Německá Unie (CDU/CSU), součást vládnoucí německé koalice, podmiňuje navýšení klimatického cíle EU do roku 2030, navrženého Evropskou komisí, změnou klíče pro rozdělení zátěže na jednotlivé země EU. Staví se tak do cesty své bývalé člence a současné předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, ale i německé kancléřce, Angele Merkelové, která navýšení cíle před dvěma týdny podpořila.
V návrhu svého pozičního dokumentu se původně Křesťanskodemokratická unie (CDU) a její bavorská část, Křesťanské sociální unie (CSU), stavěly proti přijetí ambicióznějšího cíle ostřeji, ve finální verzi dokumentu byla však vyjádření formulována mírněji. Původní třináctistránkový návrh pozičního dokumentu k tématu ochrany klimatu obsahoval ihned na začátku jasné prohlášení, které se stavělo proti navýšení klimatického cíle EU.
<blockquote>„Zvýšení klimatického cíle EU do roku 2030 bez změny existujícího klíče k rozdělení zátěže [na jednotlivé země] odmítáme,“ <a href="https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/green-deal-erhoehung-der-eu-klimaziele-bundestagsfraktion-stellt-sich-gegen-merkel/25813342.html?share=twitter">uváděl návrh dokumentu, který měl k dispozici list Handelsblatt</a>.</blockquote>
Současný cíl EU ve snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030  je nastaven na 40 % oproti hodnotám z roku 1990. Zvýšení cíle na alespoň 50 %, ideálně na 55 % je nedílnou součástí tzv. Green Deal neboli „zelené dohody“, kterou Evropská komise vedená Ursulou von der Leyenovou <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">představila na konci loňského roku</a>.
Von der Leyenová je odhodlána držet se dohody i přes pandemii onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem a její hospodářské důsledky. Svou podporu pro navýšení cíle <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/merkelova-potvrdila-podporu-cile-eu-vyssi-snizeni-emisi-co2-roku-2030">vyjádřila na konci dubna na Petrohradském klimatickém jednání i Angela Merkelová</a>.
<figure id="attachment_80231" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1620px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor.jpg"><img class="size-full wp-image-80231" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor.jpg 1620w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor-800x534.jpg 800w" alt="Ursula von der Leyen, zdroj: Europarl.europa.eu" width="1620" height="1081" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ursula von der Leyen, zdroj: EU</figcaption></figure>
<h2>Mírnější formulace, přetrvávající obavy</h2>
Strany CDU/CSU, jichž byla ještě přibližně před rokem samotná von der Leyenová členem, však s ohledem na navýšení cíle zmiňují obavy, že by tento krok mohl Německu přinést značné konkurenční nevýhody. Strany uvádí, že cíle v oblasti klimatu by neměly být stanoveny bez uvážení technické a finanční proveditelnosti, ale měly být stanoveny se smyslem pro realitu. Jeho navýšení představitelé stran připouštějí pouze za podmínky přehodnocení klíče k přerozdělení zátěže na jednotlivé země EU.
<blockquote>„Při navýšení cíle EU v oblasti klimatu požadujeme, aby byla zátěž v Evropské unii spravedlivě rozložena. Naši evropští partneři musí přispívat k dosažení cíle v oblasti klimatu srovnatelným úsilím,“ uvádí stanovisko, které strany přijaly v úterý večer.</blockquote>
S navýšením cíle EU na 55 % by znamenalo, že Německo by muselo emise skleníkových plynů snížit o 68 %, jelikož cíle jednotlivých členských zemí jsou spojeny s jejich ekonomickou silou.
Ve svém stanovisku se strany zároveň zasazují o ochranu energeticky náročných odvětví před konkurencí ze zemí s nižšími požadavky na ochranu klimatu. Příslušná pravidla by měla podle dokumentu pokračovat a měla by být posílena. Ochrana musí zahrnovat také středně velká průmyslová odvětví. Nové pokyny EU pro státní podporu by měly v některých odvětvích i nadále umožňovat kompenzaci ceny elektřiny v Německu.
Německá vláda o této problematice jedná s Komisí EU měsíce, zájmem Komise je totiž výrazně snížit kompenzaci za dodatečné náklady na elektřinu spojené s obchodováním s emisemi.
Ceny elektřiny mají zásadní význam pro zachování průmyslových hodnotových řetězců. „Usilujeme proto o zavedení evropské průmyslové ceny elektřiny,“ uvádí se v dokumentu.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/22475694145_0b3efcf29c_z.jpg"><img class="size-full wp-image-13834" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/22475694145_0b3efcf29c_z.jpg" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/22475694145_0b3efcf29c_z.jpg 640w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/22475694145_0b3efcf29c_z-512x341.jpg 512w" alt="průmyslové emise" width="640" height="426" /></a>
<h2>Odborníci obavy sdílejí</h2>
<blockquote>„Cíl EU ve výši 55 % do roku 2030 by znamenal, že by emise musely být sníženy asi dvakrát tolik, než bylo dosaženo v letech 2005 až 2018,“ uvedl Marc Oliver Bettzüge, ředitel Institutu energetické ekonomiky kolínské univerzity.</blockquote>
Na úrovni EU by to zhruba zdvojnásobilo ambice, jak ve srovnání s minulostí, tak ve srovnání se současným 40% cílem. Dokonce ani v případě současného cíle není jasné, jak přesně by měl být implementován a financován, uvedl Bettzüge.
<blockquote>„Pro přísnější cíle rozhodně neexistuje komplexní základ jejich možného provedení, Německo by bylo jako jeden z mála členských států s vysokým podílem průmyslové výroby nadproporcionálně ovlivněno navýšením cíle,“ dodává Bettzüge, podle kterého je proto nevyhnutelné přemýšlet o sdílení zátěže napříč EU.</blockquote>
Dle Grahama Weale z Porúrské univerzity v Bochumi Evropa dosáhla svého cíle 20% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 jen díky zhroucení těžkého průmyslu ve východní Evropě a snížení hospodářského růstu vlivem finanční krize v roce 2009.
<blockquote>„Snížení emisí o dalších 20 % za pouhých deset let místo třiceti je velká výzva,“ uvedl Weale.</blockquote>
Před tím, než bude stanoven ještě ambicióznější cíl, je třeba nejprve ověřit, zda Evropa může dosáhnout již tak ambiciózního 40% cíle. Fakta nejsou „povzbudivá“ dodává Weale a odkazuje na dosud nezveřejněnou studii Centra pro environmentální politiku, zdroje a energii (Cure) Porúrské univerzity.

Německo

Německá vládnoucí strana podmiňuje přijetí přísnějšího klimatického cíle vyšším příspěvkem ostatních zemí EU

Angela Merkelová opět vyjádřila podporu navýšení klimatických cílů EU pro rok 2030. Německo nicméně stále nedodalo svůj národní klimatický plán, který má k dosažení klimatických cílů EU pro rok 2030 přispět, a jeho prezentování je v nedohlednu.
<h2>Snížení emisí CO2 o 50-55 % do roku 2030</h2>
Zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/merkel-reaffirms-support-for-raising-eus-2030-climate-target-by-50-55/">EURACTIV</a> informoval o úterním proslovu kancléřky Angely Merkelové. Na něm německá kancléřka opět vyjádřila svoji podporu přísnějším cílům pro Evropskou unii. EU má za cíl snížit množství emisí CO2 do roku 2030 o 40 %, ale dle nových návrhů, které podporuje Merkelová, by se mělo jednat o hodnotu 50-55 %.
Kancléřka se dále vyjádřila, že nyní je čas „prokázat naši vytrvalost“, protože klima nesmí být vyloučeno z připravovaných ekonomických stimulačních balíčků.
Dle Merkelové je finanční ohodnocení vypouštění emisí CO2 hlavním nástrojem pro dosažení klimatických cílů EU. Kancléřka zároveň žádá rozšíření emisního systému EU ETS na nové sektory. Německo například plánuje rozšířit zpoplatnění emisí CO2 na <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/iea-nemecko-ma-problem-snizovat-emise-doprave-vytapeni">malé zdroje tepla a dopravní sektor</a>.
<h2>Zelená dohoda pro Evropu jako kompas</h2>
V podobném duchu měla proslov jenom pár hodin předem i prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která označila <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">Green Deal</a> za kompas, ke kterému se můžeme otočit v současné krizové situaci. Dle Leyenové se nesmíme „vrátit k starým zvykům degradace životního prostředí“, ale z pandemie se poučit.
Komisařka také ve svém proslovu vyzvala k investicím do obnovitelných zdrojů energie, čisté mobility a domů šetrných k přírodě, aby se Green Deal stal „motorem oživení hospodářství“.
<h2>Německo bez klimatického plánu</h2>
Ačkoliv Angela Merkelová opětovně podporuje navýšení klimatických cílů pro celou Evropskou unii, samotné Německo stále nedodalo <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/pet-clenskych-statu-eu-doposud-neodevzdalo-narodni-klimaticko-energeticke-plany-komisi">svůj národní klimatický plán</a>. Původní termín odevzdání byl konec minulého roku a v únoru dostalo Německo varování od Evropské komise. Na to německý kabinet reagoval, že plán dodá co nejdříve to bude možné.
Dle studie strategické konzultační firmy Vivid Economics and Financing for Biodiversity Německo postrádá jasná opatření, která by zajistila, že bude podporován impuls pro udržitelnost a odolnost.
Zdroj úvodní fotografie: commons.wikimedia.org

Emise CO2

Merkelová potvrdila podporu cíle EU pro vyšší snížení emisí CO2 do roku 2030

Německý Bundesrat předminulý týden schválil zákon, který od roku 2021 zavede v zemi vlastní systém obchodování s emisemi. Systém zpoplatní emise CO2 pro společnosti působící v odvětví vytápění a dopravy a dále společnosti obchodující s palivy. Stejně jako v rámci evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS) bude po emitentech požadován nákup adekvátního počtu povolenek. Odsouhlaseny byly i emisní cíle pro jednotlivá odvětví a navýšení daně pro leteckou přepravu. Zbylá <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-se-dohodla-podobe-klimatickeho-balicku-zavede-vlastni-system-obchodovani-co2/">opatření německého klimatického balíčku</a> na svoji implementaci do legislativy zatím čekají.
V roce zavedení systému bude <a href="https://www.bundesregierung.de/breg-de/themen/klimaschutz/co2-bepreisung-1673008">cena emitované tuny CO2 dosahovat 10 eur</a>, což je méně než polovina současné ceny evropských emisních povolenek (EUA) s dodávkou v prosinci 2021, která cena se aktuálně <a href="https://www.eex.com/en/market-data/environmental-markets/derivatives-market/european-emission-allowances-futures">pohybuje těsně nad hranicí 25 EUR/t CO2</a>.
Do roku 2025 se však cena v německém systému zvýší na 35 EUR/t CO2 a od roku 2026 bude cena tvořena tržně s omezením minimální a maximální ceny. Celkové množství povolenek, které budou vydávány, pak bude splňovat požadavky německých a evropských cílů v oblasti klimatu.
<h2>Stanoveny byly i  emisní cíle pro jednotlivá odvětví</h2>
Německá spolková rada (Bundesrat) zároveň schválila nový zákon o ochraně klimatu, který stanoví cíl do roku 2030 snížit emise CO2 o 55% oproti úrovni z roku 1990 a zároveň přidělí cíle každému sektoru.
V odvětví energetiky tak mají emise CO2 klesnout z 280 milionů tun v roce 2020 na 175 milionů tun v roce 2030 a v odvětví průmyslu potom ze 186 milionů tun na 140 milionů tun.
Odvětví dopravy má za cíl snížit emise ze 150 na 95 milionů tun, odvětví budov ze 118 na 70 milionů tun a zemědělství ze 70 na 58 milionů tun.
Bundesrat také odsouhlasil plány na zvýšení daně z letového provozu. Protože zákony byly již přijaty Německým spolkovým sněmem (Bundestag), vstoupí zákony v platnost po podpisu německého prezidenta a jejich zveřejnění v právním věstníku.
<h2>Další opatření na svou implementaci do legislativy ještě čekají</h2>
Ostatní části <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-se-dohodla-podobe-klimatickeho-balicku-zavede-vlastni-system-obchodovani-co2/">klimatického balíčku vlády kancléřky Angely Merkelové</a>, o kterých bylo rozhodnuto v září, na svou implementaci do legislativy čekají.
Bundesrat vyzval ke zřízení tzv. Mediačního výboru s Bundestagem, který by projednával plánované daňové změny, jako jsou ty, které podporují modernizaci budov, zvyšují příspěvek na dojíždění a snižují DPH na vlakovou přepravu.

Energetika v zahraničí

Německo: Bundesrat schválil zákon pro zavedení vlastního systému obchodování s CO2

Podle německé kancléřky Německo potřebuje až milion nových nabíjecích míst pro elektromobily, aby dosáhlo svých cílů do roku 2030. Podle energetických společností ale v počtu nabíječek nyní není problém, řada z nich je totiž nevyužitá kvůli malému počtu elektromobilů na německých silnicích.
Německá infrastruktura se podle kancléřky Angely Merkelové má v následujících deseti letech rozrůst až o jeden milion nových nabíjecích stanic, aby byly pokryty požadavky pro nabíjení elektromobilů.
Těch je ale na německých silnicích podstatně méně, než vláda plánuje. Původním plánem bylo mít do roku 2020 na německých silnicích jeden milion elektromobilů – podle posledních odhadů jich je zatím pouze něco přes sto tisíc.
I proto budí cíle Angely Merkelové smíšené reakce. Je sice pravdou, že pro dosažení cílů v oblasti dopravy bude potřeba, aby v Německu bylo přes 10 milionů elektromobilů. Otázkou je ale potřebný počet dobíjecích míst pro ně, jelikož se odhaduje, že zhruba 85 % veškerého dobíjení bude probíhat na soukromých dobíjecích místech (tedy doma nebo u zaměstnavatele).
<figure id="attachment_43919" class="wp-caption alignleft" style="width: 1440px;"><img class="aligncenter wp-image-43919 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/bmi3208_59a5819c4b0b8.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/bmi3208_59a5819c4b0b8.jpg 1440w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/bmi3208_59a5819c4b0b8-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/bmi3208_59a5819c4b0b8-768x576.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/bmi3208_59a5819c4b0b8-1024x768.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/bmi3208_59a5819c4b0b8-725x544.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/bmi3208_59a5819c4b0b8-800x600.jpg 800w" alt="" width="1440" height="1080" /><figcaption class="wp-caption-text">BMW i3s 2017, zdroj: BMW.de</figcaption></figure>
Aktuálně je v Německu cca 20500 dobíjecích stanic, které převážně provozují velké energetické společnosti. Ty namítají, že nabíječky jsou využívány pouze omezeně. Důvodem je právě menší množství elektromobilů, které by je využívaly.
Nedostatek elektromobilů je tak momentálně hlavní háček, který brzdí proměnu dopravy v Německu. Poslední statistiky ovšem ukazují, že by jejich počet mohl razantně stoupat. Podle měsíčních statistik dochází oproti loňskému roku k nárůstu prodejů o cca 50 %.
Na nástup elektromobilů je přitom připravena i německá přenosová soustava, která <a href="https://www.bdew.de/presse/presseinformationen/energiebranche-laedt-zur-fahrt-ins-gruene-in-der-stadt-und-auf-dem-land/">má zvládnout až 13 milionů elektromobilů</a> (cca 30 % všech vozů v Německu). Vliv na spotřebu elektřiny v zemi by přitom měl být významný – očekává se zvýšení spotřeby o 5 % (podle expertů lze odhadovat zvýšení spotřeby elektřiny v zemi o 2,5 TWh ročně za každý milion elektromobilů).
I v evropském měřítku dochází k nárůstu počtu prodaných elektromobilů – za první půlrok se jich prodalo o 40 % více než před rokem.

Elektromobilita

Merkelová: Německo potřebuje do roku 2030 milion dobíjecích míst

Konzervativní strana Angely Merkelové slíbila daňovou reformu v oblasti energetiky, která měla být výhodnější pro investice do ochrany klimatu. Otázka emisí CO2 je však stále neurčitá, CDU je v tomto ohledu názorově hluboce rozpolcena.
Německá konzervativní politická strana Angely Merkelové CDU chce udělat daňovou reformu. Dle zpravodajského serveru <a href="https://www.montelnews.com/en/story/german-conservatives-vow-climate-based-taxation-reform/1014937?fbclid=IwAR2H-uQrB75fUT_8-1LUf_Uw-F1_b9wfeItelrhE_VD6xqhjk41L0txTGsQ">Montel</a> se daňová reforma bude týkat energetického sektoru a návrh by měl být podán do podzimu. Reprezentanti strany se v pondělí sešli a shodli se, že současný systém daní a poplatků v energetickém odvětví je neefektivní.
<h2>Moderní systém</h2>
Dle rozhodnutí politické strany by měl být současný systém nahrazen moderním a konkurenceschopným systémem, který zajistí motivaci pro další investice do ochrany klimatu. Vedoucí politické strany Annegret Kramp-Karrenbauerová slíbila, že reforma přijde, ale nebylo řečeno, jestli cena emisí CO2 bude její součástí.
<blockquote>„Ve straně (CDU) existují velice odlišné názory na to, jak by nový systém měl vypadat,“ sdělila vedoucí strany Kramp-Karrenbauerová po pondělní schůzce představitelů strany.</blockquote>
Několik dní před pondělní schůzkou se k tématu vyjádřili dva vedoucí členové CDU. Oba členové byli pověřeni stranou, aby sepsali na toto téma report. V reportu vyjadřují svůj názor, že upřednostňují závaznou cenu pro emise CO2, ale zároveň odmítají přímou daň. Nový cenový mechanismus by mohl potom být vybudován na současném <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/prebytek-povolenek-trhu-stejny-jako-loni-trhu-bude-stazeno-400-mil-povolenek/">EU ETS</a> systému.
<h2>Voliči ubývají</h2>
Ochrana klimatu je v <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecke-think-tanky-k-dosazeni-klimatickych-cilu-rok-2030-nemecku-bude-nutne-pritvrdit/">Německu</a> stále velké téma. Dvě největší německé politické strany Křesťanští demokraté a Sociální demokraté utrpěly své nejhorší výsledky při nedávných volbách do Evropského parlamentu. Především na jejich úkor získala dvojnásobek hlasů strana Zelených.
Dle nejnovějších reportů zůstává strana <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/merkelova-nemecko-se-muze-stat-uhlikove-neutralnim-pri-vyuziti-technologie-ukladani-uhliku/">Angely Merkelové</a> hluboce rozpolcena v otázce přísnějších opatření v oblasti ochrany klimatu. Jedna skupina tvrdí, že CDU musí získat hlasy oproti Zeleným právě přísnější politikou v oblasti ochrany klimatu. Druhá skupina naopak tvrdí, že přísnější politika v oblasti ochrany klimatu a s ní spojená větší finanční tíže by stranu stála hlasy tradičních voličů.

Německá CDU chce provést daňovou reformu energetického sektoru

Kancléřka Angela Merkelová je otevřená cíli, aby se Německo do roku 2050 stalo neutrálním z hlediska emisí oxidu uhličitého. Německá vláda projedná, zda se má do roku 2050 zapojit do iniciativy devíti zemí EU, aby dosáhla tohoto cíle, uvedla Merkelová v Berlíně. Merkelová zároveň dodala, že cíle je možné dosáhnout pouze při využití <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2">technologií pro zachycování a skladování uhlíku (Carbon Capture and Storage – CCS)</a>.
Cíl nulového salda emisí oxidu uhličitého, neboli uhlíkové neutrality do roku 2050, iniciativa, se kterou přišel francouzský prezident Emmanuel Macron, by pro Německo znamenala zpřísnění současného cíle snížit emise CO₂ o 80-95 % oproti úrovni z roku 1990. Ke konci svého funkčního období tak německá kancléřka, která se snažila vydobýt si pověst úspěšné „klimatické kancléřky“, otevírá novým cílům.
<blockquote>„Devět evropských zemí se chce stát do roku 2050 uhlíkově neutrálními – tedy s nulovým saldem emisí CO₂. Je mým pevným přesvědčením, že toho je možné dosáhnout pouze za využití technologií pro skladování uhlíku,“ uvedla Merkelová.</blockquote>
CCS technologie se dosud ukazuje jako příliš nerentabilní, aby se z fáze pilotních projektů dostala do komerčního využití. Dokládá to například loňská <a href="https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/INSR18_24/INSR_CCS_CS.pdf">zpráva Evropského účetního dvora</a>, dle které byly projekty CCS spolufinancované EU v naprosté většině neúspěchem. Hlavním důvodem byly volatilní a nižší než očekávané ceny emisních povolenek a nedostatek koordinace a dlouhodobých strategií v členských státech, které odlákaly investory.
Myšlenka ukládání emisí CO₂ z elektráren do podzemní vyvolává navíc odpor nad potenciálními lokálními důsledky včetně znečištění podzemních vod a úniků.
<blockquote>„Merkelová si nyní vybírá nelehkou cestu, když nutí svou vládu – a mnoho fanoušků Macronovy vize, zejména v SPD –  k znovuotevření diskuse o kontroverzním skladování CO₂. Na rozdíl od francouzského prezidenta chce již nyní objasnit, jak může být cíle dosaženo předtím, než jej přijme za svůj,“ píše německý list Süddeutsche Zeitung.</blockquote>
Merkelová uvedla, že Nizozemsko prozkoumá možnost ukládání CO₂ do prázdných skalních plynových ložisek, což by bylo v Německu také možné, i když možná ne „realistické“ bez širokého konsenzu.
<a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/nemecka-vlada-meni-postoj-k-uhlikove-dani-zvazi-jeji-zavedeni/">V dubnu speciálně vytvořený „klimatický kabinet“</a> pověřený navržením právních předpisů pro dosažení klimatických cílů Německa do roku 2030 bude nyní současně diskutovat o tom, jak by Německo mohlo dosáhnout cíle uhlíkové neutrality, odhalila Merkelová počátkem tohoto týdne na klimatickém summitu v Berlíně.
<blockquote>„Diskuse by neměla probíhat ve smyslu, zda tohoto cíle můžeme dosáhnout, ale jak ho můžeme dosáhnout, a pokud najdeme rozumnou odpověď, můžeme se zapojit do iniciativy devíti členských států EU,“ dodala Merkelová.</blockquote>
Pro dosažení uhlíkové neutrality je nezbytné zaměřit se i na sektory, které nejsou pokryty <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi/">Evropským systémem pro obchodování s emisemi (EU ETS)</a>, tedy dopravu, lokální vytápění a zemědělství.
Právě to jsou sektory, ve kterých Německo prozatím nejvíce tápe. Klimatický kabinet byl již v souvislosti s klimatickými cíli Německa pro rok 2030 pověřen prozkoumáním nejnovějších návrhů a výzkumu týkajícího se <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/nemecka-vlada-meni-postoj-k-uhlikove-dani-zvazi-jeji-zavedeni/">zpoplatnění emisí oxidu uhličitého v odvětvích dopravy a vytápění</a>.
Úvodní fotografie: Hnědouhelná elektrárna Neurath společnosti RWE. Zdroj: RWE

Životní prostředí

Merkelová: Německo se může stát uhlíkově neutrálním pouze při využití technologie pro ukládání uhlíku

Německá vláda zkoumá zavedení uhlíkové daně jako prostředku pro dosažení svých ambiciózních klimatických cílů. Kancléřka Angela Merkelová řekla parlamentu, že její nový „klimatický kabinet“ při navrhování právních předpisů pro dosažení klimatických cílů Německa do roku 2030 prozkoumá nejnovější návrhy a výzkum týkající se zpoplatnění emisí oxidu uhličitého v odvětvích dopravy a vytápění. Jedná se o obrat v přístupu německé vlády, která se již dříve vyjadřovala, že uhlíková daň není ve vládním programu.
Německá kancléřka Angela Merkelová zahrnula uhlíkovou daň do vládního programu jako možné opatření pro splnění klimatických cílů země do roku 2030. Nově vytvořený vládní „klimatický kabinet“, zahrnující ministry s klíčovými povinnostmi v oblasti klimatu, se bude zabývat nedávnými odbornými stanovisky ke způsobům zpoplatnění oxidu uhličitého, uvedla Merkelová ve středu v parlamentu.
„Byli bychom neznalí, kdybychom nezahrnuli nejnovější zprávy do našich úvah. … Máme možnost regulace, fiskálních opatření a obecné ceny CO2, které zkoumáme, ale pro které jsme ještě nerozhodli. Vše však zohledníme,“ uvedla Merkelová.
Ekonom Andreas Löschel, který byl aktuálně znovu jmenován do čela vládní nezávislé odborné komise pověřené sledováním pokroku <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/Energiewende-a-jeji-cile/">Energiewende</a> změnu vlády uvítal.
„Je to velmi dobrá zpráva pro další pokrok v transformaci německé energetiky,“ uvedl Löschel.
Zavedení uhlíkové daně by stimulovalo přechod na nízkouhlíkové technologie i v odvětvích, na které se nevztahuje evropský systém obchodování s emisemi EU ETS, tedy dopravě a vytápění ve zdrojích o jmenovitém tepelném příkonu menším než 20 MWt.
<h2>Obrat v přístupu</h2>
S návrhem zpoplatnit emise CO2 ve vytápění a dopravě přišla na konci loňského roku ministryně životního prostředí Svenja Schulzová (SPD). Zatímco v některých částech průmyslu se úvahy setkaly se sympatiemi. Křesťanskodemokratická unie Angely Merkelové (CDU) i ministerstvo financí vedené Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD) podobné návrhy opakovaně odmítli.
Vzhledem k tomu, že Německo doposud nebylo schopno žádného snížení emisí v dopravě, mělo být zpoplatnění CO2 prostředkem k urychlení přechodu na automobily s nízkými emisemi. Vládní strany však doposud argumentovaly tím, že zavedení zpoplatnění uhlíku nebylo součástí koaliční dohody.
Německá vláda je pod tlakem, aby dokončila soubor opatření a právních předpisů, které zajistí dosažení mezinárodně závazného cíle Německa snížit do roku 2030 emise CO2 o alespoň 55 % oproti roku 1990.  Německá vláda vloni v lednu uvedla, že klimatický <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/nemecka-velka-koalice-se-shodla-ze-splneni-klimatickych-cilu-roku-2020-nerealne-zeleni-zuri/">cíl pro rok 2020 je pro Německo nesplnitelný</a>. Pokud by nadále nebyly plněny cíle v oblasti klimatu, hrozily by zemi by ze strany EU pokuty ve výši miliard eur.

Německá vláda mění postoj k uhlíkové dani. Zváží její zavedení

Německá kancléřka Angela Merkelová se v úterý setkala se zástupci spolkových zemí ohrožených odklonem od uhlí. Přislíbila jim přidělení více finančních prostředků, na čemž má podíl i obava z rostoucího vlivu extremistické strany AfD.
Setkání Merkelové s představiteli spolkových zemí Braniborska, Sasko-Anhaltska a Saska, které jsou nejvíce ohrožené plánovaným odklonem Německa od výroby elektřiny z uhlí, přineslo pro tyto země kýžené ovoce. Dle účastníků přislíbila německá kancléřka zemím značné finanční prostředky na zmírnění dopadu politicky urychleného odklonu od uhlí.
Kancléřka tak rozptýlila obavy, které vloni vyvolal německý spolkový ministr financí Olaf Scholz. Scholz tehdy zdůraznil, že nechce do roku 2021 na odklon od uhlí vynaložit víc finančních prostředků než v koaliční dohodě sjednaných 1,5 miliardy eur. Ačkoliv svůj výrok později zmírnil, nejistota dotčených spolkových zemí přetrvala.
Setkání znovu potvrdilo, že odklon od uhlí se pro Německo stane velmi drahou záležitostí. Zmiňované spolkové země hovořily o částce 60 miliard eur, které bude nutné vynaložit v následujících desetiletích na zmírnění jeho dopadů. Dle odborového svazu IG BCE bude zmírnění finančních ztrát zaměstnanců vyžadovat dodatečné jednotky miliard.
<h2>Obavy z AfD</h2>
Svoji roli na závěrech vyřčených na úterním jednání sehrála také německá extremistická strana Alternative für Deutschland (AfD), jejíž preference zejména ve východoněmeckých uhelných spolkových zemích značně rostou. V těchto zemích je AfD <a href="https://dawum.de/AfD/">s více než 20 % hlasů 2. nejsilnější stranou</a>. Není tedy divu, že se současná vláda snaží, aby přinejmenším část voličů zůstala věrná tradičním stranám.
<h2>Harmonogram odklonu od uhlí stále nebyl zveřejněn</h2>
Hlavní otázky týkající se konkrétního využívání finančních prostředků a harmonogram odstavování elektráren včetně data ukončení využívání uhlí pro výrobu elektřiny zůstávají prozatím bez odpovědi. Komise má tak stále do posledního zasedání, které se bude konat za týden, 25. ledna, co dělat.
Merkelová <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/merkelova-nespokojena-praci-uhelne-komise-jeji-cinnost-proto-bude-pokracovat-az-ledna/">v listopadu činnost uhelné komise kritizovala</a> a vyjádřila svou nespokojenost se zpracováním tématu strukturálních změn pro regiony zasažené odklonem od uhlí, které komise několik týdnů předtím uzavřela. Spolková vláda si následně vyžádala přepracování a dala komisi čas do konce ledna.
Úvodní fotografie: Uhelný důl Garzweiler s uhelnými elektrárnami Grevenbroich-Frimmersdorf a -Neurath v pozadí. Zdroj: Tagebau Garzweiler. Zdroj: Tagebau Garzweiler

Merkelová se kvůli odklonu od uhlí setkala s ohroženými spolkovými zeměmi. Přislíbila jim více peněz

V polovině měsíce by mohlo být jasno v tom, kdy Německo přestane používat energii z uhlí. Na 15. ledna si totiž kancléřka Angela Merkelová (CDU) pozvala zástupce komise, která má konkrétní termín navrhnout. S dosavadním působením skupiny není podle magazínu Spiegel zcela spokojena. 
 Komise s názvem Růst, strukturální změny a zaměstnanost, v níž zasedají zástupci vlády, průmyslu, odborů i organizací na ochranu životního prostředí, má stanovit konečné datum a také přijít s návrhy, jak regiony dotčené těžbou transformovat a jak změny v nich financovat. 
 Se svou prací měla být komise původně hotova už loni v listopadu, ale kvůli sporům odložila rozhodnutí do února letošního roku. I proto se nyní do vyjednávání vloží přímo Merkelová, k níž mají v polovině ledna přijít příslušní ministři, šéfové vlád spolkových zemí, <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-a-spotreba-uhli-v-ceske-republice/'>kde se těží hnědé uhlí</a>, a čtyři předsedající takzvané uhelné komise. 
<figure id="attachement_12772" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/Schkopau-foto-oficial-800x534.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/Schkopau-foto-oficial-800x534.jpg" alt="Jedním z hlavních odběratelů uhlí EP Energy je uhelná elektrárna Schkopau" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Na schůzce se zřejmě bude diskutovat hlavně o tom, jakým způsobem bude zemím, v nichž skončí těžba, zajištěna finanční pomoc, a jak si ji rozdělí. Braniborsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko požadují celkem na 60 miliard eur (1,5 bilionu Kč) na příštích 30 let. 
 Pokud jde o datum, kdy v Německu skončí všechny <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/tezba-cerneho-uhli-v-cr/'>hnědouhelné doly</a> a také provoz uhelných elektráren, očekávají pozorovatelé, že se komise dohodne na roku 2035. Už koncem loňského roku se ve spolkové republice přestalo s těžbou černého uhlí.

Rychlé zprávy

V půlce ledna by mohlo být jasné, kdy Německo skončí s uhlím

Německá kancléřka Angela Merkelová a ruský prezident Vladimir Putin v pondělí diskutovali o pokračující úloze Ukrajiny při tranzitu ruského plynu do Evropy po roce 2019. Současná smlouva o tranzitu plynu vyprší na konci příštího roku, čas na dosažení nové dohody se tak krátí.
Napětí mezi Moskvou a Kyjevem vzrostlo po námořním incidentu v Kerčské úžině, kde Rusko koncem listopadu zadrželo tři ukrajinská námořní plavidla. Incident vyvolal obavy ze zhoršení vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou s možným důsledkem neuzavření nové smlouvy po roce 2019, což by znamenalo úplné odříznutí Ukrajiny jako tranzitní země pro ruský plyn.
Právě na tento incident se Merkelová s Putinem soustředili i ve svém telefonickém rozhovoru. Merkelová vyzvala Moskvu, aby 24 zadržených ukrajinských námořníků propustila.
Německo zároveň trvá na tom, aby Ukrajina nadále hrála roli při tranzitu ruského plynu do Evropy navzdory plánovanému spuštění plynovodu Nord Stream 2 o přepravní kapacitě 55 miliard metrů krychlových (bcm) za rok a plynovodu TurkStream o kapacitě 31,5 bcm/rok, které proběhne na konci příštího roku.
Gazprom, který buduje oba plynovody, uvedl, že jejich vybudování umožní ruskému plynu dosáhnout Evropy, aniž by musel být přepravován přes Ukrajinu, kterou považuje za nespolehlivého partnera.
Po incidentu v Kerčském průlivu mluvčí německé vlády Steffen Seibert znovu zdůraznil význam Ukrajiny jako tranzitní trasy pro ruský plyn do Evropy.
&#8222;Ukrajina musí zachovat svou roli tranzitní země,&#8220; řekl Seibert. Je to v zájmu Německa a Evropy, a kancléřka o tom informovala ruskou stranu, uvedl.
Evropská komise vyjádřila obavu, že ruské dodávky plynu do Evropy prostřednictvím stávající trasy Nord Stream a plánovaného plynovodu Nord Stream 2 by způsobily, že Evropa bude příliš závislá na jedné trase. Namísto toho podporuje více možností importu.
Rusko, Ukrajina a Evropská komise uspořádaly v létě trialog o budoucích tranzitních pravidlech po roce 2019. Další kolo jednání ministrů, které bylo očekáváno před koncem roku, se nyní neuskuteční dříve než v průběhu příštího roku.
Ukrajina historicky přepravovala ročně až 140 bcm ruského plynu do Evropy, avšak v roce 2013 se tranzit značně snížil na zhruba 60 bcm/rok s postupným náběhem plynovod Nord Stream, který byl zprovozněn v roce 2011.
V roce 2017, vzhledem k vysoké evropské poptávce po ruském plynu, ukrajinský tranzit vzrostl na přibližně 94 bcm/rok, tento trend pokračoval i do roku 2018.
Evropská komise a Ukrajina chtějí co nejdříve obnovit trilaterální rozhovory s Ruskem, ale ruská strana se podle zdrojů zdráhá účastnit.