4. únor 2026
Vattenfall: Rozvoj nových jaderných zdrojů se neobejde bez přímé účasti státu

S růstem cen elektrické energie a ambiciózními plány na dekarbonizaci se v posledních letech začínají některé země EU opět obracet k jaderné energetice. Výjimkou není ani Švédsko, které v tomto oboru není žádným nováčkem. Tamní vláda v poslední době hledá možnosti, jak nové dlouhodobé investice ochránit. Podle zástupců společnosti Vattenfall však bude nezbytné, aby švédský stát přímo vstoupil do nových jaderných projektů.
Investice do nových jaderných zdrojů jsou v řadě zemí Evropy, včetně České republiky, dlouhodobě skloňovaným tématem. Jednou ze zemí, která se aktivně zajímá o výstavbu nových bloků je i Švédsko. Tamní vláda začala loni zkoumat možnosti jak investorům zajistit vyšší jistotu a ochranu před případnou změnou politik v budoucnosti. Projekty nových jaderných zdrojů jsou totiž běžně spojeny s investičními horizonty v řádu desítek let a během takto dlouhé doby může dojít ke značným změnám na politické scéně.
Tyto záruky však nemusí být pro investory dostačující, a to ani v případě švédské společnosti Vattenfall, která je ve 100% vlastnictví státu. Podle výkonné ředitelky největší švédské energetické společnosti bude muset stát přímo vstoupit do projektů nových jaderných zdrojů. Důvodem je podle ní velikost finančních závazků v rámci takto velkých projektů.
„Rozsah projektu je samozřejmě velký, což také znamená, že jej nebudeme konsolidovat v rozvaze společnosti Vattenfall,“ uvedla podle agentury Reuters Anna Borgová, CEO společnosti Vattenfall.
Vattenfall již rýsuje konkrétní plány na výstavbu, kdy má společnost Videberg Kraft, ve které drží většinový podíl, zajistit výstavbu několika malých modulárních reaktorů. Ty by měly vzniknout u stávající jaderné elektrárny Ringhals a nabídnout celkově 1500 MW instalovaného výkonu. Společnost již na konci loňského roku zažádala o veřejnou podporu pro tento projekt.
Jednání probíhají, současné investice směřují do větru a sítí
Podle Borgové již probíhají jednání se švédskou vládou a potenciálními dodavateli technologií. Cenový odhad pro nové zdroje nicméně poskytnout odmítla. Podle agentury Reuters by však většina ze současně plánovaných investic společnosti měla během následujících pěti let směřovat do projektů větrných elektráren a rozvoje sítí.
„Pokud jde o nové jaderné elektrárny, hlavní objemy investic přijdou až po tomto pětiletém období,“ dodala Borgová.
Mohlo by vás zajímat
4. únor 2026
5. únor 2026
4. únor 2026
4. únor 2026
4. únor 2026
5. únor 2026
5. únor 2026
Komentáře (5)
No podle toho co čtu - tak z povolenek se vybere 30 miliard, ale na různé projekty se pošle 8. Takže 22 miliard zbývá - za to se dá kompletně postavit jaderná elektrárna (staví se 10 let). A tohle k dekarbonizaci pořádně přispěje - pokud bude elektřina v zimě na tepelná čerpadla, tak jsme v pohodě.
Takže 4mld na zateplování budov = snížení náročnosti
4 mld na tepelná čerpadla = nepotřebný plyn
a 20 miliard na stavby JE = elektřina kdy je potřeba
No a máme celou dekarbonizaci v kupě
Emisní povolenky mají směrnicemi danou formu využití, na klimatická a energetická opatření jde přes 50 %. Jdou do modernizačního fondu, zelené úsporám, na kotlíkové dotace nebo do průmyslu a veřejného sektoru. Na tu vaší vybájenou jaderku nejsou peníze.
Tak to je v pohodě, když je to "klimatické a energetické" opatření zároveň.
Hlavně na co půjdou výnosy z emisních povolenek musí schválit Brusel a pochybuji, že by souhlasil, aby výnosy šly na stavbu JE.
Velké a dlouhodobé investiční projektu téměž vždy vyžadují stát se stabilním prostředím a obvykle i účast státu v takové investici. Proto se jaderné energetice daří v Rusku a Číně a nedaří v EU, kde se jede od voleb k volbám.








Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.