Domů
Energetika v zahraničí
Krize na severu: K nízkým zásobám vody a mrazu se přidala porucha na jaderné elektrárně Oskarshamn 3
Elektrické vedení v zasněžené krajině
Zdroj: Vadik_01 / Creative Commons / CC BY 2.0

Krize na severu: K nízkým zásobám vody a mrazu se přidala porucha na jaderné elektrárně Oskarshamn 3

Klesající zásoby vody v severských vodních elektrárnách, chladné počasí a neočekávané snížení výkonu největší švédské jaderné elektrárny Oskarshamn 3 o 950 MW přiměly švédského provozovatele přenosové soustavy k povolání 335MW záložní elektrárny Karlshamn 3 do stavu připravenosti k provozu. Dále bylo pozastaveno přeshraniční vnitrodenní obchodování mezi jihem Švédska a Dánskem a Litvou.

Úbytek zásob vody v norských, švédských a finských vodních elektrárnách pokračoval i ve třetím týdnu letošního roku, ve kterém poklesly celkové zásoby na 54,6 % (ekvivalent výroby 66,3 TWh elektřiny) teoretického maxima. Dlouhodobý průměr pro třetí týden roku je přitom podle zahraničního serveru Platts 63 %.

„Kromě následujících několika dnů by srážky měly být podprůměrné až do 6. týdne a teploty by navíc měly nadále zůstat pod dlouhodobým normálem,“ uvedl ve středu broker z Energi Danmark.

Výhled v oblasti srážek a teplot v kombinaci s aktuálním deficitem zásob vody způsobil růst spotových cen elektřiny ve Finsku, Norsku a Švédsku ze středečních 67-68 EUR/MWh na dnešních 78-79 EUR/MWh.

Potřeba záložního zdroje a zastavení přeshraničního vnitrodenního obchodování

Patrně nejhorší situace panuje aktuálně ve Švédsku, kde se podle zahraničního serveru Montel k nedostatku zásob vody a chladnému počasí přidalo neočekávané snížení výroby na největší jaderné elektrárně Oskarshamn 3 o 950 MW.

Provozovatel elektrárny Oskarshamn 3 uvedl, že výkon bloku bude během čtvrtka postupně navyšován a plného výkonu dosáhne blok znovu během pátečního rána.

Švédský provozovatel přenosové soustavy Svenska Kraftnät v reakci na neplánované snížení výkonu JE Oskarshamn 3 nařídil Uniperu, aby uvedl svou 335MW záložní elektrárnu Karlshamn 3 do připravenosti k provozu za účelem zajištění dostatečné rezervy ve švédské elektrizační soustavě.

Svenska Kraftnät dále uvedl, že kvůli napjaté situaci v elektrizační soustavě musel pozastavit přeshraniční vnitrodenní obchodování mezi jihem země a Dánskem a Litvou.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(4)
frank
24. leden 2019, 12:04

Celkem zajímavá zpráva vzhledem k tom, že z Německa do Norska se horečně natahuje kabel, který by měl umožnit akumulaci větrníkaté energie, která bude "kdykoliv" dodána zpět do Německa.

A najednou to vypadá, že nedostatek vody tuto velmi drahou variantu páteřního vedení přes Německo může slušně vyautovat....

Jan Veselý
24. leden 2019, 12:14

Proč? Naopak to umožní Skandinávcům dovoz větrné elektřiny.

Obvyklý způsob diverzifikace u zemí závislých na vodních elektrárnách (Tasmánie, Nový Zéland, Brazílie, Norsko, Švédsko, ...) je v posledních letech výstavba VtE a FVE, protože tyhle zdroje vodu nepotřebují, jsou levné a v nádržích se ušetří voda na situace, kdy je opravdu potřeba.

mirek
24. leden 2019, 12:35

Obecně je to pravda. Každá šetrně a ekonomicky vyrobená MWh je na pochvalu. Jenže, hovoříme-li teď o kombinaci DE - Skandinávie ve spojení s aktuální situací, tak v Německu už týden nefouká (aktuálně celý vítr dává 1,19 MW a výhled do večera není o nic lepší, viz Fraunhofer). Plynovky dávají kolem 14 GW a na spotovém trhu se aktuálně EE prodává za ceny mezi 125 - 150 EUR/MWh (zdroj Frunhofer).

frank
24. leden 2019, 12:45

Ale jistě, to je snad nad slunce jasnější....

To si už ostatně uvědomili i Němci :) kteří si mysleli, že to bude hlavně jejich kabel do pronajmuté kapacity přečerpávaček v Norsku , tedy akumulace pro jejich VTE FVE a že jim budou Norové ruce trhat za možnost uskladnit německý proud z VTE A FVE, které jak říkáte žádnou akumulaci nepotřebují :), tak to asi Němci staví zbytečně :D

Ovšem třeba Norsk Hydro si o tom myslí své ( a ti by přeci nad levnější energií měli jásat tak proč proti tomu kverulují ???) a norská vláda rovnou vyhlásila, že další kabel se nepovolí do doby, než se prokáže jestli je to pro Norsko přínosné, jinými slovy počká se daleko za rok 2025 kdy má propojení začít fungovat naplno....

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se