Španělsko prohrálo táhnoucí se spor o solární podporu: Znamená to ale něco?

Vojtěch Kříž
6. březen 2026, 11:53
3 komentáře
spanelsko-prohralo-tahnouci-se-spor-o-solarni-podporu-znamena-to-ale-neco

Dvě společnosti, Infrastructure Services Luxembourg a Energía Termosolar, žalovaly Španělsko v investiční arbitráži poté, co stát výrazně omezil podporu pro obnovitelné zdroje energie. Investoři tvrdili, že tím došlo k porušení závazků podle Dohody o energetické chartě.

Podle agentury Reuters nejvyšší soud Spojeného království ve středu odmítl argument španělského státu založený na suverénní imunitě. V britské jurisdikci tak mohou investoři pokračovat ve snaze vymoci přiznanou kompenzaci.

O jaký spor se jedná

Z právního hlediska jde o zajímavý a komplexní střet mezinárodního, národního a unijního práva.

Španělsko v roce 2007, stejně jako mnoho dalších států, nabídlo investorům do solárních elektráren velmi štědré podpůrné schéma založené na garantovaných výkupních cenách. Po finanční krizi však vláda systém postupně omezila a v roce 2013 provedla zásadní reformu, která podporu výrazně snížila a zavedla nové poplatky a daně.

Investoři v témže roce zahájili arbitráž s argumentem, že změny porušily princip „férového a rovného zacházení“ a podkopaly legitimní očekávání, na nichž byly jejich investice založeny. Španělsko naopak tvrdilo, že původní systém byl fiskálně neudržitelný a stát má právo měnit svou energetickou regulaci.

V roce 2018 rozhodlo International Centre for Settlement of Investment Disputes (ICSID, součást Světové banky) ve prospěch investorů a přiznalo jim odškodnění ve výši 101 milionů eur. Šlo o jeden z řady podobných sporů proti Španělsku. Španělsko je totiž nejžalovanější zemí v rámci této dohody.

Situace se však dále komplikovala. Evropská komise loni rozhodla, že vyplacení této kompenzace by představovalo nepovolenou státní podporu podle práva EU. Důvodem je, že jde o spor mezi investorem z EU a členským státem EU. Podle postoje Komise jsou takové „intra-EU“ arbitráže neslučitelné s právem Unie. Zde byl mimochodem precedentní spor mezi Slovenskem a nizozemskou pojišťovnou Achmea z roku 2008, který se uzavřel v roce 2024. Komise proto Španělsku nařídila kompenzaci nevyplácet.

Protože Španělsko odmítlo zaplatit, investoři se nyní snaží rozhodnutí arbitráže vymoci mimo jurisdikci EU. Rozhodnutí britského nejvyššího soudu znamená, že Španělsko se v Británii nemůže dovolávat státní imunity. Teoreticky tak může dojít k vymáhání rozhodnutí například prostřednictvím zabavení španělského státního majetku ve Spojeném království, ovšem zde by mohlo Španělsko stále využít státní imunitu.

Energetická charta

Dohoda o energetické chartě je dohoda z roku 1994, která vytváří multilaterální rámec pro spolupráci v energetice. Obsahuje ustanovení týkající se energetické bezpečnosti, efektivity, fungování energetických trhů i infrastruktury.

Nejkontroverznější částí dohody je však její systém ochrany investic a řešení sporů mezi investory a státy (ISDS). Ten umožňuje soukromým investorům žalovat státy před mezinárodní arbitráží, pokud se domnívají, že došlo k porušení jejich investičních práv.

Mezi nejznámější spory patří například případ Yukos versus Rusko, jeden z největších arbitrážních sporů v historii, nebo spor Rockhopper Exploration proti Itálii, který vznikl po zákazu offshore těžby v italských vodách.

Právě podobné případy vedly v posledních letech k tomu, že řada evropských států od dohody odstoupila. Zatímco dříve byla využívána například investory do solární energie (jako ve španělském případě), novější spory často souvisejí s ochranou fosilních investic před klimatickou regulací.

Mezi známé příklady patří arbitráže společností RWE a Uniper proti Nizozemsku kvůli zákonu o postupném ukončení využívání uhlí. Firmy požadovaly kompenzace v řádu miliard eur.

Dohoda obsahuje také tzv. „sunset clause“, tedy ustanovení, které zavazuje státy dodržovat její pravidla ještě dvacet let po vystoupení z dohody (toto se vztahuje na investice předcházející odstoupení). Španělsko například oznámilo odchod z charty v roce 2024. Itálie i řada dalších evropských států odstoupily již dříve. V roce 2024 od dohody odstoupila celá EU pod tzv. belgickým plánem.

Loading...

Komentáře (3)

Bob6. březen 2026, 13:12

To mi velmi připomíná situaci se solárním tunelem v ČR a hrozícími arbitrážemi solárníků po dodatečném zdanění jejich provozní podpory.

Nechal jsem Copilota udělat porovnání provozní podpory velkých FVE u nás a ve Španělsku po rocích. Je tam přidán sloupeček s takovým navýšením podpory u nás, aby ta podpora byla stejná, jako ve Španělsku vzhledem k jejich vyšší výrobě (tam více svítí):

ČR: 950–1 050 kWh/kWp/rok → vezmu 1 000

Španělsko: 1 600–1 900 kWh/kWp/rok → vezmu 1 800

👉 Poměr výroby: 1800/1000=1,8

Tedy Španělsko má ~1,8× vyšší výrobu z té samé instalované kapacity.

A pro stejný příjem ve Španělsku stačí jen 0,56 podpory oproti nám.

Dále je to pro porovnání "solárních tunelů" přepočteno jako příjem z m čtv. solární plochy a garantované výkupní ceny s ohledem na vyšší výrobu ve Španělsku.

Rok Tarif Šp. (€/kWh) Příjem Šp. (€/m²·rok) Tarif ČR (€/kWh) Příjem ČR (€/m²·rok) Poznámka

2007 0,33 89 0,42 63 Šp. reálně štědřejší z plochy

2008 0,33 89 0,44 66 Šp. pořád výrazně výš

2009 0,33 89 0,48 72 ČR roste, ale Šp. stále vede

2010 0,30 81 0,44 66 Boom v obou zemích

2011 0,27 73 0,23 35 Oba řežou podporu, ČR mnohem níž

2012 0,27 73 0,23 35 Solární daň v ČR

2013 0,27 73 0,23 35 Šp. přechod na nový režim

2014+ 0,13 35 0 0 Šp. mírná stabilní podpora, ČR nula

Další příspěvek k tvrzení pánů Vaněčka Veselého, jak u nás byl podle nich největší solární tunel na světě.

Milan Vaněček6. březen 2026, 14:37

Bobe, nezlobte se ale Vy o tom nic nevíte. Nebyl jste účastníkem (a já i přednášejícím) na každoročních fotovoltaických evropských konferencích.

Nemáte žádná skutečná data ani přímé informace.

Ve Španělsku byl "fotovoltaický tunel" jeden rok - 2008. Pak ho zastavili...

ČR se nepoučila (jen ti naši "šibalové" se poučili) a měli jsme fotovoltaický tunel 2009-10.

Samozřejmě, mohla za to Čína, která se rozhodla masivně investovat do celého výrobního řetězce fotovoltaických panelů (vertikální integrace).

A logicky (viz "learning curve" průmyslové velkovýroby, podporované silným výzkumem) cena FV panelů začala okolo 2008 letět dolů.

Ale ti co vypisovali dotace (výši dotací) se tvářili, že o tom nevědí a později, že "to néééjde" něco RYCHLE s tím udělat....

Ale pozdě brečet nad rozlitým mlíkem....

současně to byl i majstrštik píár agentur použitý proti fotovoltaice v ČR

Bob6. březen 2026, 14:57

Vaněčku, já tu dobu dobře pamatují a taky články solární loby ještě z 2010, kdy se už dávno vědělo, jaký do bude průšvih, že se nic neděje, celková podpora bude nízká a je přiměřená.

Ne, ve Španělsku to neskončilo doposud. Jestli výše uvedená čísla podpory ve Španělsku (nebo u nás) rozporujete, dejte "ta správná" pro velké solární parky s odkazem.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

Přihlásit se