EU a USA budou společně koordinovat svůj postup proti přesunu uhlíkových emisí do jiných regionů

Zástupci EU a USA se v minulém týdnu dohodli na tom, že budou společně koordinovat svůj postup proti tzv. úniku uhlíku, a to vzhledem ke svým ambicím být do roku 2050 klimaticky neutrální. Evropská komise by měla svá opatření představit 14. července letošního roku.

Boj proti úniku uhlíku

K tzv. úniku uhlíku dochází tehdy, když náklady za emisní povolenky vzrostou natolik, že se daným subjektům vyplatí přesunout svou výrobu, např. z EU, do zemí, které nejsou těmito náklady natolik zatíženy. V tomto případě se pak z globálního pohledu emise skleníkových plynů nemusí vůbec snižovat a můžou naopak i vzrůstat.

Z tohoto důvodu členské státy EU kompenzují společnostem z určitých odvětví část těchto nákladů, kromě přidělování emisních povolenek zdarma, i jinými způsoby. V případě ČR se může za rok 2020 kompenzace v úhrnu pohybovat okolo 1,4 miliardy Kč.

„Máme v úmyslu úzce spolupracovat na prosazování robustních opatření v oblasti [ochrany] klimatu,“ uvedli ve společném prohlášení po summitu v Bruselu uskutečněném 15. června letošního roku zástupci EU a USA.

Evropská komise plánuje představit své řešení situace 14. července letošního roku v rámci tzv. mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism – CBAM), což by ovlivnilo i obchod s USA. Před tím varoval v březnu letošního roku vyslanec USA pro klimatickou politiku, John Kerry, který CBAM vidí jako poslední možnost a vyzval k odložení rozhodnutí právě po summitu v Bruselu.

CBAM má zavést cenu za emise spojené s vybraným importovaným zbožím z prostoru mimo EU, tedy v podstatě uhlíkové clo. Jedním ze sektorů, kde by se mělo clo zavést, má být i elektroenergetika. Konktrétně importovaná elektřina – např. z Ukrajiny, Srbska, Ruska či severu Afriky.

Datum zavedení uhlíkového cla není zatím známo, aktuálně se nejčastěji uvažuje o počátku roku 2023. Pokrývat by mělo zvláště produkty z energeticky náročných průmyslových sektorů. Jednat by se mělo např. o hliník, cement, hnojiva a ocel, jak naznačil neoficiální draft dokumentu od Komise.

Návrat k Pařížské dohodě

USA se pod vedením prezidenta Bidena v letošním roce opět připojily k Pařížské dohodě a představitelé země se po summitu v Bruselu dohodli s představiteli EU na vytvoření skupiny, která bude koordinovat společný postup, jehož cílem má být omezení růstu globální teploty k 1,5 °C do roku 2100. Představitelé se rovněž dohodli na podpoře transatlantické aliance pro zelené technologie, aby byl podpořen masivní rozvoj těchto technologií.

„Zavazujeme se k rychlému rozšiřovaní technologií a politik, které by urychlily přechod od uhlí [bez technologie CCS - zachycování a ukládání uhlíku] na co nejvíce dekarbonizovaný elektroenergetický systém v roce 2030,“ uvedli zástupci.