Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Ceny elektřiny se v Německu kvůli silnému větru propadly do záporných hodnot

Německý trh na konci minulého týdne opět zažil den s převahou záporných cen elektrické energie. Na poklesu cen až několik desítek eur pod nulu se kromě nižší sváteční a víkendové poptávky podepsalo zejména větrné počasí, díky kterému větrné elektrárny dokázaly po většinu dne pokrývat přibližně dvě třetiny tamní spotřeby.

S koncem letošního roku dorazilo do střední Evropy větrné počasí, díky kterému se výroba elektřiny ve větrných elektrárnách dostala výrazně nad průměrné hodnoty. Výroba německých větrných elektráren byla vysoká celý uplynulý víkend, a to především v neděli, kdy v průběhu celého dne neklesla pod 30 GW a během odpoledních a večerních hodin přesahovala i 40 GW.

2. V Německu otestují využití tepelných čerpadel pro stabilizaci sítě

V Německu bude letos zahájen pilotní projekt zaměřený na využití tepelných čerpadel pro stabilizaci elektrizační soustavy. Vyšší flexibility provozu tepelných čerpadel bude dosaženo díky kombinaci s bateriovými úložištěmi. O projektu informoval jeden z provozovatelů německé přenosové soustavy, společnost TenneT.

Podle společnosti TenneT a dodavatele technologií pro vytápění a chlazení Viessmann budou hrát v tomto století tepelná čerpadla klíčovou roli při dekarbonizaci rezidenčního vytápění.

3. Dánský start-up: Jaderné energetické lodě pomůžou rozvojovým zemím snížit emise skleníkových plynů

Dánská společnost Seaborg Technologies vyvinula koncept malých plovoucích jaderných reaktorů. Koncept již získal první potvrzení o proveditelnosti od amerických úřadů. Lodě by měly pomoci snížit emise skleníkových plynů při výrobě elektřiny zejména rozvojovým zemím, které nedisponují potřebnou infrastrukturou k integraci obnovitelných zdrojů energie. Seaborg Technologies věří, že první komerční kus své „jaderné energetické lodě“ zprovozní do roku 2025.

Dánský startup Seaborg Technologies získal pro svůj koncept plovoucích jaderných elektráren potvrzení o proveditelnosti od amerického úřadu pro přepravu (ABS). Potvrzení o proveditelnosti je prvním z celkem pěti milníků procesu certifikace nových technologií. Dánský koncept počítá s reaktory založenými na roztavených solích (Molten Salt Reactor – MSR) umístěnými na „energetických lodích.“

4. Jaderná elektrárna Krško byla kvůli zemětřesení v Chorvatsku preventivně odstavena

Reaktorový blok Jaderné elektrárny Krško byl preventivně odstaven poté, co město Petrinja, které se nachází 50 km jihovýchodně od chorvatského hlavního města Záhřeb, zasáhlo zemětřesení o síle 6,4 stupně Richterovy stupnice. Slovinská jaderná elektrárna Krško se nachází asi 100 km severozápadně od města Petrinja.

Podle agentury Reuters, německé geologické výzkumné středisko GFZ uvedlo, že zemětřesení zasáhlo v hloubce 10 km. Včera zasáhlo oblast středního Chorvatska, také poblíž Petrinje, zemětřesení o síle 5,2 stupně.
Tlakovodní reaktor Krško 1 s instalovaným výkonem 696 MWe byl dodán společností Westinghouse a je spoluvlastněn Chorvatskem a Slovinskem.

5. Chorvatsko zprovoznilo terminál na zkapalněný zemní plyn na Krku

Chorvatsko zprovoznilo nový terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) na ostrově Krk. Podle chorvatské tiskové agentury Hina to oznámil ředitel společnosti, která má provoz zařízení kotvícího u pobřeží Jaderského moře na starosti. Terminál umožní diverzifikaci dodávek plynu nejen do Chorvatska, ale i do okolních zemí.

„LNG tanker Tristan Ruby se 143 000 metry krychlovými zkapalněného zemního plynu připlul v pátek (dnes – pozn. ČTK) do plovoucího LNG terminálu v Omišalju, čímž začal komerční provoz tohoto terminálu,“ uvedl Hrvoje Krhen, šéf firmy LNG Hrvatska.

6. Rusko a Saúdská Arábie sjednocují svou politiku v rámci skupiny OPEC+

Kartel OPEC a jeho spojenci v čele s Ruskem, označováni jako OPEC+, mohou prodloužit současnou strategii ropných škrtů až do konce roku 2022, jak prohlásili na společné tiskové konferenci saúdský ministr energetiky, princ Abdulaziz bin Salmán, a ruský vicepremiér Alexander Novak. Rovněž vyhlížejí novou bilaterální spolupráci.

Projev jednoty mezi největšími producenty OPEC+ nastal poté, co ruský vicepremiér Novak přicestoval do Rijádu na osobní setkání s princem Abdulazizem, což se děje velice výjimečně.

7. Výroba z jaderných zdrojů v ČR druhý rok po sobě překonala 30 TWh

Letošní výroba elektřiny z tuzemských jaderných elektráren v Temelíně a Dukovanech dnes překonala 30 terawatthodin (TWh), tuto hodnotu pokořila druhý rok po sobě. Na twitteru to uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Obě elektrárny dohromady pokrývají zhruba dvě pětiny spotřeby elektřiny v ČR.

„Dnes jsme překonali 30 TWh elektřiny vyrobené za rok z bezemisních zdrojů. I přes obtížnější řešení odstávek našich jaderných elektráren způsobené pandemií covidu-19 se nám podařilo překročit tuto hranici druhý rok po sobě. Skupina ČEZ pokračuje na cestě k bezemisní energetice,“ napsal dnes Beneš.

8. Polsko plánuje státní podporu uhlí až do roku 2049

Ačkoli se zástupci všech států Evropské unie, a to včetně Polska, na jednání Evropské rady shodli na navýšení cíle pro snížení emisí do roku 2030, Polsko hodlá i nadále podporovat těžbu uhlí na svém území. Jak informovat server Euractiv, polská vláda nyní usiluje o zajištění další dotační podpory pro svůj uhelný průmysl, a to až do roku 2049, kdy má Polsko naplánovaný svůj uhelný phase-out.

Polsko chce, dle současných plánů, s těžbou a využíváním uhlí pokračovat alespoň do poloviny století, což ale dle některých nesleduje cíl Unie dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

9. První běloruský jaderný blok zahájil pilotní provoz

První blok první běloruské jaderné elektrárny zahájil před Vánoci pilotní provoz. Během něj budou provedeny konečné a nejdelší prohlídky energetického bloku. Po úspěšném dokončení testů přejde blok do komerčního provozu.

První blok Ostrověcké jaderné elektrárny je vůbec prvním reaktorem VVER-1200 postaveným mimo území Ruska. Po úspěšném dosažení minimálního kontrolovaného výkonu a získání povolení od běloruského ministerstva vnitra byl výkon bloku kontinuálně zvyšován na jeho nominální hodnotu.

10. Vršanská uhelná chce začít s modernizací uhelné elektrárny Počerady

Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače přebírá od polostátní společnosti ČEZ hnědouhelnou elektrárnu Počerady. Ihned chce začít s modernizací. Ekologické organizace usilují o co nejrychlejší ukončení provozu Počerad.

Elektrárnu přebírá Vršanská uhelná o tři roky dříve, než bylo plánováno. Původní dohodnutá cena dvě miliardy korun za převod v roce 2024 byla navýšena na 2,5 miliardy korun. „Modernizace začne bezprostředně po převzetí elektrárny. Aktuálně připravujeme potřebnou dokumentaci a probíhá také výběr dodavatelů pro jednotlivé části ekologizace. Cílem je opravit elektrárnu tak, aby do budoucna splnila přísnou evropskou legislativu,“ řekla ČTK mluvčí skupiny Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu