Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Gazprom zahájil výstavbu obřího komplexu na zpracování plynu, má obsahovat i exportní LNG terminál

Ruský gigant Gazprom zahájil dne 21. května letošního roku výstavbu obřího komplexu zaměřeného na zpracování zemního plynu a chemikálií v Usť-Luga na severozápadě Ruska. Komplex bude obsahovat i terminál na export zkapalněného plynu (LNG), pomocí kterého plánuje Gazprom optimalizovat své dodávky zemního plynu do Evropy.

Komplex by měl mít celkovou zpracovatelskou kapacitu na úrovni 45 miliard m³/rok, z toho 18 miliard m³/rok by se mělo vtláčet do ruské plynárenské soustavy.

2. Vestas představil technologii pro recyklaci lopatek větrných elektráren. Ty doposud končily na skládkách

Dánský výrobce větrných elektráren Vestas spolu s koalicí předních průmyslových a akademických partnerů představil novou technologii, která podle jeho slov umožňuje plnou recyklaci lopatek větrných elektráren a zamezí jejich skládkování.

Podle studie Cambridgeské univerzity z roku 2017 budou lopatky větrných elektráren v roce 2050 představovat 43 milionů tun odpadu. Většina lopatek končí na skládkách, protože jejich recyklace je obtížná.

3. Německo a Norsko slavnostně spustily podmořské vedení NordLink

Německo s Norskem dnes oficiálně uvedly do provozu podmořské energetické spojení NordLink, které je prvním přímým propojením energetických soustav obou těchto zemí. Vedení, které je označováno jako zelený kabel a které je dlouhé 623 kilometrů, se považuje za klíčový prvek německé energetické transformace, tedy přechodu na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. NordLink pomůže díky elektřině vyrobené norskými vodními elektrárnami vyrovnávat nerovnoměrný výkon větrných energetických zdrojů v Německu.

„Zprovoznění NordLinku je velkým krokem k udržitelnosti a ke klimaticky neutrální budoucnosti,“ řekla německá kancléřka Angela Merkelová, která projekt považuje za příklad mezinárodní ekologické spolupráce.

4. Havlíček: Obnovitelné zdroje v ČR budou mít z Bruselu k dispozici 100 miliard Kč

Nové tuzemské obnovitelné zdroje budou mít v nejbližších sedmi letech z evropských fondů typu Modernizačního fondu a Plánu obnovy k dispozici kolem 100 miliard korun. Na dnešní on-line konferenci Solární energie a akumulace v ČR to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). V Česku podle něj neexistuje podporovanější zdroj než právě obnovitelné zdroje. Připomněl, že mezi roky 2010 až 2030 jim bude vyplacen až bilion korun, z toho 570 až 580 miliard Kč solárním elektrárnám. Důvodem je především štědrá podpora v souvislosti s takzvaným solárním boomem před více než deseti lety.

Podle Havlíčka je nezpochybnitelné, že solární energetice a obnovitelným zdrojům obecně spolu s jadernou energetikou patří budoucnost českého energetického mixu. Jako jasný příklad označil strategii, kterou minulý týden představila polostátní energetická společnost ČEZ. Firma oznámila, že plánuje do roku 2030 vybudovat obnovitelné zdroje o výkonu 6000 megawattů, převážně fotovoltaické elektrárny v ČR. Jde zhruba o trojnásobek výkonu Jaderné elektrárny Dukovany. Uhlí naopak čeká útlum.

5. Výroba elektřiny z uhlí v USA letos k dubnu meziročně vzrostla o téměř 40 %

Chladná zima a postupné zotavování ekonomiky zasažené koronavirovou pandemií vedly v USA v období od letošního ledna až dubna ke značnému meziročnímu růstu výroby elektřiny, a to především v případě uhelných elektráren. Pokles podílu na elektroenergetickém mixu USA naopak zaznamenal ve stejném období plyn kvůli jeho rostoucím cenám s ohledem na vysokou poptávku během zimy.

Poté, co se v loňském roce podíl uhlí na výrobě elektřiny v USA značně propadl, se situace na začátku letošního roku obrátila. Zatímco loni kombinace teplé zimy v klíčových regionech spotřeby plynu a poklesu poptávky vyvolaném koronavirovou pandemií vedla zejména během léta k propadu cen zemního plynu na globálních trzích, letošní zima přinesla chladné počasí v USA, Evropě i Asii. Ceny zemního plynu se tak opět rychle zotavilo, což pomohlo zlepšit postavení uhelných elektráren na americkém trhu.

6. Německo: Počet domácích bateriových systémů by v letošním roce měl vzrůst o 150 000

Německo zažívá nárůst instalací fotovoltaických elektráren v domácnostech, s tím roste i počet akumulačních systémů. Německá výzkumná agentura EUDP Research, která se zabývá průzkumem trhu, očekává, že letos vzroste počet baterií v německých domácnostech o 150 000 kusů.

Se zavedením reformy německého zákona o obnovitelných zdrojích energie (EEG) byla hranice instalovaného výkonu rezidenčních fotovoltaických systémů, které jsou osvobozeny od platby příspěvku na obnovitelné zdroje energie, zvýšena z 10 na 30 kW.

7. Biden: Sankce proti Nord Stream 2 by neprospěly vztahům USA s Evropou

Po nedávném rozhodnutí americké vlády vyloučit ze sankcí proti projektu Nord Stream 2 jeho developera se šance na dokončení plynovodu během letošního roku opět zvýšily. Podle amerického prezidenta je projekt téměř dokončen a sankce by pouze poškodily vztahy USA s Evropou.

Práce na projektu plynovodu Nord Stream 2 stále pokračují, přičemž podle nedávných informací zbývá položit zhruba 100 km potrubí. První plyn by jím tak mohl začít proudit ke konci letošního léta. Výstavbu plynovodu zpomalily sankce ze strany USA, zcela zastavit projekt se však nepodařilo.

8. Nizozemský soud nařídil firmě Shell snížit emise skleníkových plynů o 45 % do roku 2030

Nizozemský soud dnes rozhodl, že britsko-nizozemský ropný koncern Royal Dutch Shell musí do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 45 procent ve srovnání s rokem 2019. Toto zásadní rozhodnutí by mohlo připravit půdu pro právní kroky proti dalším energetickým firmám po celém světě, uvedla agentura Reuters. Firma má možnost se proti verdiktu odvolat a již uvedla, že svého práva využije.

Firma Shell v současnosti čelí stále většímu tlaku ze strany investorů, ekologických aktivistů i vlád, aby se postupně vzdala fosilních paliv a přešla na obnovitelné zdroje energie, uvádí Reuters. Stejnému tlaku čelí energetické firmy po celém světě. Proces, který dnes prozatím skončil průlomovým rozsudkem, iniciovalo sedm uskupení, včetně organizace Greenpeace. Podle agentury Reuters je to poprvé, co se ochránci životního prostředí obrátili na soudy, aby přiměli velkou energetickou společnost změnit strategii.

9. Polsko dostalo zelenou k rozvoji offshore větrných elektráren, rozdělí jim přes 550 mld. Kč

Evropská komise schválila Polsku veřejnou podporu, díky které má být postaveno až 11 GW instalovaného výkonu v offshore větrných elektrárnách. Země se slibným potenciálem v Baltském moři dostala zelenou k rozdělení až 22,5 mld. EUR ve formě veřejné podpory (cca 560 mld. Kč).

Polsko se v následujících letech bude při transformaci svého energetického sektoru spoléhat z velké části na offshore větrné elektrárny. K dnešnímu dni zatím v polských vodách není ani jedna větrná turbína, a to zejména kvůli dlouhodobě negativnímu postoji vlády k rozvoji obnovitelných zdrojů. Následující roky by ovšem měly přinést zásadní změnu.

10. Evropský parlament požaduje zavedení minimální ceny emisních povolenek

Někteří poslanci Evropského parlamentu požadují legislativní zakotvení minimální ceny emisní povolenky v systému EU ETS. Ideálně by podle zelené části Parlamentu neměla cena jedné tuny emisí CO2 od roku 2023 klesnout pod 50 euro, přičemž její cena by k roku 2030 měla ideálně být na 150 eurech.

O návrhu reprezentantů členských zemí v Evropském parlamentu patřících k bloku zelených informoval server Montel. Poslanci vydali poziční dokument, ve kterém volají po zavedení minimální ceny uhlíku v rámci EU ETS. Mechanismus zvaný carbon price floor je prvkem, který bývá typicky aplikován v rámci systémů obchodování s povolenkami a zabraňuje deviacím trhu v podobě přílišného poklesu ceny.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu