Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Nord Stream 2 vrací úder: Developer plynovodu stále trvá na výjimce z unijní legislativy

Kontroverzní projekt plynovodu Nord Stream 2, který má zdvojnásobit kapacitu přímé přepravní trasy z Ruska do Německa, se potýká s několika překážkami. Jednou z nich je i úprava unijní legislativy umožňující přístup k plynovodům třetím stranám, která se nyní vztahuje i na plynovody vedoucí ze zemí mimo EU. Developer projektu tak zažádal u německého energetického regulátora o výjimku, do procesu posouzení se však nyní zapojilo i Polsko, které proti plynovodu dlouhodobě protestuje.

Developer projektu Nord Stream 2, který je vlastněn ruským plynárenským gigantem Gazprom, i nadále tlačí na udělení výjimky z unijní legislativy, která by zmírnila omezení využívání plynovodu. Tato výjimka by umožnila společnosti vyhnout se povinnostem jakými jsou umožnění přístupu třetím stranám, unbundling či zavedení transparentních tarifů za přepravu plynu.

2. Čína se po zotavení ekonomiky zaměří na výstavbu energetické infrastruktury

Čínská vláda bude klást důraz na novou energetickou infrastrukturu jako součást stimulační strategie na posílení své ekonomiky po jejím zpomalení. To bylo způsobeno obchodními spory a především epidemií koronaviru, ze které se nejlidnatější země světa začíná pomalu zotavovat. 

Vypuknutí epidemie a přísná opatření, která se dotkla všech sektorů ekonomiky, vedla k rozsáhlým škodám. Peking se nyní vydá cestou budování nových a rekonstrukcí starších infrastruktur, včetně těch energetických. Dle výzkumné energetické firmy Energy Iceberg se čínská vláda ve snaze o ozdravení ekonomiky nyní zaměří především na následující:

3. Sokolovská uhelná přešla na režim s minimem lidí v provozu

Mimořádná opatření na ochranu svých zaměstnanců zavedla kvůli šíření koronaviru i Sokolovská uhelná (SUAS). I ona se ale potýká s nedostatkem ochranných prostředků, uvedla firma na svých webových stránkách. Provozy SUAS jsou přitom strategicky důležité, vyrábějí elektřinu i zásobují teplem velkou část regionu.

„Energetická a těžební výroba firmy přešla na režim zajišťování provozu s minimálním personálním obsazením. Jde o to, aby část klíčových zaměstnanců zpracovatelské i těžební části byla v záloze pro případ, že by jiní onemocněli, a mohla tak být zachována kontinuita výroby a dodávek tepla i elektrické energie,“ uvedl předseda představenstva Sokolovské uhelné Zbyšek Klapka.

4. Euractiv: Komise míří k navýšení cíle snížení emisí skleníkových plynů na 55 %

Evropská komise zahájila proces vypracování hodnocení dopadů plánovaného zvýšení cílů na snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Podle serveru Euractiv je ze zveřejněného dokumentu a z předchozích zkušeností patrné, že Komise míří k vyšším ambicím, tedy k navýšení cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % oproti hodnotám z roku 1990.

Podle zveřejněného dokumentu globální oteplování již dosáhlo 1 °C a svět momentálně není na cestě naplnit Pařížskou dohodu. „Vedení EU je tak v roce 2020 nutné více než kdy dříve“, aby bylo oteplování udrženo pod 2 °C. Komise proto navrhla zpřísnění cíle pro snižování emisí skleníkových plynů (GHG) do roku 2030 na 50 až 55 % ve srovnání s úrovní v roce 1990. Evropská komise v minulém týdnu zahájila proces vypracování hodnocení přínosů a nákladů plánovaného zvýšení cílů na snižování emisí do roku 2030.

5. Koronavirus straší zaměstnance jaderných elektráren ve Francii. Někteří z obav opustili pracoviště

Francouzské jaderné elektrárny zavádějí přísnější hygienická pravidla, aby zmírnily obavy zaměstnanců z nakažení koronavirem. Státní energetická společnost EDF, která spravuje 40 jaderných bloků, tak reagovala na situaci ve třech elektrárnách, kde část zaměstnanců z obavy před nákazou pracoviště opustila.

Francouzské zákony umožňují lidem opustit pracovní místo, pokud mají odůvodněnou obavu o svůj život nebo zdraví v důsledku reálné a okamžité hrozby. Někteří zaměstnanci jaderných elektráren v obcích Fessenheim, Civaux a Chooz z práce odešli proto, že se obávají nakažení koronavirem během procedury měření úrovně radiace v těsných kabinách, jimiž musejí procházet při odchodu z práce.

6. ČEZ požádal o povolení umístit nový jaderný zdroj v Dukovanech

Energetická firma ČEZ dnes předala Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) žádost o povolení umístit stavbu nového jaderného zdroje u Dukovan. Žádost se týká dvou bloků s reaktory o elektrickém výkonu do 1200 megawattů. Firma dnes v tiskové zprávě uvedla, že tak ukončila pětileté přípravné práce a je připravena na licenční proces podle atomového zákona. Žádost podala EDU II, dceřiná firma ČEZ.

Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) při únorové návštěvě Jaderné elektrárny Dukovany novinářům řekl, že by do konce roku 2022 měl být vybrán dodavatel nového dukovanského bloku. Stavební povolení by na tento blok mělo být vydáno do roku 2029 a pak zahájena stavba. Fungovat by blok mohl začít v roce 2036.

7. Emisní povolenky se obchodovaly až pod 15 EUR/t, COVID-19 nutí prodávat povolenky z bezplatné alokace

Cena emisních povolenek se v průběhu pondělí propadla až pod 15 EUR/t CO2. Hlavní kontrakt s dodávkou v prosinci letošního roku se na těchto úrovních obchodoval naposledy v polovině roku 2018. K propadům zřejmě přispěla i současná situace a probíhající příděl bezplatných povolenek.

Současná situace na akciových a komoditních trzích se již podstatně promítla i do cen emisních povolenek. Ta sice delší dobu odolávala tlaku negativního sentimentu a ještě 10. března letošního roku se obchodovala stabilně nad 24 EUR/t CO2, v posledních dvou týdnech se ale propadla o více než třetinu své hodnoty.

8. Koronavirus má za následek výrazný pokles spotřeby elektřiny. V Itálii klesla o 16 %, ve Francii dokonce o 22 %

Spotřeba elektrické energie v evropských zemích vlivem omezení v souvislosti s infekčním onemocněním Covid-19 významně klesá. Největší pokles hlásí Itálie a Francie, kde spotřeba ve 12. týdnu klesla o 16-20 % ve srovnání s dlouhodobým průměrem. S narůstajícím úsilím zemí pro zpomalení šíření viru lze očekávat, že podobný pokles bude brzy zaznamenán i v dalších evropských zemích.

Rozšiřující se nákaza způsobená novým koronavirem ovlivňuje téměř každé odvětví, restaurace, kina a obchody se uzavírají, průmyslová výroba se omezuje, v některých odvětvích se dokonce zcela zastavila. Dochází k omezování pohybu obyvatel. Ruku v ruce s tím klesá i spotřeba elektřiny.

9. Sellafield zahájil řízené odstavení závodu Magnox v podmínkách epidemie

Od vypuknutí pandemie koronaviru podnikla společnost Sellafield na svém jaderném zařízení v severozápadní Anglii řadu preventivních opatření, zahrnující například řízené odstavení přepracovatelského závodu na vyhořelé palivo Magnox. Přepracovatelské zařízení se blíží k 60. roku svého provozu a je složitým chemickým závodem pro zpracování a separaci plutonia a uranu.

Závod Magnox bude letos trvale odstaven z provozu. Od roku 1964 slouží k separaci uranu a plutonia z použitého paliva prvních britských jaderných reaktorů pro jeho další využití.

10. Německé páteřní přenosové linky by v roce 2025 uspořily přes 500 milionů eur. Zejména na redispečinku

Rostoucí požadavky na přenos elektřiny v Německu pramenící z pokračujícího nárůstu podílu obnovitelných zdrojů energie, politicky urychleného odstavování jaderných a uhelných elektráren a nové regulace vnitřního trhu s elektřinou v EU představují nové výzvy pro řízení německé přenosové soustavy. Důležitým prvkem při čelení těmto výzvám budou plánovaná severojižní propojení, která podle nové studie TenneT a univerzity RWTH Aachen uspoří přes 500 mil. eur ročně. 

Odklon od výroby elektřiny v jaderných a uhelných elektrárnách stejně jako navyšování podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) vzdálených od míst spotřeby a nové požadavky na přeshraniční obchodování kladou zvýšené nároky na řízení přetížení v německé přenosové soustavě. Problémem je, že Německá přenosová soustava je již dnes v severojižním směru zatěžována na hranici svých technických možností.

Téma

McKinsey: Stagnující rozvoj přenosové soustavy je vážným varovným signálem pro transformaci německé energetiky

Německo dosáhne svých klimatických cílů do roku 2030 pouze pokud „podstatně“ změní směr a vynaloží „obrovské úsilí“ do elektrifikace svého průmyslu, dopravy a vytápění. Jedním z hlavních překážek pro úspěch Energiewende je však stagnující rozvoj přenosové soustavy. Uvádí to nejnovější vydání studie Energiewende Index poradenské společnosti McKinsey. Studie je aktualizována každý půlrok, mapuje tak mimo jiné i trend vývoje sledovaných indikátorů.

Tzv. Energiewende index, který sleduje 15 klíčových cílů transformace energetického sektoru v Německu, uvádí, že 5 z těchto cílů není v současné době realisticky dosažitelných.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu