Spotřeba elektřiny v ČR poprvé od roku 2021 meziročně vzrostla

Čistá spotřeba elektřiny vloni poprvé od roku 2021 meziročně vzrostla. Stále však nedosáhla úrovně z let před rokem 2023. I přes podprůměrnou rychlost elektrifikace v mezinárodním srovnání by měla dle ČEPS spotřeba v ČR nadále růst. Vyplývá to z komplexního reportu o elektroenergetice v ČR za rok 2025, který vyšel tento týden na portálu oEnergetice.cz

Zatímco v roce 2024 se pokles spotřeby elektřiny trvající od roku 2021 zastavil, v roce 2025 nastal mírný nárůst, když spotřeba meziročně vzrostla o cca 2,3 %. Čistá spotřeba dosáhla 59,3 TWh. To je stále méně než spotřeba před rokem 2023. V letech 2018, 2019 a 2021 byla ve srovnání s loňským rokem spotřeba o cca 5 % vyšší.

Jedním z důvodů meziročního nárůstu spotřeby je teplota. Loňský rok byl sice mírně teplejší (+0,5 °C) než teplotní normál, nicméně byl o 1,5 °C chladnější než rok 2024, který byl z hlediska průměrné teploty nejteplejším rokem od roku 1961.

Významný růst spotřeby zaznamenaly domácnosti, mírný růst byl zaznamenán také u malých podniků. Velkoodběratelé a průmysl zaznamenali v závislosti na napěťové hladině stagnaci (VN) až mírný pokles (VVN).

Meziroční nárůst spotřeby elektřiny nastal vyjma ledna a srpna ve všech měsících roku. Nejvyšší meziroční nárůst zaznamenal únor, kdy čistá spotřeba elektřiny vzrostla o zhruba 6 %. Důvodem je zejména teplota, kdy loňský únor byl výrazně chladnější než mimořádně teplý únor v roce 2024.

Sezónní výkyvy spotřeby elektřiny byly v roce 2025 srovnatelné s rokem 2024. V roce 2025 vykázaly zimní měsíce v průměru o 27 % vyšší spotřebu než letní měsíce, v roce 2024 to bylo o 25 % více.

Vývoj spotřeby v následujících letech

Společnost ČEPS predikuje budoucí spotřebu elektřiny v ČR ve dvou hlavních scénářích, respondentním a progresivním. Scénáře odrážejí rozdílné předpoklady o budoucím růstu spotřeby v závislosti na faktorech jako ekonomický vývoj, elektrifikace vytápění, elektromobilita a celková energetická náročnost ekonomiky.

Podle těchto predikcí roční čistá spotřeba elektřiny včetně ztrát poroste postupně v obou scénářích, ale významněji ve scénáři progresivním: v roce 2030 se očekává 69,5–74,2 TWh a v roce 2035 75,5–83,0 TWh a do roku 2040 následně 81,5–92,1 TWh. Všechny uvedené hodnoty ukazují posun směrem k vyšší poptávce v čase v důsledku rozvoje nových elektrických odběrů a technologických změn.

Historické trendy spotřeby naznačují pomalejší elektrifikaci sektorů konečné spotřeby ve srovnání s průměrem zemí sledovaných IEA. Míra elektrifikace mezi lety 2005 a 2023 v sektoru budov rostla pomalu z 25 % na 30 % a z 22 % na 31 % v průmyslu. Tyto míry elektrifikace v jednotlivých odvětvích zůstávají pod průměrem IEA, který činí přibližně 45 % v budovách a 33 % v průmyslu, ačkoli srovnání mezi zeměmi nezohledňuje odlišné složení pododvětví.

K urychlení elektrifikace sektorů konečné spotřeby je potřeba odstranit několik překážek. Ceny elektřiny jsou až třikrát vyšší než ceny plynu, což upřednostňuje používání fosilních paliv před elektřinou. Mezi další výzvy patří problémy s připojovací kapacitou elektrické sítě, včetně zdlouhavých povolovacích řízení pro připojení průmyslových areálů k elektrickým sítím s vyšším napětím, nedostatek politik a pobídkových programů na podporu elektrifikace a nedostatek plně funkčních velkých demonstračních projektů přímo použitelných v sektorech konečné spotřeby.