Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Jaderné bloky v Německu a Kanadě přepsaly světové provozní rekordy

Dva jaderné bloky pokořily počátkem února velice zajímavé provozní rekordy. Prvním rekordem je nejdelší nepřetržitý provoz jaderného bloku Darlington v Kanadě, který dodával do sítě elektřinu přes tři roky v kuse. O druhý se postaral německý jaderný blok Grohnde, který jako vůbec první pokořil milník 400 TWh elektřiny dodané do sítě.

Dne 5. února byl odstaven jaderný blok Darlington 1 typu PHWR v Kanadě. V nepřetržitém provozu byl od 26. ledna 2018, díky čemuž stanovil nový rekord na 1106 dnů. O úspěchu informoval provozovatel elektrárny, společnost Ontario Power Generation (OPG).

2. Švédsko vyvíjí malý jaderný reaktor chlazený roztaveným olovem

Většina stávajících konceptů malých reaktorů je zaměřena na vývoj tlakovodních systémů. Švédsko však sází na roztavené olovo. Demonstrační blok reaktoru SEALAR by mohl být v provozu již v roce 2030.

Společnosti Uniper Sweden, LeadCold a Royal Institute of Technology (KTH) budou spolupracovat při výzkumu možnosti výstavby demonstračního malého modulárního reaktoru LeadCold SEALER. Jedná se o olovem chlazený malý modulární reaktor (SMR), jenž by měl být postaven v lokalitě Oskarhamn. Společnosti již požádaly o financování výstavby nejaderného prototypu pro testování a hodnocení materiálů a technologií.

3. Účinnost velkých bateriových úložišť a přečerpávacích elektráren v USA je srovnatelná

S rostoucím výkonem instalovaným v intermitentních obnovitelných zdrojích energie stoupá i význam akumulace. Zatímco historicky obstarávaly takřka veškerou akumulaci elektrické energie přečerpávací vodní elektrárny, aktuálně jsou na vzestupu bateriová úložiště díky poklesu jejich cen. Ani jedna z těchto technologií nicméně nedokáže do sítě vrátit veškerou odebranou elektřinu, přičemž podle dat americké vládní agentury je celková účinnost bateriových systémů i přečerpávacích vodních elektráren srovnatelná.

Intenzivní rozvoj akumulace bude jedním z klíčových prvků pro intenzivnější využívání solárních a větrných elektráren, aby bylo možné elektřinu dodat spotřebitelům i v době, kdy tyto zdroje nevyrábí. Jedním z nejdůležitějších parametrů akumulačních zařízení je jejich celková účinnost, tedy poměr odebraného a později dodaného objemu elektřiny.

4. Nedostatečná přenosová kapacita trápí i Velkou Británii, kompenzace větrným elektrárnám vzrostly o 85 %

Kompenzace vyplacené provozovatelům větrných elektráren v roce 2020 za omezování výroby v době přebytku výkonu v soustavě vzrostly o téměř 85 % na více než 250 milionů liber. Důvodem byla kromě nedostatečného rozvoje přenosové soustavy i nižší spotřeba elektřiny způsobená pandemií koronaviru. 

Výroba elektřiny ve Spojeném království loni zažila mimořádný rok. Poprvé totiž obnovitelné zdroje vyrobily více elektřiny než uhelné a plynové zdroje. Tyto fosilní zdroje pak vůbec poprvé od roku 1960 vyrobily méně než 100 TWh elektřiny. Přestože se jedná o významný milník, rostoucí náklady na kompenzace za omezení výroby větrných elektráren ukazují, že je nutné více investovat do přenosové soustavy a dalších technologií.

5. Rolls-Royce plánuje provoz malých modulárních reaktorů již v roce 2030

Malé modulární reaktory představují novou technologii nejen v oblasti výroby elektřiny. Společnost Rolls-Royce je ve Spojeném království plánuje nasadit již do roku 2030. 

Společnost Rolls-Royce nyní téměř dokončila fázi studie proveditelnosti vývoje svého návrhu malého modulárního reaktoru (SMR). Další kroky jsou zaměřeny na zajištění investic (květen 2021), obecné hodnocení projektu (GDA) u dozorných orgánů Spojeného království (2024) a komerční nasazení (2030), sdělil Paul Stein, vedoucí technologie v Rolls-Royce.

6. Jaderní experti žádají v soutěži o Dukovany účast všech uchazečů

Případné vyloučení uchazečů o stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany ze zadávacího řízení je iracionální a omezí konkurenci, uvedla dvacítka specialistů v jaderné energetice. Chtějí soutěž všech způsobilých dodavatelů, napsali v prohlášení, které dnes poskytl ČTK první ředitel Jaderné elektrárny Temelín František Hezoučký.

Sněmovna se dnes sešla ke schvalování tzv. nízkoúhlíkového zákona, který se týká výkupu elektřiny z plánovaného bloku Dukovan. Předloha souvisí se zajištěním financování projektu společnosti ČEZ. Opozice mimo jiné navrhla uzákonit, že stát by nesměl využít nabídky firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například z Ruska a Číny. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) koncem ledna po jednání se zástupci stran oznámil, že do tendru pravděpodobně nebude připuštěna Čína, ve hře ale zůstává Rusko.

7. ČR je první zemí spouštějící Modernizační fond, výzvy by měly být vypsány již v březnu

Česká republika bude do roku 2030 moci na nízkouhlíkovou transformaci proinvestovat částku ve výši mezi 120 a 160 miliardami korun. Tyto prostředky budou jednotliví žadatelé čerpat z evropského Modernizačního fondu, jehož českou část spravuje Ministerstvo životního prostředí společně se Státním fondem životního prostředí. Česká republika spouští Modernizační fond jako vůbec první ze všech států, které z něj mohou čerpat.

Modernizační fond, který byl v ČR založen novelou zákona o emisním obchodování, jehož plná účinnost nastala k 1. 1. 2021, získal jasnější obrysy. Jeho pokrytí bude poměrně široké, a to ať už se jedná o škálu projektů, tak o subjekty, které mohou o podporu žádat.

8. Praha vyzvala vládu k ukončení využití uhlí již v roce 2033

Vedení Prahy vyzvalo vládu, aby Česká republika přestala využívat uhlí již v roce 2033, nikoli o pět let později jak jí doporučila Uhelná komise. Zároveň chce, aby vláda řešila sociální situaci občanů, kteří budou útlumem těžby a spalováním uhlí postiženi. Pro přechod na nízkoemisní energetiku má využít peníze z fondů EU. Novinářům to dnes řekl náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN). Praha před asi dvěma roky vyhlásila klimatický závazek, kdy chce snižovat emise v ovzduší.

„Chceme-li zmírňovat dopady změny klimatu, musíme co nejrychleji snižovat emise skleníkových plynů – 60 procent emisí CO2 Prahy je způsobeno dodávkou elektřiny a tepla vyráběných z uhelných zdrojů. Proto je pro Prahu tak důležité, aby k odstavení využívání uhlí došlo co nejdříve,“ řekl Hlubuček.

9. ČEPS: Mrazy v ČR zatížily síť, spotřeba elektřiny byla rekordní

Česká elektrizační síť dnes ráno kvůli mrazům překonala rekordní zatížení. ČTK to sdělil Lukáš Hrabal z tiskového odboru provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Dnes v 08:50 podle něj dosáhla okamžitá spotřeba elektřiny v ČR hodnoty 12.226 megawattů (MW), a překonala tak dosavadní maximum z 28. února 2018 o více než 150 MW. Šlo o nejvyšší okamžitou spotřebu elektřiny od roku 1990, od kdy jsou srovnatelné údaje k dispozici.

„Vysoké zatížení elektrizační soustavy nastává vždy v zimě v pracovní dny a v období, kdy na území České republiky trvají celodenní mrazy,“ řekl dnes ředitel sekce Dispečerské řízení ČEPS Miroslav Šula.

10. Schvalování zákona o novém bloku Dukovan bylo opět přerušeno

Schvalování zákona o stavbě nového bloku dukovanské elektrárny dnes Sněmovna opět přerušila. Důvodem je spor o podobu zákona, v němž chce opozice uzákonit bezpečnostní záruky výběrového řízení na dodavatele stavby nebo stanovit její maximální cenu. Vládní koalice tomu nakloněna není.

Přerušení schůze si vynutila opozice poté, co Sněmovna hlasy ANO, ČSSD, KSČM a SPD schválila omezení řečnické doby na maximálně deset minut. Prosadil to poslanec ANO Roman Kubíček v reakci na dvouhodinové vystoupení poslankyně TOP 09 Heleny Langšádlové, které předseda komunistů Vojtěch Filip nazval obstrukcí a navrhoval obdobné omezení řečnické doby.

Téma

Nehoda jaderné ponorky USS Thresher

Jaderná energie nachází uplatnění nejen v elektroenergetice, ale také v námořní a vesmírné dopravě. Bohužel se ani tato odvětví neocitla bez nehody. V dnešním článku popíšeme zkázu ponorky USS Thresher z roku 1963.

Jaderné ponorky nabízejí velké výhody v podobě téměř neomezené doby ponoru s možností rozsáhlého pohybu pod vodou. Potřebný kyslík mohou ponorky vyrábět pomocí elektrolýzy. Jaderný pohon navíc nevyžaduje přívod kyslíku, a proto mohou ponorky plout tisíce mil bez nutnosti vynoření se. Vývoj amerických jaderných ponorek začal ponorkou USS Nautilus, která jako první proplula pod severním pólem. Tato ponorka nyní slouží jako muzeum využívané pro účely exkurzí.

Před měsícem zachránily Evropu před blackoutem klasické elektrárny

Byl pátek 8. ledna 2021, čas 14:04. V chorvatské rozvodně Ernestinovo rozpojila nadproudová ochrana dvě přípojnice. Za normálních okolností by to byla běžná energetická porucha, která by pronikla maximálně na zadní stranu záhřebského Jutarnjiho listu. Kdyby ovšem nevedla k rozdělení celoevropské sítě na dva ostrovy a riziku blackoutu na celém kontinentu. Zatímco příčiny události zůstávají i po druhé zprávě ENTSO-E nejasné, o jejím řešení není sporu: Evropu zachránily před blackoutem klasické elektrárny na jádro, uhlí a plyn.

Je pikantní, že zatímco samotný Balkán, který kaskádové šíření problému odstartoval, měl následně poměrně snadnou úlohu, celý zbytek Evropy se musel vyrovnat s nejzávažnějším incidentem za posledních 14 let. Zatímco jihovýchodní Evropa čelila přebytku elektřiny a nárůstu frekvence, druhý, podstatně rozlehlejší z ostrovů nedostatku elektřiny a poklesu frekvence. Zatímco na Balkáně stačilo „ubrat páru“, ostatní evropské země musely naopak přidat, což je obecně vždy o dost složitější. Ostatně drtivá většina všech blackoutů za posledních 50 let byla způsobená nedostatkem, nikoliv přebytkem energie.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu