Top 10 událostí z energetiky za poslední týden
1. Nádoba nejmodernějšího ruského reaktoru VVER-TOI úspěšně prošla prvními hydraulickými testy
Výroba reaktorové nádoby je komplikovaným technologickým procesem. Každou část procesu je potřeba otestovat a na závěr je hydraulicky testována i kompletní reaktorová nádoba. Podobné testy nyní proběhly na reaktorové nádobě prvního reaktoru VVER-TOI.
Volgodonská část Ruské společnosti AEM-Technology JSC zajistila speciální hydraulické testování reaktorové nádoby jaderné elektrárny Kursk II. Ta bude první elektrárnou s reaktorem VVER-TOI, modernější verze ruského reaktoru typu VVER-1200.
2. Spojené státy připravují nové sankce proti ruskému plynovodu Nord Stream 2
Spojené státy urgují své evropské spojence a privátní společnosti, aby zastavili všechny činnosti, které by mohly pomoci dokončení plynovodu Nord Stream 2. Podle zpravodajského portálu Reuters se zároveň připravují další širší sankce na projekt.
To, že končící administrativa prezidenta Trumpa má připravovat další sankce proti projektu Nord Stream 2, potvrdili pro Reuters její tři vysocí představitelé. Nové sankce by prý německo-ruskému projektu mohly zasadit „smrtelnou ránu“.
3. Kanada zahajuje strategii stát se světovým lídrem v oblasti vodíku
Kanadská vláda zahájila strategii, která považuje nízkouhlíkové a vodíkové palivové technologie s nulovými emisemi za klíčovou součást cesty k čistým nulovým emisím uhlíku do roku 2050. Strategie je podpořena federální investicí ve výši 1,5 miliardy kanadských dolarů (25 miliard korun) do fondu Low-carbon and Zero-emissions Fuels. Fond má cíl zvýšit produkci a využívání nízkouhlíkových paliv včetně vodíku.
Kanadská vodíková strategie je navržena tak, aby podnítila investice a partnerství za účelem zajistit Kanadě globální postavení jako dodavetele vodíku a zvýšit domací produkci.
4. Fotovoltaická elektrárna s nejvyšším povoleným výkonem v LDS na Slovensku byla úspěšně otestována
V září 2020 společnosti TESLA Blue Planet (SR) a Atlantis Management (ČR) ukončily výstavbu a zahájily zkušební provoz největší střešní fotovoltaické elektrárny na Slovensku s instalovaným výkonem 499 kWp. V kontextu současně slovenské legislativy jde o nejvyšší přípustný instalovaný výkon pro lokální zdroj výroby elektřiny. Investici financoval slovenský provozovatel lokálních distribučních soustav Enstra a. s. Žilina. Elektrárna je vybudována na střechách výrobního závodu Tesla Liptovský Hrádok a slouží jako zdroj elektřiny pro vlastní spotřebu průmyslového areálu, ve kterém Enstra a. s. vytvořila a provozuje lokální distribuční soustavu (LDS).
Projekt je unikátní svého druhu poměrem instalovaného výkonu elektrárny k odběrnému a spotřebnímu profilu areálu. Do dnešního dne byly na Slovensku zrealizované jednotky kusů takových elektráren, a to jen v průmyslových areálech s nepřetržitým provozem a ročním odběrem nad 5.000 MWh. Průmyslový podnik s takto velkým a nepřetržitým odběrem dokáže veškerou elektřinu z elektrárny spotřebovat.
5. Švédské reaktory dosáhly nových bezpečnostních požadavků
Po nehodě japonské jaderné elektrárny Fukušima Daiči z března roku 2011 došlo v Evropě k významným modifikacím na jaderných zařízeních. Ty se týkaly zejména zvýšení bezpečnosti při extrémních vnějších vlivech. Provozovatelé švédských elektráren nyní dokončili zapojení všech nových bezpečnostních systémů.
Švédský jaderný dozor SSM schválil nezávislý chladicí systém aktivní zóny. Do jeho vývoje byli zapojeni všichni provozovatelé jaderných elektráren v zemi. Ti byli vyzváni k zavedení takových chladicích systémů po nehodě jaderné elektrárny Fukušima Daiči. Dodatečné chladicí systémy reaktoru měly být zapojeny do konce tohoto roku, jinak by reaktory nemohly být provozovány v příštím roce.
6. Evropská komise: Polsko nelegálně rozšiřuje důl Turów
Případ rozšiřování těžby hnědého uhlí v polském dole Turów, který se nachází velmi blízko hranic s Českou republikou i Německem, nabírá v posledním půl roce na obrátkách. Evropská komise nyní vydala stanovisko, které Česku otevírá cestu k Evropskému soudnímu dvoru.
O vývoji případu náš web průběžně informoval, a to od začátku roku, kdy došlo k podepisování petice odpůrců rozšiřování dolu, po události z podzimu tohoto roku, kdy byl podán podnět k Evropské komisi a došlo k vyjednávání mezi zástupci české a polské strany. Evropská komise ve svém stanovisku zveřejněném 17. prosince, kterým reaguje na podnět ze září, shrnuje, že ze strany Polska došlo z pohledu evropského práva hned k několika pochybením, ne ale všem, která česká strana navrhovala.
7. Největší rakouský výrobce elektřiny investuje do plynárenské infrastruktury, chystá se tak na vodík
Rakouská energetická společnost Verbund AG začala masivně investovat do plynové infrastruktury pro budoucí použití pro přepravu vodíku. Verbund se díky vysokému podílu výroby elektřiny ve vodních elektrárnách již nyní řadí mezi nejzelenější v Evropě. Zprávu přinesl server Bloomberg.com
Verbund AG letos přijala a hned začala aplikovat strategické rozhodnutí, a to investovat do rakouské plynové infrastruktury. Toto rozhodnutí jde proti trendu okolních států jako například Německa a Itálie, kde energetické společnosti investují do obnovitelných zdrojů napříč Evropou.
8. Hlubinné úložiště jaderného odpadu se hledá od 90. let, má stát přes sto miliard
Výběr informací hledání místa pro hlubinné úložiště jaderného odpadu (vláda rozhodla, že jaderné úložiště má vzniknout v lokalitě Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku nebo Březový potok na Klatovsku):
9. Španělská vláda chce ulevit konečným spotřebitelům od poplatků za OZE
Španělská vláda navrhla nový zákon, který má za cíl postupně oddělit financování podpory obnovitelných zdrojů energie od účtů za elektřinu. Nový mechanismus financování počítá s penězi od obchodníků, ropných a plynárenských společností. Vláda předpokládá, že pokud by nedošlo ke změně, náklady za elektřinu by vzrostly o 10 až 15 procent. Zákon též přináší definici velkých spotřebitelů, kteří budou moci čerpat další výhody.
Španělsko chystá změnu mechanismu financování podpory obnovitelných zdrojů energie formou nového zákona, jak informovala zahraniční agentura Platts. Návrh nového zákona počítá s přesunem nákladů na podporu OZE ze spotřebitelů na Národní fond pro udržitelnost elektroenergetického systému (FNSSE).
10. Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně má letos rekordní produkci
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně na Šumperku má letos díky kratším odstávkám a milionovým investicím do zvýšení účinnosti rekordní produkci elektřiny. „Dnes překonala dosavadní nejvyšší výrobu elektřiny z roku 2016, kdy vyrobila 716.315 MWh,“ řekl ČTK mluvčí Skupiny ČEZ Vladislav Sobol.
Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně byla zprovozněna v roce 1996 a její produkce v posledních letech roste. Energetické zařízení navíc přitahuje turisty do regionu, který je na turistickém ruchu značně závislý.
Téma
Německo schválilo reformu zákona o OZE. Změny v podpoře, snaha o zapojení obcí, ale zejména výrazná vlna kritiky
Reforma německého zákona o obnovitelných zdrojích energie (EEG), kterou po měsících jednání navrhlo ministerstvo energetiky, byla ve čtvrtek schválena německým Spolkovým sněmem (Bundestagem) 357 hlasy proti 260. Vzápětí ji o den později schválila i Spolková rada (Bundesrat) a reforma tak vstoupí v platnost v lednu 2021. Zákon, který má za cíl navýšit podíl obnovitelných zdrojů energie a zajistit dosažení cíle v jejich podílu pro rok 2030, se však setkal s vlnou kritiky.
Německý ministr hospodářství a energetiky, Peter Altmaier, uvedl, že nový EEG představuje důležitý milník, je to totiž poprvé, kdy se cíl dosažení neutrality z hlediska emisí skleníkových plynů v dodávkách elektřiny stal součástí zákona.
Názor
Výbuch v dole OKD v roce 2018
Dvacátého prosince uplynulo dvouleté výročí od tragédie, která se stala v jednom z největších uhelných podniků v ČR. V OKD, kdy se psal rok 2018, pár dní před Vánoci, došlo k výbuchu metanu, ten zabil celkem 13 osob ( z toho 12 Poláků a 1 Čecha) a dalších 10 zranil. Jednalo se o jednu z největších důlních katastrof od devadesátých let.
Když v lednu tohoto roku ohlásilo vedení OKD zprávu, že v roce 2019 žádný dělník neumřel, byl to velký úspěch. V dolech OKD se totiž stávají nehody od 90. let velmi často, a vždy si vyberou daň v podobě lidského života.
Energostat: výroba elektřiny v ČR
Energostat: výroba elektřiny v Německu
Mohlo by vás zajímat:
k 10. PVE DS 715000MWhx3000Kč/MWh=2145000 Kč tržby z prodeje EE, 900000x800=720000Kč nákup elektřiny, v době přebytku EE lze utržit za zpracování EE až 1000Kč/MWh, přesto 1,4mld Kč hrubý zisk je dobrý, přičemž se 11.9.2020 vyšplhala cena 7GWh v SRN na 3999Euro/MWh Pokud by PVE DS dodaly a tržily za služby a odvrácení blackout, potom by ekonomika byla výrazně lepší, proto diskuze zda další PVE je jasná: ANO co nejdříve stavět! Nebo budou stavět PVE v Rakousku a Švýcarsku! To chtějí naši vlastizrádní politici??? Oni raději rozdají peníze umělcům, namísto zapojení do sázení stromků na holinách po kůrovci a zaplacení od sazenice, mohou se při tom i filmovat!
S komentářem týkající se PVE Dlouhé Stráně naprosto souhlasím. Ministr
Havlíček už požadavek na vypracování studie potenciálu výstavby PVE v Podkrušnohoří obdržel,jeho však zaměstnává betonová lobby v Uhelné komisi prosazující výstavbu JE Dukovany podle již morálně zastarávající technologie. Když se k těm nákladům na její výstavbu ještě připočte těch min. 100 mld.Kč na výstavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu,tak to je skutečný ekonomický tunel pro budoucí generace v době
propojených energetických soustav států EU!
Zjistěte si prosím o financování hlubinného úložiště aspoň základní fakta.
A jaká? Vždyť těch 100 mld.Kč máte uvedeno v bodě 8) tohoto přehledu. Před pár lety se mluvilo o min.60 mld.Kč a je jasné,že
tato cena do budoucna nadále poroste,zatím nikdo neví kolik to
bude přesně stát,když se má hlubinné úložiště stavět až po roce 2060. Pro porovnání PVE Dlouhé Stráně stála kolem 7 mld.Kč, takže ekonomika je tady dost jasná,tak co chcete ještě zpochybňovat? A na jadernou energii dotace z EU dostaneme dost těžko, na PVE podporující rozvoj obnovitelných zdrojů by dotace EU šly zcela určitě.
V první řadě ten fakt, že veškeré náklady na úložiště hradí původci odpadů, kteří průběžně odkládají prostředky na jaderný účet, takže to není žádný tunel na budoucí generace, ani na něj nepotřebujeme žádné dotace z EU.
Ve druhé řadě ten fakt, že částka sto miliard se nevztahuje pouze k výstavbě, jak jste tvrdil. Na samotnou výstavbu se počítá s částkou kolem 30 miliard Kč, zbytek prostředků jsou náklady na stoletý provoz úložiště a jeho uzavření. Náklady výstavby je možné docela dobře odhadnout na základě podobného projektu v pokročilé fázi výstavby ve Finsku.
Ve třetí řadě, stejně jako mohou inflací růst náklady na uložení, zhodnocují se i prostředky na jaderném účtu díky tomu, že za ně ministerstvo financí nakupuje např. státní dluhopisy.
Prodej 3 Kč/kWh jen za elektřinu? Vždyť je to víc, než přes den platí firmy včetně všech dalších poplatků. Hrubý zisk bude tak poloviční a bude každým rokem klesat jak se budou vyrovnávat ceny noc/den.
Ještě že o tom nerozhodujete. Mít tu velkoobchodní ceny elektřiny 115 €/MWh by byla naprostá tragédie.
Tak jste nám tu částku na výstavbu a provoz hlubinného úložiště jaderného odpadu Emile pěkně rozškatulkoval podle vzoru Máry Prchala (PR poradce premiéra Babiše) nicméně někdo tu bude muset zaplatit a to budeme my daňoví poplatníci z našich odváděných daní,ale i v cenách energií nebo si snad vážně myslíte,že to budou platit provozovatelé JE?
Vy nechápete jednu podstatnou věc, vůbec nezáleží na tom co si já myslím nebo co vy se nám snažíte namluvit. Podstatná jsou fakta a ta hovoří jasně: podle atomového zákona je původce odpadu povinen:
- "nést veškeré náklady spojené s nakládáním s radioaktivním odpadem po jeho uložení, včetně monitorování úložiště radioaktivního odpadu po uzavření úložiště radioaktivního odpadu a s potřebnými výzkumnými a vývojovými pracemi; tyto náklady jsou hrazeny formou poplatků na jaderný účet, který je veden u České národní banky (dále jen „jaderný účet“)"
- K 31. 12. 2019 bylo na jaderném účtu 30,2 mld. Kč.
Jinými slovy nebudeme to my daňoví poplatníci z našich odváděných daní, ani spotřebitelé v cenách energií, ale je to ČEZ, kterému to na každé vyrobené MWh v jaderné elektrárně snižuje zisk o 55 Kč. I tak je ten zisk ale pořád více než slušný.
Tak bohužel Emile,můžete mi citovat atomový zákon,jak chcete,realita je u ČEZu a našich vedoucích politiků pak v praxi úplně jiná. Mám ještě v živé paměti, jak nám v jižních Čechách lhali,když se koncem 90-tých let dostavovala JE Temelín (tehdy byl premiérem současný náš president,jak příznačné),že se musí Temelín dostavět aby se mohly odstavit uhelné elektrárny v severních Čechách. K tomu samozřejmě nedošlo,naopak za dotace z EU se odsířily a doteďka vyrábějí dál a exportují značné přebytky el.energie do okolních států. Také ty bláboly o naší energetické soběstačnosti jsou v době propojených energetických sítí zemí EU už dost směšné,el.energie se dnes nakupuje podle burzovních cen v Lipsku a k úvahám našich politiků o odstavení uhelných elektráren dotlačil teprve tlak vedení EU projevující se v ceně emisních povolenek. Proto ten spěch s dostavbou JE u nás, protože za pár let se již jasně ukáže,že ekonomicky budou ty obří megalomanské stavby na trhu s el.energií zcela nekonkurenceschopné. Pročpak ČEZ žádá pro výstavbu JE státní garance? Protože dobře ví,že by ho to mohlo v budoucnu ekonomicky položit. Takže ty ztráty pak bude hradit stát. A stát na to vezme peníze kde? Z našich daní anebo z půjček,které zase budou muset v budoucnu daňoví poplatníci. A mimochodem,hlubinné jaderné úložiště žádná obec v České republice na svém katastrálním území nechce,takže vláda by už konečně měla vyslyšet přání svých občanů a začít přemýšlet v jejich prospěch a nikoliv ve prospěch betonové jaderné lobby.
OK, takže k tématu hlubinného úložiště nic kromě svých dojmů nemáte, takže zkoušíte plynule přejít na Temelín, Dukovany, uhlí a energetickou soběstačnost...
Máte můj obdiv, bavit se s volem o sobotě když jde v pátek na porážku, to chce silné nervy.
Jen bych doplnil, že jaderný odpad neprodukují jen JE, ale i nemocnice, různé výzkumné ústavy atd. na což hodně ignorantů rádo zapomíná a nebo to vůbec neví.
Slibované uhelné bloky ČEZ odstaveny byly. Odsíření ostatních placeno z EU nebylo.
Ale to důležité, výroba z uhlí, neklesla ani trochu. Ostatní elektrárny totiž zvýšily koeficient využití a v rámci modernizací navýšily instalovaný výkon.
Podstatné je, co tehdy ČEZ doopravdy sliboval. O tom kolují pouze legendy. Bez toho, aby to někdo našel černé na bílém, to nemá vůbec smysl vytahovat.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se