Domů
Energetický týdeník
Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Břidlicový plyn zřejmě dostal ve Spojeném království definitivní stopku, úřad nařídil trvalé uzavření vrtů

Testovací vrt pro těžbu břidlicového plynu ve Spojeném království.

Po více než dvou letech nejistoty spojené s moratoriem se zdá, že se těžba zemního plynu z nekonvenčních ložisek pomocí frakování břidlicových formací ve Spojeném království nerozjede, přinejmenším v nejbližších letech. Britský úřad totiž nařídil permanentní uzavření dvou vrtů, které vznikly před několika lety v lokalitě Preston New Road.

Poté, co vláda Spojeného království uvalila ke konci roku 2019 moratorium na veškerou těžbu a průzkumy za účelem těžby zemního plynu frakovanáním, se naděje na rozběhnutí tohoto způsobu těžby v zemi rozplynuly.

2. Zahájena výroba největšího reaktoru pro námořní plavidla

Do výroby nyní vstupuje reaktorová nádoba pro dosud největší ruský ledoborec Leader. Plavidlo bude využívat dva reaktory RITM-400 s výkonem na lodní šroub 120 MW, což je dvojnásobek výkonu nejnovějších ledoborců, které jsou v současnosti na moři.

Leader bude prvním z ruských ledoborců projektu 10510. Díky své, na civilní plavidlo nebývalé velikosti a výkonu, bude Leader a dva následující ledoborce projektu 10510 schopny prorazit led o tloušťce až 4,3 metru a vyčistit cestu o šířce až 50 metrů. Jejich hlavním účelem bude udržovat průjezdnost Severní mořské cesty, jejíž rozvoj je ruskou národní prioritou.

3. Dotace na elektromobily v Německu jsou stále častěji zneužívány, ministerstvo hodlá zakročit

Německé ministerstvo hospodářství a klimatu hodlá zakročit proti možnému vyžívání dotací na elektromobily jinak, než tomu bylo původně plánováno. Podle konzervativního odhadu analýzy Centra automobilového managementu bylo v roce 2021 přes 240 milionů eur ze státních dotací využito na elektromobily, které byly nakonec vyvezeny do zahraničí.

Nákup elektromobilu je v Německu v současnosti podpořen příspěvkem až 9 000 eur, skládající se z příspěvku státu a výrobce. Dotační program v současné podobě platí do konce letošního roku, následně se očekává zpřísnění jeho podmínek.

4. V Německu pokročila jednání o rozdělení nákladů na emise z vytápění mezi nájemce a majitele nemovitostí

Radiátor, topení

Německá vláda se podle tamních médií shodla na klíčových bodech systému, dle kterého by se měly rozdělovat náklady na emise spojené s vytápěním domů mezi jejich majitele a nájemce, kteří je obývají. Rozdělení nákladů by dle aktuálního návrhu mělo záviset na emisní náročnosti budov, kdy s vyšší emisní náročností bude na majitele připadat vyšší podíl, naopak v úspornějších stavbách budou větší část hradit nájemci.

Německá vláda plánuje postupně rozšiřovat zpoplatnění emisí na další sektory, přičemž již od loňského roku jsou v zemi částečně zpoplatněny emise z vytápění a dopravy. Pro rok 2021 počáteční sazba činila 25 EUR/t CO2, přičemž do roku 2025 by tato sazba měla postupně vzrůst na 55 EUR/t. Po roce 2025 by následně měly být povolenky draženy, kdy původní plány počítaly s cenou 55 až 65 EUR/t. Nelze však vyloučit, že cena emisí z vytápění a dopravy nebude ještě vyšší, zejména s ohledem na aktuální ceny emisních povolenek obchodovaných v rámci systému EU ETS.

5. Polsko opět apeluje na EU, aby omezila spekulace s emisními povolenkami

Průmyslová výroba, emise

Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), který je jedním z hlavních nástrojů EU pro snižování emisí, je dlouhodobě terčem kritiky ze strany některých členských států. S ohledem na plánovanou reformu systému Polsko vyzvalo unii, aby v rámci EU ETS zavedla kontrolní mechanismy a omezila aktivitu spekulantů.

Ceny evropských emisních povolenek se po prudkém propadu v roce 2020 rychle zotavily a v posledních týdnech již téměř atakovaly hranici 100 EUR/t. Prudký růst cen povolenek dopadá nejen na průmysl, ale především na země s vysokou emisní náročností ve výrobě elektřiny a tepla, což je i případ sousedního Polska, kde uhelné zdroje vyrábí převážnou většinu elektřiny.

6. Christian Lindner: K přerušení dodávek plynu z Ruska nedošlo ani v době studené války, nyní to může být jinak

Plynové pole Kharasaveyskoye

Německo se obává, že by Rusko mohlo v případě války s Ukrajinou reagovat na západní sankce přerušením dodávek plynu. To by mohlo ochromit největší evropskou ekonomiku, uvedl německý ministr financí pro Financial Times.

Podle Christiana Lindnera, německého ministra financí, bylo Rusko vždy spolehlivým dodavatelem zemního plynu do Německa, a to i v době vrcholící studené války. To by se však mohlo změnit, pokud by Rusko napadlo Ukrajinu a západní země by Moskvu potrestaly rozsáhlým balíčkem sankcí.

7. EU má připraveny varianty, jak zasáhnout v případě napadení Ukrajiny Ruskem

Nord Stream 2. Zdroj: © Nord Stream 2 / Axel Schmidt

Evropská unie má připraveno několik variant opatření namířených proti Rusku v případě, že napadne Ukrajinu. EU si ovšem zatím není jistá, zda by jich využila, prohlásil pro agenturu Reuters její zdroj obeznámený se situací. Jedním z důvodů je závislost EU na ruském plynu a obava nad odvetnými opatřeními Ruska.

Podle zdroje agentury Reuters nedávné rozhovory mezi Ruskem a USA nepřinesly příliš v ohledu zlepšení současné situace. Zdroj dále uvedl, že čím tvrdší budou případná opatření bloku vůči Rusku, tím větší může být i zpětný náraz v případě odvetných opatření.

8. Reuters: EU zintenzivní zkoumání evropských aktivit ruského Gazpromu

Plynové pole Kharasaveyskoye

Evropská komise (EK), která je zároveň antimonopolním orgánem Evropské unie, v čase problémů s dodávkami zintenzivní zkoumání evropských aktivit ruského státního plynárenského gigantu Gazprom. S odkazem na svůj zdroj to dnes uvedla agentura Reuters.

Komisařka Margrethe Vestagerová v lednu uvedla, že vznesla dotaz na plynárenské společnosti včetně Gazpromu ohledně omezených dodávek. Reagovala tím na obvinění, že ruský podnik zadržoval dodatečnou produkci, která by mohla být uvolněna za nižší ceny. Gazprom, nad nímž má kontrolu Kreml, tato obvinění odmítá.

9. Podíl OZE ve vytápění a chlazení dosáhl loni v EU 23 %, ČR opět mírně nad průměrem

Biomasa

Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v sektoru vytápění a chlazení přesáhl v roce 2020 hranici 23 % a od roku 2004 se tak téměř zdvojnásobil. Mírně nad průměrem EU je Česká republika, kde loni podíl OZE ve vytápění a chlazení činil 23,5 %. Vyplývá to z dat zveřejněných Eurostatem.

Eurostat v tiskové zprávě uvedl, že podíl OZE v sektoru vytápění a chlazení roste od roku 2004 podobným tempem jako podíl OZE na celkové hrubé konečné spotřebě Energie. Zatímco u sektoru vytápění a chlazení došlo v uvedeném období k nárůstu podílu OZE z 12 na 23 %, podíl OZE na celkové hrubé konečné spotřebě energie vzrostl z 10 na 22 %.

10. Evropa vidí Afriku jako budoucí vodíkovou velmoc a exportéra

Klimatické cíle, které si Evropská unie vytyčila, počítají mimo jiné s upuštěním od využívání fosilních paliv a vybudováním vodíkové ekonomiky. Jedním z pilířů dovozu vodíku do EU by měl být region severní Afriky. Informaci přinesl zahraniční server Euractiv.

Summit Evropské unie a Africké unie má ambiciózní cíl – zahájit investiční balíček mezi Afrikou a Evropou, který se zaměří na řešení globálních výzev včetně změny klimatu. Jednu z oblastí, kam by mohly investice putovat, přineslo ještě před začátkem samotného summitu podnikatelské fórum EU-Afrika.

 

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se