Studie: USA mohou dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 při podobných investicích do energetiky jako dodnes

Podle studie Princetonské univerzity je možné, aby USA dosáhly klimatické neutrality do 2050 při investování 4 – 6 % HDP ročně do energetiky. Jedná se přitom o podobně vysoké investice jako v minulosti. Hlavním rozdílem je však cílení těchto investic. Je nutné jejich přesun od tradiční energetiky k čisté energetice a k budování potřebné infrastruktury jako nových zdrojů elektřiny z OZE, tepelných čerpadel, či elektromobilů. 

Dosažení uhlíkové neutrality nejpozději v roce 2050 je součástí tzv. Bidenova plánu, jež byl součástí předvolební kampaně budoucího amerického prezidenta Joe Bidena. Je tedy možné, že se USA touto cestou brzy vydají.

Studie Princetonské univerzity hodnotí možnosti energetického přechodu USA na úrovni států. Cílem je mj. ukázat zástupcům na lokální úrovni, jaké jsou možnosti, a otevřít jim prostor pro učinění potřebných rozhodnutí. Vzhledem k aktuálnosti a urgenci tématu studie byly v tuto chvíli zveřejněny první výsledky studie. Další závěry mají být zveřejněny na počátku roku 2021.

Podle studie budou náklady nutné k dosažení uhlíkové neutrality vysoké, nicméně budou vyrovnány potenciálními úsporami, vytvořením nových pracovních míst a jinými zdravotními a ekonomickými benefity. Studie odhaduje vytvoření 500 tisíc až jednoho milionu nových pracovních míst v následujících deseti letech. To by převýšilo ztráty pracovních míst v důsledku ukončení či snížení využívání uhlí, ropy a zemního plynu téměř ve všech státech.

„Většina studií neposkytuje takto vysoké geografické dělení po jednotlivých státech v zemi, což vede k tomu, že je těžké pochopit, co bude třeba k dosažení klimatické neutrality. Náš výzkum pomůže lidem představit si klimatickou neutralitu barvitě a reálně,“ uvedl Eric Larson, jeden z hlavních autorů studie.

Žádný scénář není lepší nebo pravděpodobnější

Studie pracovala s pěti různými scénáři vedoucími k úplné dekarbonizaci americké ekonomiky na úrovni jednotlivých států. Liší se rozvojem elektrifikace, využíváním fosilních paliv, využíváním současných jaderných zdrojů, či budováním nových. Žádný ze zkoumaných scénářů není výzkumníky prezentován jako ten nejlepší nebo nejpravděpodobnější.

Vzhledem k tomu, že ceny energií jsou v USA úzce spojeny s volatilitou cen ropy, větší výroba elektřiny z větrné nebo solární energie by dle scénářů studie vedla ke snížení nákladů energie ve srovnání s minulostí. Docílení dekarbonizace do roku 2050 by každoročně mělo stát 4 – 6 % HDP v závislosti na konkrétním scénáři. Investice v referenčním scénáři dokonce do roku 2030 vychází jako nejvyšší mezi všemi zkoumanými scénáři.

Je nutné okamžitě začít budovat novou infrastrukturu

Dosažení uhlíkové neutrality ovšem vyžaduje okamžité jednání, například rychlejší budování potřebné infrastruktury.  Studie například doporučuje zčtyřnásobení instalovaného výkonu solárních a větrných elektráren v USA na 600 GW. To by mělo stačit k zásobování přibližně poloviny země elektrickou energií.

Dále by bylo nutné zvýšit přenosovou kapacitu o 60 %, zdvojnásobit podíl tepelných čerpadel v domácnostech a ztrojnásobit jejich podíl v komerčních budovách. V neposlední řadě bude podle expertů z Princetonu nutné vybudovat 3 miliony dobíjecích stanic a uvést do běžného provozu 50 milionů elektromobilů.

„Vybudování stávající elektrické sítě trvalo 150 let. Abychom docílili uhlíkové neutrality do roku 2050, musíme postavit stejně velkou přenosovou síť znovu během dalších 15 let a pak postavit mnohem více během dalších 15 let. To je obrovská změna,“ dodal Jesse Jenkins, jeden z hlavních autorů studie.