Polské energetické firmy by mohly následovat německý model oddělení „špinavých“ aktiv, uvedl polský ministr klimatu

DomůEnergetika v zahraničíPolské energetické firmy by mohly následovat německý model oddělení „špinavých“ aktiv, uvedl polský ministr klimatu

Polské energetické společnosti, které vlastní uhelná aktiva, mohou uvažovat o reorganizaci podobné té provedené německými společnostmi, uvádí polský ministr klimatu. V praxi by to znamenalo oddělení uhelných aktiv od části společnosti zaměřující se na obnovitelné zdroje energie.

Využívání uhlí zasáhlo finanční výsledky polských státních energetických skupin, PGE, Tauron, Enea a Energa. Banky upouštějí od poskytování kapitálu společnostem závislým na uhlí a zajištění externího financování se pro ně stává problémem.

„Rozdíl je v současné době v této souvislosti výrazný. Aby zvýšily svůj investiční potenciál, zvažují (energetické) skupiny, jak by mohly provést nějakou optimalizaci. K takové optimalizaci došlo v Německu a já vím, že by to bylo také předmětem nějaké reflexe v Polsku,“ uvedl Kurtyka agentuře Reuters.

Mimo vývoje na energetickém trhu, byly problémy se zajištěním externího financování hlavním důvodem k pozastavení financování projektu plánované uhelné elektrárny Ostroleka C.

Polské energetické společnosti postupně začínají projevovat snahy rozvíjet obnovitelné zdroje energie (OZE). Podle Michala Kurtyky, polského ministra klimatu, však společnosti potřebují nový model, pokud tyto snahy chtějí brát vážně.

Polský ministr odkazuje na výměnu aktiv mezi německými energetickými giganty RWE a EON, ale i jejich rozdělení z roku 2016. Obě společnosti se tehdy rozdělily na dvě části a část aktiv vyčlenily do nově vzniklých společností Uniper v případě E.ON a innogy v případě RWE. RWE a Uniper následně vlastnily fosilní, plynové a uhelné elektrárny, zatímco E.ON a innogy držely „čistá, zelená“ aktiva, jako je infrastruktura a obnovitelné zdroje energie.

Aby Polsko splnilo své klimatické cíle bude muset výrazně zvýšit svou aktivitu v oblasti rozvoje OZE, a právě rozdělení polských energetických skupin by této snaze mohlo výrazně přispět. Dle dat Eurostatu země v roce 2018 dosáhla 11% podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie, cíl pro rok 2020 má však stanoven na 15 %.

Zdvojnásobení výkonu bezemisních zdrojů

Kurtyka, který je považován za zelenou tvář polské „uhelné“ vlády, uvedl, že Polsko musí snížit emise uhlíku, protože právě to investoři očekávají. Dle Kurtyky Polsko plánuje zdvojnásobit svůj stávající instalovaný výkon bezemisních zdrojů, rozvíjet plánuje především offshore větrné elektrárny, solární elektrárny a jaderné zdroje.

První jaderné elektrárny by se Polsko mělo dočkat v roce 2033. Do roku 2040 by pak měla země disponovat až 4 GW instalovaného výkonu v jaderných zdrojích. Polsko aktuálně pracuje na vyjasnění formy financování své první jaderné elektrárny, na které by náš severní soused měl spolupracovat s USA.

Ministr odmítl říci, kdy by Polsko, které nyní vyrábí téměř 80 % energie z uhlí, bylo schopno se úplně fosilního paliva vzdát. Kurtyka však naznačil, že v závislosti na dostupné technologii může Polsko snížit spotřebu uhlí rychleji, než předpokládalo ve své nejnovější verzi energetické strategie do roku 2040, která uvedla, že podíl uhlí na výrobě energie klesne do roku 2030 na 56-60 %.

Ministerstvo pro klima dokument reviduje a plánuje jej během několika týdnů upravit tak, aby lépe odrážel sílící roli obnovitelných zdrojů energie, uvedl Kuryka.

Úvodní fotografie:  Největší polská uhelná elektrárna Bełchatów, zdroj: Fotopolska.eu, wikimedia commons