Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. EU zakazuje Rusům rezervaci skladovací kapacity v plynových zásobnících

V rámci nejnovějšího balíčku sankcí Evropské unie vůči Rusku se od neděle zakazuje ruským občanům a společnostem rezervovat kapacitu v zásobnících zemního plynu v Unii. EU chce tímto krokem posílit energetickou bezpečnost bloku. 

„Ruské subjekty si v minulosti někdy rezervovaly kapacitu v zásobnících plynu a nevyužívaly ji, což blokovalo společnosti z EU v jejím využívání,“ řekl podle agnetury Montel v pondělí novinářům jeden z představitelů EU.

2. Čína hlásí dokončení druhé nejvýkonnější vodní elektrárny na světě

Čína v posledních desetiletích buduje značné množství zdrojů elektrické energie, včetně uhelných, obnovitelných či jaderných. Země už přes deset let disponuje nejvýkonnější vodní elektrárnou světa Tři soutěsky, nedávno však zcela dokončila výstavbu další obří vodní elektrárny, která se s celkovým instalovaným výkonem 16 GW stala vůbec druhou nejvýkonnější vodní elektrárnou na světě.

Výstavba nové vodní elektrárny Baihetan s šestnácti vodními turbínami o celkovém výkonu 16 GW byla zcela dokončena, uvedl podle serveru S&P Global její developer China Three Gorges Corporation. Elektrárna se tak stala vůbec druhou nejvýkonnější vodní elektrárnou na světě hned po vodním díle Tři soutěsky (22,5 GW), jehož development měla na starost stejná společnost.

3. 11 ministrů zemí EU, včetně ČR, zformovalo nové jaderné spojenectví

S prudkým růstem cen zemního plynu a dalších energetických komodit v posledních měsících začínaly napříč EU opět sílit hlasy vyzývající k dalšímu rozvoji jaderné energetiky, či prodloužení provozu současných bloků. Francouzské ministerstvo energetiky na začátku tohoto týdne oznámilo, že se 11 ministrů energetiky napříč EU dohodlo na užší spolupráci na poli jaderné energetiky.

Ke zformování nové „jaderné aliance“ došlo během neformálního setkání ministrů ve švédském Stockholmu. Cílem nového spojenectví má být prohloubení spolupráce jaderných sektorů těchto zemí, které má spočívat ve spolupráci dodavatelských řetězců, stejně tak jako ve zkoumání možností společného výcviku pracovníků a společných průmyslových programů na podporu stávajících zdrojů i nových projektů.

4. Reaktorová nádoba elektrárny Hinkley Point C o hmotnosti 500 tun absolvovala cestu z Francie do Anglie

První reaktorová tlaková nádoba pro elektrárnu Hinkley Point C dorazila na své místo. Po více jak 30 letech Spojené království převáželo nadrozměrnou komponentu pro jadernou elektrárnu. Dovoz reaktorové nádoby na lokalitu Somerset v jihozápadní Anglii ilustrují fotografie a video.

Společnost EDF připravila sérii fotografií a časosběrné video z poslední fáze přepravy 13 metrů dlouhého nákladu o hmotnosti 500 tun. Tlakovou reaktorovou nádobu vyrobila společnost Framatome ve svém závodě Le Creusot v Burgundsku, střední Francii. EDF k přepravě dodala, že expertní inženýrský tým strávil výrobou a přípravou nádoby přibližně 80 000 člověkohodin.

5. Odvážné jaderné plány Francie: Vláda zjišťuje, zda země zvládne postavit více než 14 nových bloků

Francouzská ministryně pro energetiku Agnes Pannier-Runacher oznámila, že země zvažuje výstavbu více než 14 nových jaderných reaktorů typu EPR. Současný plán – oznámený v únoru loňského roku – počítal se šesti reaktory. Pro dalších osm se měly zpracovat studie proveditelnosti.

Energetická krize ukázala, jak důležitou roli pro Francii hraje flotila jaderných reaktorů. V té je momentálně 56 bloků o celkovém instalovaném výkonu 61 370 MW, přičemž průměrné stáří jednoho bloku je 37 let.

6. EU pracuje na tom, aby kvůli transformaci energetiky nevyměnila jednu závislost za další

S urychlením transformace energetiky se očekává, že poptávka po vzácných surovinách do roku 2050 významně vzroste. Již dnes je Evropa závislá na dodávkách několika vzácných surovin z Číny. Mezi konkrétní příklady patří dodávky vzácných prvků potřebných pro výrobu baterií do elektromobilů nebo fotovoltaické panely.

Europoslankyně za poslanecký klub Evropské lidové strany, Hildegard Benteleová, se nechala slyšet, že se EU musí připravit na možný útok Číny na Tchaj-wan a potenciální následky v podobě sankcí, či zákazů exportu konkrétních technologií.

7. Německo kvůli nedostatku pracovníků láká Indy, aby pomohli stavět solární elektrárny

Cílená migrace kvalifikovaných pracovníků z Indie by mohla Německu pomoci s dosažením cílů v oblasti rozvoje solárních elektráren, jejichž instalovaný výkon by měl do roku 2030 dosáhnout 215 GW. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků netrápí přitom pouze solární sektor, ale prakticky všechna odvětví spojená s transformací energetiky. Informaci přinesl zahraniční server Clean Energy Wire.

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků je považován za jednu z největších výzev při naplňování ambiciózních německých cílů v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie a dalších oblastech spojených s transformací německé energetiky.

8. Síkela: MPO jedná o navýšení financí z plánu obnovy na fotovoltaiku

Ministerstvo průmyslu a obchodu jedná s Evropskou komisí o navýšení prostředků z Národního plánu obnovy na financování fotovoltaických elektráren a dalších obnovitelných zdrojů. Loni na související projekty vyčlenilo pět miliard korun, ale sešly se mu žádosti celkem na deset miliard Kč. Na mezinárodní ekonomické konferenci odborů v Praze to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Podle Síkely se do listopadu sešlo přes 6000 žádostí. „Došlo k přečerpání alokace, a proto diskutujeme se zástupci Evropské komise o navýšení prostředků, aby mohlo být financováno maximum projektů, které povedou ke snížení závislosti na dodávkách ze sítě,“ uvedl ministr.

9. EU zaznamenala značný pokles podílu obnovitelné energie v dopravě

Nedávno zveřejněné údaje statistického úřadu EU Eurostat poukazují na velký pokles podílu obnovitelné energie spotřebované v odvětví dopravy v roce 2021. Pokles zaznamenaly téměř všechny země EU a byl způsoben především změnou metodiky výpočtu spotřeby biopaliv.

Pouze čtyřem z 27 členských států – Chorvatsku, Dánsku, Finsku a Litvě – se podle Eurostatu podařilo podíl energie z obnovitelných zdrojů oproti roku 2020 zvýšit, všechny ostatní země zaznamenaly klesající trajektorii. Nejhůře dopadlo Irsko, ve kterém se podíl obnovitelné energie v odvětví dopravy snížil o více než polovinu. Informoval o tom server Euractiv.

10. Větrné elektrárny loni pokryly procento spotřeby, ČR výrazně zaostává za Evropou

Větrné elektrárny loni v Česku pokryly jedno procento spotřebované elektřiny. Jejich podíl navíc v posledních letech stagnuje. Česká republika tak výrazně zaostává za evropských průměrem, na celém kontinentu větrné elektrárny pokrývají 17 procent spotřeby a svůj podíl dál zvyšují. Vyplývá to z dat evropské větrné asociace Wind Europe. Podle zástupců oboru je problémem délka přípravy staveb.

V Česku jsou v současné v provozu větrné elektrárny s instalovaných výkonem 339 megawattů (MW). Loni sice byly poprvé od roku 2019 postaveny čtyři nové větrné elektrárny, konkrétně v rámci projektu Moravice-Melč II v Moravskoslezském kraji s celkovým výkonem 8,8 MW, v současnosti ale stále čekají na připojení do sítě. V celé Evropě loni fungovaly větrné elektrárny s výkonem 19,1 gigawattu (GW), z toho zhruba 85 procent v EU.

Téma

DIW: Německo pravděpodobně nebude příští zimu čelit nedostatku plynu

Německo se v příští zimě pravděpodobně nebude potýkat s nedostatkem plynu, uvedl ve své zprávě Německý institut pro ekonomický výzkum (DIW). V případě pokračujících úspor ve spotřebě plynu by si Německo mělo v letošním roce zajistit dodávky plynu prostřednictvím plovoucích terminálů a dovozu z Norska, Belgie a Nizozemska.

Po zahájení ruské války na Ukrajině se již tak napjatá situace na evropském a světovém trhu se zemním plynem vyhrotila. Kromě prudce zvýšených cen hrozil také výpadek dodávek spotřebitelům v případě přerušení dodávek ruského zemního plynu. O rok později se situace jak na straně nabídky, tak na straně poptávky zmírnila. Velkoobchodní ceny zemního plynu klesly na úroveň před vypuknutím války.

Klimatická změna znehodnotí půdu a zasáhne ekonomiku Česka i dalších zemí v regionu, hrozí podle expertů

Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko jsou v přechodu na zelenou ekonomiku pod evropským průměrem. Vyplývá to z publikace o investicích do ochrany klimatu v zemích Visegrádské skupiny z Mezinárodního centra pro udržitelné finance.

Země Visegrádské čtyřky představují patnáct procent obyvatel Evropské unie a sedm procent jejího HDP. Region se stejně jako zbytek Unie zaměřuje na úspory energie, výrobu čisté energie a na Zelenou dohodu pro Evropu s cílem zaručit růst životní úrovně a dlouhodobě udržitelný ekonomický rozvoj. Jestliže se ovšem zelená transformace nepodaří, podle Mezinárodního centra pro udržitelné finance (ISFC) na region tvrdě dopadnou důsledky klimatické změny.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu