost).

Petr

19. leden 2019, 14:48

Prdlačky.

Ty noční výkyvy v tom grafu nejsou tak velké, aby je nezvládlo vyrovnat budoucí noční nabíjení elektroaut, nebo nějaké lepší (které právě netuším proč nezavedli) řízení či modernizace jejich vodních elektráren.

Asi mají celkově primitivně to nakládání s vodou, u vodních elektráren většinu průtočných bez možnosti regulace a u jaderných chlazení přímo řekou bez možnosti vypařování.

Milan Vaněček

19. leden 2019, 15:33

to je nejen noc a den ale i zima/léto.

Ondra

19. leden 2019, 13:47

Pane Vaněčku proč se tak rád ke všemu vyjadřujete když o tom pořádně nic nevíte. Nevím co je Váš baseload v uvozovkách (asi nějakej novej termín) ale baseload je základní zatížení takže ho samozřejmě můžete pokrejt 100 % jaderkama který se vůbec nemusej regulovat. Pak máte špičkovací zdroje (třeba plynovky) ale to už není baseload (ve smyslu provozu zdroje).

Teď si neodpustim jedovatou poznámku protože často vytýkáte ostatním že ubíhaj v diskuzi od tématu (to je třeba podle mě úplně v pořádku protože diskuze se určitě může stočit jinam) a sám tady zase taháte ČR do diskuze o Francii.

A poslední bod - "Nedělají to proto, že to nejde" je odpověď na tu regulaci vodou? To už ste sem nemusel psát vůbec nic. Já o tom sice moc nevim ale tipoval bych že částečně to bude kvůli tomu že některý elektrárny sou průtočný a ne akumulační, pak tam budou nějaký minimální průtoky na přehradách a pak možná i kvůli geografickýmu rozložení zdrojů v síti (ale to bych už spekuloval).

Milan Vaněček

19. leden 2019, 14:39

Baseload je starý termín, důraz dávám na to "starý". A když máte jako v ČR během roku maximum spotřeby více než dvojnásobek spotřeby minimální (jako je to v ČR) tak Vám selský rozum řekne že to s tím starým baseloadem nesmíte přehnat.

Jinak máte pravdu, od té doby co jsem se dozvěděl o skandálním plánu pro naši energetiku, předloženému do EU, diskutuji na to téma vše co souvisí s plány zemí EU.

A Francie by mohla mít víc přečerpávaček, zabírá velkou část Alp (soudě alespoň podle počtu lyžařských středisek). Tím "nejde" nemyslím, že by nemohli mít více přečerpávaček, právě naopak, myslím tím, že s jadernou energetikou přestřelili, víme proč, a tedˇkonečně, když už jim JE budou dosluhovat ve třicátých létech, to budou korigovat.

Ondra

19. leden 2019, 16:51

Tak teď už fakt nevim co tímhle myslíte. Jak starý termín? Jasný že je starej ale pořád se používá a dokud bude existovat přenosová soustava tak se bude používat protože baseload = základní zatížení. To znamená že pod tuhle hodnotu vám spotřeba neklesne a můžete ji pokrejt čím chcete. Jaderkama, uhelkama, plynovkama, vodníma elektrárnama, větrnejma, solárníma, kombinací všech.

To že se často používá baseload jako označení pro zdroje který neregulujou (ne protože nemůžou ale protože pokrývaj právě tohle základní zatížení sítě a zbytek dělaj špičkovací zdroje) je sice pravda ale není to moc přesný. Navíc v každý zemi je to jinak. Někde můžou jet na plnej výkon celou dobu vodní elektrárny a reguluje se plynem/uhlím jinde to ale může být úplně naopak.

Poslední části "tak Vám selský rozum řekne že to s tím starým baseloadem nesmíte přehnat" nerozumim vůbec. Co je starý baseload? A co je potom nový baseload?

A "A Francie by mohla mít víc přečerpávaček, zabírá velkou část Alp (soudě alespoň podle počtu lyžařských středisek). " to jako myslíte vážně? Vystupujete tady jako velkej vědec a pak tvrdíte že Francie může mít hodně přečerpávacích elektráren protože maj hodně lyžařskejch středisek? Za chvilku Vás nebude brát nikdo vážně (jestli tady ještě někdo takovej vůbec zbyl) - to neberte jako výtku ale radu :)

Carlos

19. leden 2019, 22:35

Problém s "baseloadem" je ten že se uměle poslední skoro století navyšuje uměle, ano chápu že se to dělá kvůli lepšímu byužtí parních turbín, kotlů, reaktorů..., ale je to pak opravdu to základní zatížení, které by tu bylo, nebo to je něco umělého s hodnotou 5GW, co se dneska používá k důkazu nutnosti mít cca 5GW výkonu v síti celý den? Nevím, nepříjde mi docela fér dokazovat svou (parních elektráren) nutnost něčím co jsem si uměle vytvořil.

Ondra

20. leden 2019, 08:23

Jestli myslite umělým navyšováním svícení v noci na dálnicích tak souhlasim že to je kravina. Jestli jde ale o přesun části spotřeby ze špičky do noci (např HDO) tak je to naopak moc dobrý. Nejen že je to lepší pro provoz všech tepelnejch elektráren který samozřejmě z technickýho hlediska regulovat umí (ne jak tady někteří rádoby znalci pořád mluví o nepružný výrobě) ale taky je to lepší pro využití přenosovejch a distribučních sítí. Nebo je tohle je podle Vás taky špatný?

Milan Vaněček

20. leden 2019, 09:32

Ondro není a chytré sítě jsou ještě mnohokrát účinnější než staré dobré HDO.

Martin Pácalt

20. leden 2019, 09:57

Baseload ,ať už je to umělý útvar, vzniklý nočním osvětlením(spotřební pitomost), přímotopy (částečná hloupost), tepelnými čerpadly ("tak jo" :-) ) a spol., nebo ne, v budoucnu bude tvořen zcela přirozeně nočním nabíjení elektrovozů (nabíjení v režimu cca 8 hodin) a 3směnnou výrobou syntetických paliv. Ony jsou v noci přece jen ty dráty prázdnější než ne dne.

Z toho vyplývá, že mít jaderné zdroje v en.mixu je podmíněně dobré, ať už 33%, nebo 50%.. Stejně tak jako je dobrý kompromis malých a velkých zdrojů.

Ovšem podporu a výstavbu jaderné energetiky (která jednou někdy v 30-40 letech po sobě začne uklízet ten jaderný "odpad" z posledních několika minulých dekád) bych vyměnil např. za zákonem dané právo, že každá domácnost, podnik, instituce si může v rámci svojí částečné soběstačnosti zapojit svůj (pro konkrétní lokalitu výkonově omezený) zdroj - FVE, kogen.jednotku, apod.) s jasně daným pravidlem pro výkup a nákup ze sítě.

Petr

19. leden 2019, 14:38

Ale jde to.

Během té půlky měsíce v grafu dokázali vodní některé dny max 10 GW a jindy min 6 GW. Já se ptám proč to alespoň tak nedělají každodenně.

Josef

19. leden 2019, 22:47

Optimální výkon JE není výkon základního zatížení , je to minimálně výkon základního zatížení x 1,3 , protože v létě , kdy je to základní zatížení nízké děláte odstávky a naopak v zimě se snažíte odstávky nedělat. Regulace sítě pomocí JE není žádný problém jen je to neekonomické , protože JE má levné palivo takže když dodává polovinu výkonu jsou padnou náklady jen o několik procent, ale fakturace jde na 1/2. V každém případě když tedy vezmu český příklad , pak pokud je nízké zatížení asi 5GW , pak optimální výkon JE je asi 6.5GW. Při využití 85% to máme roční výrobu 48TWh to je asi 74% spotřeby ČR - 13 dají OZE a 11% zbyde na regulaci sítě. Kdyby se Temelín dostavěl celý tak jak se to mělo původně udělat , pak bychom dnes měli levnější s čistější elektřinu. Protože se postavila jen polovina máme problém.

Milan Vaněček

20. leden 2019, 10:48

Co tak mohu sledovat v EU či USA tak Váš výrok že by "optimální výkon JE" měl generovat přes 70% výroby elektřiny nemůže platit. Praxe ve Francii, Belgii (jediné země cojá znám s více než 50% elektřiny z jádra) ukazuje, že Francouzi i Belgičané to chtějí opustit, vyzkoušeli si (draze) že to špatně funguje. No a USA ty se ani nesnaží jít přes 20%.

Mě hlavně vadí to že obrovské investice do betonu a oceli (těžký průmysl, ta část stavby JE našimi silami) ubírají peníze investicím do hi-tech průmyslu 4.0

Emil

20. leden 2019, 12:03

Tak to máte trochu mezery. Přidejte ještě Švýcarsko, Slovensko a Maďarsko.

V přepočtu na vyrobenou jednotku energie je potřeba na jadernou elektrárnu méně betonu a oceli než na ty Vaše větrné a solární, ale to už jsme tu řešili.

Milan Vaněček

20. leden 2019, 12:35

Švýcarsko nevyrábí nad 50% elektřiny z jádra. Na webu jsem našel údaje 35% resp 40%. Nevymýšlejte si. Ve Švýcarsku dominuje voda.

Emil

20. leden 2019, 12:57

Rok 2016 - 58,4%, rok 2017 - 54,1%, rok 2018 - 55,3%.

Zdroj: energostat. Můžete si to tam snadno ověřit.

Carlos

20. leden 2019, 13:20

Pánové, a není to tak že jeden z Vás máte výrobu bez PVE a druhý výrobu s PVE? Pak by to mohlo ledasco vysvětlovat. Otázka je jestli to hraní s vodou se má vůbec do výroby počítat. Osobně se domnívám že nikoliv. Takže bych se tentokrát přiklonil k Emilovi a jeho číslům.

Milan Vaněček

20. leden 2019, 13:24

Emile, přečtete si raději toto, to je vůle švýcarského lidu a je zde i informace, kolik energie má Švýcarsko z OZE (hlavně vody): cituji: téměř 60% a to když dopočítám do sta dostanu - hádejte??

Je to psáno roku 2017.

http://oenergetice.cz/elektrina/svycari-se-v-rederendu-vyslovili-proti-novym-jadernym-elektrarnam/

Možná že někdo počítá energii z přečerpávacích elektráren jako energii jadernou, dovezenou třeba z Francie ??

Někteří jaderníci už jsou zoufalí z toho, jak se vše v Evropě vyvíjí. Ještě že je zde silná mafie soudruhů z doby RVHP.

Emil

20. leden 2019, 13:28

Energostat započítává i hraní s vodou. Konkrétně pro rok 2018 a Švýcarsko je to z přečerpávacích elektráren 16,1%.

Milan Vaněček

20. leden 2019, 13:36

Vygůglujte si to anglicky, co říkají sami Švýcaři:

tady to máte zkopírováno:

Showing results for Switzerland production of electrical energy

Search instead for Switzerland production of elekcrical energy

Search Results

Featured snippet from the web

Image result for Switzerland production of electrical energy

Petroleum and other fuels are the main sources of energy in Switzerland (50.6%), followed by electricity (25%), gas (13.5%) and wood (4.4%).

Electricity is mainly generated by hydropower (59.9%), nuclear power (33.5%) and conventional thermal power plants (2.3%, non-renewable).

Co říká někdo jiný mě nezajímá, já věřím Švýcarům.

Emil

20. leden 2019, 14:46

Hm, to je hezké, akorát se tam neříká, pro jaký rok to platilo. A energostat používá data z ENTSO-E. Máte na něj odkaz asi tak v každém druhém článku zde. Takže pokud jsou tato data špatně, asi bude potřeba každý druhý článek zde přepsat.

Milan Vaněček

20. leden 2019, 15:03

Odkaz jsem dal, je z roku 2017, asi o situaci ve výrobě 2016, ale čeká to na schválení.

Myslím že "jádro pudla" je v tom, zda švýcarský spotřebitel považuje svůj odběr proudu ze švýcarské přečerpávačky za vodní zdroj (to je pro něj realita, předpokládám že ano) nebo že to je z francouzské či švýcarské jaderné elektrárny přebytečný proud prodaný za pár haléřů přečerpávačce a vedeno jako zdroj jaderný.

Statistik si to zadefinuje tak, jak chce/potřebuje. Pro Švýcara je to ovšem odběr z vodní přečerpávací elektrárny, ten proud v noci z jádra by si žádný občan nekoupil, nepotřeboval by ho.

Tož tak.

Ondra

20. leden 2019, 15:10

Tentokrát musim dát za pravdu panu Vaněčkovi aby si taky nemyslel že sem pořád jenom proti němu. Na tohle jsou vždycky nejlepší oficiální statistiky - http://www.bfe.admin.ch/themen/00526/00541/00542/00630/index.html?lang=en&dossier_id=00765

Každej rok je to trochu jinak (to je jasný podle množství vody) ale z vody maj za posledních 10 let stabilně 55-60% elektřiny - z toho cca 25 % jsou průtočný vodní elektrárny a 35% jsou vodní elektrárny na nádržích. Co sem z těch statistik vyčet tak PVE dělaj tak možná desetinu z celkovejch 55-60% takže nějakejch 5-6%. Jádro za posledních 10 let 32-40%.

Co je ale důležitý a třeba panu Vaněčkovi sem se to už několikrát snažil vysvětlit je že se nedaj jednoduše brát MWh výroba a MWh spotřeba za celej rok a dát to proti sobě. To můžete když jedete všechno z jádra, uhlí nebo plynu ale u vody to jaksi neplatí.

Pěkně je to vidět na grafu 10 ve statistikách pro rok 2017 (strana 14) - je tam vidět výroba a spotřeba elektřiny po měsících a v zimě je Švýcarsko hodně deficitní a v létě maj naopak dost přebytky (jaro a podzim celkem vyvážený). Zatím byli v pohodě protože v Evropě bylo dost fosilních zdrojů na pokrytí vyšší zimní spotřeby a mohli bez obav dovážet ze zahraničí ale výkon postupně mizí. Myslim že tady dokonce byl nějakej článek na zprávu ENTSO-E na letošní zimu a tam to moc pěkně nevypadalo a další roky to bude jen a jen horší.

Emil

20. leden 2019, 16:40

A kde tedy podle Vás udělali soudruzi z ENTSO-E chybu? Ve výrobě JE se shodují s tím Vaším odkazem, liší se právě ve výrobě z vodních zdrojů. Jediné vysvětlení, které mě napadá, že odečítají spotřebu přečerpávacích elektráren. Pak totiž ten podíl JE zhruba odpovídá, a byl by lehce přes 50%, jak vyplývá z dat ENTSO-E.

Milan Vaněček

20. leden 2019, 17:16

Ondro, dík za referenci o Švýcarsku.

Jinak já souhlasím s Vámi, že nelze brát MWh vyrobené intermitentním zdrojem za rok a srovnat je s roční spotřebou MWh. To jsem bral v úvahu když jsem například psal o fotovoltaice na střechách, tam je to evidentní, je to nutno alespoň dělat laicky po měsících

Ale platí to i pro vítr a vodu. Proto je důležité pro každý stát modelování, nejlépe po čtvrhodinách, po celý rok, na základě dlouhodobých klimatických dat (třeba z letišť) o slunci a větru a vodohospodářských dat.

Důležité je že modelová i praktická data z výroby ukazují, že třeba v Německu se hrubá data po měsících o výrobě ze slunce i větru dobře doplňují, slunce dává nejvíc mezi jarní a podzimní rovnodenností a vítr právě naopak. Je však nutno ošetřit hlavně několika denní okna ve větru. U slunce pak za nějakou dobu se začne prosazovat co propaguji (to bude až budou ještě levnější panely, pak je výhodné je orientovat způli za východ či jihovýchod a z půli na západ či jihozápad, aby se omezilo polední maximum, ale to sníží roční výtěžnost MWh). Plus akumulace na pár hodin.

Co je reálný problém pro Evropu: v současnosti máme nadbytek kapacit pro výrobu elektřiny, to tlačilo cenu dolů vůči historii před 10 a více lety. Když ale aktivisti v Bruselu, Berlínu a Paříži prosadí urychlené snižování kapacit uhelných elektráren (jako prosadili v Německu urychlené snižování JE), rychlejší než bude pokračovat růst OZE a akumulace, tak bude problém. Jádro to nevyřeší, nikdo ho rychle nepostaví a 90% zemí ani vůbec nechce.

A neracionálně rychlý růst OZE udělá jen maléry, proto jsem pořád pro pozvolný rozvoj, s blízkým výhledem bez dotací. K tomu došla letos i Čína a změnila strategii FVE.

Co se zimy týče, pořád mám můj laický názor že zateplování budov a nové úsporné budovy přinesou takovou úsporu plynu pouze pro topení, že problém nenastane. Vím, že vytápění budov a teplá voda vyžaduje více energie než je spotřeba elektřiny v těchto budovách. Takže (nepružná) kogenerace z plynu (teplo a elektřina) a pružná generace z přebytečného plynu v plyn. turbinách je zimní budoucnost, vítr též dává nejvíc elektřiny v zimě.

Co se týče plynofikace, je to tom ČR velmi dobře.

Vše by šlo řešit racionálně, ale jsou v tom obrovské peníze a proto se každá lobby snaží urvat co nejvíc pro sebe, na zájmy lidí a státu se kašle.

Carlos

20. leden 2019, 11:34

Letní odstávky si můžete dovolit jen při kampaních 12 měsíců dlouhých, jinak se budou stěhovat a skončíte s nimi na podzim, nebo v zimě. To byste musel mít nějaké CANDU, RBMK, MAGNOX, TR1000, prostě reaktory s výměnou paliva za chodu a odstávkami jen na ůdržbu, pak ano, pak by to šlo.

Před pár lety jsem někde četl, že minimální cena po všech poplatcích a nákladech u JE není, když už se zaplatily v minulosti bůh ví jak, tedy s bavíme o něčem jako Dukovany, není pod cenou z uhelných elektráren, tedy asi 30-40€. A to se bavíme o elektrárnách postavených relativně levně v minulosti.

Milan Vaněček

20. leden 2019, 13:15

Tady máte pohled ekonoma na návratnost nových jaderných elektráren.

https://energypost.eu/how-profitable-is-an-investment-in-nuclear-power/

diskutuje všechny možné vlivy: opoždění výstavby, dobu života, úrokovou míru, ...

Závěr: když je discount rate přes 3,3% tak se vám ta investice nevrátí ani za 60 let životnosti. A to i při vysoké předpokládané ceně 60 USD/MWh.

Proto JE nechce nikdo v EU na komerční bázi, bez státní pomoci, stavět.

A jinak je zde spousta dalších rizik.

Tož tak

Carlos

20. leden 2019, 13:18

Pane Pácalte,

o tom jak se bude chovat při nabíjení velká část populace nevíme, lidé nebývají dobří v plánování, jinak by svět vypadal jinak, takže je možné, navíc, když to spojit s tím že ne každý může dobíjet a tím že si Shell a spol. nenechají ujít zisky jen tak, že bude dost lidí stále jezdit na nabíječky. Nebo budou nabíjet u obchodů, ale to se neděje v noci.

O trojsměnné výrobě E-fuels pochybuji, respektive o výrobě vodíku, který je na energii nejnáročnější, pochybuji, navíc poptávka po palivech bude proměněná, dojde ke změnám v dopravě. Taková zařízení se pak budou stavět spíš někde na Sahaře, nebo u Severního moře, kde budou existovat, byť nárazově, velké přebytky energie. Rozvádět tuto energii kamkoliv dál, než řekněme na třeba 20km od pobřeží, je pak zbytečnost, to spíš bude zřízen produktovod. Dokonce bych hádal že bude výhodné řešit i zásobníky vodíku tak že se nějaké klasické kulové zásobníky, jako je snad v Libni, zatíží a ponoří do boře kde bude proti působit navíc ještě hydrostatický tlak a případný únik navíc nebude tak nebezpečný.

Ondro,

Pokud to dosahuje stavu kdy je společnost do značné míry ovlivněna tímto, tak je to na pováženou, a tam už jsme. Ale to je stejné jako s čtvrthodinovými maximy a pokutami za překročení. Buď mají elektrárny říct že přes X kW přípojky nejdou a podnik za trafem si má sehnat nějaký booster, nebo být schopny dodat v kterýkoliv moment výkon do výkonu trafa bez ptaní a omezování odběru.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.