Top 10 událostí z energetiky za poslední týden
1. Zahájení výstavby jaderné elektrárny Sizewell C dostalo zelenou
Projekt Sizewell C obdržel souhlas k zahájení stavební fáze nových jaderných reaktorů (Development Consent Order – DCO). EDF Energy ve spolupráci s britskou vládou plánuje v lokalitě Suffolk ve Spojeném království postavit dva reaktory EPR 1600.
EDF Energy podala žádost o DCO v květnu 2020. Souhlas, který vyplývá ze žádosti o vydání licence na umístění jaderného zařízení, posuzuje Úřad pro plánování. Ten zároveň určuje, zda je navrhovaný projekt v souladu s národní legislativou a územním plánováním. Projekt získal od úřadu povolení k výstavbě v červenci 2022. Přestože ihned začaly přípravné práce, muselo být před zahájením stavební fáze podle DCO splněno mnoho povinností.
2. Evropská komise zřejmě doporučí snížení emisí CO2 o 90 % do roku 2040
Evropská komise se chystá doporučit EU, aby do roku 2040 snížila čisté emise skleníkových plynů o 90 % oproti úrovni z roku 1990. EU tak má zajistit pozdější dosažení nulových emisí v roce 2050. Několik zemí EU vyjádřilo plánům podporu. Například Maďarsko je však skeptické. Francie a Německo žádné stanovisko zatím nezaujaly.
Evropská unie připravuje svůj první klimatický cíl pro rok 2040, který má překlenout mezeru mezi stávajícími cíli snížit čisté emise o 55 % do roku 2030 a dosáhnout nulových emisí do roku 2050. Plán pro rok 2040 má Komise zveřejnit v návrhu, který má být předložen 6. února, uvedla agentura Reuters.3. Slovensko a Ukrajina se připojily k plánu na takzvaný vertikální plynový koridor
Slovensko, Ukrajina a Moldavsko se připojily k iniciativě na vytvoření koridoru pro přepravu zemního plynu mezi Řeckem a státy ležícími severně od Řecka. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Řecko se již v roce 2016 dohodlo s Maďarskem, Bulharskem a Rumunskem na rozvoji infrastruktury potřebné k realizaci takzvaného vertikálního plynového koridoru, který by umožňoval obousměrné dodávky plynu mezi těmito zeměmi.
„Vertikální koridor se nyní spojí s transbalkánským plynovodem a umožní dopravu zemního plynu z Řecka do Moldavska a do podzemních zásobníků na Ukrajině,“ uvedlo moldavské ministerstvo energetiky.
4. Německo otestuje, jestli by přetížené soustavě mohla pomoci ulevit železnice
Německo se dlouhodobě potýká s nedostatečnou kapacitou přenosové sítě, což zemi může zkomplikovat plány na rozvoj obnovitelných zdrojů. Již nyní nedostatečná kapacita zemi stojí ročně miliardy eur, které musí vynakládat na stabilizační opatření. Jedním ze způsobů, jak by Německo mohlo ulevit své přetížené síti, je i využití železniční soustavy. Právě tuto možnost nyní plánují otestovat jeden z německých provozovatelů přenosové soustavy s tamním železničním přepravcem.
Další rozvoj přenosových a distribučních sítí je jedním z klíčových předpokladů pro efektivní využití potenciálu obnovitelných zdrojů. V Německu však dlouhodobě proces rozvoje přenosové soustavy vázne, kdy výstavba klíčového severojižního vedení SuedOstLink byla zahájena teprve loni. Dostatečná přenosová kapacita v severojižním směru je přitom zásadním prvkem německé Energiewende, aby větrný sever mohl zásobovat elektřinou průmyslový jih.
5. Temelín ušetřil díky AI na spotřebě 5400 MWh elektřiny, nastavuje lépe čerpadla
Jaderná elektrárna Temelín ušetřila loni na své spotřebě díky zapojení umělé inteligence (AI) 5400 megawatthodin (MWh) elektřiny. Využívá moderní matematickou metodu na zpracování velkých dat, která se jmenuje Big Data. ČEZ pomocí AI nastavuje provoz největších temelínských čerpadel od roku 2021. Loni elektrárna spotřebovala 803.000 MWh elektřiny, tedy zhruba pět procent z elektřiny, kterou vyrobila. Novináře o tom dnes informoval temelínský mluvčí Marek Sviták.
Uspořené množství energie odpovídá elektřině, kterou za rok využijí domácnosti menšího města. Snížit spotřebu se povedlo díky dobrému nastavení největších cirkulačních čerpadel, které zajišťují oběh vody chladicími věžemi a skrze kondenzátory ve strojovně. „S Big Data jsme pro provozní režimy začali pracovat v roce 2021 u prvního bloku. Od loňského roku metodu využíváme naplno pro oba bloky,“ řekl ředitel temelínské elektrárnyJan Kruml.
6. Británie představila harmonogram masivního rozvoje jaderné energetiky
Britská vláda zveřejnila plán naplnění svých jaderných ambicí. Cílem je do roku 2050 zečtyřnásobit instalovaný výkon v jaderných zdrojích na 24 GW. Elektrárny s takovým výkonem pokryjí asi 25 % předpokládané spotřeby elektřiny v zemi. Vláda si od jasného harmonogramu klíčových rozhodnutí slibuje také přilákání nových investorů. V současné době je ve Spojeném království ve výstavbě jaderná elektrárna Hinkley Point C s dvěma bloky typu EPR.
Britská vláda na svých webových stránkách zveřejnila harmonogram rozvoje jaderné energetiky do roku 2050. Podle jejích slov harmonogram obsahuje plán na největší jaderný rozvoj za posledních 70 let. Cílem je zejména snížit ceny energií, podpořit tisíce pracovních míst a zajistit bezpečnost dodávek v zemi.7. Největší dovozci ruského LNG V EU zatím neplánují plošný zákaz jeho dovozu
Evropská unie se předběžně dohodla na pravidlech umožňujících členským zemím zakázat dovoz ruského plynu. Dvě ze tří zemí EU, které jsou aktuálně nejvíce závislé na dovozu ruského zkapalněného zemního plynu, Španělsko a Francie, však jeho dovoz pravděpodobně nezakážou. Podle obchodníků by zákaz dovozu ruského LNG znamenal nárůst cen plynu v Evropě.
Dovoz ruského zemního plynu do EU se od roku 2022 propadl poté, co Rusko v reakci na rozsáhlé západní sankce vůči své ekonomice omezilo toky do Evropy. Naopak dovoz ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy výrazně vzrostl, za období od ledna do července 2023 o 40 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2021.
8. Francie vidí potenciál pro 14 nových jaderných reaktorů
Chce-li Francie dosáhnout svého cíle energetické transformace a snížit závislost na fosilních palivech z 60 % na 40 % do roku 2035, bude pravděpodobně potřeba 14 nových jaderných reaktorů. V současné chvíli je šest z nich v plánovacím procesu. Pro Reuters to uvedla francouzská ministryně energetiky Agnes Pannier-Runacherová.
Prezident Emmanuel Macron v roce 2022 zařadil jadernou energii do centra úsilí své země o uhlíkovou neutralitu do roku 2050 a oznámil výstavbu šesti nových evropských tlakovodních reaktorů a studie pro dalších osm reaktorů.
9. Norové plánují zintenzivnit těžbu plynu v arktických oblastech
Norské společnosti těžící ropu a zemní plyn plánují zaměřit více pozornosti ložiskům v Barentsově moři, tedy v arktických oblastech. Těžařské společnosti tak budou během následujících tří let hledat nová ložiska, další postup bude záviset na případných objevech.
Norská vláda podle Reuters v úterý udělila rekordní objem licencí na nové vrty za posledních 5 let, včetně oblastí v Barentsově moři. Povolení pro další průzkumy si tak zajistily státem ovládaná společnost Equinor a dále Aker BP či Vaar Energi.
10. Vestas použije pro větrnou elektrárnu v Baltském moři ekologičtější ocel
Nový větrný park v Baltském moři, který bude dodávat elektřinu pro více než 1,5 milionu polských domácností, bude mít turbíny vyrobené z ekologičtější oceli. Největší výrobce turbín na světě Vestas Wind Systems se spojil s ocelárnou ArcelorMittal a při výrobě věží, na kterých se otáčejí lopatky, poprvé použije recyklovanou ocel. Tyto věže, které budou na farmě Baltic Power instalovány od příštího roku, sníží emise vznikající v dodavatelském řetězci ve srovnání s tradičním modelem o 66 procent, uvedla agentura Bloomberg.
Zatímco energie, kterou vyrábějí konvenční větrné turbíny, je považována za ekologickou, výstavba větrných elektráren může být „špinavým“ procesem kvůli použití energeticky náročných materiálů, jako jsou ocel a železo. A protože vlády a průmyslová odvětví zvyšují úsilí o dosažení klimatických cílů, dostává se do popředí i samotné odvětví obnovitelné energie. Snahou je, aby se stalo udržitelnější.
Názor
Životaschopnost naší energetiky
Cévní soustava člověka je důležitá stejně tak, jako energetická soustava pro současný životní styl. Zatímco v lidském těle je krev nezastupitelným médiem, pro napájení našich spotřebičů je důležitá elektrická energie.
Moderní medicína je jakýmsi doplňkem lidského těla – nikdy ho nenahradí do
takové míry, aby bylo úplně životaschopné. A s původně vybudovanou energetikou je to úplně stejné – současná tzv. moderní energetika může tu původní vhodně doplnit, ne však plnohodnotně nahradit.
Jaderná energetika v roce 2023, 2. část: Renesance jádra začíná i Evropě
Stejně jako v České republice i v Evropě začíná renesance jaderné energetiky. V řadě států Evropské unie tak pokračuje úsilí o prodloužení fungování existujících jaderných reaktorů na co nejdelší dobu. V Belgii byla uzavřena konečná dohoda mezi francouzskou firmou Engie a belgickou vládou o prodloužení využívání bloků Tihange 3 a Doel 4 o dalších deset let. Definuje podmínky pro jejich přípravu pro další dlouhodobější provoz při nastávající odstávce. K prodlužování provozu existujících bloků dochází v celé řadě evropských států, jmenujme pro příklad Nizozemí, Švédsko, Švýcarsko, Slovinsko, Maďarsko a Slovensko. Podívejme se podrobněji na některé zajímavé příklady.
Finská elektrárna Loviisa obdržela licenci na provoz dvou bloků VVER440 v této elektrárně celkově až 70 let do roku 2050. Pro nás je to významná událost, protože jsou zde stejné reaktory jako v naší elektrárně Dukovany. Jsou však starší, takže na jejich příkladu uvidíme, jak dlouho se reálně dají provozovat.
Energostat: výroba elektřiny v ČR
Energostat: výroba elektřiny v Německu
Mohlo by vás zajímat:
ne že bych chtěl Němcům radit jak to mají dělat ale kdyby si lívanci nechali 20GW v jádru tak v nepříznivých podmínkách (jako panují skoro celou zimu) pro tu jejich občasnou výrobu nebudou pak vůbec potřebovat hnědé uhlí, tady to někdo uspěchal, předpokládám že ostatní budou chtít od jádra odejít až za něj bude adekvátní náhrada - buď se stane zázrak a komerční fůzní elektrárny začnou s provozem už za 20 let, nebo se stane ještě větší zázrak a baterie zlepší parametry a zlevní natolik, že bude mít ekonomický smysl provozovat občasný zdroj se zálohou výkonu v baterii s kapacitou několik dní
Davide, zima je pro VTE naopak nejlepší sezóna, což dokládá letošní výroba z větru. Což dokládá rekordní listopad 2023 (podíl 41%), rekordní prosinec 2023 (podíl 45%), leden je opět z pohledu výroby VTE nadprůměrný a z předstihem můžeme oznámit, že bude také rekordní. Díky tomu klesl podíl z uhlí V Německu o další 3%. Zatím v lednu v Německu OZE podíl 55%, z toho VTE = 38%. Vzhledem k předpovědi do konce měsíce se vítr posune k podílu 45% a OZE lehce přes 60%.
Ani VtE nejsou tak ideální, jak se nám snažíte tvrdit.
Souhrnné (i měsíční) údaje a průměrné hodnoty jsou na nic.
Elektřina je potřeba ne jen každý den, ale i každou hodinu. Ostatně proč myslíte, že se i pro NN (u VN a větších odběrů NN je to už dávno) zavádí měření po 1/4 hodinách?
Ano VtE vyrábějí (v souhrnu) více v zimě, než v létě.
1) Aukce na elektřinu z VtE v ČR: cena elektřiny 146 €/MWh a k tomu ještě náklady na akumulaci (rozpočítaná cena a provoz úložiště). To nám bude připadat cena elektřiny z nových JR ještě malá.
2) Představte si situaci, kdybychom měli dostatečnou kapacitu na zimní spotřebu ve VtE (menšinový nevýznamný zbytek JE, VE, bioplyn, atd). To už bychom ale na léto (s nižší spotřebou) nepotřebovali žádné FVE že? Co bychom pak v létě vypínali VtE, nebo FVE ? A jak by si tyto zdroje na sebe vydělaly? Jaká by z nich byla cena elektřiny, kdyby se stejné náklady rozpočítaly třeba jen na polovinu prodané výroby?
Problém ovšem je, že u nás je téměř všechna produkce OZE soustředěna ve FVE, které zimní spotřebu nepokryjí ani náhodou.
1) Bobe garantovanou výkupní cenu elektřiny z nového bloku v Dukovanech se dozvíme již za měsíc. Nikdy nemůže konkurovat samovýrobě tam je cena za silovou elektřinu pro odběratele 0,-Kč/kWh a ani přetokům od samovýrobců. V zimě samovýroba a výroba z velkých FVE problém nepředstavuje, ale od března do října je to pro ostatní zdroje smrtelné. FVE na RD v létě nejen, že pokryje celou spotřebu domu, ale vyrobí takové množství nadvýroby, které je schopná pokrýt spotřebu dalších dvou RD nebo 6 bytů.
Tento efekt budeme sledovat už toto léto, kdy FVE na střechách budou vypínat jednu uhelku za druhou.
2) VTE vyrobí od dubna do září tj. 6 měsíců kdy dominantně vyrábí FVE cca jen polovinu co vyrobí za 6 měsíců od října do března. Nevypínaly bychom ani FVE a VTE, z přebytků se bude vyrábět H2, který se postupně bude přidávat do zemního plynu v plynových elektrárnách.
Vy to pořád nechápete, jediná možnost jak utéct před platbami za elektrickou výrobu je samovýroba. V ČR je aktuálně 190.000 FVE a to číslo výrazně poroste. Navíc ve velkém začínají budovat FVE na svých střechách firmy, obce a města. Například Brno už schválilo vybudování FVE na 250 střechách, kde ročně vyrobí 45 GWh pro svou spotřebu. Nebo Prazdroj dokončuje výstavbu FVE na několika halách a vyrobí tak pro svou spotřebu 1,6 GWh/rok. Firma Denso dokončila ve svém areálu velkou FVE s roční výrobou 1,7 GWh. FIrma CPT postupně osazuje všechny své skladové a výrobní haly a konečná kapacita bude ročně vyrábět 300 GWh atd. atd. Navíc je zde tlak na firmy z jejich zahraničních matek na přechod pouze na OZE energii. Firmy budou muset od určitého data nakupovat jen OZE energii, když jí dodavatel nebude mít dostatek má dodavatel smůlu. Proto musí ČEZ postavit do roku 6 GW= 6 TWh/rok FVE, jinak bude hromadně přicházet o velké zákazníky.
Měsíční rozdíly výroby VtE jsou -5% (červenec-srpen) a +12,5% prosinec oproti průměru. Ale leden-únor jen + 10%. Tedy největší rozdíl 17,5%.
To ani nepokryje zvýšenou poptávku v zimě.
Ad1) Ani solární elektřina pro samovýrobce není za 0 Kč.
ad2) Vypínat se na jaře budou především FVE. Malá "ochutnávka" byla už před rokem.
Sledujte především 3 nejhorší zimní měsíce, které ale (zvláště při topení TČ) budou představovat cca 50% roční spotřeby elektřiny.
Už jsem Vám jednou psal, že ve FVE se orientuji velmi dobře. Byl jsem u dokončení jedné 99 kWp a přípravě dvou dalších.
Tak to, že by se musela obchodovat jen OZE elektřina naštěstí zatím nikdo neuvažuje. To, že to někteří výrobci, či odběratelé je jen PR. Prokazují se sice zelenými certifikáty, ale odebírají mix ze sítě, jako všichni. A pak dochází třeba k tomu, že "odebírají" i elektřinu z FVE bez akumulace ve 12 hodin v noci. Minimálně ještě několik desetiletí nebude u nás a v okolí jen OZE elektřina možná. Rozhodně ne cenově konkurence schopná. Zvláště se to týká FVE, které potřebují enormní množství dlouhodobé akumulace (přes vodík). Elektřina i z nových JE pak bude levnější. Navíc i mnohem ekologičtější vzhledem k daleko větší spotřebě betonu, oceli, mědi, apod. pro OZE + akumulaci oproti JE, když se to přepočte na celkovou výrobu elektřiny za dobu životnosti zdroje.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se