Přenos elektřiny

Česká přenosová a distribuční soustava – 4. díl: Vedení 400 kV

<p><strong>Po dílu věnujícímu se <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/ceska-prenosova-a-distribucni-soustava-2-dil-rozvodny-prenosove-soustavy/">rozvodnám přenosové soustavy</a> se bude tento díl minisérie zabývat vedeními VVN a ZVN, která jsou provozována společností ČEPS. Vzhledem k obsáhlosti se budeme vedeními přenosové soustavy věnovat ve více článcích. V tomto článku jsou uvedeny základní informace o vedení obecně, včetně ochranných pásem a seznam vedení o napěťové hladině 110 kV a 220 kV se základními informacemi o nich.</strong></p>
<p>Na našem webu už vyšly články zabývající se<span style="color: #ff0000;"><span style="color: #000000;"> <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/elektricke-stozary-aneb-poznas-kocku-na-poli/">stožáry</a> a</span> <span style="color: #000000;"><a href="http://oenergetice.cz/?s=vodi%C4%8De">vodiči</a>, </span></span>což jsou nepostradatelné součásti každého vedení.</p>
<h2>Ochranná pásma vedení</h2>
<p>Pro odvětví energetiky je klíčový zákon <a href="https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&amp;nr=458~2F2000&amp;rpp=15#seznam">č. 458/2000 Sb.</a> o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, zkráceně energetický zákon. Tento zákon definuje i pojem ochranné pásmo vedení, což je prostor v bezprostřední blízkosti vedení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob.</p>
<p>Ochranná pásma chrání nejen nadzemní vedení, ale i podzemní vedení a rozvodny. Ochranné pásmo nadzemního vedení VVN a ZVN je souvislý prostor vymezený svislými rovinami na obou stranách vedení, které jsou v definované vzdálenosti měřené kolmo na vedení od krajního vodiče.</p>
<p>Tyto vzdálenosti od krajních vodičů jsou závislé na napěťové hladině nadzemního vedení a podle v současnosti platné legislativy jsou definovány takto:</p>
<ul>
<li>vedení 110 kV – 12 m</li>
<li>vedení 220 kV – 15 m</li>
<li>vedení 400 kV – 20 m</li>
</ul>
<p>Na velikosti ochranného pásma má vliv doba výstavby vedení, respektive datum ukončení kolaudačního řízení. Pro vedení s nabytím právní moci kolaudačního rozhodnutí před 31. 12. 1994 jsou ochranná pásma větší, konkrétně:</p>
<ul>
<li>vedení 110 kV – 15 m</li>
<li>vedení 220 kV – 20 m</li>
<li>vedení 400 kV – 25 m</li>
</ul>
<p>V ochranném pásmu nadzemního vedení je omezeno nakládání uživatele s touto částí pozemku a to tak, že je v ochranném pásmu zakázáno:</p>
<ul>
<li>zřizovat bez souhlasu vlastníka vedení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky</li>
<li>provádět bez souhlasu vlastníka vedení zemní práce</li>
<li>provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu vedení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob</li>
<li>provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k vedení</li>
</ul>
<p>Dále je také v ochranném pásmu nadzemního vedení zakázáno vysazovat chmelnice a nechat růst porosty nad výšku 3 m. A nakonec v ochranném pásmu vedení, ale i mimo ně, je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit vedení nebo omezit a ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz. Veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.</p>
<figure id="attachment_76435" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1920px;"><img class="size-full wp-image-76435" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr.jpg 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-512x414.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-768x621.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-1024x828.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-725x586.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-800x647.jpg 800w" alt="Schéma rozvodné sítě v ČR, Zdroj: ČEPS, a.s." width="1920" height="1552" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma rozvodné sítě v ČR, Zdroj: ČEPS, a.s.</figcaption></figure>
<h2>Vedení 110 kV</h2>
<h4>V9001</h4>
<ul>
<li>Temelín – Kočín</li>
<li>Kraj: Jihočeský</li>
<li>Délka vedení: 3 km</li>
<li>Rok uvedení do provoz: 1994</li>
<li>Jednoduché vedení</li>
<li>Vedení zajišťuje rezervní napájení jaderné elektrárny Temelín z elektrizační soustavy.</li>
</ul>
<h4>V9002</h4>
<ul>
<li>Temelín – Kočín</li>
<li>Kraj: Jihočeský</li>
<li>Délka vedení: 3 km</li>
<li>Rok uvedení do provoz: 1994</li>
<li>Jednoduché vedení</li>
<li>Vedení zajišťuje rezervní napájení jaderné elektrárny Temelín z elektrizační soustavy.</li>
</ul>
<h4>V1344/1345</h4>
<ul>
<li>Kočín – Dasný</li>
<li>Kraj: Jihočeský</li>
<li>Délka vedení: 30 km</li>
<li>Rok uvedení do provoz: 1995</li>
<li>Dvojité vedení</li>
</ul>
<h4>V1346/1347</h4>
<ul>
<li>Kočín – Hněvkovice</li>
<li>Kraj: Jihočeský</li>
<li>Délka vedení: 8 km</li>
<li>Rok uvedení do provoz: 1995</li>
<li>Dvojité vedení</li>
<li>Vedení vyvádí výkon z vodní elektrárny Hněvkovice do přenosové soustavy.</li>
</ul>
<figure id="attachment_8763" class="wp-caption alignright" style="width: 341px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_10.jpg"><img class="wp-image-8763 size-medium" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_10-341x512.jpg" sizes="(max-width: 341px) 100vw, 341px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_10-341x512.jpg 341w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_10.jpg 681w" alt="Vedení VVN" width="341" height="512" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: www.ceps.cz</figcaption></figure>
<p>&nbsp;</p>
<h2>Vedení 220 kV</h2>
<h4>V001/002</h4>
<ul>
<li>Orlík – Milín</li>
<li>Kraj: Středočeský</li>
<li>Délka vedení: 9 km</li>
<li>Rok uvedení do provoz: 1962</li>
<li>Dvojité vedení – Soudek</li>
<li>Vedení vyvádí výkon z vodní elektrárny Orlík do přenosové soustavy.</li>
</ul>
<h4>V011</h4>
<ul>
<li>Vítkov – Tisová</li>
<li>Kraj: Karlovarský</li>
<li>Délka vedení: 8 km</li>
<li>Rok uvedení do provoz: 1960</li>
<li>Dvojité vedení – převážně Soudek</li>
<li>Vedení vyvádí výkon z elektrárny Tisová do přenosové soustavy.</li>
</ul>
<h4>V201</h4>
<ul>
<li>Výškov – Čechy-Střed</li>
<li>Délka vedení: 85 km</li>
<li>Kraje: Ústecký a Středočeský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1951</li>
<li>Jednoduché vedení – Portál</li>
<li>Jedná se o nejstarší trasu vedení přenosové soustavy, původně vedlo z Výškova do Opočínku a v roce 1960 bylo zaústěno do rozvodny Čechy – Střed</li>
</ul>
<h4>V202</h4>
<ul>
<li>Čechy-Střed – Opočínek</li>
<li>Délka vedení: 71 km</li>
<li>Kraje: Středočeský a Pardubický</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1960</li>
<li>Převážně jednoduché vedení – Portál</li>
<li>Vzniklo postavením rozvodny Čechy – Střed, čímž bylo původní vedení V201 rozděleno.</li>
</ul>
<h4>V203</h4>
<ul>
<li>Opočínek – Sokolnice</li>
<li>Délka vedení: 136 km</li>
<li>Kraje: Pardubický, Vysočina a Jihomoravský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1952</li>
<li>Jednoduché vedení – Portál</li>
<li>První vedení přenosové soustavy, které propojilo Čechy a Moravu.</li>
</ul>
<h4>V204</h4>
<ul>
<li>Milín – Tábor</li>
<li>Délka vedení: 59 km</li>
<li>Kraje: Středočeský a Jihočeský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1962</li>
<li>Převážně jednoduché vedení – Portál</li>
<li>Vedení původně vedlo z Milína do Sokolnice, ale bylo zaústěno do nově vzniklé rozvodny Tábor.</li>
</ul>
<figure id="attachment_8766" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19.jpg"><img class="size-full wp-image-8766" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19-768x511.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19-725x482.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_19-800x532.jpg 800w" alt="Vedení VVN" width="1024" height="681" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: www.ceps.cz</figcaption></figure>
<h4>V205/206</h4>
<ul>
<li>Malešice – Čechy-Střed</li>
<li>Délka vedení: 20 km</li>
<li>Kraje: Praha a Středočeský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1967</li>
<li>Dvojité vedení – Donau</li>
</ul>
<h4>V207</h4>
<ul>
<li>Tábor – Sokolnice</li>
<li>Délka vedení: 169 km</li>
<li>Kraje: Jihočeský, Vysočina a Jihomoravský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1973</li>
<li>Převážně jednoduché vedení – Portál</li>
<li>Vzniklo postavením rozvodny Tábor, čímž bylo původní vedení z Milína do Sokolnice rozděleno.</li>
</ul>
<h4>V208</h4>
<ul>
<li>Milín – Čechy-Střed</li>
<li>Délka vedení: 86 km</li>
<li>Kraje: Středočeský a Praha</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1960</li>
<li>Převážně jednoduché vedení – Portál</li>
</ul>
<h4>V209</h4>
<ul>
<li>Čechy-Střed – Bezděčín</li>
<li>Délka vedení: 68 km</li>
<li>Kraje: Středočeský a Liberecký</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1964</li>
<li>Převážně dvojité vedení – Donau (souběh s V454)</li>
<li>V roce 2007 bylo do provozu uvedené dvojité vedení V454/209, které vzniklo zdvojením původního vedení V209.</li>
</ul>
<h4>V210</h4>
<ul>
<li>Chotějovice – Bezděčín</li>
<li>Délka vedení: 98 km</li>
<li>Kraje: Ústecký a Liberecký</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1965</li>
<li>Převážně jednoduché vedení – Portál</li>
</ul>
<h4>V211</h4>
<ul>
<li>Výškov – Chotějovice</li>
<li>Délka vedení: 30 km</li>
<li>Kraj: Ústecký</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1965</li>
<li>Převážně dvojité vedení – Donau a Soudek</li>
</ul>
<figure id="attachment_8765" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_17.jpg"><img class="size-full wp-image-8765" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_17.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_17.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_17-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_17-768x511.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_17-725x482.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/vedeni_17-800x532.jpg 800w" alt="Vedení VVN" width="1024" height="681" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: www.ceps.cz</figcaption></figure>
<h4>V216</h4>
<ul>
<li>Přeštice – Milín</li>
<li>Délka vedení: 64 km</li>
<li>Kraje: Plzeňský, Jihočeský a Středočeský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1963</li>
<li>Jednoduché vedení – Portál</li>
</ul>
<h4>V221/222</h4>
<ul>
<li>Vítkov – Přeštice</li>
<li>Délka vedení: 86 km</li>
<li>Kraje: Karlovarský a Plzeňský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1963</li>
<li>Dvojité vedení – Dunaj</li>
<li>V roce 2019 bylo vedení zdemolováno a v koridoru v současnosti probíhá výstavba nového vedení o napěťové hladině 400 kV s označením V490/491</li>
</ul>
<h4>V223/224</h4>
<ul>
<li>Hradec – Vítkov</li>
<li>Délka vedení: 70 km</li>
<li>Kraje: Ústecký a Karlovarský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1960</li>
<li>Dvojité vedení – převážně Soudek</li>
<li>Vedení bude zdemolováno a nahrazeno novým vedení o napěťové hladině 400 kV.  Výstavba by měla probíhat od roku 2022.</li>
</ul>
<h4>V225/226</h4>
<ul>
<li>Výškov – Hradec</li>
<li>Délka vedení: 31 km</li>
<li>Kraje: Ústecký</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1957</li>
<li>Převážně dvojité vedení</li>
<li>Z vedení V226 je provedena odbočka do rozvodny VTŽ Chomutov.</li>
</ul>
<h4>V226T</h4>
<ul>
<li>Odbočka VTŽ Chomutov</li>
<li>Délka vedení: 9 km</li>
<li>Kraje: Ústecký</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1979</li>
<li>Převážně dvojité vedení – Dunaj</li>
<li>Odbočka do původních Válcoven trub a Železáren Chomutov, dnes je na části území tehdejší továrny fotovoltaická elektrárna.</li>
</ul>
<h4>V243/244</h4>
<ul>
<li>Sokolnice – Bisamberg (Rakousko)</li>
<li>Délka vedení: 51 km</li>
<li>Kraj: Jihomoravský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1959</li>
<li>Dvojité vedení – Soudek</li>
<li>První postavené přeshraniční vedení do Rakouska.</li>
</ul>
<h4>V245/246</h4>
<ul>
<li>Lískovec – Kopanina (V245)/Bujakow (V246) (Polsko)</li>
<li>Délka vedení: 23 km</li>
<li>Kraj: Moravskoslezský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1959</li>
<li>Dvojité vedení – Soudek</li>
<li>První přeshraniční vedení do Polska, které bylo postavené.</li>
</ul>
<h4>V251/252</h4>
<ul>
<li>Prosenice – Sokolnice</li>
<li>Délka vedení: 84 km</li>
<li>Kraje: Olomoucký, Zlínský a Jihomoravský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1953</li>
<li>Dvojité vedení – převážně Soudek</li>
</ul>
<h4>V253/254</h4>
<ul>
<li>Lískovec – Prosenice</li>
<li>Délka vedení: 71 km</li>
<li>Kraje: Moravskoslezský a Olomoucký</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1952</li>
<li>Dvojité vedení – Soudek</li>
</ul>
<h4>V270</h4>
<ul>
<li>Lískovec – P. Bystrica (Slovensko)</li>
<li>Délka vedení: 61 km</li>
<li>Kraje: Moravskoslezský a Zlínský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1952</li>
<li>Jednoduché vedení – Portál</li>
<li>První vedení přenosové soustavy, které vedlo na území dnešního Slovenska.</li>
</ul>
<h4>V280</h4>
<ul>
<li>Sokolnice – Senica (Slovensko)</li>
<li>Délka vedení: 67 km</li>
<li>Kraje: Jihomoravský</li>
<li>Rok uvedení do provozu: 1964</li>
<li>Jednoduché vedení – Portál</li>
<li>Přeshraniční vedení na Slovensko.</li>
</ul>
<p><em>Zdroj: ČEPS a.s.</em></p>


Česká přenosová a distribuční soustava - 3. díl: Vedení (Ochranná pásma, vedení 110 kV a 220 kV)

<p><strong>Minisérie o české přenosové a distribuční soustavě pokračuje. <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/ceska-prenosova-a-distribucni-soustava-1-dil-elektrifikace-a-princip-funkce/">V minulém dílu</a> jste se mohli dozvědět o elektrifikaci České republiky a o principiální funkci přenosové a distribuční soustavy. Dnešní díl  se bude věnovat jedné z nejdůležitějších částí české přenosové soustavy, a tou jsou rozvodny.</strong></p>
<p>Přenosová soustava, která je v České republice provozována společností <a href="http://www.ceps.cz">ČEPS</a>, se skládá ze dvou hlavních částí, rozvoden a vedení, jež tyto rozvodny spojuje. Vedení  jsou provozována na třech napěťových úrovních: 400 kV (ZVN – zvláště vysoké napětí), 220 kV a 110 kV (oboje VVN – velmi vysoké napětí). Přesné délky vedení na území ČR jsou následující:</p>
<ul>
<li>400 kV (značeno V4xx) – 3 735 km <em>(z toho dvojité a vícenásobné vedení </em><em>1 371km)</em></li>
<li>220 kV (značeno V2xx) – 1 909 km <em>(z toho dvojité a vícenásobné vedení 1 038km)</em></li>
<li>110 kV (značeno Vxxxx) – 84 km <em>(z toho dvojité a vícenásobné vedení 78 km)</em></li>
</ul>
<p>S okolními státy je česká přenosová soustava propojena 11 vedeními 400 kV a 6 vedeními 220 kV.</p>
<p>K těmto třem hladinám přísluší i odpovídající rozvodny, jichž je celkem 43. Transformaci zajišťuje celkem 78 transformátorů. Jejich součtový transformační výkon je 22 450 MVA. Tento výkon je rozdělený mezi 4 <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/transformator-zakladni-vlastnosti-a-deleni/">transformátory</a> 400/220 kV, 49 transformátorů 400/110 kV a 21 transformátorů  220/110 kV. Dále jsou v provozu 4 transformátory s řízeným posuvem fáze (PST-Phase-shifting Transformer) s transformačním výkonem 400/400 kV o velikosti 3 400 MVA.</p>
<p>Pro řízení přenosové soustavy je nezbytná možnost dodávat kompenzační výkon, k čemuž slouží 22 uzlových tlumivek o celkovém kompenzačním výkonu 1 518,6 MVAr.</p>
<p>Dále bude uveden seznam nejvýznamnějších rozvoden rozdělených podle napěťové hladiny, na které v přenosové soustavě v současnosti pracují, a stručné informace o nich, jako jsou zaústěná vedení, rok výstavby, poloha a jiné.</p>
<p>Všechna data v tomto příspěvku jsou aktuální k září 2019, není-li uvedeno jinak.</p>
<figure id="attachment_76435" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1920px;"><img class="size-full wp-image-76435" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr.jpg 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-512x414.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-768x621.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-1024x828.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-725x586.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/vedení-čr-800x647.jpg 800w" alt="Schéma rozvodné sítě v ČR, Zdroj: ČEPS, a.s." width="1920" height="1552" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma rozvodné sítě v ČR, Zdroj: ČEPS, a.s.</figcaption></figure>
<h2>Rozvodny 400 kV</h2>
<ul>
<li>Nošovice (Označení stanice: NOS, rok uvedení do provozu: 1959, okres: Frýdek – Místek)
<ul>
<li>V403, V404, V405, V444 a V460</li>
<li>V době vzniku zde byla pouze vedení 220 kV, ale všechna byla postupem času přestavěna na napětí 400 kV</li>
<li>Vedení V404 a V444 jsou přeshraniční, V404 vede na Slovensko a V444 vede do Polska.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Krasíkov (KRA, 1969, Ústí nad Orlicí)
<ul>
<li>V401, V402, V453, V457 a V458</li>
<li>Svým postavením rozvodna rozdělila původní vedení z Výškova do Prosenice.</li>
<li>Do této rozvodny byla v roce 1993 připojena <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-cr/precerpavaci-vodni-elektrarny-v-ceske-republice/">přečerpávací vodní elektrárna</a> Dlouhé Stráně (V457).</li>
<li>V roce 2016 byla dokončena výstavba nového vedení V458, které propojilo rozvodnu Krasíkov s rozvodnou Horní Životice.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Albrechtice (ALB, 1970, Karviná)
<ul>
<li>V443 a V460</li>
<li>Vedení V443 je přeshraniční, vede do Polska.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Čebín (CEB, 1974, Brno – venkov)
<ul>
<li>V422, V434 a V423</li>
<li>Rozvodna vznikla na trase původního vedení mezi Hradcem a Sokolnicí.</li>
<li>Mezi lety 2013 a 2015 proběhla celková rekonstrukce rozvodny.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<figure id="attachment_7530" class="wp-caption aligncenter" style="width: 588px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin.jpg"><img class=" wp-image-7530" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin.jpg" sizes="(max-width: 588px) 100vw, 588px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin.jpg 904w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/cebin-800x534.jpg 800w" alt="Rozvodna Čebín" width="588" height="392" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Rozvodna Čebín, Zdroj: foto.fojt.cz</figcaption></figure>
<p>&nbsp;</p>
<ul>
<li>Řeporyje (REP, 1975, Hlavní město Praha)
<ul>
<li>V412, V413 , V475 a V414</li>
<li>Svým vznikem rozvodna rozdělila vedení z Hradce do Prosenice na V412 a V413.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Týnec (TYN, 1977, Kolín)
<ul>
<li>V400, V401 a V471/472</li>
<li>Do rozvodny Týnec je vyveden výkon z elektrárny Chvaletice (V471/472), kvůli jejíž výstavbě byla rozvodna vybudována a rozdělila tím původní vedení z rozvodny Čechy Střed do Krasíkova.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Otrokovice (OTR, 1977, Zlín)
<ul>
<li>V417 a V418</li>
<li>Původní vedení mezi rozvodnami Sokolnice a Prosenice bylo postavením této rozvodny rozděleno na vaedení V417 a V418,.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Slavětice (SLV, 1977, Třebíč)
<ul>
<li>V433, V434, V435/436, V437/438, V481/482, V483, V484, V485 a V486</li>
<li>Rozvodna uvedena do provozu společně s přečerpávací vodní elektrárnou Dalešice (V481/2) a v roce 1985 byla do této rozvodny připojena jaderná elektrárna Dukovany (V483, V484, V485 a V486).</li>
<li>Vedení V437/438 je přeshraniční, vede do Rakouska.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Babylon (BAB, 1980, Česká Lípa)
<ul>
<li>V450, V451 a V470</li>
<li>Rozvodna vznikla z důvodu potřeby připojení elektrárny Mělník (V470).</li>
<li>Zajímavostí je, že byl roku od 1980 do roku 2013, kdy začala rekonstrukce, vybaven transformátorem britského původu (Hawker Siddeley), což byla v době železné opony výjimka, většina transformátorů byla sovětské nebo tuzemské výroby.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<figure id="attachment_7512" class="wp-caption aligncenter" style="width: 382px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/babylon.jpg"><img class=" wp-image-7512" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/babylon.jpg" sizes="(max-width: 382px) 100vw, 382px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/babylon.jpg 605w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/babylon-512x384.jpg 512w" alt="rozvodna Babylon" width="382" height="287" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Rozvodna Babylon, Zdroj: denik.cz</figcaption></figure>
<ul>
<li>Neznášov (NEZ, 1980, Náchod)
<ul>
<li>V452 a V453</li>
<li>Spolu s rozvodnou Babylon rozdělila původní vedení z Výškova do Krasíkova na tři samostatné části.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Chrást (CHR, 1981, Plzeň – město)
<ul>
<li>V430 a V431</li>
<li>Svým postavením přivedla výkon z rozvodny Hradec do Plzeňského kraje na hladině 400 kV.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Dasný (DAS, 1981, České Budějovice)
<ul>
<li>V473, V474 a V433</li>
<li>V1344/1345</li>
<li>Vznikem této rozvodny byl přes rozvodnu Chrást přiveden výkon ze severu Čech do jižních Čech vedením 400 kV.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Mírovka (HBM, 1982, Havlíčkův Brod)
<ul>
<li>V413, V416, V420 a V422</li>
<li>Svým vznikem rozdělila vedení z Hradce do Čebína.</li>
<li>Mezi lety 2012 a 2015 proběhla komplexní rekonstrukce.</li>
<li>V roce 2019 proběhla výstavba smyčky z vedení V413, čímž bylo toto vedení rozděleno na V413 (Řeporyje – Mírovka) a V416 (Mírovka – Prosenice)</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Horní Životice (HZI, 1987, Bruntál)
<ul>
<li>V459 a V458</li>
<li>V roce 2016 byla dokončena výstavba nového vedení V458, které vede z rozvodny Krasíkov.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<figure id="attachment_7537" class="wp-caption aligncenter" style="width: 540px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/zivotice.jpg"><img class="size-full wp-image-7537" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/zivotice.jpg" sizes="(max-width: 540px) 100vw, 540px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/zivotice.jpg 540w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/zivotice-512x384.jpg 512w" alt="Rozvodna Horní Životice, Zdroj: www.hornizivotice.cz" width="540" height="405" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Rozvodna Horní Životice, Zdroj: www.hornizivotice.cz</figcaption></figure>
<ul>
<li>Chodov (CHD, 1993, Hlavní město Praha)
<ul>
<li>V414, V415 a V476</li>
<li>Rozvodna vznikala v souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny Temelín a díky této rozvodně je výkon dodáván pražské aglomeraci (spolu s rozvodnou Řeporyje).</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Kočín (KOC, 1994, České Budějovice)
<ul>
<li>V051, V052, V432, V473, V474 a V475/476</li>
<li>V1344/1345 a V1346/1347</li>
<li>Nedaleko rozvodny leží jaderná elektrárna Temelín, kvůli které vznikla a která je do této rozvodny připojena (V051 a V052) spolu s vodní elektrárnou Hněvkovice (V1346/1347).</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Kletné (KLT, 2012, Nový Jíčín)
<ul>
<li>V405 a V459</li>
<li>Rozvodna byla postavená v koordinaci se společností <a href="http://www.cez.cz">ČEZ Distribuce</a>.</li>
<li>Rozdělila původní vedení V459 na dvě samostatná vedení.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Vernéřov (VER, 2017, Chomutov)
<ul>
<li>V461</li>
<li>Rozvodna byla postavena z důvodu požadavku distributora na novou transformaci v této oblasti.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<h2>Rozvodny 400 kV a 220 kV</h2>
<ul>
<li>Výškov (VYS, 1951, Louny)
<ul>
<li> V410/419, V411, V450, V467, V468, V469 a V480</li>
<li>V201, V225, V226V a V211</li>
<li>Jedna z dvou nejstarších rozvoden, která byla postavena spolu s rozvodnou Opočínek.</li>
<li>Elektrárna Počerady je zde připojena do elektrizační soustavy (V467, V468 a V469).</li>
<li>V roce 2016 bylo zdvojeno vedení V410 a vzniklo dvojité vedení V410/419.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Sokolnice (SOK, 1952, Brno – venkov)
<ul>
<li>V417, V423, V424, V435/436 a V497</li>
<li>V203, V207, V243/244, V251/252 a V280</li>
<li>Jedna z prvních rozvoden na Moravě (spolu s Prosenicí a Lískovcem).</li>
<li>Rozvodna s největším počtem zaústěných vedení na Moravě.</li>
<li>Vedení V424, V497 a V280 jsou přes hraniční, vedou na Slovensko.</li>
<li>Vedení V243/244 je také přeshraniční, ale vede do Rakouska.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Prosenice (PRN, 1952, Přerov)
<ul>
<li>V402, V403, V416 a V418</li>
<li>V251/252 a V253/254</li>
<li>Jedna z prvních rozvoden na Moravě (spolu se Sokolnicí a Lískovcem).</li>
<li>První vedení 400 kV vedlo z rozvodny Hradec právě do rozvodny Prosenice.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Hradec (HRA/HRD, 1959, Chomutov)
<ul>
<li>a) HRA
<ul>
<li>V411, V412, V461, V462, V441 a V463/464</li>
<li>V223/224 a V225/226H</li>
</ul>
</li>
<li>b) HRD
<ul>
<li>V420, V430, V445/V446 a V465/V466</li>
</ul>
</li>
<li>Do rozvodny Hradec u Kadaně je vyveden výkon z dvou uhelných elektráren, těmi jsou Prunéřov (V462, V465 a V466) a Tušimice (V463 a V464).</li>
<li>V roce 2004 byla tato rozvodna rozdělena na dvě na sobě nezávislé části (HRA a HRD).</li>
<li>V roce 2017 byly zprovozněny <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/stavba-ochrannych-pst-transformatoru-proti-pretokum-z-nemecka-zahajena/">transformátory s řízeným posunem fáze (PST)</a><em>.</em></li>
<li>Vedení V445/446 a V441 jsou přeshraniční, vedou do Německa.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<figure id="attachment_76437" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1920px;"><img class="size-full wp-image-76437" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1.jpg 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1-1024x576.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/pst-1-800x450.jpg 800w" alt="Rozvodna Hradec, Zdroj: ČEPS, a.s." width="1920" height="1080" /><figcaption class="wp-caption-text">Rozvodna Hradec, Zdroj: ČEPS, a.s.</figcaption></figure>
<ul>
<li>Čechy – Střed (CST, 1960, Praha – Východ)
<ul>
<li>V400, V410/419, V415 a V454</li>
<li>V201, V202, V205/206, V208 a 209</li>
<li>Rozvodna svým vznikem rozdělila historicky první vedení přenosové soustavy mezi Výškovem a Opočínkem.</li>
<li>V roce 2016 bylo zdvojeno vedení V410 a vzniklo dvojité vedení V410/419.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Přeštice (PRE, 1963, Plzeň – Jih)
<ul>
<li>V431/432 a V442</li>
<li>V216</li>
<li>První rozvodna postavená na území dnešního Plzeňského kraje.</li>
<li>Probíhá přestavba vedení V221/222, které vede do rozvodny Vítkov, na napěťovou hladinou 400 kV.</li>
<li>Vedení V442 je přeshraniční, vede do Německa.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Bezděčín (BEZ, 1964, Jablonec nad Nisou)
<ul>
<li>V451, V452 a V454</li>
<li>V 209 a V210</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Chotějovice (CHT, 1965, Teplice)
<ul>
<li>V480 a V016</li>
<li>V210 a 211</li>
<li>Do této rozvodny je připojena elektrárna Ledvice vedením V016.</li>
<li>Od roku 2011 je zde zapouzdřená rozvodna izolovaná plynem SF6, jež vznikla v souvislosti s výstavbou nového nadkritického bloku v uhelné elektrárně Ledvice.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<figure id="attachment_7527" class="wp-caption aligncenter" style="width: 537px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/chotejovice.png"><img class=" wp-image-7527" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/chotejovice.png" sizes="(max-width: 537px) 100vw, 537px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/chotejovice.png 654w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/chotejovice-512x346.png 512w" alt="Zapouzdřená rozvodna Chotějovice" width="537" height="363" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zapouzdřená rozvodna Chotějovice, Zdroj: allforpower.cz</figcaption></figure>
<h2>Rozvodny 220 kV</h2>
<ul>
<li>Opočínek (OPO, 1951, okres Pardubice)
<ul>
<li>V202 a V203</li>
<li>Jedna z dvou nejstarších rozvoden, která byla postavena spolu s rozvodnou Výškov.</li>
<li>Od svého vzniku do této rozvodny nebylo přivedeno žádné nové vedení přenosové soustavy.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Lískovec (LIS, 1952, Frýdek – Místek)
<ul>
<li>V245, V246, V253/254 a V270</li>
<li>Z této rozvodny vedlo první vedení přenosové soustavy na území dnešního Slovenska.</li>
<li>Vedení V270 vede na Slovensko.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Vítkov (VIT, 1960, Sokolov)
<ul>
<li>V011, V017/018  a V223/224</li>
<li>Do rozvodny postavené v Sokolovské uhelné pánvi, jsou vyvedeny výkony z elektráren Tisová (V011) a Vřesová (V017/018).</li>
<li>Probíhá přestavba vedení V221/222, které vede do rozvodny Přeštice, na napěťovou hladinou 400 kV, s čímž souvisí i výstavba nové rozvodny 420 kV v této lokalitě.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Milín (MIL, 1960, Příbram)
<ul>
<li>V001, V002, V204, V208 a V216</li>
<li>Vznik je úzce spjat s vodní elektrárnou Orlík, jež je do této rozvodny připojena (V001 a V002).</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Malešice (MAL, 1967, Hlavní město Praha, Střed)
<ul>
<li>V205/206</li>
</ul>
</li>
</ul>
<ul>
<li>Tábor (TAB, 1973, Tábor)
<ul>
<li>V204 a V207</li>
<li>Rozdělila svým vznikem původní vedení mezi rozvodnami Milín a Sokolnice.</li>
</ul>
</li>
</ul>
<p>To by bylo vše k rozvodnám přenosové soustavy a příště se můžete těšit na stejně podrobný díl, tentokrát o vedeních přenosové soustavy.</p>
<p><em>Zdroj: ČEPS, a.s.</em></p>
<p><em>Zdroj úvodní fotografie: www.ceps.cz</em></p>


Česká přenosová a distribuční soustava - 2. díl: Rozvodny přenosové soustavy

<p><strong>Tento příspěvek zahajuje miniseriál o přenosové a distribuční soustavě. V tomto díle  se dozvíte, jak byla elektrifikována naše republika během devatenáctého a dvacátého století, a také jak principiálně funguje přenosová a distribuční soustava dnes.</strong></p>
<h2>Elektrifikace České republiky</h2>
<figure id="attachment_6459" class="wp-caption alignleft" style="width: 129px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/obloukovka.png"><img class=" wp-image-6459" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/obloukovka.png" alt="Oblouková lampa" width="129" height="194" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Oblouková lampa, Zdroj:slavnifyzikove.xf.cz</figcaption></figure>
<p>Když byla prvně využita elektrická energie v českých zemích, což se stalo v roce 1878 v Moravské Třebové, kde sloužila k osvětlení tkalcovny lnu pomocí <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Obloukov%C3%A1_lampa">obloukových lamp</a>, nebylo přenosové soustavy zapotřebí, protože vyrobená elektřina se spotřebovávala přímo v místě výroby. Ale už od následujících let, kdy byly elektrifikovány další a další  objekty, bylo potřeba elektřinu rozvádět z místa výroby k dalším odběratelům. Sloužilo k tomu zejména vrchní vedení nejrůznějších napěťových hladin, ale stále to byl zpravidla lokální rozvod elektřiny.</p>
<p>Postupem času vznikaly tzv. Městské elektrárny, které elektřinu nejen vyráběly, ale i distribuovaly, a zajišťovaly zejména veřejné osvětlení obcí. Na vzniklou síť byly následně připojovány domácnosti. První takovouto elektrárnu si postavilo město Praha – Žižkov v roce 1889. Jednalo se o instalaci dynama v místní plynárně.</p>
<p>Všechny první elektrárny byly stejnosměrné. Až na konci devatenáctého století (1897) byl schválen projekt výstavby první elektrárny dodávající střídavý proud a v roce 1900 byl zprovozněn první třífázový generátor v pražských Holešovicích. Budova elektrárny je na dobové fotografii níže.</p>
<figure id="attachment_6468" class="wp-caption alignnone" style="width: 634px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/holesovice.png"><img class=" wp-image-6468" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/holesovice.png" sizes="(max-width: 634px) 100vw, 634px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/holesovice.png 793w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/holesovice-512x353.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/holesovice-768x530.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/holesovice-725x500.png 725w" alt="Elektrárna Holešovice, Zdroj: http://www.hornictvi.info/" width="634" height="437" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Elektrárna Holešovice, Zdroj: www.hornictvi.info</figcaption></figure>
<p>Při vzniku Československé republiky v roce 1918 bylo elektrifikováno 11 % měst a obcí, ve kterých žilo 34 % obyvatelstva. Nejdůležitějším impulzem ke vzniku přenosové a distribuční soustavy, tak jak je známá dnes, bylo vydání zákona <a href="http://www.epravo.cz/vyhledavani-aspi/?Id=1339&amp;Section=1&amp;IdPara=1&amp;ParaC=2">č. 438/1919 Sb. „O státní podpoře při zahájení soustavné elektrisace“</a>. Vzniklo 25 všeužitečných elektrárenských společností, které měly za povinnost zásobovat elektrickou energií na daném území každého, kdo o to požádá, s výjimkou toho, že by byla prokázána nerentabilita připojení odběratele. Bylo zvoleno síťové napětí 3x380V/220V s frekvencí 50 Hz a napětí primárních distribučních sítí 22 kV a 100 kV.</p>
<p>Elektrizační soustava poté od první poloviny dvacátého století směřovala k velkým, nějakým způsobem propojeným, elektrárnám. Tento trend vedl k tomu, že páteřní přenosová soustava byla prakticky dokončena v 80. letech minulého století.</p>
<h2>Jak dnes principiálně funguje přenosová a distribuční soustava?</h2>
<p>Elektrická přenosová soustava je systém zařízení, která zajišťují přenos elektrické energie od velkých zdrojů (elektráren) k velkým rozvodnám. Část elektrizační soustavy od těchto rozvoden k jednotlivým odběratelům se nazývá distribuce elektrické energie a slouží k ní distribuční soustava.</p>
<figure id="attachment_6629" class="wp-caption alignleft" style="width: 373px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/elektrarna_jaderna_temelin_energie_denik-605.jpg"><img class=" wp-image-6629" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/elektrarna_jaderna_temelin_energie_denik-605.jpg" sizes="(max-width: 373px) 100vw, 373px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/elektrarna_jaderna_temelin_energie_denik-605.jpg 605w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/elektrarna_jaderna_temelin_energie_denik-605-512x384.jpg 512w" alt="jaderná elektrárna temelín" width="373" height="280" /></a><figcaption class="wp-caption-text">JE Temelín, Zdroj: denik.cz</figcaption></figure>
<p>&nbsp;</p>
<p><a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/synchronni-stroje-konstrukce-princip-a-pouziti/" target="_blank" rel="noopener">Alternátory</a> v elektrárnách většinou pracují na napětích pouze několika kV. Z toho důvodu, pak u velkých bloků elektráren teče z alternátorů proud o velikosti až desítky kA . Takto velké proudy by přinesly dva zásadní problémy. První by byl ten, že vodiče pro takovéto proudy by musely mít extrémně velké průřezy a byly by mechanicky namáhány značnými magnetickými silami. Druhý problém by byl ten, že ztráty na vedení jsou úměrné druhé mocnině proudu. Z těchto důvodů je pro přenos na velké vzdálenosti výhodnější použít vyšší přenosové napětí, kdy pro přenesení stejného výkonu postačí menší proud.</p>
<p>Napětí alternátorů se zvyšuje pomocí blokových <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/transformator-zakladni-vlastnosti-a-deleni/">transformátorů</a>, umístěných zpravidla přímo v areálu elektrárny, na vyšší napěťovou hladinu. Na výstupu z přenosové soustavy jsou zařazeny snižující transformátory, dodávající elektřinu do distribuční sítě na různých velikostech napětích. O používaných napěťových hladinách v české distribuční soustavě se více dozvíte v další části této minisérie.</p>
<figure id="attachment_6631" class="wp-caption aligncenter" style="width: 640px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/blokovy-trafo.jpg"><img class="wp-image-6631 size-full" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/blokovy-trafo.jpg" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/blokovy-trafo.jpg 640w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/blokovy-trafo-512x383.jpg 512w" alt="Blokový transformátor temelín" width="640" height="479" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Transformátor JE Temelín, Zdroj: technet.idnes.cz</figcaption></figure>
<p>Elektrická energie je výjimečná tím, že ji nelze <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/technologicky-plan-v-oblasti-akumulace-energie/" target="_blank" rel="noopener">skladovat ve velkém</a>, a proto je nezbytné zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou v každém okamžiku. Kvůli efektivitě přenosu je navíc dobré udržovat nízký fázový posuv mezi napětím a proudem, kvůli tomu jsou instalována v přenosové soustavě speciální kompenzační zařízení.</p>
<p>V blízké budoucnosti lze také očekávat výraznější rozvoj <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie/" target="_blank" rel="noopener">HVDC přenosů</a>, které mají menší ztráty, a navíc pro stejný přenášený výkon je potřeba zabrat méně prostoru v krajině.</p>
<figure id="attachment_6632" class="wp-caption alignleft" style="width: 439px;"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/stozar-namraza.jpg"><img class=" wp-image-6632" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/stozar-namraza.jpg" sizes="(max-width: 439px) 100vw, 439px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/stozar-namraza.jpg 980w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/stozar-namraza-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/stozar-namraza-512x332.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/stozar-namraza-768x498.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/stozar-namraza-725x470.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/stozar-namraza-800x518.jpg 800w" alt="námraza stožár VVN" width="439" height="284" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zničený <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/elektricke-stozary-aneb-poznas-kocku-na-poli/">stožár VVN</a>, Zdroj:powerblog.cz</figcaption></figure>
<p>Problémy v přenosové soustavě bývají jednou z hlavních příčin rozsáhlých výpadků dodávek elektrické energie. Důvodem může být například poškození důležitých <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/elektricke-stozary-aneb-poznas-kocku-na-poli/" target="_blank" rel="noopener">venkovních vedení</a> působením nepříznivých přírodních podmínek, jako je námraza nebo silný vítr, ale i celkové přetížení soustavy. Přenosová soustava proto musí být vybavena prvky zajišťující odpojení předem definovaných odběratelů v případě, že by hrozil rozpad sítě vlivem jejího přetížení. Pokud by se tak nestalo, existovala by reálná možnost tzv. kaskádového šíření poruchy – odpojením přetíženého vedení vzroste přetížení zbytku sítě a jsou postupně odpojovány další a další prvky sítě. Poslední stadium by byl kompletní rozpad celé přenosové soustavy, kterému se také říká blackout. Z ekonomických důvodů je vhodné odpojovat nejprve ty odběratele, kde případný výpadek dodávek elektrické energie způsobí nejmenší hospodářské škody.</p>
<p>To je vše z krátké výpravy do historie české elektrizační soustavy a do jejího principiálního fungování. V příštím díle se můžete těšit na fakta o českých vedeních VVN, rozvodnách a na mnoho dalších věcí.</p>
<p><em>Zdroje: <a href="http://www.ceps.cz">ČEPS a.s.</a>, <a href="http://www.cez.cz">ČEZ a.s.</a>, přednášky <a href="http://www.fel.cvut.cz">FEL ČVUT</a></em></p>
<p><em>Zdroj úvodní fotografie: www.ceps.cz</em></p>


Elektřina

Česká přenosová a distribuční soustava - 1. díl: Elektrifikace a princip funkce

<p><strong>Rakouská energetická společnost <a href="https://www.powerengineeringint.com/articles/2019/03/verbund-in-landmark-project-to-run-gas-plant-on-hydrogen.html?fbclid=IwAR1P7T1P_hnh8m-_JuHjH-3kniTPJDgV2rpPSa7LBS7smPj2fV23kQRJNAU">Verbund hodlá prozkoumat možnost náhrady zemního plynu za vodík</a>. V pilotním projektu bude vodík vyráběný z přebytečné elektřiny obnovitelných zdrojů přimícháván do zemního plynu spalovaného v rakouské elektrárně Mellach. Pilotní projekt má trvat celkem tři roky.</strong></p>
<p>Pro ověření náhrady zemního plynu za vodík byla vybrána <a href="https://oenergetice.cz/technologie/paroplynova-elektrarna-princip-funkce/">paroplynová elektrárna s kombinovaným cyklem</a> Mellach. Elektrárna má instalovaný elektrický výkon 838 MW a tepelný výkon pro teplárenské účely 400 MW. Do provozu byla uvedena v roce 2012.</p>
<p>Pilotní projekt s názvem Hotflex je společný projekt <a href="https://www.tugraz.at/home/">Technologické univerzity Graz</a> a německé společnosti <a href="https://www.sunfire.de/en/">Sunfire</a>. Společnost Sunfire vyvíjí a vyrábí vysokoteplotní elektrolyzéry a vysokoteplotní <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/palivove-clanky-princip-funkce-a-deleni/">palivové články</a>.</p>
<p>Vysokoteplotní elektrolýza je proces používaný k výrobě vodíku z vody. V nejnovější technologii společnosti Sunfire může vysokoteplotní elektrolýza reaktivovat nejen vodu, ale také oxid uhličitý. Tím lze přeměňovat spaliny přímo na vodík, který může nahradit ropné produkty nebo zemní plyn.</p>
<p>Pilotní projekt Hotlflex může spotřebovávat přebytečnou elektrickou energii ze solárních nebo větrných elektráren a přeměňovat vodu nebo spaliny na vodík pomocí vysokoteplotní elektrolýzy. Tento takzvaný „zelený“ vodík bude smícháván se zemním plynem pro pohon dvou plynových turbín.</p>
<p>Vodík má být vyráběn přímo v areálu paroplynové elektrárny Mellach vysokoteplotní elektrolýzou s výrobní kapacitou 40 metrů krychlových za hodinu.</p>
<p>Zvláštností pilotního zařízení je to, že může pracovat v reverzním režimu jako palivový článek. To umožňuje zařízení vyrábět elektrickou energii a teplo ze zemního plynu. Verbund otestuje tento provozní režim palivových článků především jako možnost vlastního nebo nouzového napájení elektrárny.</p>
<p>Výsledky pilotního projektu Hotflex budou analyzovány kompetenčním centrem společnosti Verbund, Technologickou univerzitou Graz a společností Sunfire během tříletého období.</p>
<p>Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.kleinezeitung.at/wirtschaft/5183325/Kein-Verkauf_Verbund-betreibt-GasKombikraftwerk-Mellach-weiter">Kleine Zeitung</a></p>


Energetika v zahraničí

Rakouský Verbund prozkoumá nahrazení zemního plynu "zeleným" vodíkem v pilotním projektu

<p><strong><a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/DOE-funding-for-Westinghouse-ATF-development">Westinghouse Electric Company získala dotaci ve výši 93,6 milionů amerických dolarů</a> (přibližně 2,1 miliardy kč) od Amerického ministerstva energetiky (DOE), pro svůj program EnCore havarijně odolného jaderného paliva.</strong></p>
<p>Společnost uvedla, že peníze využije k financování spolupráce se společností General Atomics, její národní laboratoře a univerzitními partnery pro urychlení představení prvních testovacích palivových proutků s pokrytím z karbidu křemíku pro běžné energetické reaktory do roku 2022.</p>
<p>Financování také podpoří zavezení první takovéto vsázky palivových souborů obsahující testovací proutky EnCore, která bude umístěna do reaktoru Exelon Generation&#8217;s Byron 2 v počáteční fázi tohoto roku. Westinghouse získal loni v prosinci první dodávku silicidových uranových pelet, které byly vyrobeny v Národních laboratořích Idaho.</p>
<h2>Vyšší odolnost a ekonomické benefity</h2>
<p>Jaderné palivo se zvýšenou odolností vůči haváriím (Accident-tolerant fuel &#8211; ATF) je termín užívaný pro nové technologie, které zvyšují bezpečnost a výkon jaderného paliva. Takové moderní palivo zahrnuje využití nových materiálů a návrhů pokrytí palivových pelet.</p>
<p>Ministerstvo energetiky od roku 2012 podporuje vývoj ATF konceptů skrze svůj Enhanced Accident Tolerant Fuel program, který se zaměřuje na vývoj nových materiálů pro palivo a jeho pokrytí, které dokáží poskytovat lepší odolnost při nehodách spojených se ztrátou odvodu tepla z aktivní zóny reaktoru a udržet nebo zlepšit současný výkon paliva a ekonomiku provozu.</p>
<figure id="attachment_59456" style="width: 525px" class="wp-caption alignnone"><img class="size-large wp-image-59456" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/byron_hero-1024x365.jpg" alt="" width="525" height="187" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderné reaktory Byron 1 a 2; Zdroj: Exelon</figcaption></figure>
<p>První fáze EnCore Fuel programu od Westinghouse zahrnuje nanesení chrómu na zirkoniové pokrytí  pro zvýšení odolnosti vůči oxidaci a korozi palivových proutků a vyšší hustotu samotných palivových pelet pro lepší ekonomiku paliva. Druhá fáze bude představovat kompozitní pokrytí z karbidu křemíku a pelety z uranových silicid s vysokou hustotou, které poskytnou vyšší bezpečnost a ekonomické benefity.</p>
<figure id="attachment_59459" style="width: 525px" class="wp-caption alignnone"><img class="size-large wp-image-59459" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/6517588229_518bf452b4_b-1024x685.jpg" alt="" width="525" height="351" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Byron; Zdroj: Exelon</figcaption></figure>
<p>Testovací tyče s palivem EnCore, které budou vloženy do reaktoru Byron 2, mají obsahovat pochromované zirkoniové palivové proutky naplněné silicidovými uranovými peletami. Tyto pelety jsou vyrobeny ze sloučeniny uranu a křemíku, namísto dosud využívané sloučeniny UO3. Díky tomu by měly dosáhnout vyšší hustoty uranových atomů v každé peletě, což znamená delší provozní životnost, zvýšení výstupního výkonu a vyšší úroveň vyhoření.</p>
<p>Delší palivové kampaně dokáží provozovatelům jaderných elektráren ušetřit každý rok desítky miliónů. Materiál má také čtyřikrát vyšší tepelnou vodivost než současná keramická forma palivových pelet UO3 a tím dokáže udržet palivo při havarijních situacích déle neporušené.</p>
<h2>&#8222;Nejbezpečnější a nejpokročilejší technologie&#8220;</h2>
<p>Ken Canavan, hlavní technik Westinghouse, sdělil, že společnost velmi potěšilo, že byla zvolena pro udělení finanční podpory.</p>
<blockquote>
<p><strong>„Je to důkaz o schopnostech společnosti Westinghouse, stejně jako vlivu, který tyto investice mohou přinést, tedy nejbezpečnější a nejpokročilejší technologie na trhu,“</strong> uvedl Canavan.</p>
</blockquote>
<figure id="attachment_59457" style="width: 971px" class="wp-caption alignnone"><img class="size-full wp-image-59457" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/Core-B1R19_.jpg" alt="" width="971" height="647" /><figcaption class="wp-caption-text">Aktivní zóna reaktoru Byron; Zdroj: Exelon</figcaption></figure>
<p>Americké ministerstvo energetiky v současnosti spolupracuje se třemi společnostmi (Framatome, Global Nuclear Fuel a Westinghouse) pro komercializaci jejich paliva a jeho umístění do klasických energetických reaktorů nejpozději v roce 2025.</p>
<p>Framatome také nedávno obdržel dotaci ve výši 49 milionů amerických dolarů pro urychlení vývoje a komercializace svého ATF.</p>


Jaderné elektrárny

Westinghouse získal dotaci na vývoj jaderného paliva odolnějšího vůči haváriím

<p><strong>ABB představuje systém MGS100, který umožňuje vytvořit microgrid a využívat efektivně obnovitelné zdroje energie</strong></p>
<p>Integrované mikrosíťové řešení slouží k efektivnímu řízení solární elektrárny, bateriového úložiště a lokální sítě. Staví na 130 let zkušeností ABB v oboru elektrotechniky a je významným příspěvkem k modernizaci české energetické soustavy.</p>
<p>Systém MGS100 představuje udržitelné a nákladově efektivní řešení, které významně snižuje závislost na fosilních palivech i provozní náklady.</p>
<p>Základem tohoto mikrosíťového systému je integrovaný solární střídač a baterie na ukládání energie, doplněné připojením pro diesel generátor (AC vstup). Součástí může být i generátor na biopaliva nebo naftu, případně lze soustavu připojit na síť.  Celá jednotka je sestavena tak, aby spolehlivě fungovala v extrémních podmínkách. Systém nabízí možnost vzdáleného monitorování pro provádění nezbytné diagnostiky, modulový design usnadňuje údržbu. Systém je nastaven tak, aby během dne upřednostňoval energii ze solární elektrárny, po setmění se využívá energie uložená do bateriových článků. Diesel agregát se spíná pouze v případě, že by byly baterie vybité a síť nebyla dostupná.</p>
<p><img class="aligncenter size-large wp-image-57707" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/12/maxresdefault-1024x576.jpg" alt="" width="1024" height="576" /></p>
<p>Systém MGS100 byl poprvé představen na 4. Mezinárodních summitu pro udržitelnou energii (ISES) v Kuchingu, hlavním městě Sarawaku.  Jak naznačuje hlavní téma summitu „Udržitelná energie, budoucnost je tady“, zaměřoval se summit na dvě témata, a to na budoucí roli blockchainu na energetickém trhu a na rozvoj systémů na ukládání energie.</p>
<blockquote>
<p><em><strong>„Jsme nadšení, že jsme dnes mohli systém MGS100 představit. Jako technologický lídr dodáváme řešení, která zákazníkům umožňují poradit si i s nejsložitějšími problémy. Jsem přesvědčený, že systém MGS100 bude schopen posílit naši pozici partnera první volby a zajistí spolehlivé, bezpečné a nákladově dostupné zásobování vzdálených komunit Sarawaku elektrickou energií,“</strong> řekl Jukka Poutanen, Managing Director, ABB Malaysia Sdn Bhd.</em></p>
</blockquote>
<p>ABB (ABBN: Six Swiss Ex) je lídr a průkopník v oborech elektrotechnických výrobků, robotiky a pohonů, průmyslové automatizace a energetiky. Zákazníci ABB pocházejí z odvětví energetiky, průmyslu, dopravy a infastruktury z celého světa. V návaznosti na více než 130 let tradice inovací dnes společnost ABB tvoří budoucnost průmyslové digitalizace a má dva jasné hodnotové cíle: přivést elektrickou energii z jakékoli elektrárny do jakékoli zásuvky a automatizovat různá odvětví od přírodních zdrojů až po finální výrobky. Jako titulární partner Formule E, mezinárodní kategorie závodů FIA pro vozidla s výhradně elektrickým pohonem, ABB posouvá hranice e-mobility a přispívá k udržitelné budoucnosti. ABB působí ve více než 100 státech a má přibližně 147 000 zaměstnanců. www.abb.com.</p>


Elektroenergetika

ABB představuje systém MGS100, který umožňuje vytvořit microgrid a využívat efektivně obnovitelné zdroje energie

<p><strong>Nová řada produktů usnadňuje digitalizaci sítí a poskytuje jejich vyšší bezpečnost, efektivitu a spolehlivost</strong></p>
<p>Společnost ABB na akci ABB Customer World v čínském městě Sia-men uvedla na trh světově první suchý (bezolejový) digitální transformátor, nazvaný ABB Ability™ TXpert™ Dry, a další inovativní řešení TXpand™.</p>
<p>ABB Ability™ TXpert™ Dry obsahuje digitální funkce a vychází z osvědčené koncepce suchých transformátorů ABB. Jedna z možnosti chlazení a izolaci v transformátorech je olej. Suché transformátory jsou navrženy jinak – jádro a vinutí se chladí vzduchem a nehořlavým pevným izolačním materiálem. Díky tomu jsou suché transformátory bezpečnější a ekologičtější. Ideálně se hodí pro použití v rizikovém prostředí, například v metru nebo v hustě obydlených oblastech a citlivých ekosystémech.</p>
<p>Inteligentní senzory sbírají data a předávají je do výkonných analytických nástrojů a důležitých funkcí, jako jsou monitorování kvality napájení, automatický dohled a hodnocení životního cyklu. Díky suché konstrukci, digitalizaci a malé nebo zcela nulové potřebě údržby tento nový transformátor poskytuje vyšší bezpečnost, lepší zabezpečení dat, delší dobu bezporuchového provozu a optimalizovaný provoz.</p>
<figure id="attachment_46095" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-46095" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/ABB-UHVDC-transformator.jpg" alt="UHVDC transformátor" width="725" height="468" /><figcaption class="wp-caption-text">UHVDC transformátor. Autor: Jonas Bilberg (ABB)AB</figcaption></figure>
<p>Společnosti ABB rovněž oznámila uvedení inovativního řešení TXpand™ pro výkonové transformátory, které obnáší odolnou konstrukci kritických součástí, jak je například nádrž. Cílem je zmírnit rizika spojená s nepředvídatelnými výpadky, zvýšit bezpečnost a omezit dopad na životní prostředí.</p>
<blockquote>
<p><em><strong>„Jako světový lídr v transformátorech nadále posouváme technické hranice a zvyšujeme bezpečnost, spolehlivost a efektivnost,“</strong> uvedl Laurent Favre, ředitel ABB pro transformátory, které patří do divize Energetika. <strong>„Tyto nejnovější přírůstky v portfoliu znovu potvrzují naši oddanost inovacím a umožňují nám budovat silnější, inteligentnější a ekologičtější elektrické sítě.“</strong></em></p>
</blockquote>
<p>Uvedení nových produktů přichází po úspěšné premiéře řady digitálních integrovaných transformátorových technologií, jako jsou distribuční transformátory TXpert™, digitálné integrované výkonové transformátory založené na platformě ABB Ability™, a také servisní řešení TXplore™.</p>
<p><strong>ABB</strong> (ABBN: Six Swiss Ex) je lídr a průkopník v oborech elektrotechnických výrobků, robotiky a pohonů, průmyslové automatizace a energetiky. Zákazníci ABB pocházejí z odvětví energetiky, průmyslu, dopravy a infrastruktury z celého světa. V návaznosti na více než 130 let tradice inovací dnes společnost ABB tvoří budoucnost průmyslové digitalizace a má dva jasné hodnotové cíle: přivést elektrickou energii z jakékoli elektrárny do jakékoli zásuvky a automatizovat různá odvětví od přírodních zdrojů až po finální výrobky. Jako partner ABB Formule E, mezinárodní kategorie závodů FIA pro vozidla s výhradně elektrickým pohonem, ABB posouvá hranice e-mobility a přispívá k udržitelné budoucnosti. ABB působí ve více než 100 státech a má přibližně 147 000 zaměstnanců. <a href="http://www.abb.com">www.abb.com</a>.</p>


ABB uvádí na trh nové produkty a rozšiřuje své portfolio transformátorů

<p>Když administrativa Donalda Trumpa letos v říjnu zpřísnila <a href="https://morningconsult.com/2018/11/08/u-s-nuclear-suppliers-seen-at-risk-of-losing-business-under-export-limits-to-china/">podmínky pro vývoz jaderných technologií do Číny</a>, zdálo se, že hlavní obětí sílící obchodní války se stane projekt podporovaný jedním z nejvlivnějších amerických podnikatelů a vizionářů Billem Gatesem. Někdejší zakladatel Microsoftu je investorem a šéfem správní rady společnosti TerraPower, která s Čínou spolupracuje na projektu atomového reaktoru budoucí čtvrté generace.</p>
<p>Projekt TerraPower, postavený na dlouhodobém výzkumu ve Spojených státech, se mohl stát terčem útoku už proto, že v očích kritiků umožňuje technologický transfer k největšímu rivalovi – tedy do Číny jako nastupující hospodářské a stále více i technologické velmoci.</p>
<p>O měsíc později si přesto Bill Gates na velkolepém šanghajském fóru pro importéry do Číny <a href="http://www.xinhuanet.com/english/2018-11/09/c_137595350.htm">potřásal rukou s nejvyššími čínskými představiteli</a>. Bavili se o tom, jak projekt TerraPower může podpořit hospodářský rozvoj Číny.</p>
<p>Billa Gatese nicméně přivedly ke spolupráci s čínskou státní společností China National Nuclear Corporation (CNNC) před třemi lety ambice celoplanetárního rozměru. Jeden z nejbohatších mužů světa podporuje nové technologie, díky nimž lidstvo dokáže čelit hrozbě klimatických změn. Jaderné energetice v tomto směru přikládá mimořádný význam – oproti dnešku má ale jít o mnohem bezpečnější, účinnější a ekologičtější reaktory, u nichž navíc nehrozí zneužití pro vojenské účely. A časem by měla být jejich výstavba také levnější.</p>
<h2><strong>Reaktor s postupnou vlnou</strong></h2>
<p>Gates spojil síly se zemí, která věnuje dalšímu rozvoji jaderné energetiky možná největší úsilí a finanční podporu na světě. Právě v Číně by měl během několika příštích let vyrůst první prototypový reaktor TerraPower o výkonu 600 megawattů. Výkon budoucího komerčního reaktoru má být ještě podstatně vyšší.</p>
<p>Vývoj takzvaného reaktoru s postupnou vlnou TerraPower směřuje právě ke všem zmíněným přednostem. Reaktor má vyrábět energii po dobu padesáti let bez výměny jaderného paliva, které dokáže oproti dnešním elektrárnám daleko lépe zužitkovat. Jako palivo může sloužit neobohacený – čili „ochuzený“ přírodní uran (převážně izotop 238). K chlazení už nebude sloužit voda, jak tomu je v případě dnešních reaktorů, ale tekutý sodík.</p>
<p>Takovým reaktorem se postupně šíří vlna štěpných reakcí, izotop uranu 238 se mění na uran 239, ten dále na neptunium a nakonec na plutonium. Logika reaktoru spočívá v maximálním využití plutonia, nikoliv v jeho separaci pro vojenské účely.</p>
<h2><strong>Konec problémů s odpadem?</strong></h2>
<blockquote>
<p>„Myšlenka firmy TerraPower je spalovat místo uranu 235, který představuje pouze jedno procento v přírodě se vyskytujícího uranu, uran 238, kterého je těch zbylých 99 procent,“ argumentoval před časem sám Bill Gates.</p>
</blockquote>
<p>Reaktor podle něj &#8222;spaluje&#8220; uran průběžně, funguje tak trochu jako svíčka. Tímto laickým přirovnáním Gates ukazuje, proč reaktor vydrží dlouho bez výměny paliva. Výhodou TerraPower má být i to, že dokáže využít i dosud naakumulovaný odpad ze stávajících reaktorů – v češtině poněkud nepřesně označovaný jako „vyhořelé palivo“.  (Více informací o technologii TerraPower najdete <a href="https://terrapower.com/technologies/twr">zde</a>, <a href="https://technet.idnes.cz/bill-gates-microsoft-terra-power-reaktor-fpw-/tec_technika.aspx?c=A180716_132018_tec_technika_mla">zde</a> a <a href="http://www.dukovany.cz/clanky.html">zde</a>.)</p>
<p>Projekt TerraPower se dnes pohybuje na tenkém ledě mezi Amerikou a Čínou, historické kořeny vývoje reaktoru s postupnou vlnou je možné hledat v další bývalé supervelmoci – v Sovětském svazu. Původním konceptem se totiž zabýval v 60. letech minulého století sovětský fyzik Savelij Feinberg.</p>
<p>V 90. letech se myšlenky ujal známý americký vědec maďarského původu Edward Teller, označovaný za otce vodíkové pumy. V roce 2006 se rozhodl projekt podpořit Bill Gates s dalšími investory, o dva roky později vznikla společnost TerraPower. Rusové se mezitím od původního výzkumu vydali trochu jinou cestou a jsou zatím relativně úspěšní ve vývoji takzvaných <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/rychle-mnozive-reaktory-fbr-ucinne-vyuziti-uranu/">rychlých množivých reaktorů řady BN.</a></p>
<figure id="attachment_27443" style="width: 675px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/belojarsk.jpg"><img class="size-full wp-image-27443" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/belojarsk.jpg" alt="Pohled na čtvrtý blok Bělojarské jaderné elektrárny, kterým je rychlý sodíkový reaktor BN-800 (zdroj Rosatom)" width="675" height="450" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Pohled na čtvrtý blok Bělojarské jaderné elektrárny, kterým je rychlý sodíkový reaktor BN-800. Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
<h2><strong>Jádro v éře superpočítačů</strong></h2>
<p>Bill Gates sám vysvětloval, proč je dnešní výzkum mnohem nadějnější než v ten v minulém století, kdy se ještě skutečného průlomu ve vývoji nové nadějné technologie dosáhnout nepodařilo: „Nyní máme věk moderních superpočítačů, můžeme vše simulovat a pozorujeme, že se správnými materiály by to mohlo jít.“</p>
<p>Dokud nebude uveden do provozu první komerční reaktor, nic samozřejmě není jisté – jako u žádného výzkumu a vývoje. Nathan Myhrvold, Gatesův zástupce v TerraPower a někdejší technologický šéf Microsoftu, v <a href="https://blogs.scientificamerican.com/observations/why-we-need-innovative-nuclear-power/">nedávném článku pro Scientific American</a> připomněl, že vědci a americké národní laboratoře se v minulosti zabývali spoustou alternativních projektů v jaderné energetice, ale právě současná schopnost simulace posouvá dřívější myšlenky mnohem dál. TerraPower se tak stejně jako řada dalších „jaderných“ start-upů přiblížila k výstavbě prvních reaktorů. Pokud mají vizionáři, kteří stáli za boomem Microsoftu, pravdu, dvacátá léta tohoto století se v jaderné energetice stanou dalším průlomovým obdobím.</p>
<p>Nejspíš není náhoda, že Myhrvoldův článek vyšel zhruba ve stejné době, kdy si Bill Gates v Šanghaji potřásal rukou s čínskými představiteli a kdy se objevily spekulace, že Washington by mohl projektu TerraPower házet klacky pod nohy. Myhrvold připomíná, jak se v roce 2006 společně s Gatesem zamýšleli nad energetickými potřebami lidstva ve 21. století a došli k závěru, že energetické úspory i rozvoj obnovitelných zdrojů jsou skvělými trendy, ale samy o sobě nestačí. Na těchto úvahách se z pohledu vizionářů z hnízda Microsoftu nic nezměnilo ani dnes.</p>
<h2><strong>Jaderná energetika jinak</strong></h2>
<p>Nathan Myhrvold tvrdí, že jaderná energetika v posledních desetiletích ztratila inovačního ducha. Elektrárenské společnosti podporovaly výzkum a vývoj, který měl sloužit „pouhému“ vylepšování a zvyšování bezpečnosti stávajícího typu reaktorů. Tedy reaktorů, které se původně vyvíjely pro ponorky či letadla. Faktem je, že zmiňovaný geniální fyzik Edward Teller vždy zpochybňoval využití ponorkového designu pro komerční jaderné reaktory.</p>
<p>Otázkou zůstává, jak bude projekt TerraPower pokračovat v době napjatých americko-čínských vztahů. Svým způsobem mohou být ohlášené americké restrikce vůči Číně pozitivním signálem – Washington bere další rozvoj jaderných technologií vážně a nechce v rozvoji atomové energetiky za nastupující technologickou mocností zaostávat. TerraPower ostatně <a href="https://www.dailymail.co.uk/news/article-6100489/Bill-Gates-Energy-Department-develop-small-nuclear-power-reactors.html">spolupracuje na dalším projektu budoucnosti s americkým ministerstvem energetiky</a> – jde o malý modulární reaktor na bázi tekutých solí.</p>
<h2><strong>Gatesův budíček v USA</strong></h2>
<p>Tři roky stará dohoda Billa Gatese s Číňany mohla být pro Američany celkem hlasitým budíčkem. <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/sance-americke-jadro-trumpuv-souboj-cinou/">Web oEnergetice už v době nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu upozorňoval</a>, že americký prezident, který chce „učinit Ameriku opět velkou“, bude muset reagovat na sílící čínskou konkurenci. Američtí vědci, ekonomové a environmentalisté v té době adresovali Trumpovi dopis, v němž si stěžovali na nedostatečnou podporu jaderného výzkumu. Doslova uvedli: „Nutíme inovativní a finančně silné podnikatele jako Bill Gates, aby své nové projekty budovali v zahraničí.“ Připomněli, že Čína silně investuje do nejméně pěti různých pokročilých designů nových jaderných reaktorů.</p>
<p>Nejasné je na druhé straně také to, čeho chce Donald Trump svým tvrdým postojem vůči Číně dosáhnout. Obchodní válka mezi oběma zeměmi se vyhrocuje, americký prezident je ale znám tím, že podobným stupňováním napětí hodlá svého rivala (a potenciálního partnera zároveň) nakonec dotlačit k dohodě.</p>
<p>Ať tak,či onak, americké úřady i v případě uplatňování zpřísněných restrikcí budou posuzovat jednotlivé případy. Je pravděpodobné, že se nová omezení nebudou vztahovat na Westinghouse, který už v rámci společných projektů ostatně své know-how Číně do značné míry předal. A není vyloučeno, že Američané nakonec vyhodnotí spolupráci kolem reaktoru s postupnou vlnou jako oboustranně výhodnou.</p>
<p><img class="aligncenter size-large wp-image-31684" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/bill-Gates-1024x680.jpg" alt="" width="1024" height="680" /></p>
<h2><strong>Gates, Trump a Peking</strong></h2>
<p>Někteří kritici vyčítají Billovi Gatesovi, který podporuje úsilí o zmírnění klimatických změn, že se nepustí do ostřejší kritiky Donalda Trumpa, jenž od mezinárodních klimatických dohod naopak ustupuje. Bill Gates nejspíš ví, co dělá a snaží se pro své projekty získat jak Washington (kde nyní argumentace ohledně klimatické změny nefunguje), tak Peking.</p>
<p>I když to může znít v době nejistot kolem současného stavu americké jaderné energetiky paradoxně, největšími nadějemi pro budoucnost jádra jsou právě Amerika a Čína. Amerika díky své rozvinuté kultuře státního a soukromého partnerství, kdy státem podporovaný výzkum mohou dále rozvíjet start-upy a inovativní společnosti. Velkou předností Číny jsou zase obrovské státní investice do inovací a tamní stále rostoucí trh. Těžko říct, co si Bill Gates myslí o čínské politice, ale není pochyb o tom, že oceňuje tamní tlak na inovace i přístup k hrozbě klimatické změny.</p>
<p><em><strong>Autor je konzultantem a specialistou pro energetické projekty agentury HATcom.</strong></em></p>
<p><em>Úvodní fotografie: <a class="owner-name truncate" title="Go to Gisela Giardino's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/gi/">Gisela Giardino</a>, Flickr</em></p>


Reaktor Billa Gatese: Budoucnost jádra mezi Čínou a Amerikou

<p><strong>Podle <a href="https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/INSR18_24/INSR_CCS_CS.pdf">zprávy Evropského účetního dvoru</a> byly projekty technologie zachytávání a uskladňování CO2 (carbon capture storage, CCS) <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/eu-funded-carbon-capture-storage-efforts-failed-say-auditors/">spolufinancované EU</a> v naprosté většině neúspěchem. Hlavním důvodem byly volatilní a nižší, než se očekávalo, ceny povolenek a nedostatek koordinace a dlouhodobých strategií v členských státech, které odlákaly investory.  </strong></p>
<p>Evropský účetní dvůr zkoumal dva finanční programy v období 2008 – 2017 v Německu, Nizozemsku, Polsku, Španělsku a ve Velké Británii. V rámci <a href="http://ec.europa.eu/energy/eepr/projects/">Evropského energetického programu pro hospodářské oživení</a> (European Energy Programme for Recovery, EEPR) a <a href="https://ec.europa.eu/clima/policies/lowcarbon/ner300_en">Programu rezervy pro nové účastníky 300</a> (New entrant’s reserve 300, NER300) bylo investorům k dispozici přibližně 3,7 miliardy euro (asi 95,5 miliard korun) na projekty, které měly mj. ukázat komerční životaschopnost CCS. Cílem technologie <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2/">CCS</a> je zachycení emisí a jejich následné uložení v podzemí.</p>
<h2>V provozu je jediný projekt</h2>
<p>Auditoři Účetního dvora zkoumali koncepci, řízení a koordinaci finančních programů. V oblasti mořských větrných elektráren program EEPR přispěl k rozvoji. Nicméně v provozu je pouze jediný projekt financován v rámci EEPR, který ale nedosahuje komerční velikosti. Další čtyři projekty pod tímto finančním programem byly ukončeny předčasně a další projekt, v Nizozemsku, získal povolení pro vybudování <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/norsko-dale-investuje-technologii-zachytavani-ukladani-co2-dovazet-by-se-mohl-cele-evropy/">CCS</a>, ale toto zařízení se nepoužívá.</p>
<p>Program NER300 měl financovat alespoň osm projektů CCS. Když ovšem Evropská komise vyhlásila první výběrové řízení, tak žádný grant nebyl udělen, protože žádný projekt nesplňoval potřebné požadavky. V rámci druhého tenderu byl k financování vybrán jediný CCS projekt. Mezinárodní asociace producentů ropy a plynu (International Association of Oil and Gas Producers) portálu Euractiv řekla, že výsledky zprávy Evropského účetního dvoru jsou vítané, protože poukazují na příliš přísná pravidla programu NER300.</p>
<h2>Problémy finančních programů</h2>
<p>Evropský účetní dvůr jako hlavní problém definuje nepříznivé investiční podmínky a zároveň nedostatečnou koordinaci mezi službami Komise a ostatními nástroji.</p>
<p>Komplikací byla volatilita trhu s emisními povolenkami. Nižší <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/cena-emisnich-povolenek-spadla-tomto-tydnu-4-mesicich-18-eurt-co2/">cena povolenek</a> totiž vedla velké emitenty k tomu, že si raději koupili levné povolenky, než aby investovali do dlouhodobějších opatření. Program NER300 je přitom přímo na <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/no-deal-brexit-zpusobi-vystoupeni-britanie-eu-ets/">systém ETS</a> navázán, protože je financován přímo z prodeje 300 milionů povolenek.</p>
