Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Prodávat přetoky z fotovoltaiky se vyplácí stále víc. Domácnost si vydělá i 1200 korun měsíčně

Už nikoliv haléře, ale i čtyři koruny za kilowatthodinu nabízejí distributoři těm, kdo ze svých elektráren posílají přetoky zpátky do sítě. Průměrná rodina s panely na střeše si může přijít i na 14 tisíc korun ročně, o které se jim sníží účet za elektřinu. Zájem o domácí fotovoltaické elektrárny je enormní, hlásí distributoři.

Být majitelem malé solární elektrárny se vyplatí čím dál víc. Zatímco před pár lety činila výkupní cena přetoků několik haléřů, dnes mohou na konci měsíce rodinnému rozpočtu citelně přilepšit. Vezměme si modelový příklad, kterým je elektrárna o výkonu 10 kWp, tedy s roční výrobou okolo 10 megawatthodin.

2. Cenové stropy na energie zrušte do konce roku, radí Evropská komise. Kvůli státnímu deficitu

Evropská komise vydala doporučení ohledně fiskální politiky pro všechny členské státy unie. S postupně klesajícími cenami elektřiny a zemního plynu se mezi doporučovaná opatření dostal také návrh na zrušení cenových stropů nejpozději do konce tohoto roku. V případě potřeby mají být cenové stropy opět zavedeny, ale pouze cíleně na zranitelné zákazníky. V České republice jsou ovšem ceny energií nedotknutelné, jejich jakémukoliv zvýšení se vláda vyhýbá.

Evropská komise na konci května vydala cílená doporučení pro členské státy EU v oblasti fiskální politiky. Z pohledu energetiky je hlavní zprávou doporučení, aby Česká republika do konce tohoto roku ukončila podporu s vysokými cenami energií. Pokud by měla podpora pokračovat i nadále, měla by být pouze cílená na vybrané skupiny odběratelů. Zaměřila by se tak například pouze na zranitelné spotřebitele nebo podniky.

3. Výnosové stropy pro výrobce elektřiny by měly na konci měsíce skončit. Již nejsou žádoucí, uvádí komise

Evropská komise vydala doporučení k prodloužení účinnosti hlavního krizového nařízení, kterým byly zavedeny například výnosové stropy pro výrobce elektřiny (v obecné výši 180 EUR/MWh). Podle Evropské komise není prodloužení účinnosti tohoto nařízení nezbytné a ani jej nenavrhuje. Naopak, existence výnosových stropů podle Evropské komise zvyšuje nejistotu investorů, a proto by měly na konci června skončit.

Na půdě Evropské unie byla přijata celá řada opatření v reakci na energetickou krizi, která vrcholila v minulém roce. Většina opatření je pouze dočasné povahy, jejich případné prodloužení se posuzuje v každém případě zvlášť. Například opatření, podle kterého mají členské státy snížit spotřebu zemního plynu, bylo na základě posouzení prodlouženo o rok do konce března 2024.

4. Timmermans odmítá jakoukoliv „regulatorní přestávku“ na cestě k dekarbonizaci

Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise, prohlásil, že je proti jakékoliv „regulatorní přestávce“ v EU. K této „regulatorní přestávce“ v květnu vyzval francouzský prezident. O několik týdnů později se v podobném duchu vyjádřil i premiér Belgie, který kladl důraz na hrozbu velkého množství pravidel a regulace. Informoval o tom portál Euractiv.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v květnu během vystoupení před zástupci francouzského průmyslu prohlásil, že by EU měla vyhlásit tzv. regulatorní přestávku od nových environmentálních návrhů. To znamená, že by se neměla po blíže nespecifikovanou dobu navrhovat a přijímat nová legislativa, ale EU by se měla soustředit na implementaci platných a aktuálně projednávaných legislativních návrhů. Podle něj by se tak dosáhlo stanovených cílů a urychlení dekarbonizace průmyslu.

5. Téměř celý Karlovarský kraj postihl dnes ráno výpadek dodávky elektřiny

Rozsáhlý výpadek dodávky elektřiny zasáhl dnes ráno téměř celý Karlovarský kraj. Výpadek nastal okolo 8:30. Podle mluvčí ČEZ pro západní Čech Soni Holingerové byla příčinou porucha na vysokonapěťovém rozvodu na rozvodně Vítkov u Sokolova. Výpadek trval asi půl hodiny a odběratelé by měli postupně být znovu připojeni. Některá odběrná místa byla bez proudu ale mnohem déle, zjistila ČTK. Výpadek zaměstnal hasiče i záchrannou službu.

„Výpadek zasáhl vekou část Karlovarského kraje. Poruchu se podařilo odstranit kolem 8:50,“ uvedla Holingerová s tím, že příčiny se zjišťují.

6. Největší baterie v Česku, která vzniká v Ostravě-Vítkovicích, bude koncem roku

Největší akumulátor v České republice, který skupina ČEZ buduje v Ostravě-Vítkovicích, bude hotový koncem letošního roku. ČTK to dnes řekl mluvčí společnosti Vladislav Sobol. Kapacita baterie velké jako rodinný dům bude bezmála deset megawatthodin energie, tedy trojnásobek současné největší baterie ČEZ v Tušimicích na Chomutovsku.

Náklady na projekt se pohybují okolo 100 milionů korun. Do roku 2030 má ČEZ za cíl postavit nová úložiště energie o kapacitě 300 megawattů. Ostravská baterie vzniká v areálu společnosti ČEZ Energetické služby v Ostravě-Vítkovicích. Po demolici už začaly hlavní stavební práce, hotovy by měly být do konce roku.

7. Maďarsko se blíží k výstavbě nové jaderné elektrárny Pakš II

Maďarský ministr zahraničí a obchodu Peter Szijjártó uvedl, že příští měsíc budou zahájeny přípravné práce na projektu výstavby maďarské jaderné elektrárny Pakš II. Stalo se tak po jednání s generálním ředitelem Rosatomu Alexejem Lichačevem.

„Upravený smluvní rámec zajišťuje rychlejší postup při plném respektování bezpečnostních pravidel,“ uvedl Szijjártó s odkazem na aktualizaci smlouvy mezi Rosatomem a maďarskou vládou z dubna tohoto roku.

8. ČVUT spustila svůj druhý jaderný reaktor, celkově je desátým v ČR

V Česku byl spuštěn celkově desátý jaderný reaktor. Provoz svého druhého školního štěpného reaktoru VR-2 dnes zahájila Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (FJFI) ČVUT v Praze. Využívat ho bude pro výuku a vědeckou činnost. Na dnešní tiskové konferenci to oznámili zástupci fakulty. Celkové náklady na reaktor činily kolem 15 milionů korun.

ČVUT tak ode dneška provozuje dva školní reaktory. Vedle nich je v České republice dalších osm reaktorů. Dva výzkumné reaktory provozuje Centrum výzkumu v Řeži a šest jaderných reaktorů provozuje ve dvou jaderných elektrárnách v Dukovanech a Temelíně energetická společnost ČEZ.

9. Vývoz elektřiny z Francie se v květnu vyšplhal na téměř dvouleté maximum

Poté, co se Francie v loňském roce dostala po více než 40 letech do pozice čistého dovozce elektrické energie, se situace mění. Od začátku letošního roku země vyvezla výrazně více elektřiny ke svým sousedům, než od nich dovezla. Z pohledu čistého vývozu byl silný především uplynulý měsíc, kdy čistý vývoz dosáhl nejvyšší hodnoty od srpna 2021, tedy bezmála za poslední bezmála dva roky.

Francie byla v květnu podle serveru Montel čistým vývozcem elektřiny na všech svých hranicích s výjimkou Španělska. Podle předběžných dat tamního provozovatele přenosové soustavy RTE dosáhl čistý vývoz během uplynulého měsíce 7 TWh.

10. Studie: Zrychlení stavby OZE může navýšit příjmy v ČR o stovky miliard korun

Zrychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie (OZE) může podle studie poradenské společnosti Deloitte do roku 2030 navýšit příjmy domácností a veřejných rozpočtů o stovky miliard korun. Studie také počítá s navýšením výroby v průmyslu, růstem HDP a vytvořením přes 34.000 pracovních míst. Zástupci firmy Deloitte dnes výsledky studie představili na tiskové konferenci. Česko podle nich může za evropské peníze postavit stovky velkých elektráren, musí však zjednodušit povolovací procesy.

Podíl OZE na výrobě elektřiny v ČR předloni činil podle dat Eurostatu 15 procent. V EU, kde je průměr kolem 38 procent, to bylo třetí nejnižší číslo.

Názor

Mýty kolem obnovitelných zdrojů

Poučení z nedávné energetické krize je jasné: potřebujeme bezpečnější a levnější dodávky energie. Významnou roli budou hrát obnovitelné zdroje. V Česku kolem nich ale stále koluje spousta mýtů a polopravd, které o nich vytvářejí falešný obrázek. Pojďme se některým těmto tvrzením podívat na zoubek.

Mýtus 1: Za každý obnovitelný zdroj se musí postavit jeden záložní klasický, který ho v případě potřeby nahradí.

Realita: Bez ohledu na to, kolik u nás je či není solárů či větráků, potřebujeme mít k dispozici zhruba 12 GW zdrojů, jejichž výrobu umíme řídit za jakéhokoli počasí. Taková je totiž maximální spotřeba, která v České republice nastává, když v zimě pořádně mrzne. I v budoucnu ale u nás počítáme s jadernými, vodními, plynovými a biomasovými teplárnami, které zajistí většinu z této požadované kapacity. Po odstavení uhelných elektráren bude tedy stačit vybudovat jen 2 až 3 GW jiných řiditelných zdrojů.

Máme opravdu stavět velké fotovoltaické a větrné elektrárny?

Organizace ČEPS zajišťující provoz energetické sítě varuje před budoucím nedostatkem energetických zdrojů v Česku a zároveň ČEZ připravuje s využitím dotací výstavbu velkých fotovoltaických a větrných elektráren. Podívejme se, jaká rizika v budoucím rozvoji české energetiky hrozí.

Nedávno jsem byl na přednášce pana Svatopluka Vnoučka z organizace ČEPS, která zajišťuje provoz energetické sítě, a hlavního ekonoma naší největší energetické firmy ČEZ Pavla Řežábka.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu