Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Rusko po 45 letech provozu odstavilo druhý blok jaderné elektrárny Kursk

Rusko odstavilo druhý blok typu RBMK-1000 jaderné elektrárny Kursk. Blok s instalovaným výkonem 925 MW od roku 1979 vyrobil přes 250 TWh elektrické energie. V rámci druhé fáze elektrárny Kursk jsou nyní ve výstavbě dva nové bloky VVER-TOI, které postupně nahradí odstavované bloky.

Ruská energetická společnost Rosenergoatom oznámila, že dne 31. ledna 2024 ve 4:01 tamního času definitivně odstavila druhý blok jaderné elektrárny Kursk. Blok typu RBMK-1000 s instalovaným výkonem 925 MW (netto) byl v provozu od roku 1979. Původní projektovaná životnost zařízení činila 30 let, dalších 15 let provozu navíc umožnila rozsáhlá technická modernizace.

2. Dohoda v EU: Jaderná energie označena za strategickou pro snížení emisí

Po měsících intenzivních jednání v Bruselu o návrhu aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi (NZIA) se Rada EU a Evropský parlament 6. února dohodly na označení jaderné energie za strategickou technologii pro dekarbonizaci EU, píše server Euractiv. Cílem NZIA, který představila Evropská komise v březnu 2023, je urychlit zavádění technologií, které mohou přispět ke splnění cíle EU snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů na čistou nulu.

Návrh aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi (NZIA) přichází v reakci na masivní americký program zelených dotací, zákon o snižování inflace, a také na dlouhodobé čínské snahy stát se globálními lídry ve výrobě čistých technologií, jako jsou baterie, tepelná čerpadla a solární panely.

3. Zájem o rozšíření jaderné elektrárny Kozloduj projevilo pět společností

V Bulharsku se začíná psát nová kapitola v oblasti jaderné energetiky s plánem na výstavbu dvou reaktorových bloků v jaderné elektrárně Kozloduj. Pět společností projevilo o ambiciózní projekt zájem, což ukazuje na silnou konkurenci v tomto regionu. Iniciativa přichází v době, kdy Bulharsko hledá cesty, jak diverzifikovat své energetické zdroje a posílit svou energetickou bezpečnost.

Proces výběru realizátora projektu, který nyní probíhá, klade velký důraz na kvalifikaci a zkušenosti uchazečů. Kritéria zahrnují nejen technické zkušenosti s jadernými projekty, ale také finanční stabilitu a zkušenosti s klíčovými technologiemi. Zájemci musí prokázat, že v uplynulých 15 letech úspěšně uvedli do provozu alespoň dva nové jaderné bloky a jejich obrat i zisk v období let 2018-2022 byl alespoň 6 miliard USD (přibližně 140 miliard Kč). Zajímavým aspektem je vyloučení kandidátů z Ruské federace, což odráží geopolitické a bezpečnostní hledisko výběrového řízení.

4. Německo vypíše tendr na 10 GW plynových elektráren a zavede kapacitní trh

Německo plánuje vypsat výběrové řízení na výstavbu až 10 GW plynových elektráren, které mají později využívat vodík. Od roku 2028 plánuje země zavést také kapacitní trh. Plyne to z nové vládní strategie elektráren, na jejíchž klíčových prvcích se dohodli německý kancléř Olaf Scholz, ministr hospodářství Robert Habeck a ministr financí Christian Lindner.

Nová strategie, schválená po několikaměsíční debatě, zmírňuje plány konzultačního dokumentu koalice z loňského léta spočívající ve vypsání tendru na 15 GW plynových elektráren a 8,8 GW vodíkových elektráren. To vše, aby Německo zvládlo odklon od využívání uhelných elektráren do roku 2030, nikoliv do roku 2038, což byl klíčový cíl koaliční dohody z roku 2021.

5. Evropský trh s PPA trhal rekordy, jejich počet vzrostl o 66 %. Český trh se teprve rozvíjí

Evropský trh s dlouhodobými smlouvami o přímém prodeji elektřiny (PPA, anglicky Power Purchase Agreement) v loňském roce vzrostl při zohlednění instalovaného výkonu o 40 % (na celkových 16,2 GW) a o 66 % při zohlednění počtu uzavřených smluv (na celkových 272). Průměrná prodejní cena elektřiny za celý rok se ustálila na 58 EUR/MWh, přičemž na konci loňského roku se již pohybovala kolem 50 EUR/MWh. Trh s PPA smlouvami je v České republice zatím v zárodku, přesto by se mohl brzy začít rozvíjet. 

Evropský trh zažil v pokrizovém období rekord v počtu uzavřených PPA smluv i rekord v objemu zasmluvněného výkonu, vyplývá ze zprávyspolečnosti PexaPark. Obliba PPA smluv vzrostla díky zájmu o zajištění stabilních cen dodávek elektřiny, jelikož PPA s fixní cenou chrání odběratele před výkyvy v cenách elektřiny na trhu, zájmu o nižší než tržní cenu elektřiny a v neposlední řadě díky snaze odběratelů plnit korporátní ESG cíle.

6. Švédsko ukončilo vyšetřování možné sabotáže na plynovodu Nord Stream

Švédská prokuratura dnes oznámila, že se rozhodla ukončit vyšetřování možné sabotáže na plynovodu Nord Stream. Podle prokuratury Švédsko nemá pravomoc se záležitostí zabývat.

V září 2022 poškodily dosud nevysvětlené výbuchy plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2, kterými Rusko posílalo a plánovalo posílat plyn do Německa a dál do Evropy. K incidentům došlo ve švédských a dánských vodách.

7. Úložiště jaderného odpadu má stát přes 100 miliard, vytipována jsou čtyři místa

Výběr informací o úložištích vyhořelého jaderného paliva v ČR (Sněmovna dnes schválila zákon o úložišti jaderného odpadu, který jí v prosinci vrátil Senát, v původním znění):

8. Evropská unie v roce 2022 opět zvýšila závislost na fosilních palivech

Závislost Evropské unie na fosilních palivech v roce 2022 druhým rokem v řadě vzrostla. Zatímco v roce 2021 byl zaznamenán pouze nepatrný růst, a to o 0,1 procentního bodu (p. b.), v roce 2022 vzrostl podíl fosilních paliv na hrubé dostupné energii (gross available energy) o 1 p. b. Vyplývá to z dat zveřejněných Eurostatem.

Podíl fosilních paliv na hrubé dostupné energii vzrostl v roce 2022 na 70,9 % a vrátil se tak přibližně na předcovidovou úroveň. Od roku 1990, kdy se tento ukazatel sleduje, byl nicméně zaznamenán pokles o 11,5 p. b. Podle Eurostatu je hlavní příčinou růst využívání energie z obnovitelných zdrojů.

9. Kazatomprom letos nenavýší těžbu uranu, nejistý je i výhled na příští rok

Kazašský státem kontrolovaný těžař uranu Kazatomprom na začátku února uvedl, že letos plánuje těžbu na úrovni 80 % povoleného maxima. Dříve přitom společnost předpokládala, že letos těžbu navýší na 90 % kvóty, problematické dodávky kyseliny sírové však mohou ohrozit i plán na dosažení 100 % v příštím roce. Kazatomprom je aktuálně největším těžařem uranu se zhruba polovičním podílem na těžbě v Kazachstánu a pětinovým podílem na globálním trhu.

Kazatomprom na začátku února uvedl, že v loňském roce vytěžil přes 21 tisíc tun uranu, tedy necelých 80 % povoleného maxima podle smluv o využívání přírodních zdrojů. Tento objem zahrnuje veškerou těžbu z dolů, které společnost v některých případech sdílí i s dalšími těžaři. Celkově na Kazatomprom vzhledem k jeho podílům v různých joint venture připadá zhruba polovina. Pro letošní rok společnost podle S&P Global očekává těžbu na úrovni 21 až 22,5 tisíc tun.

10. Bavorští regionální politici mají obavy z chystaného rozšíření Temelína

Bavorským politikům v okresech ležících u hranic s Českem dělají starosti plány české vlády na rozšíření jaderné elektrárny Temelín. Mají obavy ohledně kvality stavby. Odpor proti chystané výstavbě až čtyř nových bloků v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany dali najevo už také rakouští regionální politici.

„V Německu se upustilo od využívání dobrých jaderných elektráren, v Česku je třeba si dělat starosti, aby se nové nestavěly se špatnými standardy,“ cituje portál Bavorského rozhlasu Bernda Siblera, šéfa okresu Deggendorf ležícího nedaleko českých hranic.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu