REMIT – povinná cesta k transparentnosti a férovosti na trhu

DomůElektřinaREMIT – povinná cesta k transparentnosti a férovosti na trhu

Energetický trh v minulých patnácti letech prošel několika vlnami liberalizací. Jak na národní, tak celoevropské úrovni byla vytvořena řada iniciativ k vytvoření jednotného energetického trhu. Liberalizovaný trh s sebou ovšem nese riziko možné manipulace a neférového jednání ze strany významných účastníků trhu nebo zasvěcených osob, které pak mohou trh ovlivňovat. Z důvodu zamezení neférového jednání proto na úrovni EU vzniklo nařízení REMIT, které má pomocí zveřejňování informací a průběžné kontroly zamezit manipulaci s trhem.

Cílem nařízení REMIT má být správné nastavení regulace pro zvýšení transparentnosti a zajištění otevřeného a konkurenceschopného tržního prostředí. Zlepšení transparentnosti trhu mělo přinést kromě jiného i nastavení tzv. 3. liberalizačního balíčku v energetice. Ten však byl cílený jiným směrem než na obchodování, a proto vzniklo nařízení, které právě tuto oblast pokrývá.

Cíle a dotčené subjekty

Nařízení REMIT (Regulation on Wholesale Energy Market Integrity and Transparency) si klade za cíl především následující:

  • zamezit manipulaci s trhem prostřednictvím šíření nepřesných informací, které dávají falešné nebo zavádějící signály s dopadem na cenu velkoobchodních energetických produktů
  • zabránit obchodování zasvěcených osob na základě důvěrných informací
  • zvýšit transparentnost energetického trhu zavedením povinnosti včas zveřejňovat důvěrné informace (reporting), které mohou ovlivnit ceny energetických produktů
  • nastavit celoevropský monitoring údajů o velkoobchodních energetických produktech

Evropské nařízení a povinnosti z něj vyplývající se dotýkají všech osob, které provádí transakce na alespoň jednom velkoobchodním trhu s energiemi, a to včetně zadávání příkazů k obchodování. Kromě obchodníků s energiemi se jedná i o provozovatele přenosových (elektrických) a přepravních (plynových) soustav.

Legislativní základ

Nařízení REMIT bylo schváleno v říjnu roku 2011 jako Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií. Ještě téhož roku, v  prosinci 2011, nařízení vstoupilo v platnost. Jde o přímo aplikovatelný právní předpis platný ve všech zemích EU.

V souvislosti s nařízením REMIT přijala Evropská komise v prosinci 2014 prováděcí nařízení č. 1348/2014 o oznamování údajů. Toto prováděcí nařízení upřesňuje pravidla, povinnosti a také lhůty, které musí být dodržovány.

Mezi významná pravidla patří například nutnost zveřejňovat včas důvěrné informace, oznamovat obchodní a fundamentální data do jednotné databáze spadající pod Agenturu ACER nebo nutnost zaregistrovat se u národního regulátora do registru účastníků trhu.

Prováděcí nařízení v sobě nese i seznam obchodů, které spadají pod oznamovací povinnost. Jedná se především o obchody na dodávku elektřiny, případně plynu, a dále přenos elektřiny, přepravu plynu a obchod s deriváty.

Etapy implementace nařízení REMIT. Zdroj: OTE, a.s.

Implementace na evropské a národní úrovni

Implementaci nařízení dostala za úkol evropská Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů, zkráceně ACER. Té bylo zadáno vytvořit podmínky pro implementaci a kontrolu. Agentura sídlí ve Slovinské Lublani a sdružuje všechny evropské regulační orgány zaměřené na regulaci energetiky v národních státech EU.

Na národní úrovni implementaci nařízení REMIT zajišťují národní regulátoři. V ČR tato povinnost tedy spadá pod Energetický regulační úřad (ERÚ). Povinností ERÚ je například vytvořit Národní registr účastníků trhu. Každý účastník trhu se poté musí zaregistrovat do národního registru a spadá do národního registru pouze v místě svého sídla.

Logo Agentury ACER. Zdroj: ACER

Monitoring trhu

Údaje z národních registrů se přenáší do centrálního evropského registru účastníků energetického trhu (CEREMP), spravovaného v rámci Agentury ACER. Zde se shromažďují informace o všech účastnících evropského velkoobchodního trhu a tento registr je součástí jednotného informačního systému (ARIS), rovněž spadajícího pod ACER. Jako identifikaci vydává ACER všem zaregistrovaným subjektům jedinečný ACER kód.

Oznamovaná data (reporting) podléhají analýze a vyhodnocení v rámci Agentury ACER. Monitoring probíhá za účelem odhalení manipulace s trhem a oznámená (reportovaná) data z ČR jsou zároveň zpřístupněna agenturou ACER i pro účely kontroly a monitoringu ze strany ERÚ.

Schéma monitoringu energetického trhu. Zdroj: OTE, a.s.

Oznamovací povinnost (reporting)

Jak již bylo zmíněno v jednom z cílů, nařízení se snaží zvýšit transparentnost energetického trhu. Tomu má pomoci povinné a včasné zveřejňování informací, které mohou mít vliv na ceny energetických produktů. Oznamovací povinnost, je pak rozdělena do dvou postupných fází.

Postupný náběh oznamovací povinnosti

První fáze reportingu je platná od 7. října tohoto roku a vztahuje se na obchody (a pokyny k obchodování) vložené a uzavřené na organizovaných tržních místech (včetně brokerských platforem). Platí povinnost oznamovat fundamentální data, jako například kapacity a využití zařízení pro výrobu elektřiny, přenos elektřiny, přepravu plynu, a to včetně plánovaných a neplánovaných odstávek těchto zařízení.

Ve druhé fázi reportingu, platné od 7. dubna 2016, se oznamovací povinnost rozšíří i na bilaterální obchody uzavřené mimo organizovaná tržní místa. Bude se tak jednat i o obchod s regulační energií, nominacemi mezi nabídkovými zónami, obchody na dodávku elektřiny a plynu v jedné spotřební jednotce s kapacitou spotřeby nad 600 GWh/rok.

Co, kdo a za jakých podmínek musí reportovat

Reporting údajů zahrnuje:

  • Informace o uskutečněných transakcích a pokynech k obchodování včetně životního cyklu pokynu (modifikace, nahrazení, anulace)
  • Povinnost účastníka oznámit údaje nejpozději následující pracovní den po uskutečnění transakce, nebo vložení pokynu/změně/anulaci

Primární odpovědnost za oznamování údajů mají účastníci trhu. Ti však obchodují prostřednictvím organizovaných tržních míst a proto se povinnost reportingu přesouvá na jiný subjekt. Účastník trhu tak sám reportovat data nemůže.

Samotný reporting transakcí pak není možné uskutečňovat běžnou komunikací jako je fax, nebo mail, ale pouze prostřednictvím Registrovaného ohlašovacího mechanismu (RRM – Registered Reporting Mechanism). Subjekt vykonávající reporting musí získat certifikaci „RRM“, pro kterou musí splnit všechny požadavky technického i organizačního charakteru. Následně je tento subjekt propojen s informačním systémem Agentury ACER (systém ARIS) a je oprávněn zasílat do tohoto systému data jménem jednotlivých účastníků.

Subjekt vykonávající reporting musí splnit řadu kritérií, mezi které patří například zajištění bezpečného a včasného přenosu dat, vytvoření příslušných kontrol na validaci a kvalitu dat, autentizaci zdroje informací, zajištění náhradního řešení pro reporting dat, použití standardizovaných formátů pro oznamování dat definovaných Agenturou ACER a vytvoření příslušných mechanismů pro účastníky trhu ke kontrole dat oznámených jejich jménem.

Reporting z tržních míst

Informace o transakcích mohou být Agentuře ACER oznamovány prostřednictvím organizovaných tržních míst, na kterých byly uskutečněny, případně prostřednictvím systémů na sesouhlasení nabídky a poptávky nebo systémy pro podávání zpráv. Organizovaná tržní místa tak mají povinnost zajistit si certifikaci RRM a účastníkům nabídnout smlouvu o oznamování údajů. V případě nezájmu ze strany účastníka trhu, má tento účastník právo najít jiný subjekt, který bude informace jeho jménem reportovat.

„Volný“ trh

Podle údajů dostupných z materiálu OTE, a.s. byly v květnu tohoto roku registrovány v rámci Agentury ACER následující subjekty:

  • 60 organizovaných tržních míst
  • 7 465 typů produktů, které je možné obchodovat
  • 898 účastníků trhu (42 z ČR)
  • 9 platforem pro zveřejňování důvěrných informací za oblast elektřiny
  • 7 platforem pro zveřejňování důvěrných informací za oblast plynu

Dále byly zveřejněny i subjekty certifikované jako Registered Reporting Mechanism (RRM)

Cílem evropské liberalizace energetiky byla na počátku vize vytvořit volný energetický trh, takzvaný „energy only market“. S postupem času se však idea volného trhu postupně vytrácí a trh je deformován. Ať již ve formě redukce externalit, podpory obnovitelných zdrojů nebo nařízení redukujících energetickou chudobu, model „energy only market“ je postupně nahrazován jinými formami regulace a prostor pro trh je stále menší a menší.

Je proto otázkou, jestli má opravdu smysl snažit se regulovat již tak deformovaný trh. Snaha o transparentnost je jistě bohulibá, ale snaha napravovat manipulace na stále menším „volném“ trhu má s postupným nárůstem deformací stále menší smysl.

Zdroj úvodního obrázku: metap.org