Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Finské město kvůli Rusku couvá z projektu jaderné elektrárny Hanhikivi

Finské město Vantaa doporučila své energetické společnosti Vantaa Energy, aby prodala svůj podíl na projektu nové jaderné elektrárny Hanhikivi. Důvodem je zapojení ruského Rosatomu, který má v elektrárně postavit blok typu VVER-1200. Finská vláda by měla rozhodnout, zda je pokračování projektu s ohledem na sankce vůči Rusku reálné, a zda elektrárna vůbec dostane stavební povolení.

Zastupitelé finského města Vantaa na konci března vyzvali městkou energetickou společnost Vantaa Energy, aby se stáhla z projektu Hanhikivi společnosti Fennovoima. Nový jaderný blok Hanhikivi typu VVER-1200 má totiž postavit ruský Rosatom. Město zároveň vyzvalo finskou vládu, aby co nejdříve rozhodla o stavebním povolení pro elektrárnu a minimalizovala potenciální finanční ztráty investorů.

2. Enel vybuduje největší továrnu na bifaciální fotovoltaické panely v Evropě

Italská společnost Enel Green Power (EGP) oznámila svůj úmysl rozšířit stávající závod na výrobu, a vybudovat tak největší továrnu na bifaciální fotovoltaické panely v Evropě. Na rozvoj projektu TANGO (iTaliAN pv Giga factOry) má přispět i Inovační fond EU, výrobní kapacita rozšířeného závodu má po jeho dokončení dosáhnout 3 GW ročně.

Podepsání grantové dohody na rozvoj průmyslového výrobního závodu na výrobu inovativních, udržitelných a vysoce výkonných fotovoltaických (FV) panelů oznámila společnost EGP v pátek. Podle uzavřené dohody má rozšíření továrny 3Sun v sicilské Catanii vést k patnáctinásobnému navýšení současné výrobní kapacity 200 MW na celkem 3 GW ročně.

3. Evropská vodíková páteř: Evropa může mít do 8 let 28 000 km vodíkovodů

Iniciativa „Evropská vodíková páteř“ (European Hydrogen Backbone – EHB) urychlila v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu své plány na rozvoj evropské vodíkové infrastruktury. Ta by díky tomu měla do roku 2030 umožnit vytvoření evropského trhu s obnovitelným a nízkouhlíkovým vodíkem v objemu 20 mil. tun/rok, což je v souladu s plány Evropské komise. Iniciativa to sdělila v tiskové zprávě.

Aktualizované cíle iniciativy EHB, která je tvořena evropskými provozovateli přepravních soustav plynu, počítají s vytvořením 28 000 km dedikované vodíkové infrastruktury do roku 2030 a následným rozšířením na 53 000 km do roku 2040. Zhruba 60 % „vodíkovodů“ by mělo vzniknout přeměnou ze současných plynovodů, zbylých 40 % mají být nová potrubí.

4. Inflace ve Španělsku je nejvyšší za posledních 37 let, hlavním důvodem jsou rostoucí ceny energie

Španělsko se potýká s největší inflací od roku 1985, důvodem je zejména zvýšení cen energetických komodit a potravin v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině. Bojovat s inflací chce Španělsko silnou finanční podporou a případným zastropováním ceny plynu. Informoval o tom zpravodajský portál EURACTIV.

Inflace ve Španělsku vzrostla ze 7,6 % v únoru na 9,8 % v březnu, což je nejvyšší inflace od května 1985 dle předběžných údajů španělského statistického úřadu.  Od napadení Ukrajiny Ruskem ceny potravin a energetických komodit významně vzrostly.

5. Německá vláda schválila „největší energetickou reformu za poslední desetiletí“ pro rychlejší rozvoj OZE

Německá vláda na svém včerejším zasedání schválila návrh legislativy, který by měl zemi pomoci ještě rychleji rozvíjet obnovitelné zdroje energie, a snížit tak její závislost na fosilních palivech. Již v druhé polovině této dekády by se mělo tempo výstavby solárních a větrných elektráren ztrojnásobit vůči plánům pro letošní rok.

Aktuální válečný konflikt na Ukrajině přiměl řadu evropských zemí přehodnotit svou energetickou politiku, a to zejména s ohledem na závislost hospodářství na fosilních palivech dovážených z Ruska. Německo má v plánu výrazně uspíšit rozvoj obnovitelných zdrojů, které by měly již na konci aktuálního desetileté pokrývat 80 % německého elektroenergetického mixu.

6. Zásobníky plynu čekají nová pravidla. Minimální zaplnění i tzv. certifikace

Návrh nařízení EU o zásobnících plynu předpokládá v letošním roce jejich naplnění na 80 % k 1. listopadu. Od příštího roku by to mělo být dokonce 90 %. Cíle mají být pro členské státy závazné a pro dodavatele plynu mohou znamenat například dodatečnou povinnost ukládat určité množství plynu v zásobnících. 

Po vypuknutí války na Ukrajině Evropská komise prakticky okamžitě oznámila záměr zavést nová pravidla pro trh s plynem, zejména s ohledem na zajištění bezpečnosti dodávek. První návrh nařízení týkající se zásobníků plynu byl publikován na konci března a pochopitelně dopadne také na zásobníky plynu v České republice.

7. Leancat vyváží unikátní vodíková zařízení. Nepodbízíme se cenou, říká šéf firmy

Společnost Leancat se stala prvním českým exportérem, který se zaměřuje na zařízení pro výrobu vodíku a následně elektřiny z něj. Jak v rozhovoru pro MED upřesňuje spolumajitel a výkonný šéf Leancatu profesor Vladimír Matolín, jeho firma nyní vyváží testovací stanice pro vodíkové palivové články a už má také ze zahraničí objednávky na elektrolyzéry, které slouží k výrobě vodíku z vody. Dalším krokem bude export palivových článků.

Poptávka po technologiích Leancatu roste s tím, jak se vodík stává součástí dekarbonizačních strategií jednotlivých zemí a úsilí o postupné nahrazování zemního plynu. „Každý, kdo chce vyrábět vodíkové palivové články, potřebuje mít testovací stanici. A každý, kdo chce vyrábět zelený vodík, potřebuje elektrolyzér,“ zdůraznil Vladimír Matolín, který se dlouhodobě zabývá výzkumem na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Český vodíkový startup, který už díky prodeji testovacích stanic vydělává, přichází nejen s nabídkou produktů, ale také souvisejících služeb. Leancat je členem České vodíkové technologické platformy HYTEP.

8. Německo: Nedostatek komponentů zpomaluje výstavbu solárních elektráren

Německo trpí nedostatkem některých komponent solárních elektráren, jako jsou hybridní střídače a bateriové systémy. Instalační firmy i zákazníci čekají na dodávky těchto komponent i více než šest měsíců. To zpomaluje uvádění nových fotovoltaických systémů do provozu a může způsobit finanční potíže montážním firmám. Příčinou jsou zejména problémy v dodavatelských řetězcích. Ve svém průzkumu to zjistil portál Pv magazine.

Některé komponenty fotovoltaických elektráren, jako jsou hybridní střídače a bateriová úložiště, nejsou v Německu v současné době vůbec k dostání, nebo pouze s dlouhou čekací dobou. Portál Pv magazine to zjistil v průzkumu mezi montážními společnostmi, prodejci a koncovými zákazníky.

9. Německo: Pronajímatelé ponesou část nákladů na emise CO2 z vytápění. Podíl poroste s energetickou náročností budovy

Německo od roku 2023 zavede systém rozdělení nákladů na emise CO₂ z vytápění budov mezi pronajímatele a nájemce. V případě obytných domů bude podíl záviset na specifických emisích oxidu uhličitého, v případě špatně zateplených domů s málo účinným vytápěním tak pronajímatel ponese vyšší podíl na nákladech za CO_2.

Od roku 2021 zavedlo Německo systém zpoplatnění emisí oxidu uhličitého (CO₂) v oblasti vytápění a dopravy. V současné době platí cena 30 eur za tunu CO₂ vypouštěného při spalování topných a motorových paliv, která se postupně zvýší až na 55 eur v roce 2025.

10. Francie: Provozovatel soustavy vyzval velké odběratele elektřiny ke snížení spotřeby

Provozovatel přenosové soustavy ve Francii RTE na pondělí 4. dubna vyhlásil tzv. oranžový výstražný stupeň  a vyzval velké odběratele ke snížení spotřeby pro dopoledne tohoto dne. Francie se už od zimy potýká s nižší výrobou elektřiny v jaderných elektrárnách z důvodu velkého množství odstávek. Informoval o tom zpravodajský portál S&P Platts.

RTE, francouzský provozovatel přenosové soustavy, upozornil, že v pondělí 4. dubna může být napjatá situace mezi nabídkou a poptávkou elektrické energie v období špičkové spotřeby mezi 6. a 12. hodinou dopoledne. RTE očekával zvýšenou spotřebu ve výši 73 GW kvůli nižším teplotám. Zároveň předpokládal výrobu 65 GW a import 11 GW.

Téma

Leancat vyváží unikátní vodíková zařízení. Nepodbízíme se cenou, říká šéf firmy

Společnost Leancat se stala prvním českým exportérem, který se zaměřuje na zařízení pro výrobu vodíku a následně elektřiny z něj. Jak v rozhovoru pro MED upřesňuje spolumajitel a výkonný šéf Leancatu profesor Vladimír Matolín, jeho firma nyní vyváží testovací stanice pro vodíkové palivové články a už má také ze zahraničí objednávky na elektrolyzéry, které slouží k výrobě vodíku z vody. Dalším krokem bude export palivových článků.

Poptávka po technologiích Leancatu roste s tím, jak se vodík stává součástí dekarbonizačních strategií jednotlivých zemí a úsilí o postupné nahrazování zemního plynu. „Každý, kdo chce vyrábět vodíkové palivové články, potřebuje mít testovací stanici. A každý, kdo chce vyrábět zelený vodík, potřebuje elektrolyzér,“ zdůraznil Vladimír Matolín, který se dlouhodobě zabývá výzkumem na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Český vodíkový startup, který už díky prodeji testovacích stanic vydělává, přichází nejen s nabídkou produktů, ale také souvisejících služeb. Leancat je členem České vodíkové technologické platformy HYTEP.

Názor

Předběhla opravdu australská HB11 ostatní fúzní zařízení?

Koncem března ohlásila australská firma HB11 zásadní zlom v cestě za využití fúzní energie pro výrobu elektřiny. Je tak zajímavé se podívat, na čem firma reálně pracuje, jaký je skutečný potenciál v této oblasti a jak blízko jsou na cestě k fúzní elektrárně.

Australská soukromá firma HB11 Energy ohlásila zásadní pokrok ve své cestě k využití fúzních reakcí pro produkci elektřiny. V tomto případě se jedná o publikaci jejich výsledků s urychlením protonů a realizace jejich fúzních reakcí s bórem 11 v článku v recenzovaném časopise Applied sciences.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu