18. prosinec 2024
Španělsko prohrálo táhnoucí se spor o solární podporu: Znamená to ale něco?

Dvě společnosti, Infrastructure Services Luxembourg a Energía Termosolar, žalovaly Španělsko v investiční arbitráži poté, co stát výrazně omezil podporu pro obnovitelné zdroje energie. Investoři tvrdili, že tím došlo k porušení závazků podle Dohody o energetické chartě.
Podle agentury Reuters nejvyšší soud Spojeného království ve středu odmítl argument španělského státu založený na suverénní imunitě. V britské jurisdikci tak mohou investoři pokračovat ve snaze vymoci přiznanou kompenzaci.
O jaký spor se jedná
Z právního hlediska jde o zajímavý a komplexní střet mezinárodního, národního a unijního práva.
Španělsko v roce 2007, stejně jako mnoho dalších států, nabídlo investorům do solárních elektráren velmi štědré podpůrné schéma založené na garantovaných výkupních cenách. Po finanční krizi však vláda systém postupně omezila a v roce 2013 provedla zásadní reformu, která podporu výrazně snížila a zavedla nové poplatky a daně.
Investoři v témže roce zahájili arbitráž s argumentem, že změny porušily princip „férového a rovného zacházení“ a podkopaly legitimní očekávání, na nichž byly jejich investice založeny. Španělsko naopak tvrdilo, že původní systém byl fiskálně neudržitelný a stát má právo měnit svou energetickou regulaci.
V roce 2018 rozhodlo International Centre for Settlement of Investment Disputes (ICSID, součást Světové banky) ve prospěch investorů a přiznalo jim odškodnění ve výši 101 milionů eur. Šlo o jeden z řady podobných sporů proti Španělsku. Španělsko je totiž nejžalovanější zemí v rámci této dohody.
Situace se však dále komplikovala. Evropská komise loni rozhodla, že vyplacení této kompenzace by představovalo nepovolenou státní podporu podle práva EU. Důvodem je, že jde o spor mezi investorem z EU a členským státem EU. Podle postoje Komise jsou takové „intra-EU“ arbitráže neslučitelné s právem Unie. Zde byl mimochodem precedentní spor mezi Slovenskem a nizozemskou pojišťovnou Achmea z roku 2008, který se uzavřel v roce 2024. Komise proto Španělsku nařídila kompenzaci nevyplácet.
Protože Španělsko odmítlo zaplatit, investoři se nyní snaží rozhodnutí arbitráže vymoci mimo jurisdikci EU. Rozhodnutí britského nejvyššího soudu znamená, že Španělsko se v Británii nemůže dovolávat státní imunity. Teoreticky tak může dojít k vymáhání rozhodnutí například prostřednictvím zabavení španělského státního majetku ve Spojeném království, ovšem zde by mohlo Španělsko stále využít státní imunitu.
Energetická charta
Dohoda o energetické chartě je dohoda z roku 1994, která vytváří multilaterální rámec pro spolupráci v energetice. Obsahuje ustanovení týkající se energetické bezpečnosti, efektivity, fungování energetických trhů i infrastruktury.
Nejkontroverznější částí dohody je však její systém ochrany investic a řešení sporů mezi investory a státy (ISDS). Ten umožňuje soukromým investorům žalovat státy před mezinárodní arbitráží, pokud se domnívají, že došlo k porušení jejich investičních práv.
Mezi nejznámější spory patří například případ Yukos versus Rusko, jeden z největších arbitrážních sporů v historii, nebo spor Rockhopper Exploration proti Itálii, který vznikl po zákazu offshore těžby v italských vodách.
Právě podobné případy vedly v posledních letech k tomu, že řada evropských států od dohody odstoupila. Zatímco dříve byla využívána například investory do solární energie (jako ve španělském případě), novější spory často souvisejí s ochranou fosilních investic před klimatickou regulací.
Mezi známé příklady patří arbitráže společností RWE a Uniper proti Nizozemsku kvůli zákonu o postupném ukončení využívání uhlí. Firmy požadovaly kompenzace v řádu miliard eur.
Dohoda obsahuje také tzv. „sunset clause“, tedy ustanovení, které zavazuje státy dodržovat její pravidla ještě dvacet let po vystoupení z dohody (toto se vztahuje na investice předcházející odstoupení). Španělsko například oznámilo odchod z charty v roce 2024. Itálie i řada dalších evropských států odstoupily již dříve. V roce 2024 od dohody odstoupila celá EU pod tzv. belgickým plánem.
Mohlo by vás zajímat
1. leden 2025
4. srpen 2025
22. říjen 2025
24. listopad 2025
17. únor 2026
28. únor 2026
3. březen 2026
Komentáře (3)
To mi velmi připomíná situaci se solárním tunelem v ČR a hrozícími arbitrážemi solárníků po dodatečném zdanění jejich provozní podpory.
Nechal jsem Copilota udělat porovnání provozní podpory velkých FVE u nás a ve Španělsku po rocích. Je tam přidán sloupeček s takovým navýšením podpory u nás, aby ta podpora byla stejná, jako ve Španělsku vzhledem k jejich vyšší výrobě (tam více svítí):
ČR: 950–1 050 kWh/kWp/rok → vezmu 1 000
Španělsko: 1 600–1 900 kWh/kWp/rok → vezmu 1 800
👉 Poměr výroby: 1800/1000=1,8
Tedy Španělsko má ~1,8× vyšší výrobu z té samé instalované kapacity.
A pro stejný příjem ve Španělsku stačí jen 0,56 podpory oproti nám.
Dále je to pro porovnání "solárních tunelů" přepočteno jako příjem z m čtv. solární plochy a garantované výkupní ceny s ohledem na vyšší výrobu ve Španělsku.
Rok Tarif Šp. (€/kWh) Příjem Šp. (€/m²·rok) Tarif ČR (€/kWh) Příjem ČR (€/m²·rok) Poznámka
2007 0,33 89 0,42 63 Šp. reálně štědřejší z plochy
2008 0,33 89 0,44 66 Šp. pořád výrazně výš
2009 0,33 89 0,48 72 ČR roste, ale Šp. stále vede
2010 0,30 81 0,44 66 Boom v obou zemích
2011 0,27 73 0,23 35 Oba řežou podporu, ČR mnohem níž
2012 0,27 73 0,23 35 Solární daň v ČR
2013 0,27 73 0,23 35 Šp. přechod na nový režim
2014+ 0,13 35 0 0 Šp. mírná stabilní podpora, ČR nula
Další příspěvek k tvrzení pánů Vaněčka Veselého, jak u nás byl podle nich největší solární tunel na světě.
Bobe, nezlobte se ale Vy o tom nic nevíte. Nebyl jste účastníkem (a já i přednášejícím) na každoročních fotovoltaických evropských konferencích.
Nemáte žádná skutečná data ani přímé informace.
Ve Španělsku byl "fotovoltaický tunel" jeden rok - 2008. Pak ho zastavili...
ČR se nepoučila (jen ti naši "šibalové" se poučili) a měli jsme fotovoltaický tunel 2009-10.
Samozřejmě, mohla za to Čína, která se rozhodla masivně investovat do celého výrobního řetězce fotovoltaických panelů (vertikální integrace).
A logicky (viz "learning curve" průmyslové velkovýroby, podporované silným výzkumem) cena FV panelů začala okolo 2008 letět dolů.
Ale ti co vypisovali dotace (výši dotací) se tvářili, že o tom nevědí a později, že "to néééjde" něco RYCHLE s tím udělat....
Ale pozdě brečet nad rozlitým mlíkem....
současně to byl i majstrštik píár agentur použitý proti fotovoltaice v ČR
Vaněčku, já tu dobu dobře pamatují a taky články solární loby ještě z 2010, kdy se už dávno vědělo, jaký do bude průšvih, že se nic neděje, celková podpora bude nízká a je přiměřená.
Ne, ve Španělsku to neskončilo doposud. Jestli výše uvedená čísla podpory ve Španělsku (nebo u nás) rozporujete, dejte "ta správná" pro velké solární parky s odkazem.







Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.