Českým odběratelům přijde účet za kapacitní mechanismy. Zaplatí až 150 miliard Kč

Český kapacitní mechanismus bude podle schválení Evropskou komisí plně financován odběrateli elektřiny. Evropská komise schválila jeho podobu s odhadovanými náklady ve výši 75 až 150 miliard Kč. Nejde ovšem o částku za jediný rok, ale o součet podpory rozložené podle délky vysoutěžených kontraktů, u nových fosilních zdrojů až na patnáct let. Platby za kapacitní mechanismus postupně nahradí část poplatků na podporu obnovitelných zdrojů, jejichž podpora po roce 2030 vyprší. 

Evropská komise schválila český kapacitní mechanismus rozhodnutím z poloviny července. Česko jej notifikovalo letos v dubnu s cílem zajistit dostatek řiditelného výkonu v období rychlého odstavování uhelných elektráren. Komise dospěla k závěru, že navržená podpora je slučitelná s vnitřním trhem.

Ve středu Komise zveřejnila další detaily českého plánu a podrobnosti svého posouzení. Kapacitní mechanismus, který byl schválen podle pravidel rámce pro opatření státní podpory na podporu Dohody o čistém průmyslu (anglicky Clean Industrial Deal State Aid Framework, tzv. CISAF), má sloužit především k podpoře výstavby nových plynových zdrojů. Ty jsou žádané zejména díky své flexibilitě a schopnosti rychle reagovat na nedostatek nebo přebytek výkonu v soustavě.

ČEPS bude prostřednictvím pravidelných aukcí soutěžit výkon, který musí být v určeném období dostupný. Poskytovatelé výrobní kapacity přitom zůstanou aktivní na trhu s elektřinou a kapacitní platba bude jejich dodatečným příjmem za dostupnost.

První období pokryté kapacitním mechanismem poběží od 1. listopadu 2030 do 31. října 2031. Hlavní aukce se má uskutečnit čtyři až šest let před tímto obdobím a má pokrýt 75 až 90 % předpokládané potřeby. Zbývající výkon bude možné nakoupit v pozdějších (korekčních) aukcích, což má otevřít prostor také technologiím s kratší dobou přípravy, zejména bateriím a řízení spotřeby.

Časový harmonogram tak odpovídá plánu vyhlásit první aukci na podzim tohoto roku. Ministerstvo průmyslu již zveřejnilo ve veřejném konzultačním procesu opatření obecné povahy, které stanoví další podrobnosti kapacitního mechanismu.

Celkové náklady zatím nejsou známé, může jít až o 150 miliard Kč

Česká republika odhaduje celkový rozpočet mechanismu na 75 až 150 miliard Kč, tedy přibližně 3,1 až 6,2 miliardy eur. Konečná částka zatím není známá, protože bude záviset na objemu soutěženého výkonu, výsledných cenách aukcí a délce jednotlivých smluv.

Standardně mají kontrakty pokrývat jedno roční dodávkové období. Delší smlouvy získají projekty vyžadující investici, přičemž za každých 25 tisíc eur investovaných na jeden MW disponibilního výkonu může být nabídnut další rok podpory. U zdrojů spalujících fosilní paliva nesmí délka kontraktu překročit patnáct let.

Komise povolila poskytování podpory po dobu deseti let od vydání rozhodnutí, smlouvy uzavřené během tohoto období však mohou pokračovat i déle. Horní odhad 150 miliard Kč proto nelze vykládat jako roční náklad. Výdaje se rozloží do řady let podle harmonogramu aukcí a sjednaných závazků.

Náklady se promítnou do plateb za elektřinu

Mechanismus bude plně financován prostřednictvím povinných plateb odběratelů elektřiny. Poplatky vybere ČEPS a jejich výši stanoví Energetický regulační úřad. Nejméně 90 % nákladů se má rozdělit podle spotřeby odběratelů během hodin s nejvyšší cenou elektřiny v daném roce nebo dodávkovém období.

Taková konstrukce má vytvořit pobídku ke snižování spotřeby ve špičkách. Praktický dopad na jednotlivé skupiny zákazníků bude záviset na prováděcích pravidlech a na tom, nakolik dodavatelé promítnou časově diferencované náklady do svých produktů. Největší motivaci k úpravě odběrového profilu budou mít průmysloví zákazníci s průběhovým měřením a možností řídit výrobu.

Jeden poplatek ustoupí, další přibudou

Pro české odběratele bude důležité, že nástup kapacitních plateb kolem roku 2030 přijde v době, kdy by měla postupně klesat podpora starších obnovitelných zdrojů. Významná část nákladů současného systému pochází ze solárních elektráren uvedených do provozu kolem roku 2010, jejichž provozní podpora byla zpravidla nastavena na dvacet let.

Pokles této položky ovšem automaticky neznamená nižší konečné účty. Vedle kapacitního mechanismu mohou zákazníci financovat také rozdílový kontrakt pro nové jaderné bloky v Dukovanech. Pokud bude jejich realizační cena vyšší než referenční tržní cena elektřiny, rozdíl bude nutné doplatit; při opačném vývoji se peníze budou vracet. Struktura regulovaných plateb se tak v příští dekádě výrazně promění. Náklady na starší podporované zdroje budou ustupovat, zatímco přibudou platby za dostupný výkon a později potenciálně také za nové jaderné bloky.