Domů
Emise CO2
Britský "desetibodový" plán ukazuje směr ke snížení emisí CO2 o 78 % do roku 2030
Zdroj: Pexels

Britský "desetibodový" plán ukazuje směr ke snížení emisí CO2 o 78 % do roku 2030

Britský ministr pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii Kwasi Kwarteng uvedl, že v listopadu zveřejněný „desetibodový“ plán pomůže dosáhnout cíle snížení emisí CO2 o 78 % do roku 2035, který v prosinci navrhla Komise pro klimatickou změnu. Uvedený cíl prakticky znamená posunutí původního 80% cíle o 15 let dopředu. 

Britská Komise pro klimatickou změnu (Climate Change Committee) navrhla navýšení britského cíle pro snížení emisí CO2 o 78 % do roku 2035 v rámci svého Šestého uhlíkového rozpočtu (Sixth Carbon Budget).  Předchozí plán počítal s 80% snížením emisí CO2 do roku 2050.

Spojené království přitom již nyní snižuje podle studie od poradenské společnosti PwC svoji uhlíkovou stopu nejrychleji ze zemní tzv. G20, do které jsou řazeny nejvyspělejší státy světa. Studie uvádí, že uhlíková náročnost Spojeného království klesala mezi lety 2000 a 2019 meziročně v průměru o 3,7 %.

Rychlý odklon od uhelných elektráren a rozvoj obnovitelných zdrojů energie, který byl v poslední dekádě ve Spojeném království realizován, nicméně kromě pozitiv v oblasti snižování emisí CO2 přináší také negativa například v oblasti výskytu období s nízkým dostupným výkonem řiditelných zdrojů. Transformace britského elektroenergetického sektoru mimo jiné vede také k růstu nákladů na stabilizaci sítě, které se za posledních 10 let zdvojnásobily.

I přes výše uvedené britský ministr pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii věří, že uvedený 78% cíl je dosažitelný, a to díky navrženému „desetibodovému“ plánu. Ten mimo jiné počítá s dosažením instalovaného výkonu offshore větrných elektráren ve výši 40 GW do roku 2030 či instalovaného příkonu zařízení pro výrobu nízkoemisního vodíku ve výši 5 GW do roku 2030.

Kromě toho se podle zahraničního serveru Platts britská vláda zavázala zajistit výstavbu alespoň jednoho nového velkého jaderného reaktoru tak, aby byl v provozu kolem roku 2031. Ministr Kwarteng přitom prozatím nepotvrdil, že lokalitou pro výstavbu tohoto reaktoru bude Sizewell, avšak uvedl, že tato lokalita má řadu výhod.

„Pokud zprovozníme Hinkley Point C včas, což vypadá pravděpodobně, nebo maximálně s krátkým zpožděním, potom dokážeme zprovoznit včas i Sizewell C. Jádro je nezbytné, výsledky našeho modelování ukazují, že potřebujeme spolehlivý výkon k udržování výkonové rovnováhy v soustavě. Jsem však samozřejmě otevřen i jiným nápadům (pro řiditelnou výrobu elektřiny),“ dodal Kwarteng.

Komentáře

(7)

PetrV

22. leden 2021, 07:57

Proto chtějí otevřít podmořský uhelný důl...

Slibem nezarmoutíš. To by Borisovi šlo.

Zbyněk

22. leden 2021, 09:15

Jednou píšete o snížení O 78% a jinde v článku NA 78%, tedy o 22%. Jak to tedy je?

Díky

Josef

22. leden 2021, 10:08

Podle mě se to nepodaří, protože výroba el. energie je jedna věc ale přestavit miliony budov na vytápění a ohřev TUV pomocí tepelných čerpadel je věc jiná pak je tu městská doprava a auta. Zbyly by tedy lodě letadla, těžký průmysl , řízení el. sítě plynem. Pak by se asi dosáhlo poklesu emisí o 80% nicméně Podle mě toto za 15 let nejde zvládnout. 25 let nejméně.

Ivan Novák

22. leden 2021, 11:00

U primární energie Britové ještě těch Paretových 80% nevyčerpali - např. jim obvykle netěsní okna ani dveře (možná v poslední době zlepšují, ale o velkém pokroku v tom směru jsem nečetl). Pak to zadrhne.

Bizon

22. leden 2021, 12:22

Ale ten 10-ti bodový plán je skvělá paralela, v US se 10bodovým plánem léčí alkoholici, a UK se tak bude léčit ze svoji závislosti na fosilech. Závislost sedí protože dokud máme drogu tak si ani neuvědomujeme rozsah problému. A stejně jako u odvykání drog, včetně alkoholu, je zkraje obrovské riziko relapsu. Souhlasím že i po velkých investicích zbyde docela dost nenahraditelného paliva, i že ten čas je 25 let nejméně.

Já jsu velký P2X snílek, nenahraditelnost paliva není konec světa, ale bude to vyžadovat MASIVNÍ množství hodně levné energie. Účinnost po palivo snad 30-35%, celková možná 10%, energetická i výkonová hustota uhlovodíků je však nepřekonatelná. Ze všech chemických paliv na světě jsou uhlovodíky na špici energetičnosti, před nimi jsou pouze nepraktický vodík, toxické Berylium a dvě obskurní sloučeniny bóru, pak už plyn, LPG, PP, benzín, PE, nafta, kerosín...

Jiří

22. leden 2021, 11:32

40 GW offshore větrných elektráren dá skoro polovinu současné spotřeby elektřiny UK. To vše za pouhých 10 let, to je hodně slušný.

Josef

23. leden 2021, 00:47

Ale ano je to krok správným směrem pro UK jenže má to svoje limity. I na moři máte týdny kdy nefouká a pak zase fouká hodně je třeba fundamentální změna fungování elektrické sítě tarifů vybavení domů aby třeba z plynu přešly na tepelná čerpadla nebo zpět na plyn podle stavu sítě. Nabíjení EV , akumulace. Pokud vím zatím nemají ani HDO...

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.