Komisařka EU pro energetiku: Skvělá budoucnost vodíku nenastane, pokud nezavedeme dostatečnou podporu

To je neuvěřitelné. Pokolikáté už se mluví o podpoře něčeho, co se nejspíš ukáže jako slepá cesta a zbytečně vyhozené peníze vytahané z kapes daňových poplatníků. EU je spolek eurodebilů. Členské státy by na rok měly přestat platit své příspěvky a eurohnízdo nechat vychcípat. Pak by si jejich zástupci měli sednout ke stolu a začít mluvit o tom, jak je možné začít znova. Základním kamenem budoucích dohod by mělo být to, že se nebude NIKDY NIC dotovat.

Obávám se, že se jen nemluví. Miliardy už letí potrubím přímo do... těch správných kapes.

Můžeme se snažit sebevíc, ale stejně nakonec vyhraje ten nejefektivnější způsob nakládání s energií. Dotacemi do vodíku způsobíme jen to, že to bude spíše později než dříve.

Pokud by měl vyhrát nejefektivnější způsob nakládání s energií, tak nebudou mít v USA popndeklové domy chlazené na <20 °C. vyhraje ten způsob, který získá dostatečnou podporu a bude pro lidi nejpohodlnější, byť nemusí dávat energeticky tak úplně smysl. Pokud hold nebude možné postavit velké PVE na několik dní (např Lipno - Aschach), tak holt budou při zadaných vnějších podmínkách vyhrávat tepelné akumulátory a vodíkové systémy. Navíc u vodíku je ta výhoda že se dá dávat i do letadel.

Vodíkem se dá honit celkem cokoli, největší problém je ale zajistit těsnost soustav alespoň natolik, aby nebyly nebezpečné. Jsem v tomhle ohledu skeptický. Na našich uhelkách existovalo donedávna vodíkové chlazení generátorů. I ve stabilním, nepohyblivém rozvodu vodíku mezi energetickými bloky, vyfičela netěsnostmi každý týden jedna obří vodíková láhev. Vodík je zkrátka potencionálně velmi nebezpečný, neumím si ho představit například jako pohon běžného automobilu, který by měl sloužit 10-20 let, jako je to u běžného ropáka.

Však s tím taky do osobních aut nikdo nepočítá (kromě diskutérů na iDnes.cz). Vodík je použitelný tak na pohon letadel nebo některých vlaků (kde nejdou/nevyplatí se natáhnout troleje). A hlavně jde o to, aby "zelený" vodík z chemické výroby vytlačil zemní plyn, výhledově možná i koks.

No, pro začátek by stačilo, kdyby zelený vodík dokázal konkurovat alespoň tomu vodíku, který se už dnes běžně pro chemii vyrábí reformingem metanu. Ale ani to není ani zdaleka na obzoru. Ano, pokud do toho EU naleje peněz jako do solárů, tak tom možná bude celkem brzy, ale o to méně půjde peněz na jiné věci. Není žádný oběd zadarmo. EU se křečovitě snaží být světovým leaderem v zelené energii a zatím jí ujíždí vlak v řadě pro budoucnost zásadních technologií a průmysl spíše zastarává. Není divu, kdo by tom dnešním EU cirkuse do něčeho investoval - tady aniž by dostal 80 % dotace?

A jak na tom pak bude Evropa z pohledu konkurenceschopnosti vůči zbytku světa? Bude to taky tak jako je v současnosti např. evropský ocelářský průmysl?

Až tak hrozné to s vodíkem není. Osobně bych ho měl v autě raději než třeba PB. Při netěsnosti totiž velmi rychle uletí na rozdíl třeba od benzínu nebo LNG které na místě zůstanou mnohem déle. Co se týká ekonomie tak nevím.

H2 systém má zásadní problém a to je efektivita - účinnost transformací.

Jak již jsem napsal dříve 1 kWh z FTVE se vyrobí za cca 1,8 Kč, účinnost elektrolýzy je.... zkaplnění H2 vyžádá další energii, doprava další energie, zpětná výroba na proud cca 40 % účinnost tedy celé úplně na draka a jestli toto někdo chce dotovat tak by měl dostat cenu debila Bursíka....

ten vymyslel dotaci na FTVE dnes téměř 15 Kč!!!/kWh

1.8 Kč/kWh? To jste z drahého kraje. V Německu je to v současnosti okolo 1-1.2 Kč/kWh, ve Španělsku někde okolo 0.6-0.7 Kč/kWh.

Máte tam nějaké další nesmysly?

Rád bych připomněl, že v poslední německé aukci byla vysoutěžena průměrná cena 53,3 EUR/MWh = 1457,35 Kč/MWh = 1,46 Kč/kWh podle aktuálního kurzu. Tato cena platí pro fotovoltaiku nad 750 kWp.

Menší fotovoltaické elektrárny, kterých je většina, nesoutěží v aukcích, ale mají pevně stanovenou výkupní cenu, která se v současnosti pohybuje mezi 6,5-9,44 centů/kWh, tedy 1,78 - 2,58 Kč/kWh.

In April, feed-in tariffs for PV systems up to 750 kW in size will fall by an additional 1.4%. Fixed feed-in tariffs are between 6.50 cents per kilowatt-hour and 9.44 cents per kilowatt-hour, depending on the project"

A to se samozřejmě bavíme o ceně nových elektráren, ty starší, které stále vyrábí a většina ještě dlouho vyrábět bude, mají většinou výrobní cenu ještě vyšší.

Takže cena 1,8 Kč není žádný nesmysl, ale naopak ještě relativně optimistický odhad.

Vidím to na 1:0 pro Emila :-).

Dobrý den,

Uršula z Lejna se nechala slyšet a vypadly z ní zase *****.

To co je podstatné je, že EU již brzy spálí další mraky peněz v dotacích a pak dotacích a pak zase dotacích.

Ať žije Evropská Unie! Ať žije duch Karla Marxe, němce co redefinoval komunismus a vytýčil mu směr na dalších již více než 150 let! Kupředu levá, zpátky ni krok!

Též bych rád připoměl, že je zkreslující porovnávat ceny menších FVE (pod 1 MW), středních (okolo 10 MW, ty byly v té aukci) s 1GW+ jadernými elektrárnami.

Ty velké, "utility scale" fotovoltaické elektrárny, typicky 100MW+ dosahují nejnižších cen a zcela cenově poráží nové JE v EU.

Takové FVE už v Německu lze stavět přes PPA bez dotací, při tržní ceně silové elektřiny okolo 40EUR/MWh.

To je realita.

Pane Vaněčku, a zkoušel jste se zamyslet, proč se ty 100+ MW fotovoltaické elektrárny do těch aukcí v Německu nehlásí? Já vám napovím - protože takové šílenosti naštěstí nejde v Německu skoro nikde postavit. A stavět je samozřejmě bez dotací nepůjde - důvod je jednoduchý, ty elektrárny s dotací brzy úplně zničí cenu silové elektřiny v době, kdy budou příznivé podmínky pro výrobu elektřiny z FVE. Proč myslíte, že u nás fotovoltaická lobby tak zuřivě tlačí na provozní podporu a investiční moc nechce - no protože si tohle velmi dobře uvědomují. Že se ukáže, že ani 40 % dotace stále nestačí, aby to někdo masivně stavěl. A pak přijde logická otázka, jak je to možné? No jednoduše - v době, kdy to nejvíc vyrábí, nemá elektřina žádnou hodnotu. Ta doba je ale současně příliš krátká na to, aby se vyplatily nějaké vodíkové legrácky, o tom, jak ta množství elektřiny někam přepravit a udržet stabilitu elektrizační soustavy ani nemluvě.

Pane Hájek, nezlobte se ale Vy technickým možnostem fotovoltaiky nerozumíte. Ta současná křivka výroby (cca tříhodinové maximum okolo astronomického poledne) je dána "ekonomikou feed in tarifu". Maximální finanční zisk.

Technika (fotovoltaická instalace) umožňuje rozprostří toto maximum v létě na cca až 14 hodin-to je nejdůležitější část dne), v době mezi jarní a podzinmí rovnodenností na cca 10 hodin.

To není žádná Vaše "krátká doba".

Jinak těch podle Vás "šíleností" ve světě stále přibývá na rozdíl od JE které zase jiní nazývají ekonomickou šíleností.

Pane Vaněčku, technické možnosti fotovoltaiky jsou při vší úctě dány přírodou. V ČR máme ročně 1200 až 1700 hodin slunečního svitu podle místa. Reálné využití maxima bude i v případě jednoosého natáčení panelů podstatně menší. Pro připomenutí, rok má 8760 hodin.

Pane Hájek, tentokrát Vás asi zmátla neznalost definice, co je to změřený PŘÍMÝ sluneční osvit pomocí heliografu.

Panely, především ty nové, bifaciální jedou slušně i na rozptýlené světlo, když je slunce, třeba v pravé poledne, trochu za mraky (ne když leje jako z konve). To Vy v těch 1700 hodinách zahrnuto nemáte.

A jak zde už roky tvrdím: slunce je ideální zdroj u nás na 50. rovnoběžce (na jihu, mezi obratníky je to jiné) po dobu mezi jarní a podzimní rovnodenností. To jest po 4380 hodin v roce. A s tím srovnejte těch 1700 + ty stovky hodin částečného osvitu.

Budete se blížit tomu, co jsem Vám napsal, když si uvědomíte, že den má 24 hodin a z toho noc trvá v tom období nezi rovnodenostmi 8-12 hodin.

Když navrhujete maximální kapacitu FVE v té které zemi (v GWpeak) BEZ AKUMULACE, tak si to musíte uvědomit. A zase to můžete ovlivnit orientací panelů.

"Jedou slušně i na rozptýlené světlo" - dá se to vyjádřit i nějak číselně?

P.S. Pane Vaněčku, jen bych Vás chtěl upozornit, že mezi jarní a podzimní rovnodenností je sice oněch 4380 hodin, ale Slunce velkou část této doby vůbec není nad obzorem. Já vím, je to detail, ale přece jenom není dobré ho úplně ignorovat.

FVE 100MW+ to jsou ty šíleně to jsou ty šíleně velké lány solárů, co nejvíce hyzdí krajinu a zabírají jinak použitelnou půdu. Nejsem proti tomu stavět soláry na střechách, ale stavět je v krajině, tak to opravdu nechci.

Ano, ty FVE 100 MW+ by mohly pokrýt tu Vaši nádhernou krajinu opuštěných hnědouhelných dolů v severních Čechách, elektrická síť je tam už na to připravená (vedoucí od "voňavých, krásných uhelných" elektráren). A hned na místě by mohla být i vodní akumulace.

Poohří by zase bylo zahradou Čech.

Soláry na střechách jsou zatím cca 2x dražší než ty velké FVE. Ale vývoj směřuje k tomu, že budou NAMÍSTO střešní krytiny, s životností přes 50 let, tím ušetříte za pálené tašky, pak už nikdo neodolá. Kdo si počká, ten se dočká. Nejdřív se dočkají v Kalifornii a Japonsku.

Zahradou Čech osetou fotovoltaickými panely za ploty s ostnatým drátem? To není dobré ani jako vtip, pane Vaněčku. V té krajině opuštěných hnědouhelných lomů dnes sídlí řada vzácných druhů, kdybyste o tom něco věděl, byl byste překvapen. Bude velmi obtížné těmto druhům zničit mnohdy poslední útočiště a dané území zastavět, alespoň pokud bude minimálně respektována evropská legislativa.

Chápu, že je potřeba podporovat pokrok, vývoj. Ale proč tolika penězi dotovat nestabilní zdroje EE, které v mnoha ohledech přináší více problémů než užitku. To mi fakt hlava nebere.