Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. EU se podařilo snížit závislost na ruské ropě, Rusko si však našlo nové odběratele

Podle dat Mezinárodní energetické agentury (IEA) se Rusku daří držet ropný export přibližně na úrovni, na které byl před jeho invazí na Ukrajinu. Tržní podíl Ruska na evropském ropném trhu znatelně poklesl, a to především v důsledku zákazu dovozu ropy a některých ropných produktů do EU po moři, který je v platnosti od 5. prosince 2022, v případě ropných produktů pak od 5. února letošního roku. DleEU má zákaz pokrývat 90 % importu ruské ropy do EU. Tyto a další sankce EU, USA a mnoha západních zemí jsou přesto efektivní, jelikož se tržby Ruska citelně propadly.

Navzdory západním sankcím se Rusku daří udržet jeho ropný export. EU například zakázala dovoz ruské ropy a některých ropných produktů do bloku, pak se ale také přidala k zemím (např. země G7), které podporují a vymáhají dodržování cenového stropu zavedeného na ruskou ropu a ropné produkty.

2. Do Španělska letos proudí značné objemy LNG z Ruska, v prvním čtvrtletí se dovoz více než zdvojnásobil

Do španělských terminálů na dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) v posledních měsících proudí značná část plynu z Ruska. Od začátku roku sice podíl ruského LNG na celkovém dovozu zemního plynu do země mírně klesá, stále nicméně tvoří více než desetinu celkového dovozu. Ve srovnání s prvním kvartálem loňského roku se tak dovoz více než zdvojnásobil. Tento stav však nemusí trvat dlouhodobě, jelikož v posledních měsících tamní vláda žádá obchodníky, aby své dodávky více diverzifikovali a s Ruskem již žádné nové kontrakty na dovoz zkapalněného plynu neuzavírali.

Přestože Rusko v loňském roce zásadně omezilo vývoz zemního plynu do Evropy skrz plynovody, a to zejména postupným omezováním dodávek skrz plynovod Nord Stream 1, který na přelomu srpna a září zcela uzavřelo, vývoz LNG z tamních terminálů do Evropy naopak rostl. Celkově tak Rusko loni sice vyvezlo do Evropy zhruba o pětinu více LNG než v roce 2021, na pokrytí výpadku dodávek plynovody to však ani zdaleka nestačilo.

3. Westinghouse představil svůj přelomový malý modulární reaktor AP300

Společnost Westinghouse představila svůj malý modulární reaktor AP300 s 80letou životností. Reaktor je založen na již provozovaném velkém jaderném bloku AP1000 včetně všech podpůrných systémů. Licenční proces společnost plánuje do roku 2027, do konce dekády by pak měla začít stavba prvního bloku tohoto typu.

Americká společnost Westinghouse minulý týden představila malý modulární reaktor (SMR) AP300, který označila jako přelomový. Design reaktoru s elektrickým výkonem 300 MW vychází z většího konvenčního reaktoru AP1000. Westinghouse vyzdvihuje zejména využití systémů a zkušeností z již komerčně provozované technologie.

4. Nevyšší na světě: 300metrový výzkumný stožár má otevřít cestu nové generaci větrných elektráren

Německo v posledním desetiletí intenzivně rozvíjí využívání obnovitelných zdrojů, zejména větrných a fotovoltaických elektráren, přičemž plány do budoucna jsou ještě ambiciózní. Země v posledních letech však často naráží na odpor místních komunit, což komplikuje další výstavbu vysokých větrných elektráren. Nyní však v zemi vyrostl nejvyšší výzkumný stožár pro měření rychlosti větru ve vysokých výškách, což má v budoucnu otevřít cestu k výstavbě ještě vyšších větrných elektráren a umožnit vyšší výrobu elektřiny z menší plochy.

Německo na začátku května uvedlo do provozu vůbec nejvyšší výzkumný stožár pro měření rychlosti větru na světě. Stožár dosahuje impozantní výšky 300 metrů, váhy 70 tun a je vybaven celkem 46 měřícími přístroji. Tyto přístroje budou během následujících 12 měsíců sbírat různá data, včetně rychlosti větru, tlaku vzduchu, objemu srážek, ale také chování netopýrů pomocí senzorů, které dokáží zachytit ultrazvuk, jenž netopýři využívají pro orientaci při letu.

5. V Rakousku uvedli do provozu první podzemní zásobník vodíku pro sezónní skladování elektřiny

První podzemní zásobník „zeleného“ vodíku, který bude umožňovat přenos přebytků elektřiny z léta do zimy, byl uveden do provozu. Projekt „Underground Sun Storage“ vznikl v místě bývalého porézního zásobníku zemního plynu v rakouském Rubensdorfu a tamní provozovatel zásobníků zemního plynu RAG Austria AG na něm chce prokázat, že tato forma sezónního skladování elektřiny bude do budoucna životaschopná.

Rakouský provozovatel zásobníků zemního plynu RAG Austria AG uvedl po zhruba dvou letech od zahájení projektu do provozu podzemní zásobník vodíku, který má být využíván pro sezónní skladování elektřiny ve formě vodíku. Podle zveřejněných informací by zařízení mělo být schopné uložit letní přebytky ze zhruba 1000 střešních solárních elektráren, kdy objem uskladněného vodíku má činit 4,2 GWh (1,2 mil. m3).

6. E.ON: Energetická krize není zažehnána, transformace energetiky však nabírá na síle

Podle finančního ředitele společnosti E.ON, Marca Spiekera, není dosud energetická krize panující v Evropě u svého konce. Oproti nynějším poměrům na energetických trzích by se dle něj mohla situace v druhé polovině roku zhoršit. Uvedl tak při představení finančních výsledků společnosti za první kvartál letošního roku. V rozvoji obnovitelných zdrojů energie pak E.ON  vidí velkou příležitosti, na čemž se shodne s prakticky všemi energetickými giganty působícími v Evropě. 

Jak E.ON zmiňuje ve své prezentaci k celkovému výhledu hospodaření za rok 2023, tak s touto možností – tedy tím, že energetická krize ještě neskončila, počítá jako s výchozí variantou.

7. Ceny energetických komodit od počátku letošního roku citelně poklesly, stabilizovat by se mohla i cena emisní povolenky

Velkoobchodní ceny energetických komodit napříč evropským trhem od počátku letošního roku znatelně poklesly. Další pokles cen, alespoň tedy z krátkodobého hlediska, by mohl nastat v důsledku dříve avizovaného plánu Evropské komise na předzásobení trhu emisními povolenkami. Nyní se objevují první zprávy, že by Komise mohla svolit k předzásobení trhu od července letošního roku. Právě cena emisní povolenky drží nyní kontrakty elektřiny na příští roky nad hranicí 100 EUR/MWh.

Pro EU je velice pozitivní zprávou, že ceny energetických komodit od počátku letošního roku významně poklesly. Přesto jsou však stále na dříve neobvyklé úrovni.

8. MŽP: Česko prochází díky Modernizačnímu fondu významnou transformací

Do roku 2030 bude mít Česko prostřednictvím Modernizačního fondu k dispozici téměř 500 miliard korun. Většina prostředků plyne do projektů obnovitelných zdrojů energie.

Česká republika má status členského státu, který má právo na čerpání z Modernizačního fondu. Ten byl založen novelou směrnice o EU ETS a jeho prostředky mají být využity na energetickou transformaci v zemich EU s nižším HDP.

9. MPO má úspory za 20 mld. Kč,hlavní je změna plateb na podporované zdroje energie

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) plánuje v souvislosti s vládním konsolidačním balíčkem úspory za zhruba 20 miliard korun. Peníze chce ušetřit na neinvestičních dotacích pro průmysl. Základem bude změna systému proplácení poplatků za podporované zdroje energie (POZE). Na domácnosti by se však tyto platby přesunou neměly. Na dotaz ČTK to odpověděl mluvčí ministerstva Marek Vošahlík. Konkrétní změny budou podle něj odvislé od jednání s dotčenými svazy a asociacemi.

„MPO má připravený soubor opatření, díky kterému uspoří zhruba 20 miliard korun,“ řekl Vošahlík.

10. Analytici: Zisk ČEZ ve čtvrtletí klesl až o 60 pct, důvodem mimořádné daně

Zisk energetické skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku výrazně klesl, očekávají analytici. Čistý zisk společnosti za první tři měsíce roku by se podle odhadů měl pohybovat kolem deseti miliard korun, což by znamenalo oproti loňsku propad o zhruba 60 procent. Hlavní příčinou jsou dopady odvodů z tržeb a daně z neočekávaných zisků (windfall tax). Tržby ČEZ by naopak vzhledem k vyšším cenám elektřiny měly oproti loňsku vzrůst. Celoroční čistý zisk společnosti analytici očekávají na úrovní mezi 30 až 40 miliardami korun. Skupina oznámí své hospodářské výsledky za první čtvrtelí ve čtvrtek.

Čistý zisk skupiny ČEZ za celý rok 2022 stoupl na rekordních 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Provozní výnosy byly meziročně vyšší o 27 procent, dosáhly 288,5 miliardy korun.

Téma

Praha má mít do sedmi let 20krát více solárních elektráren než dnes. Podívejte se, jak dosud přibývaly

Výkon fotovoltaických elektráren v Praze dosahuje nyní 24,5 megawattu. Do roku 2030 se má zvýšit zhruba na 500 megawattů.

„Aktuálně pracujeme se schváleným Klimatickým plánem hlavního města Prahy, který odhaduje potenciál do roku 2030 ve výši téměř 500 MWp. Významný podíl mají mít instalace na budovách jak ve vlastnictví Prahy, tak na soukromých bytových domech, v areálech městských společností a podobně,“ přibližuje Jaroslav Klusák, šéf Pražského společenství obnovitelné energie. Zkratka MWp označuje maximální možný výkon zařízení.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu