Vattenfall: Rozvoj nových jaderných zdrojů se neobejde bez přímé účasti státu

Eduard Majling
Eduard Majling
5. únor 2026, 14:13
56 komentářů
vattenfall-rozvoj-novych-jadernych-zdroju-se-neobejde-bez-prime-ucasti-statu

S růstem cen elektrické energie a ambiciózními plány na dekarbonizaci se v posledních letech začínají některé země EU opět obracet k jaderné energetice. Výjimkou není ani Švédsko, které v tomto oboru není žádným nováčkem. Tamní vláda v poslední době hledá možnosti, jak nové dlouhodobé investice ochránit. Podle zástupců společnosti Vattenfall však bude nezbytné, aby švédský stát přímo vstoupil do nových jaderných projektů.

Investice do nových jaderných zdrojů jsou v řadě zemí Evropy, včetně České republiky, dlouhodobě skloňovaným tématem. Jednou ze zemí, která se aktivně zajímá o výstavbu nových bloků je i Švédsko. Tamní vláda začala loni zkoumat možnosti jak investorům zajistit vyšší jistotu a ochranu před případnou změnou politik v budoucnosti. Projekty nových jaderných zdrojů jsou totiž běžně spojeny s investičními horizonty v řádu desítek let a během takto dlouhé doby může dojít ke značným změnám na politické scéně.

Tyto záruky však nemusí být pro investory dostačující, a to ani v případě švédské společnosti Vattenfall, která je ve 100% vlastnictví státu. Podle výkonné ředitelky největší švédské energetické společnosti bude muset stát přímo vstoupit do projektů nových jaderných zdrojů. Důvodem je podle ní velikost finančních závazků v rámci takto velkých projektů.

„Rozsah projektu je samozřejmě velký, což také znamená, že jej nebudeme konsolidovat v rozvaze společnosti Vattenfall,“ uvedla podle agentury Reuters Anna Borgová, CEO společnosti Vattenfall.

Vattenfall již rýsuje konkrétní plány na výstavbu, kdy má společnost Videberg Kraft, ve které drží většinový podíl, zajistit výstavbu několika malých modulárních reaktorů. Ty by měly vzniknout u stávající jaderné elektrárny Ringhals a nabídnout celkově 1500 MW instalovaného výkonu. Společnost již na konci loňského roku zažádala o veřejnou podporu pro tento projekt.

Jednání probíhají, současné investice směřují do větru a sítí

Podle Borgové již probíhají jednání se švédskou vládou a potenciálními dodavateli technologií. Cenový odhad pro nové zdroje nicméně poskytnout odmítla. Podle agentury Reuters by však většina ze současně plánovaných investic společnosti měla během následujících pěti let směřovat do projektů větrných elektráren a rozvoje sítí.

„Pokud jde o nové jaderné elektrárny, hlavní objemy investic přijdou až po tomto pětiletém období,“ dodala Borgová.
Loading...

Komentáře (56)

Omega5. únor 2026, 16:43

No podle toho co čtu - tak z povolenek se vybere 30 miliard, ale na různé projekty se pošle 8. Takže 22 miliard zbývá - za to se dá kompletně postavit jaderná elektrárna (staví se 10 let). A tohle k dekarbonizaci pořádně přispěje - pokud bude elektřina v zimě na tepelná čerpadla, tak jsme v pohodě.

Takže 4mld na zateplování budov = snížení náročnosti

4 mld na tepelná čerpadla = nepotřebný plyn

a 20 miliard na stavby JE = elektřina kdy je potřeba

No a máme celou dekarbonizaci v kupě

Petr5. únor 2026, 17:06

Emisní povolenky mají směrnicemi danou formu využití, na klimatická a energetická opatření jde přes 50 %. Jdou do modernizačního fondu, zelené úsporám, na kotlíkové dotace nebo do průmyslu a veřejného sektoru. Na tu vaší vybájenou jaderku nejsou peníze.

Emil5. únor 2026, 17:34

Tak to je v pohodě, když je to "klimatické a energetické" opatření zároveň.

Petr prochaska5. únor 2026, 19:11

Hlavně na co půjdou výnosy z emisních povolenek musí schválit Brusel a pochybuji, že by souhlasil, aby výnosy šly na stavbu JE.

Karel Valenta6. únor 2026, 01:04

Tak už i Němci začínají volat po technologické neutralitě. Jádro je vzhledem ke své dlouhé životnosti nejlevnějším způsobem dekarbonizace :

echo24.cz/a/H7jyM/zpravy-ekonomika-nemecko-otaci-rovnost-jadro-konec-vyhod-oze-havlicek-energetika-cr?sfnsn=mo

„V Německu roste tlak na zásadní obrat v evropské energetické politice. Šéfové parlamentních klubů CDU a CSU přijali v Paříži dokument, který volá po rovnosti mezi obnovitelnými zdroji a jadernou energií. Opuštění „ideologických preferencí“ a návrat k tzv. technologické neutralitě má být zároveň součástí nového strategického partnerství v rámci takzvaného Výmarského trojúhelníku. „

Milan Vaněček6. únor 2026, 08:27

Nejlevnější? Ve skutečnosti ten nejdražší a nejpomalejší a nejvíce nebezpečného odpadu a nejhorší následky havarií.

Karel Valenta6. únor 2026, 08:43

Když srovnáte životnost a délku výstavby, tak tak se jádro od OZE nijak neliší.

Cenově je to naprostá jednička - OZE musíte za dobu životnosti JE 4x sešrotovat a znovu postavit. A jak to vypadá vždy "investoři" přijdou s rukou nataženou pro dotace. Zvláště dotace do větrníků jak investiční, tak provozní jsou ostudné. A u OZE musíte budovat zálohy, posilovat síť.

Uložiště jaderného odpadu není problém vybudovat, jejich výstavba se začíná v EU rozbíhat. A navíc takové úložiště potřebujeme i pro jiný odpad než z JE.

Jan Veselý6. únor 2026, 09:15

To vycházíte z těch Wagnerových počítánek, ze světa, kde neexistují úroky, doby výstavby a kde se používají ty idiotské předpoklady, že FVE a VtE se "nutně" musí každých 20 let vyhodit, zato se předpokládá, že JE vydrží 80 let, což ještě jediná z nich nepředvedla.

Emil6. únor 2026, 09:32

1) Ve "Wagnerových počítánkách" samozřejmě úroky i doby výstavby existují, tak si nevymýšlejte.

2) 80 let se žádná JE nemohla dožít z prostého důvodu, že před 80 lety žádná jaderná elektrárna ještě neexistovala. Nicméně 80letý provoz řady reaktorů v USA už jaderný dozor licencoval, takže zas tak "idiotský" předpoklad to nebude. Naopak zatím neexistuje prakticky žádný lehkovodní reaktor, kterému by nějaké technické překážky v tom 80letém provozu bránily.

Jan Veselý6. únor 2026, 10:50

ad 1) V těch, které jsem viděl, to jaksi "opomenul".

ad 2) Díky za potvrzení. A v tom USA byly i případy, kdy se zavíraly i reaktory s provozní licencí pěkných pár let dopředu. Ty 80-leté licence nemusí nic znamenat. I když jim to přeju.

Emil6. únor 2026, 11:00

Ad 1) Přesněji řečeno, v těch co jste viděl si myslíte, že to opomenul. To je dost podstatný rozdíl.

Ad 2) Nemáte zač, nic jsem vám nepotvrzoval. Když se zavíraly, tak to až na jednu výjimku nebylo kvůli tomu, že by nějaké technické překážky v tom 80letém provozu bránily. A teď se dříve zavřené znovu otvírají.

Karel Valenta6. únor 2026, 09:44

Když dotační prostředky na větrníky přesunete do výstavby JE, tak úroky opravdu nebudou existovat.

A pokud nejste nad hrobem, tak se 80 let starých JE dožijete.

Větrníky musí dokonce každých 10-15 let projít drahou generálkou nebo se rozpadnou.

Josef6. únor 2026, 16:33

VTE a FVE vyměníte za nové po skončení životnosti za technologicky vyspělejší a jsou to sériově vyráběné výrobky na rozdíl od jaderné elektrárny vyžadují průběžné a rozsáhlé investice po celou dobu své životnosti. Renovace nejsou jen údržbou, ale často zásadní modernizací, která umožňuje prodloužit provoz elektrárny ze 40 na 60 i více let.

Karel Valenta6. únor 2026, 17:59

Tady jde o něco jiného. JE bude po splacení půjček za cca 30-40 let vyrábět elektřinu dalších 40 let velmi levně. Tak jak to je nyní třeba u Dukovan.

Kdežto OZE a z toho u nás především větrníky (nefouká tady) opět musíte od základu postavit nové za nové ceny a tak cena elektřiny bude vysoká. A také "investoři" opět budou požadovat další dotace. A z čeho je budete platit, když už bude dekarbonizováno a nebudou povolenky ?

Defakto nám předci postavili nynější JE a jsme moc rádi že je máme a nejlepší investicí zase pro naše děti budou ty nově plánované JE.

Ta dlouhověkost JE je jejich hlavní výhodou.

Josef6. únor 2026, 18:07

Ta dlouhověkost splácení je problém proč od nich dávají banky ruce pryč. A proč ta láce provozu žádá CFD?

Emil6. únor 2026, 18:38

Protože ho vyžadují všechny zdroje. Banky dnes dávají ruce pryč od všeho co nemá zajištěnou návratnost, protože energetika se stala díky neustálým zásahům zvenčí naprosto nepředvídatelným oborem podnikání.

Karel Valenta6. únor 2026, 20:14

Dotační průmysl OZE zcela zničil trh a nyní se musí dotovat i třeba PPE elektrárny nutné pro provoz OZE. Jsem zvědav, kdy vláda začne řešit kapacitní platby pro ně, do kdy to EU povolí a do kdy se ty PPE postaví. Aby se nám mezi tím ty UE nerozpadly.

Emil6. únor 2026, 08:50

Lžete, Vaněčku, je to naopak jeden z nejčištších a nejbezpečnějších zdrojů vůbec:

ourworldindata.org/safest-sources-of-energy

Zároveň nejrychlejší dekarbonizace energetiky bylo dosaženo buď vodními, nebo jadernými elektrárnami, nebo kombinací obojího. Zrovna Švédsko je typickým příkladem. A to jak "úspěšně", "rychle" a "levně" probíhá dekarbonizace občasnými zdroji krásně ukazuje Německo, s nejdražší elektřinou vůbec, emisemi násobně vyššími než Francie, po 25 letech úsilí, kdy za stejnou dobu měla Francie prakticky hotovo. Německo došlo sotva do půlky cesty a neví jak dál.

Milan Vaněček6. únor 2026, 10:12

Tak to si Emile o té "bezpečnosti" vykládejte třeba v Japonsku v okolí Fukušimi.

O Vašich nesmyslech o nejrychlejší výstavbě vodních či jaderných elektráren (jako tak zvaných "bezemisních zdrojů" není třeba diskutovat, podívejte se jak to u nás v 21. století v Evropě dopadá v realitě.

To, že třeba fotovoltaiku ve světě nejlépe využívá Německo a že to dokázali místní rudozelení, to pravda není,

fotovoltaiku tlačí dopředu Čína, Australie, Japonsko, v USA géniové jako Elon Musk. Fotovoltaika vítězí díky vědeckému a technickému pokroku,

je to přelomová technologie výroby elektřiny na rozdíl od výroby horké páry v uhelných či jaderných elektrárnách.

Je čistá, levná, recyklovatelná a bude to zcela dominantní energie budoucnosti už za 20 let.... A její životnost je dána životností skleněné obálky, klidně i staletí, viz okna starých katedrál.

Zrovna nedávno vyšla studie o životnosti FVE postavených v osmdesátých letech 20. století, panely od kvalitních firem stále funkční.

Náhrada za nové je v důsledku obrovského pokroku v účinnosti FV panelů...., prostě se to vyplatí, panely jsou velmi levné...

A Francie, která je v ekonomické i jiné krizi rozhodně není vzor, stejně jako Německo s destrukcí fungujících elektráren. Kde jinde dokáží postavit supermoderní elektrárnu na uhlí a pak ji po pár letech zlikvidovat-pouze v Hamburku.

Emil6. únor 2026, 10:35

1) Já si nikde nic vykládat nemusím, Vaněčku, statistika hovoří jasně. Zvlášť když i druhá nejhorší jaderná havárie v dějinách tuto statistiku potvrzuje - radiace z Fukušimy nikoho nezabila, zabíjelo zemětřesení a vlna tsunami, která tam měla na svědomí zhruba 20 tisíc lidských životů, ne Fukušima.

2) Nejsou to žádné nesmysly ale opět holá fakta, Švédsko stejně jako Francie dokázalo dekarbonizovat pomocí vodních a jaderných elektráren mnohem rychleji než kdokoliv, kdo se o to pokouší solárními a větrnými elektrárnami. Právě "jak to u nás v 21. století v Evropě dopadá v realitě" to jen potvrzuje, jediná země, která ve 21. století dosáhla nízkoemisní energetiky, je Finsko, a nejvíce se tomu přiblížilo Slovensko, obě opět za významného přispění jaderných elektráren.

3) "Přelomová" a čistá je výroba elektřiny jaderným štěpením minimálně stejně jako ta fotovoltaika, o ceně jsem už rovněž psal.

Bob6. únor 2026, 12:18

Ani stále Vámi opakované nesmysly a polopravdy se nestávají pravdou.

Alespoň jeden největší:

"je to přelomová technologie výroby elektřiny na rozdíl od výroby horké páry v uhelných či jaderných elektrárnách." Ještě dodejte to svoje "nejmodernější".

Musím Vám stále připomínat fakta?

První funkční střešní FVE je z roku 1883, ze stejného roku, jako první parní turbína.

A 1954 je shodou okolností rok první JE i prvního FV panelu dnešního typu.

Jan Veselý6. únor 2026, 13:04

Když jsme u těch nesmyslů a polopravd, v roce 1883 byl vytvořen v laboratoři první funkční fotovoltaický článek, byl pekelně drahý a měl ubohou účinnost. První reálná využití FV článků jsou až někdy po roce 1955, na kosmických sondách a družicích.

Emil6. únor 2026, 13:08

A ten "nesmysl" nebo "polopravdu" máte kde?

Jan Veselý6. únor 2026, 13:15

První funkční střešní FVE je z roku 1883 - Tak pravil Bob

Emil6. únor 2026, 13:37

To není polopravda, funkční byla, střešní taky, z roku 1883 taky.

Jan Veselý6. únor 2026, 13:21

A jednu polopravdu, kterou opakujete vy, přidám jako bonus.

JE není jedna z nejbezpečnějších technologií pro výrobu elektřiny. Ono je to trochu jinak. JE mají nejlepší zabezpečení, protože situace, kdy se přestanou bezpečně chovat jsou HODNĚ nechtěné.

Sám dobře víte kolik všelijakých bezpečnostních a záložních systémů taková JE potřebuje k provozu. Vynucují si to vnější předpisy a v ČR (i jinde) je celý ouřad dohlížející na to, aby ta bezpečnostní opatření byla patřičně na výši. Bezpečné technologie tohle nepotřebují.

Emil6. únor 2026, 13:41

Ani tohle není žádná polopravda, tak to skutečně je, právě díky těm bezpečnostním opatřením z toho jeden z nejbezpečnějších zdrojů je. Stejně jako je letectví nejbezpečnější způsob přepravy, ačkoliv samotný princip létání by byl bez bezpečnostních opatření rovněž nebezpečný.

Bob6. únor 2026, 15:03

Roku 1883 byla do provozu uvedena první funkční střešní FVE (ne laboratorní článek). A nikde jsem nepsal o její vysoké účinnosti.

Milan Vaněček6. únor 2026, 13:16

ad 3) Emile, naučte se základy fyziky. Jaderné štěpení vyrábí pouze horkou páru v reaktoru v jaderných elektrárnách. Elektřina se vyrábí v nejaderné části: turbina, generátor.

Jaroslav Studnička6. únor 2026, 13:40

Vaněčku, naučtě se základy energetiky. Horká pára neexistuje.

Emil6. únor 2026, 13:45

Vaněčku, naučte se spíš vy chápat psaný text, jaderná elektrárna není zařízení na výrobu horké páry ale na výrobu elektřiny, horká pára je pouze pracovní médium, které k té výrobě elektřiny slouží. Jaderná elektrárna v sobě zahrnuje jak jadernou tak nejadernou část.

Bob6. únor 2026, 15:07

Vaněčku, ne každá JE a reaktor vyrábí horkou páru.

Jsou i jiné způsoby, třeba vysokoteplotní chlazené plynem, kde se to teplo přímo používá v technologii.

Dokonce už minimálně jeden takový je v provozu.

Josef Sedlák6. únor 2026, 15:59

„A její životnost je dána životností skleněné obálky, klidně i staletí, viz okna starých katedrál.“

byste se jako odborník na FVE měl stydět! A co postupné snižování výkonu degradací ostatních materiálů včetně aktivní části?

To nevíte, že již pouhá první expozice panelů na slunci vede k určitému poklesu jejich výkonu?

Hodně aut je i po letech funkční a přesto jdou do šrotu.

Josef6. únor 2026, 16:30

Dekarbonizace je nová mantra zastánců parních elektráren poháněných teplem z jádra.

původním důvodem pro stavbu jaderných elektráren nebyla dekarbonizace. Tento pojem v době největšího rozmachu jádra (50.–80. léta 20. století) prakticky neexistoval, protože klimatická změna nebyla politickým tématem.

Důvody pro jejich výstavbu se v čase měnily:

Vojenské kořeny: První reaktory (40. léta) vznikaly primárně pro výrobu štěpného materiálu (plutonia) pro jaderné zbraně.

Energetická soběstačnost a bezpečnost: Hlavní motivací v 70. letech byla ropná krize. Státy chtěly snížit závislost na dovozu fosilních paliv z nestabilních regionů.

Pokrytí rostoucí poptávky: Jádro bylo vnímáno jako moderní a levný zdroj energie pro rychle rostoucí ekonomiky.

Emil6. únor 2026, 17:43

1) Dekarbonizace není žádná "mantra zastánců parních elektráren poháněných teplem z jádra", jestli jste si nevšiml, tak dekarbonizaci prosazuje většina voličů v EU, a že by třeba Evropský parlament byl plný "zastánců parních elektráren poháněných teplem z jádra" se tedy opravdu tvrdit nedá.

2) Dekarbonizace a snaha o snižování závislosti na dovozu fosilních paliv, což byl hlavní motiv tehdy, jdou logicky ruku v ruce. A je to aktuální i dnes.

Bob6. únor 2026, 19:16

Ani původním důvodem vývoje FV článků nebyla dekarbonizace. Poté, za skoro 100 let ani u prvních křemíkových článků nebyla důvodem dekarbonizace. Bylo to napájení vojenských umělých družic.

Jaroslav Studnička6. únor 2026, 08:58

Tak to se vám p. Vaněčku opravdu nepovedlo ani jako vtip.

Milan Vaněček6. únor 2026, 10:13

To je realita pane Studničko, probuďte se.

Jaroslav Studnička6. únor 2026, 11:19

Realita je ovšem někde jinde, než se tu snažíte vnucovat ideologickými příspěvky hraničící s šířením lží a dezinformací.

To kam se dostala dekarbonizace energetiky států s mixem JE + OZE je zcela zřejmé. To kam se nedostala dekarbonizace energetiky pouze s OZE je taky zcela zřejmé.

Richard Vacek5. únor 2026, 17:52

Velké a dlouhodobé investiční projektu téměž vždy vyžadují stát se stabilním prostředím a obvykle i účast státu v takové investici. Proto se jaderné energetice daří v Rusku a Číně a nedaří v EU, kde se jede od voleb k volbám.

Karel Valenta6. únor 2026, 09:49

Už i Němci ví, jaké ho… s těmi OZE vyšlápli ve srovnání s jádrem, viz ústy nejvyššího :

„Odchod od jaderné energie byl zásadní strategickou chybou. Pokud už k němu mělo dojít, alespoň měly být ponechány v provozu zbývající jaderné elektrárny v Německu už před třemi lety...Nyní realizujeme nejdražší energetickou transformaci na světě. Neznám žádnou jinou zemi, která by si to dělala tak složité a zároveň tak nákladné jako Německo. Zdědili jsme něco, co teď musíme korigovat, ale jednoduše nemáme dostatečné kapacity pro výrobu energie,“ uvedl letos v lednu Merz.

Karel Valenta6. únor 2026, 10:06

Ano, to je ta levná elektřina z větrníků, Merz o tom jasně píše.

Milan Vaněček6. únor 2026, 13:22

Merz není rudozelený fanatik, to souhlasím. Ale není úspěšný vizionář, jako Elon Musk, který vidí a realizuje úspěšnou světovou cestu pro fotovoltaiku, elektromobilitu, umělou inteligenci a komerční využití vesmíru.

To je vzor k následování (tedy ten Elon Musk).

Karel Valenta6. únor 2026, 16:02

Muska nechte USA. U nás je problém právě to Německo, kde ta jejich Energiewende měla stát jako kopeček zmrzliny a dnes už to budou desítky měsíčně. Ta německá cesta je neuvěřitelně drahá a překvapuje mě, že i když se to už ví, tak tu stále mnoho lidí prosazuje větrníky a ne jádro. Asi "investoři" ?

Josef6. únor 2026, 16:36

Pokud by nedošlo k napadení Ukrajiny Ruskou federací a následné plynové krizi tak by odklon od jádra v Německu chybou nebyl.

Emil6. únor 2026, 17:46

Pokud by neexistovali zloději, nebylo by nepořízení zámku na dveřích chybou. Asi takhle "chytrá" argumentace to je.

Josef6. únor 2026, 18:11

To jsou fakta, nyní plyn z RF dodávaný NS 2 a 1 a vaše vtipná poznámka jen svědčí o argumentační nouzi.

Emil6. únor 2026, 18:34

Ne, nesvědčí o argumentační nouzi, poukazuje na vaši nesmyslnou argumentaci.

Josef6. únor 2026, 18:12

To jsou fakta a vaše ironická poznámka jen svědčí o nedostatku argumentů.

Karel Valenta6. únor 2026, 18:07

Zničit něco, co vyrábí nízkoemisní elektřinu je blbost a je nutné mít k tomu ideologicky v hlavě vymeteno.

Josef6. únor 2026, 18:17

Jádro je v Německu "ničeno" již desítky let, to jste si nevšiml? Ještě v době kdy se o nízkoemisnosti ani nehovořilo. Jen pro přesnost poslední JE spuštěna 1989.

Bob6. únor 2026, 19:30

První závazek Německa ke snižování CO2 pochází z roku 1990, když se zavázali snížit o 25-30% do 2005.

Takže ano, ještě před dostavěním poslední Německé JE se už mluvilo o dekarbonizaci.

Karel Valenta6. únor 2026, 20:02

Že Němci občas dokonale zblbnou se opravdu přehlédnout nedá. Ale proč nyní blbneme i my ? Diskuse na tomto webu je dokonalou ukázkou. "Investoři" ?

Bob6. únor 2026, 19:24

Kombinace OZE se zemním plynem může max. o něco snížit produkci CO2 oproti uhlí, ale rozhodně na tom nemůžete postavit nízkoemisní energetiku.

Karel Valenta6. únor 2026, 20:09

Pokud budete ten ZP budete těžit frakováním a vozit jako LNG do EU tak mezi uhlím a ZP velký rozdíl nebude (CH4).

Milan Vaněček6. únor 2026, 21:23

Čistý CO2 problém není, naopak, je to životní plyn přírody (fotosyntéza). Ale v těch sajrajtech, co vznikají při pálení uhlí nebo ropných produktů nebo plynu, v tom rozdíl je obrovský.

Malé jaderné rektory s uzavřeným jaderným cyklem, tj bez vysoce nebezpečného odpadu, by taky nebyly problém.

Ty problémy jsou v těch skutečně nebezpečných (pro zdraví lidí) odpadech...

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

Přihlásit se